Tetřev (Šumava)

Tetřev
	Tetřev (pohled od Kvildy)
Vrchol	1260 m n. m.
Prominence	83 m ↓ Černohorský močál
Izolace	3,6 km → Černá hora
Seznamy	Tisícovky v Česku #77
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Šumava / Šumavské pláně / Kvildské pláně / Modravské pláně
Souřadnice	49°0′57″ s. š., 13°32′58″ v. d.
	Tetřev
Hornina	rula (pararula)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetřev (německy Hanifberg^[3], od toho zkomoleně česky místními obyvateli Hanišperk^[3]) (1260 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1200 metrů. Je nejvyšším bodem Modravských plání.^[3]^[2] Vrchol Tetřeva je situován asi 2200 metrů vzdušnou čarou západně od centra Kvildy a asi 2600 metrů vzdušnou čarou jihovýchodně od Filipovy Hutě.

Na severní straně je úpatí Tetřeva ohraničeno silnicí Modrava - Filipova Huť - Kvilda. Na jižní straně přechází úpatí Tetřeva do sedla (zhruba v nadmořské výšce 1200 m) s Čertovým vrchem (1245 m). Na severozápadním svahu Tetřeva se nachází paseka s výhledem na Filipovu Huť, která pak níže přechází do chráněné I. zóny národního parku (Tetřevská slať).^[2]^{[p 1]} Východní svah hory (od jejího úpatí zhruba až do nadmořské výšky 1150 m) zaujímá chráněná oblast (vrchoviště) I. zóny národního parku (Prameniště nad Kvildou).^[2] Nejstrmější jsou svahy Tetřeva klesající ke všem východním stranám, naopak k jihozápadu klesá terén pozvolněji k již zmíněnému sedlu k Čertovu vrchu.^[3] Rozsáhlá mýtina na severním svahu Tetřeva umožňuje výhled (přes Březovou horu (1194 m) na Antýgl (1254 m) a dále pak na vzdálenější Huťskou horu (1188 m).^[3] Severovýchodním směrem se z vrcholu Tetřeva otevírá pohled na celou Jezerní slať, dvojici nedalekých plochých "kvildských tisícovek" (Lapka (1172 m), Orel (1181 m))^[4] a dále pak na vzdálenější Přílbu (1221 m).^[3]^[1]

Popis vrcholu Tetřeva

Hora Tetřev má výrazný nepravidelný asymetrický tvar tvořený kupovitým skalním sukem s vrcholovými skalními útvary (rula).^[2] Těleso kopce je tvořeno pararulami (ruly vzniklé metamorfózou sedimentů), které se na vrcholku Tetřeva manifestují dvěma skupinami skalek oddělených mělkým sedlem.^[3] (Skalky na severní straně jsou nižší, vyšší vrcholová skalka leží jižněji.^[3]) Ve svazích Tetřeva se nacházejí suťové proudy a osamělé skalní výchozy.^[2] Svahy jsou (zejména ten k jihu obrácený) zalesněny klimaxovou smrčinou,^{[p 2]} na skalách pak smrky doplňují jeřáby.^[2] Na vrcholu hory se nachází geodetický bod.^[2] Vrchol Tetřeva je obtížně dostupný, nevede na něj žádná značená ani neznačená cesta, nutno postupovat volným terénem (nejsnáze po jižním či jihozápadním svahu hory ze sedla s Čertovým vrchem).

Zajímavost

Po západním svahu Tetřeva prochází hranice Plzeňského a Jihočeského kraje. Ta pokračuje v jižním směru do sedla s Čertovým vrchem. Část této hranice je tvořena asi 1000 metrů dlouhou a metr vysokou zídkou (první část zídky) vyskládanou z kamenů.^[3] Druhá část kamenné zídky vede od severního konce první části zídky, směřuje k jihozápadu a vyznačuje hranici katastrálních území Horské Kvildy a Modravy.^[3]

Pohledy z Tetřeva
Na Antýgl (1254 m)
Na Jezerní slať
Na Boubín (1362 m)
Z vrcholu na Boubín (1362 m)

Odkazy

Poznámky

↑ Tetřevská slať je vrchovištní rašeliniště se souvislým porostem borovice kleče. Od úpatí Tetřeva (na severu ohraničeného silnicí Filipova Huť - Kvilda) dosahuje Tetřevská slať až do nadmořské výšky 1146 metrů. Z celkových 19 hektarů chráněných v nepřístupné I. zóně národního parku jich větší část leží na území Plzeňského kraje.^[3]
↑ Horská klimaxová smrčina je biotop, který se nachází jen na hřebenech Šumavy v nadmořských výškách nad 1200 m.^[5] Pouze výjimečně se s tímto typem lesa možno setkat v nižších nadmořských výškách.^[5] Bylinné patro je v těchto lesích poměrně chudé, často tvořené jen několika druhy kapradin.^[5]

Reference

↑ ^a ^b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Tetřev (HLV 77; 1260 m) [online]. Tisícovky Čech, Moravy a Slezska [cit. 2017-07-27]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Tetřev - tradiční cache – GC2VHN6 [online]. geocaching [cit. 2017-07-27]. Dostupné online.
↑ Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky [online]. www region plzeň [cit. 2017-07-27]. Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Květena horských klimaxových smrčin [online]. www sumava info [cit. 2017-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-10.

Související články

Externí odkazy

Tetřev na sumava-modravsko.cz

[tetrevskaSlat-4] Tetřevská slať je vrchovištní rašeliniště se souvislým porostem borovice kleče. Od úpatí Tetřeva (na severu ohraničeného silnicí Filipova Huť - Kvilda) dosahuje Tetřevská slať až do nadmořské výšky 1146 metrů. Z celkových 19 hektarů chráněných v nepřístupné I. zóně národního parku jich větší část leží na území Plzeňského kraje.^[3]

[klimaxSmrci-7] Horská klimaxová smrčina je biotop, který se nachází jen na hřebenech Šumavy v nadmořských výškách nad 1200 m.^[5] Pouze výjimečně se s tímto typem lesa možno setkat v nižších nadmořských výškách.^[5] Bylinné patro je v těchto lesích poměrně chudé, často tvořené jen několika druhy kapradin.^[5]

[ZTM-1] Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.

[TisicovkyCeskaTETREV-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Tetřev (HLV 77; 1260 m) [online]. Tisícovky Čech, Moravy a Slezska [cit. 2017-07-27]. Dostupné online.

[GC2VHN6-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Tetřev - tradiční cache – GC2VHN6 [online]. geocaching [cit. 2017-07-27]. Dostupné online.

[3kvildskeTisicovky-5] Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky [online]. www region plzeň [cit. 2017-07-27]. Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin. Dostupné online.

[KlimaxSmrcina-6] Květena horských klimaxových smrčin [online]. www sumava info [cit. 2017-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-10.

[1]

[2]

[3]

[p 1]

[4]

[p 2]

[5]

Šumavské tisícovky (1200–1299 m)

Hlavní vrcholy v Česku (31)	Polom (1295 m) • Holý vrch (1294 m) • Polom – JV vrchol (1293 m) • Basumský hřeben (1290 m) • Pažení (1281 m) • Hraničník (1280 m) • V koutě (1276 m) • Jezernice (1266 m) • Bobík (1265 m) • Tetřev (1260 m) • Stolová hora (1256 m) • Antýgl (1254 m) • Vysoký stolec (1251 m) • Čertův vrch (1245 m) • Skalka (1238 m) • Knížecí stolec (1236 m) • Můstek (1235 m) • Stolová hora – JZ vrchol (1233 m) • Lysá (1229 m) • Oblík (1228 m) • Velký Kokrháč (1228 m) • Nad plesem (1228 m) • Medvědí hora – J vrchol (1225 m) • Špičák (Želnavská hornatina) (1223 m) • Přílba (1221 m) • Nad Bučinou (1219 m) • Pancíř (1214 m) • Habr (1203 m) • Červený vrch (1203 m) • Špičák (Železnorudská hornatina) (1202 m) • Dřevěná hůl (1201 m)

Hlavní vrcholy v Německu (13)	Ostrý (1292 m) • Enzian (1285 m) • Hoher Filzberg (1279 m) • Rukowitzberg (1269 m) • Malý Ostrý (1266 m) • Kiesruck (1265 m) • Siebensteinkopf (1263 m) • Heugstatt (1261 m) • Sulzriegel (1261 m) • Hahnenbogen (1257 m) • Schwarzeck (1238 m) • Hochzellberg (1208 m) • Farrenberg (1203 m)

Vedlejší vrcholy v Česku (12)	Srní vrch (1298 m) • Studená hora – JZ vrchol (1275 m) • Boubínský hřbet (1269 m) • Stráž – JZ vrchol (1261 m) • Jezernice – JZ vrchol (1246 m) • Nová Studnice (1239 m) • Pažení – J vrchol (1230 m) • Polom – SV vrchol (1228 m) • Studená hora – Z vrchol (1226 m) • Ostrý JV (1218 m) • Špičák – JV vrchol I (1213 m) • Studená hora – S vrchol I (1203 m)

Vedlejší vrcholy v Německu (1)	Malá Mokrůvka – V vrchol (1280 m)