Tassilo Festetics de Tolna

Kníže Tassilo Festetics
Hrabě Tassilo Festetics (1897)
Nejvyšší hofmistr Uherského království
Ve funkci: 1906 – 1918
Předchůdce	Dezsö Bánffy
Nástupce	zánik funkce
Narození	5. května 1850 Vídeň
Úmrtí	4. května 1933 (ve věku 82 let) Keszthely
Místo pohřbení	Keszthely
Choť	Mary Victoria Douglas-Hamiltonová (1880–1922)
Rodiče	Jiří Festetics a Evženie Erdődyová z Monyorókeréku a Monoszló
Děti	Marie Matilda Festeticsová z Tolny Jiří Tasilo Festetics Alexandra Festeticsová z Tolny
Příbuzní	Antonie Leontina z Fürstenbergu a Tassilo Fürstenberg (vnoučata)
Profese	aristokrat
Commons	Tasziló Festetics
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tassilo kníže Festetics de Tolna (maďarsky Tolnai herceg Festetics Tasziló, německy Tassilo Fürst Festetics von Tolna) (5. května 1850 Vídeň – 4. května 1933 Keszthely) byl uherský šlechtic, politik a velkostatkář. Po studiích v zahraničí se zapojil do veřejného života, patřil k největším pozemkovým vlastníkům v Uherském království a proslul především přestavbou zámku Keszthely, který dnes patří k významným turistickým cílům v Maďarsku. Jako chovatel dostihových koní patřil k předním osobnostem společenského života, v letech 1905–1918 zastával čestný úřad nejvyššího hofmistra Uherského království. Byl rytířem Řádu zlatého rouna a v roce 1911 získal titul knížete. K jeho potomstvu patří mimo jiné rakouská herečka princezna Ira von Fürstenberg nebo bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Životopis

Zámek Keszthely

Pocházel ze starého uherského šlechtického rodu Festeticsů chorvatského původu, narodil se jako nejstarší syn ministra uherské vlády a nejvyššího hofmistra Györgye Festeticse (1815–1883), matkou byla Eugenie, rozená hraběnka Erdödyová (1826–1894). Jeho kmotrem byl strýc Tassilo Festetics (1813–1883), generál rakousko-uherské armády. Studoval v Anglii, po návratu byl od roku 1875 poslancem uherského zemského sněmu a v roce 1882 byl jmenován c. k. komořím. V roce 1883 po otci převzal rodové dědictví a stal se dědičným členem uherské Sněmovny magnátů. V roce 1890 byl jmenován c. k. tajným radou a od roku 1895 zastával čestný post nejvyššího číšníka (Pincernarum Regalium Magister) Uherského království. Nakonec byl v letech 1906–1918 uherským nejvyšším hofmistrem. Za zásluhy obdržel v roce 1896 Řád zlatého rouna, později se stal nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1916). Dne 21. června 1911 byl povýšen na knížete. Knížecí titul s nárokem na oslovení Jasnost (Durchlaucht) byl udělen v primogenituře, to znamená, že knížetem byl vždy nejstarší syn, ostatní členové rodu užívali nadále titul hrabě a hraběnka.

Mauzoleum Festeticsů v Keszthely

Po otci byl dědicem velkostatků v župách Somogy a Zala, patřilo mu téměř 65 000 hektarů půdy, což jej řadilo mezi největší vlastníky půdy v Uhrách. Hned po převzetí majetku přistoupil k radikální přestavbě zámku Keszthely (1883–1887). Podílel se také na celkovém rozvoji oblasti Balatonu, proslul také jako chovatel koní a dobytka. Pořádal velkolepé hony navštěvované řadou významných osobností evropské aristokracie. Choval také dostihové koně, s nimiž dosáhl řady úspěchů v celém Rakousku-Uhersku. V Keszthely založil střední školu a za první světové války zřídil vojenskou nemocnici. Další statky mu patřily poblíž hranic s Chorvatskem, na panství Csurgó se nacházel zámek Berzence, který v roce 1887 navštívil korunní princ Rudolf. Kromě toho vlastnil dva paláce ve Vídni a Budapešti.

Zemřel na zámku Keszthely 4. května 1933 den před svými 83. narozeninami. Jeho pohřbu se kromě početného zástupu šlechty zúčastnil také Miklós Horthy a několik ministrů maďarské vlády. Pohřben byl v rodovém mauzoleu na hřbitově v Keszthely, které nechal postavit v roce 1925 po úmrtí své manželky.

Rodina

Lady Mary Victoria Hamilton (1865), manželka Tassila Festeticse

V roce 1880 se v Budapešti oženil s Mary Victorií Hamiltonovou (1850-1922), která patřila k nejvyšší britské šlechtě a byla dcerou 11. vévody z Hamiltonu. Poprvé byla provdaná od roku 1870 za pozdějšího monackého knížete Alberta, manželství bylo rozvedeno v roce 1880. Podle bulvární historky tradované v rodové historii manželku získal vítězstvím v hazardní hře s monackým princem Albertem. Mary Victoria na tento obchod nejprve odmítla přistoupit, ale po osobním setkání s Festeticsem nakonec se sňatkem souhlasila. Podle dochovaných archivních pramenů měl ale její rozvod s princem Albertem širší politické souvislosti. Mary Victoria byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodily čtyři děti. Pokračovatelem rodu a dědicem knížecího titulu byl jediný syn György Tassilo (respektive Tassilo II.), dcery se svými sňatky spříznily s rodinami několika rakouských předsedů vlády:

• 1. Marie Matylda Georgina (1881–1953), ∞ 1902 Karel Emil princ z Fürstenbergu (1867–1945), c. k. tajný rada, komoří, rakousko-uherský velvyslanec ve Španělsku 1913–1918, rytíř Řádu zlatého rouna
• 2. György Tasziló József, 2. kníže Festetics de Tolna (1882–1941), důstojník rakousko-uherské armády, diplomat, velvyslanecký rada v Londýně, 1933 dědic knížecího titulu ∞ 1938 Marie hraběnka Haugwitz (1900–1972)
• 3. Alexandra Olga (1884–1963), 1. ∞ 1905 Karel Otto princ Windischgrätz (1871–1915), c. k. komoří, plukovník, bratranec rakouského předsedy vlády Alfreda Windischgrätze, 2. ∞ 1917 Ervín František princ Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1890–1951), syn rakouského předsedy vlády prince Konrada Hohenlohe
• 4. Karola Friderika (1888–1951), ∞ 1924 Oskar svobodný pán Gautsch von Frankenthurn (1879–1958), syn rakouského předsedy vlády barona Paula Gautsche

Kromě dvou mladších bratrů měl sestru Georginu (1856–1934), provdanou za hraběte Zdenka Kinského (1844–1932), majitele velkostatku Chlumec nad Cidlinou v Čechách.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tasilo Festetics z Tolny na Wikimedia Commons
• Rodina Festeticsů na oficiálním webu zámku Keszthely
• Rodokmen Festeticsů

Autoritní data	GND: 106840681X ISNI: 0000 0004 4772 3708 PLWABN: 9810669206805606 VIAF: 315523564 WorldCat Entities: E39PBJjMDVwb7gr4hq99F39Rrq