Troisdorf

Troisdorf
	Panorama Troisdorfu
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	50°48′58″ s. š., 7°9′20″ v. d.
Nadmořská výška	55 m n. m.
Stát	Německo
Spolková země	Severní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvod	Kolín nad Rýnem
Zemský okres	Rýn-Sieg
Administrativní dělení	12 městských obvodů
	Troisdorf
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	62,2 km²
Počet obyvatel	75 222 (31.12.2021)
Hustota zalidnění	1 209,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Alexander Biber (CDU)
Oficiální web	www.troisdorf.de
Adresa obecního úřadu	Kölner Straße 176; 53840 Troisdorf
Telefonní předvolba	02241, 02246 (Altenrath); 0228 (Bergheim, Müllekoven)
PSČ	53840, 53842, 53844
Označení vozidel	SU
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Troisdorf (německy ˈtroːsdɔrf), je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Leží v zemském okrese Rýn-Sieg ve vládním obvodu Kolín nad Rýnem. Město leží na soutoku řek Sieg a Agger. Řeka Sieg protéká dále na západ a vlévá se do Rýna. Město se nachází v Kolínské nížině na pravém břehu Rýna mezi městy Kolín nad Rýnem a Bonn. Svou polohou je také součástí regionu Bergisches Land. V roce 2021 zde žilo přes 75 tisíc obyvatel.

Geografie

Torisdorf bývá v současné době někdy označován jako průmyslové město uprostřed zeleně díky své poloze. Město sousedí s dalšími městy, která leží nedaleko: na severu jsou to města Kolín nad Rýnem a Rösrath, na východě města Lohmar a Siegburg, jihovýchodně leží město Sankt Augustin, na jihu se rozprostírá Bonn a na jihozápadě pak Niederkassel.

Administrativní uspořádání

Altenrath (počet obyvatel 2.276)
Bergheim (5.708)
Eschmar (3.142)
Friedrich-Wilhelms-Hütte (7.112)
Kriegsdorf (3.179)
Troisdorf-Mitte (17.018)
Müllekoven (1.835)
Oberlar (6.106)
Rotter See (3.863)
Sieglar (8.739)
Spich (13.031)
Troisdorf-West (5.616)

Historie

Nejstarší známky osídlení dnešního Troisdorfu sahají do roku 832, kdy existovaly osady na území dnešních městských částí Eschmar a Sieglar. V roce 1075 je Torisdorf zmiňován pod názvem Truhtesdorf v dokumentech benediktinského opatství města Siegburg, v letech 1186-1512 náležel k panství knížat z Bergu. V letech 1512-1676 Troisdorf patřil k císařskému opatství v Michaelsbergu, poté až do roku 1813 opět knížectví v Bergu. V letech 1815-1918 byl městysem pruským.

K rozvoji města došlo v 19. století s příchodem průmyslové revoluce. Ve druhé polovině 19. století zde byly otevřeny dvě železniční trati a město se stalo významné pro průmysl a obchod. V následujících letech bylo založeno několik továren, mimo jiné továrna na výrobu rozbušek, v níž v červenci 1961 došlo v Troisdorfu ke dvěma masivním explozím, při kterých bylo město poškozeno.^[2]

V roce 1918 se Troisdorf stal součástí Výmarské republiky a hned v roce 1933 je ovládla NSDAP. Početná židovská komunita byla v letech 1938-1943 transportována do koncentračních táborů a zlikvidována. Spojenecké nálety z let 1943-1944 se zaměřily na průmyslovou oblast a nádraží, ale při bombardování byly zničeny i další veřejné stavby, mj. cenný gotický kostel s nástěnnými malbami v Bergheimu.

Během studené války sídlil v Troisdorfu 14. belgický dělostřelecký prapor. Městská práva získal Troisdorf v roce 1952. V srpnu 1969 po obecních reformách bylo k městu připojeno několik okolních obcí: obec Sieglar (dnešní městěské části Bergheim, Eschmar, Kriegsdorf, Müllekoven, Oberlar, Sieglar a Spich) a obce Friedrich-Wilhelms-Hütte a Altenrath.

Obyvatelstvo

Až do 19. století žil ve městě malý počet obyvatel. Poté, co město zasáhla industrializace, začala populace růst. V roce 1895 zde žilo 2825 obyvatel, zatímco v roce 1968 to bylo již přes 18 tisíc obyvatel. V srpnu 1969 po začlenění několika obcí do města vzrostla populace až na 48 tisíc obyvatel. V roce 2012 měl Troisdorf přes 72 tisíc obyvatel.

Památky

Hrad Wissem - vodní hrad založen v době karolínské (kolem r. 700); v první písemné zprávě z roku 1474 se uvádějí jako majitelé páni z Truhtesdorfu (Troisdorfu); klasicistní panský dům se středověkou hranolovou věží a barokní bání byl přistavěn roku 1840; je v něm muzeum knižní ilustrace; barokní brána a vojenský objekt remisy je součástí moderní radnice, budov ze 70. let 20. století, které hrad ze tří stran obklopují; ve dvoře kavárna a restaurace
Římskokatolický kostel sv. Hypolita - založen v 11. století, vysvětil jej roku 1064 arcibiskup Anno II. z Kolína nad Rýnem. Ze středověkého chrámu se dochovaly jen fragmenty zdiva presbytáře a románská křtitelnice ze 12. století; druhý kostel byl postaven před rokem 1770, stržen a roku 1864 znovu postaven v novogotickém slohu. Po bombardování z roku 1944 zůstala stát dvě patra věže a koncha závěru. V letech 1963-1964 byl kostel znovu postaven, z té doby pocházejí vitráže a oltáře. V letech 2016-2018 byly postaveny fara, komunitní a rodinné centrum. Na postranním oltáři stojí gotická socha Troisdorfské madony z poslední čtvrtiny 14. století, restaurovaná v roce 1983.^[3]; varhany firmy Rieger z roku 1963 mají 36 rejstříků a tři manuály. Dva ze tří zvonů ve věži jsou památné, datované letopočty 1500 a 1674.
Farní kostel sv. Jiří v místní části Altenrath - trojlodní románská sloupová bazilika, úspěšně přečkala okolní bombardování, oltáře z roku 1910, restaurována v 60. letech 20. století
Evangelický kostel sv. Jana - trojlodní novogotická emporová bazilika (rekonstruovaná po druhé světové válce),
Bergerhof - budova hrázděného statku z roku 1865
Hollstein - kvarcitová skála o rozměrech 9x6x4 metry, chráněná přírodní památka v místní části Spich, zčásti odsekána napoleonskými vojáky na štěrk ke stavbě silnice; v okolí archeologické naleziště z doby laténské
Lesopark v centru města, má mj. zážitkové hřiště; tisíciletý dub musel být pokácen roku 2019

Muzea

Museum für Stadt- und Industriegeschichte - Městské mzeum
Museum für Bilderbuchkunst und Jugendbuchillustration - Muzeum knižní ilustrace^[4]

Osobnosti

Rupert Neudeck, německý novinář a humanitární pracovník; inicioval vztyčení stély- památníku válečných obětí a osazování stolpersteinů před židovskými domy
Wilhelm Mülhens (1762-1841), německý parfumér, zakladatel slavné továrny na kolínskou vodu No 4711 v Kolíně nad Rýnem
Jiří Nečas (1955 Brno–2018), český výtvarník a jazykovědec, žijící od roku 1997 v St. Augustinu u Bonnu; zúčastnil se sochařského sympozia, z něhož na hradě stojí jeho betonová lavička

Partnerská města

Évry, Francie (od roku 1972)
Genk, Belgie (od roku 1990)
Heidenau, Sasko, Německo (od roku 1991)
Redcar and Cleveland, Spojené království (od roku 1991)
Korfu, Řecko (od roku 1996)
Nan-tchung, Čína (od roku 1997)
Mušutište, Kosovo (od roku 2001)
Özdere, Turecko (od roku 2004)

Galerie

Hrad Wissem, stará radnice
Nová radnice
Kostel sv. Hypolita
Evangelický kostel
Kostel sv. Jiří, Altenrath
Bergerhof
Hollstein
Soutok řek Sieg a Agger
Přívoz v Bergheimu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Troisdorf na německé Wikipedii.

↑ Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Köln [online]. Statistický zemský úřad, 2021-12-31 [cit. 2023-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-05-30. (německy)
↑ HAAS, Peter. Es geschah vor 50 Jahren – 1.7. bis 31.12.1961 [online]. Heimat- und Geschichtsverein Troisdorf [cit. 2013-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. (německy)
↑ Helmut Schulte. Die Troisdorfer Madonna ist alt. Troisdorfer Jahreshefte 18, 1988, s. 9
↑ Webové stránky Muzea

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Troisdorf na Wikimedia Commons
(německy) (anglicky) Oficiální stránky města

[1] Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Köln [online]. Statistický zemský úřad, 2021-12-31 [cit. 2023-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-05-30. (německy)

[2] HAAS, Peter. Es geschah vor 50 Jahren – 1.7. bis 31.12.1961 [online]. Heimat- und Geschichtsverein Troisdorf [cit. 2013-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. (německy)

[3] Helmut Schulte. Die Troisdorfer Madonna ist alt. Troisdorfer Jahreshefte 18, 1988, s. 9

[4] Webové stránky Muzea

[1]

[2]

[3]

[4]