Diskuse:Administrativní dělení Prahy

Reverty

Fakt je nutné diskutovat například o tom, že "přenesená působnost" má odkazovat na přenesenou působnost a ne na článek o obcích s rozšířenou působností? Přenesenou působnost mají i kraje i obce všech stupňů, obce 3. stupně ji mají pouze rozšířenou, jak název napovídá, krom toho "obcí s rozšířenou působností" je hlavní město Praha jako celek, a některé tyto působnosti přenáší na některé městské části statutem, což také nemá s obcemi s RP společného nic víc, než že je to částečně analogie. --ŠJů (diskuse) 29. 7. 2021, 21:04 (CEST)

No pěkně jste ten článek zdevastovali, pánové. Přeházeli jste to, že to teď nemá hlavu ani patu, a ještě k tomu tam pořád vracíte ty nesmyslné bláboly. Škoda článku. --ŠJů (diskuse) 30. 7. 2021, 17:01 (CEST)

Vidím, že teď asi svižnou odpověď nedostanu kvůli zablokování, ale o devastaci snad nejde. Z mé strany jsem jen odstranil nesmysl, že Lipany jako katastr byly zrušeny (odkaz vedl na ty Lipany, co teda nebyly). Kolega správně doplnil nový zákon, podle kterého se členění dělá. Další úpravy už nějakou konstruktivní kritiku možná snesou, a střízlivý opatrný přístup taky, ale rigidní vykládání sousloví "správní obvod" kostruktivní není. Sice se to jeví jako obecný termín, ale v případě Prahy je snad zjevné, že se tím myslí "správní obvod rozšířené působnosti městské části". Zatímco jakýsi správní obvod městské části, jen a pouze jeho vlastního svěřeného území, asi do řeči moc nepřijde. Stejně Praze 1 - 10 za dob jejich samosprávnosti říkat z dnešního pohledu, že to byly správní obvody. To bychom pak možná zabředli do správních okresů a správních krajů a jde to i bez nich. Dost jen na tom, jak je to pořád zaneseno neoficiálním pojmem "městský obvod", který je dle zákona vyčleněn pro samosprávné části města, ne ty pražské jakobyokresy. Stejně tak je docela na hraně tvrdit, že je to na stejné brdo jako okresy. To na Slovensku, tam se počítají ty bratislavské části do celostátních okresů, u nás ne, u nás je Praha braná za jeden okres. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 19:37 (CEST)

Žádám ŠJů o odpověď na dotaz Mario7 na Nástěnce správců, jakou verzi článku chce obhajovat jako správnou nerevertovatelnou. A nebo aby navrhl něco jiného, na základě čeho by bylo možné hledat konsensus o podobě stránky. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 12:48 (CEST)

Tabulka městských částí

Tabulka se mi moc nepozdává, už jen tím, že 35 městských částí je tam pořád rádoby 2x, jednou v tabulce a jednou ještě jako seznam pod. K tomu zamodřená jen půlka názvu městské části... Tohle chce lepší přístup. Zajímavé je jakoby úplně vypustit správní obvody a tvrdit, že to je jen funkce navíc k městské části. To už bychom mohli místo "správní obvod" psát do infoboxů 35 městských částí "pověřená městská část" nebo "městská část s rozšířenou pravomocí". Ale zas chybějí v tabulce obvody 1 - 10 pro převody. To už lépe funguje Šablona:Město Praha. Zkusím pak něco stvořit, když se nepodaří nic lepšího zde :) Jestli máte psavou, můžete se pustit do cizojazyčných verzí. Připadá mi podivné uvádět tam jen 22 vlajek těch větších městských částí a tvrdit, že to jsou vlajky správních obvodů. To je nesmysl, všech 57 vlajek si je rovno, přenesená působnost vlajek na menší městské části je přece nesmysl. Ten jsem napravil v české verzi. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 19:48 (CEST)

Jaksi bych připomněl, že díky tabulce tam není 2x i 22 městských částí včetně jejich k.ú. Bylo by možné to celé scuknout do jedné tabulky, ale tím byste těch 35 městkých částí degradoval na takové přívěsky těch 22 a rovněž je smysluplné mít jejich abecední seznam. Zvýrazněná jen významová část názvu čtvrti je samozřejmě záměrně kvůli lepší přehlednosti. (cizojazyčné neberu)

@ŠJů tabulku e-mailem chválí a navrhuje doplnit k oběma seznamům nadpisy nebo prodloužit tabulku o těch 35. Ta druhá možnost se mi zdá taková nejčistší. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 7. 2021, 20:47 (CEST)

Něco jsem zkusil kutit na Wikipedista:Chrz/Pískoviště (neručím za to co tam najdete až na tenhle odkaz budete klikat po letech) a přívěsky to snad nejsou, v zásadě je to rozepsaná šablona Město Praha na více řádků, každá MČ má svůj. Zatím hlavně Praha 19 a dál. Pořád máte v seznamu 2x 35. Ne, zamodřit jen polovinu názvu není pěkné. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 21:04 (CEST)

Nechápu, to jste se snažil spojit nevýhody obou řešení? Čtenář přišel o abecední seznam mč, ale „duplicita“ 2x 35 zůstala! --Matěj Orlický (diskuse) 30. 7. 2021, 21:18 (CEST)

Kde je duplicita?! Teda jestli myslíte, že Benice a Praha-Benice je duplicita. Katastrální území je Benice, městská část je Praha-Benice, pokud chcete s pojmy nakládat ledabyle, tak radši ustaňte v úpravách.

Mít abecední seznam a současně schéma jak co do sebe zapadá udělat nejde, protože MČ nejdou v správních obvodech postupně za sebou podle abecedy. Pokud to bude chtít někdo mermomocí podle abecedy, tak v kapitole o obvodech bude seznam obvodů podle abecedy, v správních obvodech seznam správních obvodů podle abecedy a v kapitole MČ budolu MČ podle abecedy. No a pak jedna tabulka která předvede celkovou souvztažnost mezi tím vším nepořádkem. Vaše řešení kdy půlku tabulky máte pod tabulkou, jednou je v tabulce Praha-Čakovice (Třeboradice, Miškovice), ale pod tabulkou je Praha-Čakovice – Čakovice, Třeboradice, Miškovice - komu ke prospěchu takový zmatek? Úpravy měly vnést srozumitelnost a ne si uspořit pár písmenek a modřit půlku slova. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 22:05 (CEST)

Představa že zápis Praha-Čakovice (Třeboradice, Miškovice) je přehledný jde teda hodně mimo mě. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 22:09 (CEST)

Pardon, chtěl jsem napsat: duplicita 2x 22. Teď je kompletní abecední seznam, schéma do sebe zapadá, k.ú. dořešeny a i když je tam dokonce 2x22+2x35, není to duplicita, protože se to provazuje křížem.

@ŠJů také poslal připomínky k tabulce, ale přišly když už jsem je měl všechny zohledněné i vyplněné SE a jen kontroloval před uložením. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 7. 2021, 22:33 (CEST)

Jak píšu níže, to provazování křížem je hodně nezvyklé řešení. Zamlčuje například vztah Praha 22 -> katastrální území Lipany. Musí se v tom jezdit a dohledávat si. Chceme takové vztahy? No netabulkové řešení je mělo.

Tak vám nevím jestli blokování diskuze byl dobrý nápad, teď nám posílá maily a nevidíme si vzájemně o čem :) --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 22:39 (CEST)

Nemusí, stačí kliknout na Praha 22. A zamlčování Lipan případně vyčítejte tomuto podrobnému článku, ne tabulce MČ. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2021, 00:04 (CEST)

Takže přehledná tabulka je tam od toho, aby si čtenář ty přehledné informace někde sám posbíral. Vraťte radši ty duplicitní seznamy jak jste to nazval. Sice to bylo 2x, jednou s malými MČ pod většími, jednou vedle sebe, ale mělo to nějaký význam. Roztáhlá tabulka s chybějícími vztahy je nanic. --Chrz (diskuse) 31. 7. 2021, 00:10 (CEST)

Znovu: Nemusí posbírat, stačí kliknout. Vzahy tam jsou, jen ty podstatné a mnohem přehledněji. Bylo to zcela duplicitní a dokonce absurdně tak, že nejdřív to bylo s podřízenými MČ a pak naprosto totéž bez nich. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2021, 01:02 (CEST)

Vaše řešení odstranění "duplicit" Prah 1-22 má taky tu nevýhodu, že kdybychom jednoho dne chtěli udělat separátní články pro správní obvody Praha 1-22 (podobně jako máme články pro Kategorie:Správní obvody obcí s rozšířenou působností), takže to není tak nemyslitelné, tak by se nám ty duplicity najednou zase náramně hodily. Řekneme si nač separátní články, když není moc o čem u správního obvodu psát, ale ono je, rozloha, počet obyvatel, takové ty věci které právě statistici dělají po 22 Prahách, a další infobox jednou Praha 22 taková, podruhé větší maková, to už by článek o MČ nevydýchal. Možná by se stejně tak dalo inspirovat u Administrativní_dělení_Česka#Kraje,_okresy_a_obce_s_rozšířenou_působností a udělat tabulku podobnou. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 22:59 (CEST)

Pokus s 57řádkovou tabulkou je zas dost zvláštní tím, že půlka tabulky má jiný význam třetího sloupce. Když chci vědět, která katastrální území má na povel správní obvod Praha 22, musí se to nakombinovat čtením několika řádků. Z dřívějšími netabulkovými výpisy takové trable nebyly. To už by bylo lepší mít ve sloupci #3 vždy správní obvod a dát tabulce možnost být seřazená buď podle MČ (sláva, máme MČ podle abecedy) nebo podle sloupce se správním obvodem, tudfíž budou příbuzné MČ u sebe. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 22:31 (CEST)

Správní obvod (přesněji jeho MČ) nemá na povel katastrální území, ale městské části, které odtamtud navrhujete vyhodit a nahradit duplicitní informací, kdy bude obsah 1. a 3. sloupce první části tabulky totožný. Netabulkové výpisy byly nepřehledná a nesrozumitelná tragédie. Tabulka MČ má průměrnému čtenáři pokud možno jasně a přehledně zprostředkovat, jaké je uspořádání a kdo je nadřazen a kdo podřazen, a ne tu vymýšlet nějaké krkolomné možnosti řazení pro speciální potřeby virtuálních čtenářů. Nechápu, k čemu by kdo ty k.ú. správních obvodů potřeboval, ale taková tabulka se může doplnit do podrobnějšího Obvod (územní jednotka Prahy) nebo ještě praktičtěji formou nějaké povedenější mapky. Když budou články o obvodech, může se doplnit sloupec navíc, ale přiměřenější by mi přišel jen jeden článek o správních obvodech (tj. rozdělení toho tu odkazovaného na dva).

A @ŠJůovy připomínky: Ano, že Praha x vykonává RP na svém vlastním území je zcela samozřejmé a proto je to zbytečné v pravém sloupci uvádět a každý to chápe. Nadpis „Správní obvod“ není zavádějící, je to vysvětleno výše a odkazované články jsou i o stejnojmenných správních obvodech. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 7. 2021, 23:49 (CEST)

Vy jste to totálně překopal a zlobíte se, že se to někomu nemusí líbit? Doteď šlo jasně vyčíst, jaké katastrální území obsahuje správní obvod, teď to nejde a odbydete mě, ať si to strčím do nějakého vedlejšího článku. A do jakého? Do článku o správním obvodu Praha XY? Ale takový není, to je jen kapitolka v článku Praha XY.

A pokud už se to tedy má rozestrkat do jednotlivých článků, do Seznam obvodů a jejich vymezení pouze pomocí MČ

Správní obvody jen do nějakého nového článku o správních obvodech Prahy a v tabulce jen jejich vymezení pouze pomocí MČ

Městské části jen do článku Městské části a městské obvody nebo Městské části v Praze a v nich jen katastrální území která zasahují

A katastrální území nechat jen v článku Seznam katastrálních území v Praze bez návazností "nahoru"

Ujasněte si laskavě nejdřáív celkovou koncepci. Historii pryč, návazná katastrální území už jsou taky pryč, tak k čemu pak bude článek Části Prahy? Asi jako rozcestník mezi tím vším.... A s podivnou křížovou tabulkou, kde zas bude něco čtenáři jistě jasné, takže u velkých městských částí má "odkaz" na menší a u menších zase odkaz na větší... --Chrz (diskuse) 31. 7. 2021, 00:08 (CEST)

Já se nezlobím. Doteď nešlo vyčíst nic, nikdo těm seznamům nerozuměl, ani já, který jsem do toho teď ponořen, dokud jsem je bod po bodu nepřeváděl na tabulku. Mou jasnou koncepci chápete v zásadě správně. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2021, 00:33 (CEST)

Vybrakovat článek na kost a rozstrkat do samostatných? Obvody budou míst vztahy 1-10 10-22 10-57 10-112. Správní obvody budou mít ukázané vztahy 1-22 10-22 22-57 a 22-112. Městské části zas 1-57 10-57 22-57 a 57-112. No a článek o katastrálních územích s přehledy 1-112 10-112 22-112 57-112. Co bylo k nepochopení na

SO

• Praha 5 – Smíchov, Hlubočepy, Radlice, Košíře, Motol, převážná část Jinonic, malá část Malé Strany, nepatrná část Břevnova
  • Praha-Slivenec – Slivenec, Holyně

Praha 5 obsahuje sebe samu a Slivenec

MČ

• Praha 5 – Smíchov, Hlubočepy, Radlice, Košíře, Motol, převážná část Jinonic, malá část Malé Strany, nepatrná část Břevnova
• Praha-Slivenec – Slivenec, Holyně

To je ta požadovaná abeceda. --Chrz (diskuse) 31. 7. 2021, 00:39 (CEST)

Všechno. Odrážky, pomlčky, jiné odrážky; různé názvy, z nichž každý má aspoň dva významy a není jasné, který zde platí. Co znamená věta „Praha 5 obsahuje sebe samu a Slivenec“, mně to nedává smysl. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2021, 00:53 (CEST)

Odrážka a její vzdálenost od kraje. SO Praha 5 je MČ Praha 5 a Praha-Slivenec. A že se spořilo, dva významy Prahy 5 se neřešily, vždyť to má stejný článek a už posledních 15 let co to tedy "nikdo těm seznamům nerozuměl". SO Praha 5 obsahuje skrz MČ Praha 5 takové katastry a přes svou přenesenou působnost skrz Prahu Slivenec i ty další dva. Přinejhorším šlo udělat vysvětlivky a ne zas tabulku se svým kvantem problémů, tuplem tam motá významy MČ a SO Praha 5. Můžete se porozhlédnout po jiných jazykových verzích. Němci mají možná dobrý základ, ale má to taky své mouchy (znaky u správních obvodů, mají být u MČ). A zamlčením 10 obvodů. Ona i Praha na svém webu dělá, že 10 obvodů neexistuje, jen 22 krásných a superdokonalých správních obvodů... až na to že realita je s tou známostí někde jinde. Uliční cedule dělají své, což mi připomíná myšlenku, že by se na wikipedii měly články o pražských ulicích vztáhnout na územní obvody a ne městské části. Už jen proto, že na těch uličních cedulích je právě ta desítka, možná jeden z důvodů, proč se 22 nebo 57 nějak nechytá. --Chrz (diskuse) 31. 7. 2021, 01:02 (CEST)

ŠJů myslím celkem srozumitelně vysvětluje, že čtenář bude hledat spíše něco konkrétního, kam to patří a to nebude hledat v tabulce MČ (tak to možná nemyslel), ale logicky v konkrétnějších článcích o MČ/kú: "Nechápu, k čemu by kdo ty k.ú. správních obvodů potřeboval" - mně připadá celkem reálné, že by někoho zajímalo, do kterých správních obvodů patří například Miškovice, Hlubočepy, Vršovice nebo Lahovičky. Stejně jako někoho může zajímat, do jakého správního obvodu spadá nějaká konkrétní ulice nebo dům, což ovšem nelze řešit tak, že bychom ve všech tabulkách všechno vyjmenovávali. Logicky si čtenář napřed musí najít, do které městské části ta jeho čtvrť nebo ulice nebo dům patří, a pak už tedy bude jen hledat kdo pro tu městskou část má kterou správní působnost - o čem si ta městská část rozhoduje sama, o čem jí rozhoduje jiná městská část a o čem magistrát.

A k dotazu: Proboha, proč by vymezení správních obvodů nějaké úrovně přenesesné působnosti mělo být popisováno v obecném článku o typu územní jednotky, která správní jednotkou už vůbec není a s dnešními správními obvody už nemá přímou souvislost. – Protože článek Obvod (územní jednotka Prahy) má primárně pojednávat o obou dnešních obvodech a jak už jsem psal, vhodnější by bylo jej na tyto dva významy rozdělit. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 7. 2021, 01:39 (CEST)

A nechtěl byste to celé reformování několika článků připravit nejdřív u sebe na pískovišti a ukázat k zhodnocení? Protože vaše spásnou přehlednou myšlenku rozčlenění máte zatím jen ve své mysli a začal jste překopáváním jedné části přehledového článku, a ten kousek byste stejně pak přesouval do nějakého specializovanějšího (o MČ nebo o SO). Mějte na paměti, že těch článků už je několik, něco je popsáno přimo v článku Prahy, něco v článku Obvod (územní jednotka Prahy), něco v článku Městská část a městský obvod -- kde se to zase zmiňuje i o pražském "územním" obvodu. Takže jestli chcete nějak měnit filozofii několika článků, tak pojďte přehledně: --Chrz (diskuse) 31. 7. 2021, 09:41 (CEST)

Pokud by to mělo být opravdu nasekané pořádně a ne jen ledabyle, pak:

přehledové články

• Praha - v jedné kapitole popisuje letem světem nástin dělení Prahy do různých částí, rychlý výtah z článku níže
• Části Prahy (případně vhodně přejmenované) - popisují ... taknějak vše ale ne moc do hloubky
• nově vyčleněný článek Historie částí Prahy (určitě bude lepší název) - popisují to co článek výše, ale z historického pohledu

články definující "termín"

• Obvod (územní jednotka Prahy) - popisují obecně co tento termín znamená pro Prahu
• Správní obvod - popisují obecně, co tento termín znamená
• Městská část a městský obvod - popisují obecně co tento termín v Česku znamená (včetně zmínky o pražských 10 obvodech)
• Katastrální území - popisují obecně co znamená tento termín

články popisující aplikaci "termínů" konkrétně na Prahu

• Seznam obvodů v Praze / Obvody v Praze / Obvody Prahy - nový článek popisující jen a pouze desítku pražských obvodů s různými vztahy nahoru i dolů
• Seznam správních obvodů v Praze / Správní obvody v Praze / Správní obvody Prahy - nový článek popisující jen a pouze 22 pražských správních obvodů s různými vztahy nahoru i dolů
• Seznam městských částí v Praze / Městské části v Praze / Městské části Prahy - nový článek popisující jen a pouze 57 pražských správních obvodů s různými vztahy nahoru i dolů
• Seznam katastrálních území v Praze - výčtová tabulka pražských katastrů, možná přejmenovat? Dát do sloupečků do které patří MČ nebo i SO a O? O katastrálních územních se už rozepisuje článek Části Prahy. Přesunout sem?

--Chrz (diskuse) 31. 7. 2021, 09:57 (CEST)

@Matěj Orlický@ŠJů - jak koukám na stávající stav, tak tento můj systém (zatím) nebyl naplněn a nevím jestli to k němu chcete dosměřovat. K článku bych měl zatím jen výhradu, že kapitoly v pořadí Další členění a pak teprve Církevní členění vypadá divně. "Další člěnění" by buď mělo být až nakonec, jako místo pro uvedení výše a dříve nejmenovaných, nebo by církevní měla být zahrnuta pod dalšími, nebo by "další" měla mít jiný název. --Chrz (diskuse) 3. 8. 2021, 11:12 (CEST)

Pokud by ty články o těch pojmech měly mít nějakou přidanou hodnotu oproti těm již existujícím obecnějším, tak by to už vyžadovalo solidnější rešerše, neměl-li by to být jen nějaký takový pahýl placeholder, jehož jediným účelem by bylo být cílem odkazů. Možná časem na to dojde, ale není to urgentní, zatím je možné na těch názvech založit aspoň přesměrování, nebo radši ani ne, aby někoho nenapadlo odkazy napřimovat. Lze uvažovat o vyčlenění speciálního článku Městská část (Praha), ale spíš bych toto heslo nechal jako redirekt, protože pražské městské části se principiálně až tak neliší od těch v jiných statutárních městech, a pokud mezi nimi nějaké právní rozdíly jsou, pak je dobré je popsat právě ve vzájemném porovnání v jednom článku.

Článek Seznam katastrálních území v Praze je takový spíš omyl, původně vznikl v roce 2006 (10 měsíců po vzniku článku Části Prahy) pod názvem Seznam katastrálních území Prahy podle počtu obyvatel a záměrem toho článku původně nebylo poskytnout ucelený přehled a popis těch katastrálních území, ale prakticky jen to pořadí podle počtu obyvatel. Ovšem před dvěma lety ho Harold v rámci „sjednocení“ přesunul na název, který jinak mají články pojaté úplně jinak, bez počtu obyvatel, zato s přířazením k sídlu a k obci a s rozlohou. Takové seznamy existují pro 76 z 81 okresů, ty ostatní buď někam zabloudily nebo neexistují, a pro Prahu tedy existuje jen toto. Rozlohu k té Praze už někdo doplnil taky, takže nám tam chybí jen to přiřazení k městským částem, to by se dalo za půl hodinky doplnit.

Seznam pražských městských částí, který by přinášel nějakou přidanou hodnotu oproti tomuto článku, si představit dokážu, spíš jako nějaký strojový výstup, který by prezentoval nějaká data z Wikidat, do toho se tedy já nepohrnu a nechám to na zkušenějších.

Seznam deseti pražských obvodů asi fakt stačí ten, co máme tady v článku, ale pokud ho někdo chce zduplikovat a doplnit k němu nějaká data, nemám v zásadě nic proti. A seznam správních obvodů není v podstatě nic jiného než ten seznam "velkých" městských částí s údaji o jejich správních obvodech, už taky máme tady, a nevidím moc důvodů ho ještě duplikovat zvlášť. Ony ty správní obvody de iure ani žádné entity nejsou. --ŠJů (diskuse) 3. 8. 2021, 11:50 (CEST)

Asi by šlo právě udělat ty články ve smyslu porovnávání různých statistik. Katastry/městské části/správní obvody/obvody podle počtu obyvatel, rozlohy, sídelních jednotek, ulic, rybníků, škol, muzeí, stanic metra, průměrného výdělku, ceny bytu v oblasti :) Taková pěkná přidaná hodnota. --Chrz (diskuse) 3. 8. 2021, 11:57 (CEST)

"Toto dělení Prahy využívají i další instituce, např. Česká pošta." - možná by stálo za zmínku, že PSČ svými dvěma prvními číslicemi obvodu odpovídají (osobně tedy nevím nakolik drtivě přesně), ale neznamená to, že celý obvod má stejné PSČ, že se to tam zas nějak v rámci obvodu dělí na pobočky (třetí číslice PSČ) a to je zas úplně jiné území než jakýkoliv jiný v článku zmíněný systém (SO, MČ, katastr). --Chrz (diskuse) 3. 8. 2021, 12:52 (CEST)

Rozlišování podstatných informací

Je až neuvěřitelné, že ŠJů dokáže z původního Městské části a obvody vytvořit takovýhle text. Místo původního vyjasnění a srovnání zásadních pojmů se na čtenáře od začátku valí záplava balastu bez rozlišení relevance informací a jejich strukturování od zásadního k podrobnostem. Místo základní orientace v aktuálním dělení čísla a přesná data účinnosti dávno zrušeného zákona, co tam dělá Hostivař? To má nějaký zásadní význam ve vymezení správního dělení Prahy? A po několikerém přečtení zjišťuji, že je to nejen nerelevantní, ale zřejmě i fakticky nepravdivé – Hostivař nikdy nepatřila do MČ Praha 10 a H. Měcholupy tehdy nedostaly nový název. Zřejmě se v tom ztrácí i sám autor, co chudák čtenář? Místo konkrétních faktických encyklopedických údajů opět úvahy o „neskladebnosti“ členění a nějaké banální dedukce, že o správním dělení rozhoduje město a o katastrálním katastr a že by to měly koordinovat.

Podobně i dále, místo aby se čtenář rámcově dozvěděl, co samospravuje MČ a co patří do přenesené působnosti, tak nějaké právní finesy, navíc si fakticky protiřečí, když nejdřív se tvrdí, že subjektivitu nemá, a pak že ji má, ale jen částečnou. Pokud se do sekce čtenář proklikne, aby si vyjasnil pojem „správní obvod Prahy“, nemá šanci. Ani nepozná, zda „správní obvody“ Prahy v nadpisu jsou totéž, co „správní obvody velkých měststkých částí“ z podnadpisu, MČ a SO jsou smíchány dohromady, vytratilo se tam zdůraznění rozdílu mezi územím Prahy x ve významu MČ a ve významu SO, přitom kvůli přesunu 10 (městských) obvodů do jiné sekce by naopak bylo potřeba ještě přidat zdůraznění rozdílu území i s třetím významem Prahy x.

Článek už získává lidské rozměry, tak ještě aby takový byl i text. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 8. 2021, 21:15 (CEST)

"co samospravuje MČ a co patří do přenesené působnosti" - od toho měly být právě ty separátní terminologické články, do diskuze jste zde na nic už nereagoval, jen si každý hned jdete měnit článek a jeden aby pořád měnil kotvy. No už jsem se poučil a vyčkávám, až si to zas pokosíte.

Neskladebnost těch jednotlivých systémů je jedna z hlavních informací pro čtenáře. Tabulka to sice trochu řekne, ale přeneseně, tím že si tam čtenář najde vyjádření jako "téměř celý" , "kromě nepatrné části". Co shledávám zbytečné je sepisovat co bylo připojeno v roce 1974 a co v roce 1968, z toho důvodu jsme vypakovali historii do článku o historii. Z historie tam má být jen nejnutnější minumum, aby článek nebyl jen tupým přehledem a výčtem. A to hlavní z historie je, kdy začal platit současný systém u jednotlivých typů členění. Hle jak pěkně jsou udělány soudní obvody :) --Chrz (diskuse) 3. 8. 2021, 23:22 (CEST)

Rovněž mi přijde matoucí číslování v závorce. Jednou je to počet, jindy je to očíslování Prah.... Pochopitelnější by bylo "57 městských částí", "22 správních obvodu (Praha 1–22)" nebo "22 správních obvodu (Praha 1 – Praha 22)" a podobně. Tady spořit písmenky mi přijde nepatřičné. --Chrz (diskuse) 3. 8. 2021, 23:29 (CEST)

Separátní články mají rozvíjet, co už je stručně v zastřešujícím popsáno (psal jsem „rámcově“). Vy navrhujete samostatný článek o SO, a ŠJů na to reaguje smazáním i toho mála a věnoval jim všeho všudy asi půl věty. Nemůžu reagovat na takový objem příspěvků (i od ŠJů), ale dobré, že jste tu ten přehled napsal a můžeme se k tomu vrátit, až se kapitoly usadí.

Neskladebnost je triviální informace, která sem patří, ale není potřeba ji uměle rozvíjet a mj. vytvářet dojem, že se jedná o nějakou historicky vzniklou pražskou anomálii. Pražskou specialitou naopak jsou ty současné obvody a mč, proto se i pro jejich pochopení hodí načrtnout jejich původ, jak jsem se pokusil (i když neříkám, že to musí zůstat na stávajícím místě). Dobře že historie je vyčleněna, tam zas může člověk hledat historické uspořádání k urč. datu.

Číslování bylo v původní verzi jasnější. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 01:05 (CEST)

Mně by teda přišlo jednodušší to řádně vydiskutovat. Víc času vám zabere jak neustále přepisujete každý článek podle sebe. Já bych to nedělal, ale co vám budu radit :) --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 08:58 (CEST)

Máte snad pocit, že to s ŠJů lze? Teď jsem vám tu psal, že dělení na správní obvody je jedno ze základních, měly by zde být definovány pod samostatným nadpisem, vyjasněn územní rozdíl oproti jiným obvodům stejného názvu a případně i odkázáno na samostatný článek. A on na to reaguje opět revertem na víceméně svou verzi, kde nic vyjasněno není a SO jsou tam jen víceméně zmíněny v jedné větě o MČ. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 10:43 (CEST)

Tak si to zase párkrát prorevertujte a pak zas blok. Historie byla z článku vyloučena ven, tady není žádaný žádný historický exkurz. Takové a takové řešení platí od roku YYYY, vybaveno. Více viz historie. Když se na tom shodneme a někdo jiný to začne rozporovat, tak už nám boří konsenzus a je to na zásah. Osobně nevím, jestli je lepší správní obvody mít jako samostatnou položku nebo to brát jako "velkou městskou část" se zodpovědností navíc. Že jsou SO uvedeny v IB městských částí jako "Správní obvod" a ne jako "Pověřená městská část", tak by se asi spíš slušelo mít to separátně. A to i přesto, že se tady řešilo, nakolik je ten "Správní obvod" oficiální termín a nakolik spíš jen zaužívaná zkratka, nebo ani to ne. Srovnáním se "SO ORP" , což už jako oficiálnější vystupuje. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 10:56 (CEST)

Vzhledem k tématu článku: Praha se dělí na správní obvody, nikoli na městské části s přenesenou působností. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 11:12 (CEST)

Struktura kapitoly o částech a obvodech

Oddíl o městských částech a správní obvodech by měl mít tuto strukturu:

• Městská část
• Správní obvod
• Městské části s přenesenou působností
• Ostatní městské části

S tím, že první dvě sekce mají být na způsob úvodu článku a druhé dvě výčtovým seznamem (analogicky ke k.ú. výše). Je možné stručně doplnit původ MČ/SO, ale do aktuálního přehledu historie, která ve dvou sekcí opět překynula, nepatří. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 11:09 (CEST)

Já si umím představit i jiné struktury výkladu. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 11:22 (CEST)

A proč to sem píšete? Prosazujte alternativní návrh nebo pište připomínky k tomuto. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 13:29 (CEST)

Píšu že nemáte patent na jediný možný způsob jak to rozepsat. To samé si myslí ŠJů a jak to pak dopadá. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 17:30 (CEST)

To si pište ŠJů a ne mně. Zde prosím reagujte na konstruktivní návrh, abychom se dobrali konsensuální podoby. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 18:05 (CEST)

Tak konstruktivně bych řekl, že článek neplyne hezky. Nejdřív se představí to nejmenší (KÚ), pak se přejde k tomu největšímu (obvody), pak zas hloub k městským částem a pak zas k většímu území SO. Takže 1 - 4 - 2 - 3. Asi v představě, že se to musí představit nějak historicky chronologicky a pak to dělá takové skoky. Takže můj návrh je posunout obvody až na konec. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 18:22 (CEST)

Nejmenší jednotka: KÚ. Nad tím vysvětlit MČ jako soubor neskladebných KÚ. Nad tím postavit SO jako 1 MČ velká + několik MČ menších. No a nad tím postavit obvod, který je i v zákoně zadefinován na základě výčtu MČ (takže v tuto chvíli by už měl mít článek za sebou vysvětlení, co to MČ je a kolik jich je) no a alternativně se může ukázat, že tím, že současně SO a současně OBV jsou zadefinovány výčtem MČ, může dojít k neskladebnosti. A hle, došlo, 2 z 57 ulítly jinam. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 18:26 (CEST)

Díky za reakci. Já bych ale jako čtenář uvítal opačné pořadí, to, co tu bylo původně – obrazně krájení dortu místo slepování drobků. Pokud se v Praze neorientuju, budu chtít začít s P1–10, kde si ujasním, které části jsou centrální, a třeba najdu nějaké známé čtvrtě. Když už se orientuji, tak mě bude zajímat ta samo/správa, tedy že je i P11–22 a MČ a jaký je rozdíl. A nakonec katastr, který poslouží jako rejstřík čtvrtí, ale jinak se tam v podstatě moc nedozvím – evidence nemovitostí jako všude jinde a čp. Prostě si nemyslím, že si potřebuji nejdřív nečíst podrobnější jednotky, abych pochopil tu nadřazenou. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 19:37 (CEST)

Nojo, ale jak jsem řekl. Začnete obvody, ale tam bude napsáno, že jsou slepeny z MČ, ale to v textu ještě nebylo. Co je to MČ?

Pak přejdete k SO, ty jsou taky slepeny z MČ, ale pořád ještě nevíme co to je.

Pak se KONEČNĚ dostaneme k MČ a konečně víme co to je a že jsou sestaveny z katastrů. Aha, ale co to je katastr?

No a pak se tedy dozvíme, co je katastr.

Takže já myslím, že bytostně potřebujete nejdřív pochopit jednotku menší, když ty větší stavíte na jejich základě. Tak jsou prostě zadefinované, odspoda. Jako začít okresem, že je nějaké území a pak najednou heleho, uny se nám tam vejdou celé obce. Ne. Nejdřív obce a z nich je smontován okres. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 20:18 (CEST)

To právě píšu: Tady se o katastrech nic nedozvíte, to si musíte přečíst článek definující termín k.ú. A ne moc jiné je to s MČ/SO – zákl. orientační informace mám už v úvodu článku, může to být ještě připomenuto/přirozvedeno v příslušné sekci. Ale nepotřebuju a nechci jako čtenář si nejdřív studovat detaily a podrobné seznamy, než mi bude dovoleno se dozvědět základní dělení. A to musí být dodrženo bez ohledu na zvolené pořadí – tedy možnost číst jen jednu sekci článku o tom dělení, které mě zrovna zajímá. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 20:43 (CEST)

No, vy už si ten článek nepřečtete jako neobeznámený člověk, takže vám pak nepřijde divné, že se máchá uprostřed termíny, které jsou vlastně pořádně vysvětleny až na konci a podobně. V sekci o obvodech se obšírně mluví o MČ 1-10, to má být v sekci o MČ a ne u obvodů a podobně. Prostě aspoň za mě, ten článek neplyne dobře, čte se nedobře postupně celý stejně jako nedává velký význam přečíst si jen sekci, co mě teda může zajímat separátně. Proč místo toho, abych s tím něco udělal, o tom jen mluvím? A opravdu chcete, abychom se o to přetahovali už tři? Radši dvakrát měřím a až pak řezání. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 21:01 (CEST)

Ale není potřeba nic podrobně vysvětlovat, já si klidně představím, že je to Brno: Mám tam tabulku, kde vidím, že se B1–10 skládá z nějakých městských částí a z nějakých k.ú. Jedno je správní dělení, jedno katastr. Jaká další informace mi (podstatným způsobem) schází? – A vy tu opravujete kotvy do jednotlivých sekcí a zároveň zpochybňujete nárok čtenáře číst jen sekci, která ho zajímá? --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 21:27 (CEST)

Co můžu přiznat je fakt, že i teď zase u katastrálních území je vyjmenováno, ke které MČ patří, i když seznam a vysvětlení MČ je jinde. Brno taky začíná katastrem a jde k MČ, tak jestli odspoda nebo svrchu, nakonec mi to může být fuk, hlavně konzistentně, ne chvilku větší celek, chvilku nižší. Podle velikosti, ne podle samosprávnosti. Kotvy jsem už vzdal, protože to ještě několikrát překopete, správně by to měly být odkazy na separátní články o MČ, SO, KÚ, Obv., ale že nejsou, že se to do úplného stavu jak jsem rozvrhl já dotáhnout nechce, tak se kotví a kotvit ještě bude. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 22:21 (CEST)

A pokud chcete vážně zohlednit i to, jak moc samosprávné ty celky jsou, tak to rázně přiznat i nadkapitolou. Samosprávné členění a pod tím: MČ a SO. Územní členění a pod tím: KÚ a Obv. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 22:23 (CEST)

A příklady Členění Brna a Členění Ruska, za zmínku stojí i jejich pojmenování. --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 21:02 (CEST)

Z hlediska rychlého přehledu je podle mě nedůležité, že obvody vznikly dřív než městské části a že MČ Praha 1-10 jsou vlastně takové "zbytky" po tom, co se od obvodů "odtrhávaly" samostatné MČ. Stejně dobře by fungovalo vysvětlení, že MČ 1-10 se tak jmenují proto (a možná jsem si to i někdy myslel), že je to slepenec spousty katastrů a k tomu často jen částí katastrů, takže by se blbě vymýšlelo společné jméno. Můžete si to z legrace zkusit, jak by se MČ 1-10 jmenovaly, kdyby měly mít nečíselný název. U Prah 11-22 to přesně víme, které katastry by v názvu zvítězily, nebo jak se to dalo obejít názvem úplně novým, neodkazujícím ke katastrům (11 a 13). --Chrz (diskuse) 4. 8. 2021, 18:50 (CEST)

"Z hlediska rychlého přehledu" slouží infoboxy nebo nějaké strojově generované seznamy, ne článek. V článku by čtenář měl najít encyklopedické informace postavené na encyklopedickém základu.

Co se týče názvů, názvy podle sídelní čtvrti už měly obvody v letech 1947-1949 (byť to označení bylo přidáno navíc za číslo obvodu), a u většiny obvodů je to i nějak dáno - Praha 4 sídlí v nuselské radnici, Praha 5 ve smíchovské, Praha 9 ve vysočanské, Praha 3 je s Žižkovem téměř totožná, tak jako Praha 7 s Holešovicemi, Praha 8 sídlí v libeňském zámečku a Praha 10 má taky jasně sídlo ve Vršovicích. Praha 1 má jasné centrum na Starém Městě a Praha 2 je pořád ještě ovládána z Vinohrad. Jedině u Prahy 6 nám to trochu hapruje, protože jejím jádrem jsou určitě Dejvice, ale úřad sídlí v Bubenči. Ale jinak je to systém naprosto běžný u tisíců českých obcí, že jsou pojmenovány podle toho, kde mají buď reálné jádro anebo sídlo obecního úřadu. Faktem ovšem je, že těch 22 městských částí dostalo speciální názvy právě proto, aby se zdůraznilo, že to je analogie původních obvodních úřadů, a proto, aby byly od těch zbylých městských částí zcela záměrně odlišeny a „povýšeny“ na jinou úroveň.

Jinak upozorňuji na zásadní rozdíl: ty "katastry" více méně popisují, z čeho se Praha zdola "skládá", zatímco obvody jsou původně něco, na co se Praha "dělí". Těch deset obvodů původně vzniklo dělením shora - byť definovány nějakým výčtem, těch 35 městských částí zase skládáním zdola. Území Prahy je v zákoně definováno zdola (výčtem katastrů) - ten celek, který tím vzniká, je pak nějak dělen. Katastry jsou primární historicky i z hlediska logiky zákonné úpravy, na druhou stranu je pravda, že v popisu územního členění se zpravidla postupuje shora dolů. Zde ovšem nemáme jedno členění a jednu hierarchii, ale minimálně dvě různá členění na sobě nezávislá, která se pak navzájem různě prolnula. Každopádně není to tak, že by se městské části dělily na katastry, a ty katastry jsou zcela primárním a zároveň historicky nejstabilnějším členěním, proto jim to první místo patří celkem logicky. Obvody jsou pomíjivé a každou chvíli se mění, samosprávné městské části by sice do budoucna mohly mít větší stabilitu, ale z hlediska historické identity tu jsou teprvee kratičkoku dobu a pokud některé mají hlubší identitu, tak je odvozena z těch "katastrů" neboli historických obcí. --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 07:21 (CEST)

Není důvod řadit sekce podle nějaké historické stability nebo teorií o skládání – článek je o dělení, ne o dělení a skládání. Strukturu článku je potřeba formovat tak, aby byla přehledná, logická a srozumitelná pro čtenáře. Tedy v zásadě postupovat shora dolu je zřejmě dobré. To tu bylo např. před týdnem: 10+22+57, 112 (O+SO+MČ, KÚ) – čili od největších po nejmenší, různé „Prahy“ pohromadě a katastry zvlášť. Nebo např. přehled mapek ČSÚ: 22+57+112, 10 – zase od největších, pohromadě ty „platné“ a zvlášť ty „historické“ obvody, které platí spíš jen formálně a v jiných institucích. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 8. 2021, 14:38 (CEST)

Správní obvody

Ještě znovu: Tento článek (v principu) není o úřadech, které spravují nějaká území, ale o územních jednotkách, na které je Praha rozdělena a které (někdy) spravují příslušné úřady. Tedy je potřeba jasně, přehledně a odděleně prezentovat základní typy dělení Prahy na různý počet různě velkých jednotek. To, že je spravuje jeden úřad, je až druhotná informace. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 8. 2021, 14:28 (CEST)

Ještě znovu: seznam těch správních obvodů tam opravdu nemusíme mít dvakrát, tedy pokud tam jednou máme zvlášť vyčleněný přehled městských částí s přenesenou působností s údaji o jejich správních obvodech, nebudeme přece mít zvlášť oddíl pro ty jejich správní obvody, ve kterém ten seznam stejně není a nebude, protože by tam byl duplicitní. Máme už je vyčleněné jednou, nemusíme je mít vyčleněné dvakrát. --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 02:08 (CEST)

@ŠJů Nejde o seznam. Neodpovídáte na argumenty. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 06:15 (CEST)

Jste to vy, kdo neodpovídá na arumenty. Ten seznam městských částí s obvody rozšířené působnosti už je jednou vyčleněn, nedává smysl těch 22 vyčleňovat dvakrát. Právě proto byl vyčleněn, aby to tam nemuselo být dvakrát. A pokud tvrdíte, že „nejde o seznam“, tak svými editacemi jdete sám proti sobě, když odstraňujete ten úvod a kontext, který jde nad rámec pouhých seznamů. --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 06:56 (CEST)

Až na to, že vy jste tu žádné argumenty nepředložil (až na útoky v sekci #Reverty). Takže znovu: Nejde o seznam, jde o definici územní jednotky a tu odstraňujete vy. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 07:04 (CEST)

A mimo jiné, poté, co jsem v článku na několika místech opravil tu chybu, že "malé" městské části mají pouze samostatnou působnost, jste ji tam zase v tom svém revertu na několik míst vrátil, spolu s tím duplicitním balastem.

Samozřejmě by bylo užitečné zpracovat i encyklopedické články o tom, které působnosti patří do které úrovně - to zatím nemáme kvalitně zpracované ani u OPR a PO, ani u pražských MČ, ale místo abychom na tom pracovali, tak tady musím článek zachraňovat před opakovanou devastací. Definice typu územní jednotky patří hlavně do článku o tom typu územní jednotky. Tady stačí stručně a věcně na to odkázat a nemusí to tu být dvakrát. Do článku o územním členění patří hlavně územní členění, tedy výčet těch konkrétních územních jednotek. A to členění na 22 správních obvodů městských částí s rozšířenou působností je v Praze jenom jedno, nikoliv dvojí. Na to jste opět v diskusi věcně nezareagoval, pouze bezmyšlenkovitě revertujete a s tím tam vracíte i chyby a nesmysly. Ty "správní obvody" prostě nejsou nic víc než správní obvody rozšířené působnosti 22 vybraných městských částí. A těch 22 městských částí se od těch zbylých 35 liší právě jen tím, že mají tuto rozšířenou působnost, což je zvýrazněno jejich názvem. Proto ten jejich seznam máme zvlášť, a nemusíme ho mít zvlášť dvakrát. Stačí, nebo to mám vysvětlit ještě několikrát, abyste to zase nepřehlédl? --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 07:35 (CEST)

@Matěj Orlický: Zajímavé, diskusi zcela ignorujete a v dalším bezhlavém revertu mě vyzýváte "nejprve k diskusi". Mně vytýkáte, že do článku dávám balast, a sám tam opakovaně vracíte celé oddíly, které do struktury článku vůbec nepatří a duplikují buď informace z jiních oddílů, nebo ze samostatných článků. Vám je asi líto, že jste minule ten blok nedostal taky, ne? To by se možná dalo napravit. --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 07:58 (CEST)

Článek je o územním členění, to je v případě Praha 1–22 dvojí, proto je nevhodné toto dvojí dělení slučovat pod jeden nadpis. Správní obvod Praha 22 je něco zcela jiného než území městské části Praha 22. „Správně“ by měla být tabulka správních obvodů a které MČ do nich patří, a pak tabulku území MČ, kde by nebyly správní obvody, protože ty nespadají pod územní jednotky (ale pod úřady). – A laskavě nemažte svévolně z článku informace jenom proto, že jsem vám smazal historické exkurze. Prosím respektujte to, že jsme se domluvili, že to do textu o aktuálním členění nepatří. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 08:02 (CEST)

@Matěj Orlický: Nebyl jste to dokonce vy, kdo tu předtím mazal celé pasáže s tím, že výkladové exkurzy (nikoliv exkurze, to je jiné slovo) do článku nepatří? Nehledě na to, že zatím nemám pocit, že byste se se mnou na něčem domluvil, byť jsem vašim přáním už v mnohém vyšel vstříc a vyhověl. A teď bez jakéhokoliv konsensu protlačujete do struktury dokonce celé oddíly s takovými exkurzy, které suplují a duplikují samostatné výkladové články, a vybočují ze struktury tohoto článku? Od vašich předchozích revertů došlo ke změně, že některé tyto dosud chybějící články byly ještě před vašimi posledními dvěma reverty založeny a informace do nich přeneseny, tedy teď už opravdu není důvod, abyste je tady v takovém rozsahu duplikoval a dokonce pro ně nově zakládal samostatné kapitoly. Ostatně vývoj územního členění patří do článku o územním členění přece jen malinko víc než výklad pojmů, které mají samostatné články, ne? A nepřesnost s Hostivaří jste mohl klidně opravit, aniž byste tím ospravedlňoval rozsáhlé restrukturalizace článku. Za tu nepřesnost s Hostivaří se omlouvám, takových nepřesností tu ve vašich i mých editací možná je víc, ale to, že Hostivař je významnou výjimkou z toho, že původní městské části Praha 1 až 10 byly jinak územně totožné se stejnojmennými obvody před rokem 1968, zůstává pravdou, ne? --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 08:20 (CEST)

Na ničem jsme se ani domluvit nemohli, protože až do dneška jste tu v podstatě na nic nereagoval. Oddíly mají „suplovat“ a „duplikovat“ samostatné články, přesněji mají obsahovat souhrn toho nejdůležitějšího, co je podrobněji popsáno v samostatných článcích, viz např. Wikipedie:Rozdělování článků. Zastřešující článek slouží k tomu, aby čtenář získal přehled a nemusel procházet x článků. Vývoj sem v přiměřeném rozsahu patří, ale do příslušné sekce „Historie“. V #Rozlišování podstatných informací jsem podrobně popsal celou řadu problémů jednoho vašeho textu, které jsou zřejmým důkazem kvapné a nepromyšlené práce, nikoli jen nějakými omyly a překlepy, které by stačilo opravit. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 08:56 (CEST)

No nevím, pokud jste do článků vkládal zcela chaotické formulace, které nedávaly smysl, tak na těch opravdu nebylo co opravovat. A jinak pokud má článek nějakou strukturu, například oddíly podle různých typů členění, tak stručný úvod k danému typu členění je asi vhodné napsat na úvod toho typu členění, a ne to takto podivně napřeskáčku duplikovat a najednou tam zničehonic vložit dva oddíly úplně jiného typu, které u ostatních typů členění nemají analogii. A na to, že členění na 22 správních obvodů MČ s rozšířenou působností stačí jeden seznam v jednom oddíle, jste doteď smysluplně nereagoval. --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 13:28 (CEST)

Nevkládal, napravoval jsem ten váš chaos, který popisuji výše. Nevím o jakých přeskáčkách apod. mluvíte, přeskáčky děláte vy – viz ničím nezdůvodněné zpřeházení pořadí sekcí, že jsou nejdřív nejmenší katastry a po nich největší obvody, jak už psal Chrz, nebo se podívejte na tu mnou kritizovanou pasáž, jak to chronologicky skáče dopředu dozadu. Struktura byla původně jasná: Obvody–Správní obvody–Městské části, vy jste chtěl MČ rozdělit, tak je to teď rozděleno a upraveno analogicky ke katastrům – nejdřív charakteristika a pak pod samostatnými nadpisy seznamy. Opakovaně vám tu píšu, že Správní obvody popisují rozdělení Prahy na 22 okrsků, kdežto Městské části rozdělení na 57 okrsků. Takže ne, „Městské části s rozšířenou působností“ nejsou seznamem správních obvodů a vypsané k.ú. neodpovídají jejich územím – jak si stěžoval Chrz. Ideální situace: Máme tu dedikovanou sekci rozdělení na správní obvody bez samostatného seznamu (aby nebylo přetabulkováno) – ten supluje kombinovaná tabulka MČ. Pokud mi to nestačí, kliknu na šablonu Podrobně a ve vámi založeném článku bude skutečná tabulka obvodů, kde u každého budou nejen MČ, ale i zahrnuté k.ú. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 15:26 (CEST)

Tak asi toto Spor je o to, jestli správní oblasti jsou něco extra, nebo je to velká městská část se zodpovědností navíc. Vzhledem k tomu, že už máme i separátní článek o správním obvodu (v hlavním městě Praze - název lze ještě dopilovat) tak se domnívám, že byl správním obvodům přičleněn větší význam než jen administrativa navíc pro 22 MČ. Proto by měly mít separátní kapitolu a celé se to zase stočí na to, jak neduplikovat informaci a udělat hezkou tabulku. Nebo to odsud vypakovat úplně a popsat to v článku o SO. Chcete mít seznam MČ podle abecedy, správních obvodů podle abecedy a pak ještě naznačovat jejich souvztažnost. Zkusím přijít s třetí cestou, i kdyby to znamenalo abecedu si užít jen v separátních článcích, zatímco v tomto přehledovém by byla jen souvztažnost. To není nic proti ničemu, z článku Administrativní dělení Česka se taky nedozvíte abecední seznam obcí s rozšířenou působností... tak co :) --Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 14:52 (CEST)

Návrh na jedinou tabulku

Takže: Abecedu si strčíme do jiných článků, v tomto přehledovém jen takto (o nadpisech lze diskutovat, pochopitelně): -- novější verze níž Cupující názory? Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 15:20 (CEST)

Pobídka k diskusi o nadpisech měla být test, zda si všimneme, že nadpis „Obvod“ je špatně, správně má být „Správní obvod“? --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 16:22 (CEST)

Mám to dobře. Nechtěli jste duplikovat 22 Prah. --Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 18:08 (CEST)

V tom případě máte neúplnou pravou část tabulky u obvodů 4 až 6. Do obvodu Praha 4 patří i Praha 11 a Praha 12 a jimi spravované MČ, atd. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 18:25 (CEST)

A taky tam chybí Prahy 7-22. Tak to musím pro představu nakreslit celé? Udělám. --Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 18:35 (CEST)

Dole uřízlé pro představu nevadí, vadí, že takhle vrchní část tabulky vypadat nebude. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 18:54 (CEST)

K tomu, abych tam mohl nacpat i katastry, bych buď potřeboval zopakovat Prahu 1-22 v sloupci spravované městské části, nebo mít sloupec katastrální území 2x. --Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 19:04 (CEST)

Hlavní, co mě napadá, je: prostorová náročnost. Přehlednější v detailu, ale naopak celek nepřehledný (ve smyslu že neobsáhnu celek, aby mi byla zřejmá celková struktura). Stále mi není jasné, co z toho by se kam hodilo do článku. Ale líbila by se mi ta „Velká“ ukázka na konci článku Praha 5. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 8. 2021, 13:55 (CEST)

No míň než 35 řádků to mít nemůže. Pokus s vynecháním KÚ je tam taky, případně se můžou KÚ namatlat do jednoho řádku. Co se týče šířky, tam se sice může ubrat sloupec s obvodem a krajem, ale proč už, nicméně na výšku to nebude mít efekt. Co se týče celkového přehledu je to snad evidentně názornější než ta dvojaká tabulka teď.

Do článku by se to hodilo jako jediná tabulka v něm obsažená. Všechno ostatní se vyžene do samostatných článků. Viz inspirující Administrativní dělení Česka - taky je dlouhá, protože okresů je tolik. --Chrz (diskuse) 6. 8. 2021, 18:03 (CEST)

To je pro mě stejně špatné řešení jako mít v článku jen jednu mapku, kde bude zakresleno všechno. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 8. 2021, 18:50 (CEST)

Já jsem si vzal příklad z nerozporovaného administrativního dělení Česka i článků cizích. Zde jen rychlý přehled všeho, k detailům šup do vlastních článků. Souvztažnost je to, co je na dělení Prahy nejsložitější a pro základní článek nejzásadnější, někde to být musí. A když se vám nebude líbit taková tabulka, tak se bude muset udělat ještě článek Rychlý přehled administrativního dělení Prahy. --Chrz (diskuse) 6. 8. 2021, 19:11 (CEST)

Jenže u toho Česka je to jen seznam a klidně bych rozporoval – proč není tabulka rozdělena nadpisy krajů, aby se v dlouhém seznamu lépe orientovalo? Dokonce ani není jasné, podle jakého klíče jsou řazené! – Rychlý přehled je opakem kompletního přehledu – záleží, o které variantě se bavíme. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 8. 2021, 20:09 (CEST)

Proč by tam měly být nadpisy, když je tam první sloupec? ORPy jsou v okrese podle abecedy. Okresy jsou v kraji podle abecedy. Řazení krajů už je složitější. Začne do u Prahy, pak dolů, pak po směru hodinových ručiček kolem středočeského a pak na Moravě od jihu k severu. A nakonec Zlín jako výjimka :) Odpovídalo by to i pořadí dle CZ-NUTS, až zase na ten Zlín.

K povšimnutí, že stejné pořadí je dodržováno i jinde – Kraje v Česku a Okresy v Česku --Chrz (diskuse) 6. 8. 2021, 20:18 (CEST)

Proč už jsem psal. Kdyby byly podle abecedy, ještě bych měl šanci. Seznam krajů v obsahu = jedno kliknutí a jsem v hledaném kraji. A děkuji za vysvětlení nesmyslného řazení krajů. Úžasný vzor, neměl byste to taky ještě zpřeházet, ať se čtenář pořádně zapotí? --Matěj Orlický (diskuse) 6. 8. 2021, 20:42 (CEST)

Já nevím proč jsou kraje v daném pořadí, možná je to i nějaký úřední státní úzus zrovna tohleto pořadí. Jestli celá tahle divočina začala kvůli tomu, že se ztrácíte v tabulkách a přehledech, tak nevím, jestli nebude chyba na jiné straně obrazovky, tohle už mi celkem pije krev, jak si tady oba dva každý jedete "jen to moje má logiku" až se to doválčilo k zamčenému článku. Moje vzorové tabulky jsou zatím zhruba podle toho, jak to bylo doteď. Malé části by šlo seřadit jinak. Katastry bych řadil od nejdůležitější součásti (sídlo radnice třeba), pak celé kusy podle abecedy, pak nepatrné části podle abecedy. Moje tabulky postihnou celou věc, žádné dvě tabulky s rozdílnými sloupci a odkazováním z jedné do druhé a zpátky, nedozvíte se z ní ani polovinu vztahů mezi jednotlivým dělením, to už vážně cizí wikipedie zvládly líp než co se tady zatím předvedlo. Akorát blbou v tom, že správním obvodům dávají nehoráznou důležitost a dokonce erby, to buď nepochopily, nebo to tam mastil nějaký český dobrovolník, co v tom taky neměl úplně jasno, moje tabulka by mu dodala přehledu. --Chrz (diskuse) 6. 8. 2021, 21:23 (CEST)

Protože ŠJů, že váháte. A vůbec mě s ním nesrovnávejte, já jsem s ním neválčil, jen bránil jeho největším jen-to-moje-má-logiku excesům. Mimochodem, jeho protikonsensuální cpaní historie do aktuálních témat jsem se snažil řešit ústupky na kompromisní úpravu, teprve když dál ignoroval diskusi a vy jste požadoval, aby se to míchání netolerovalo a zasáhlo, tak jsem tu historii (spolu s jedním odstavcem jeho výkladů zákona) odmazal – a na to on pak reagoval eskalaci. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 8. 2021, 22:07 (CEST)

Historie ven je jednoduchý a dohodnutý požadavek. Přinést nějakou pěknou strukturu článku, aby dával smysl při čtení popořadě a aby popsal vztahy mezi jednotlivými principy dělení, plus nějaká pěkná přehledná grafika (tabulka). Požadavek po abecedě nebo aby každý pojem-kapitola dával smysl separátně, to už je snad společně s vyčleněním samostatných článků pasé. U nich zas zbývá je jen logicky pojmenovat. Jako přesměrování už jsou všechny XXX (Praha), dokonce se na toto přesměrování odkazuje z infoboxů, to už se rovnou může zarovnat. --Chrz (diskuse) 6. 8. 2021, 22:45 (CEST)

A proč jste teda tu historii nesmazal sám, takhle je to jenom na mě a klamě to vyvolává dojem sporu jen dvou wikipedistů, a to jako mě, který ve snaze o smířlivost mu dělal ústupky až za čáru. Nebo si aspoň nestěžujte na zamčení článku, které je toho důsledkem.

Samozřejmě ten požadavek, aby každá kapitola dávala smysl, je u zastřešujícího článku stále aktuální – nevnucujte čtenáři, že musí číst celý článek odshora dolu. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 8. 2021, 23:12 (CEST)

Když vidím, že by za 5 minut byla zase zpátky, do toho se to nějak promixovalo, aby to nebylo jednoduché zase dostat do původního stavu? Ztráta času před dohodou v diskuzi. Já jsem nechal hodně času na přehledové tabulce, kterou bych právě čekal jako centrum všeho snažení u tohoto článku. Zatím čas zbytečně vyhozený, vrhnu snažení do dalších přidružených aktivit s napravením pokřiveného stavu ohledně MČ, obv. a čtvrtí na Wikipedii. --Chrz (diskuse) 6. 8. 2021, 23:42 (CEST)

Co promixovalo? Stačilo smazat jen tu historii. Jakmile by to bylo 2 na 1 s odkazem na konsensus v diskusi, tak by musel buď ustoupit, nebo další blok. Nebo jaký vhodnější postup jste si představoval pod „už nám boří konsenzus a je to na zásah“? --Matěj Orlický (diskuse) 6. 8. 2021, 23:55 (CEST)

Při mém štěstí a historii by blok dali mně :) --Chrz (diskuse) 7. 8. 2021, 00:05 (CEST)

Aha, takže kritizovat, ale hlavně se nenamočit. Blok by vám dát nikdo nemohl. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 8. 2021, 00:33 (CEST)

Nejdřív mluvit, potom konat. Protože je mi naprosto zjevné, že se zatím nic nedohodlo, jen bysme se k bloku dohnali navzájem. Někdy dobře vymyslet koncepci je těžší a záslužnější než ji pak aplikovat, tolik k tomu nenamočit. A jak jsem řekl, svoje jsem si odmakal. --Chrz (diskuse) 7. 8. 2021, 00:41 (CEST)

Řeč je jen a pouze o nemíchání historie do textu. To už se domluvilo, byl čas konat, vy jste ke konání jen vybízel, ale sám nic neudělal. Kdybyste mě v tom nenechal samotného, tak blok hrozil jedině bořiteli konsensu. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 8. 2021, 00:56 (CEST)

Do návrhů na přehledovou tabulku všeho doplněna kompromisní. Abeceda nebude, buď je přehledné co do čeho patří, nebo je abeceda s odkazy. A tu si schováme do separátních článků, tenhle přehled má obsahovat - přehled. Chrz (diskuse) 11. 8. 2021, 19:31 (CEST)

Je prostorově hospodárnější, ale nevím, co je na ní kompromisní. To je stále ta vaše představa, která při čtení kapitol vyžaduje jezdit tam a zpátky po článku nebo se tam a zpátky proklikávat do podčlánků. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 8. 2021, 20:09 (CEST)

Jakých kapitol? Proč by tenhle článek měl mít vícero separátních tabulek? Od toho jsou separátní články. Čtenář dostane jednu: jak je celkově komplexně Praha rozdělená do menších a menších drobků, vybaveno. Chtěli jste mít správní obvody a městské části pohromadě. Tak jsou. Neopakuje se tam 22 Prah. A jako bonus dostanete informaci vztahu mezi 10 obvody a 22 správními obvody (které přímou souvislost nemají, ale přeneseně přes MČ). Kompromisní v tom, že se neroztahuje do výšky, ponechává už dřívější namastění katastrů do jednoho řádku. Zároveň ale na rozdíl od dřívějšího to orámovává tabulkou, to jste chtěli pro okulahodící čtení. A zvýrazňuje to důležité 57 znaky. --Chrz (diskuse) 11. 8. 2021, 20:15 (CEST)

Má mít víc tabulek ze stejného důvodu, proč je měla dosud – názorné pochopení hlavních dělení jedno po druhém, ne všechno najednou. V podrobnějších článcích mohou být podrobnější seznamy, zde stručnější. Jediná tabulka, kde je všechno, prostě názornou představu neudělá. My dva se na tom neshodnem, ale kompromis mezi separátními tabulkami a jedinou tabulkou není jediná tabulka, co se trochu méně roztahuje. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 8. 2021, 20:31 (CEST)

Seznam států Evropy a jejich správních celků - proklikejte, pak si povíme proč Praha má být napsána složitěji a nepřehledněji. --Chrz (diskuse) 11. 8. 2021, 21:30 (CEST)

To je seznam, což je jiný koncept než zastřešující článek. Pojďme hledat nějakou shodu, např. nejdřív dotáhnout podrobnější články a pak si říct, jak má vypadat ten zastřešující. Já jsem doplnil seznam správních obvodů včetně zahrnutých k. ú., které vám tu chyběly. MČ a O tabulky nemají. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 8. 2021, 21:52 (CEST)

V daném, článku sloupeček "hlavní článek", samozřejmě. Od zastřešujícího článku bych právě čekal, že ukáže tyhle vztahy jako SO-KÚ ve vší úplnosti, jako ta má supervztahová tabulka. V samostatných článcích by teoreticky měly být jen ty vztahy, které jsou oficiálně zadefinované, tj. MČ seznamem (pokrájených) KÚ. SO výčtem MČ. O výčtem MČ. Kdybych byl pes tak řeknu, že SO nemá co dělat v IB městských čtvrtí a má se objevovat jen u městských částí a nikde jinde. --Chrz (diskuse) 11. 8. 2021, 23:26 (CEST)

Samostatné články o jednotlivých termínech

Vy tomu dáváte zabrat. Velkou - vééélkou - oklikou to nakonec dostrkáváte do tvaru, který jsem nadnesl výše, tj. přehledové články, články definující "termín" a články popisující aplikaci "termínů" konkrétně na Prahu. Co momentálně považuju za šíleně kontraintuitivní je pojmenovávání samostatných článků.

• Obvod (územní jednotka Prahy)
• Městská část (Praha)
• Správní obvod v hlavním městě Praze

Tohle má být přehledný a pochopitelný systém? Obvod (Praha), Městská část (Praha), Správní obvod (Praha). Vybaveno. A tyhle články poslouží tam, kde dosud jsou ty nešťastné a stále měněné kotvy.Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 09:32 (CEST)

Souhlasím. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 09:40 (CEST)

@Chrz: "Správní obvod v hlavním městě Praze" je oficiální termín z jediného zákona, který něčemu takovému dává název, a jistě volen uváženě, "obvod" je oficiální termín ze zákona (byť RÚIAN používá trochu delší označení), "městská část" je oficiální termín ze zákona, rozlišovač je tam, kde je třeba k rozlišení, a je takový, aby rozlišovat od toho, od čeho je třeba rozlišovat. Zcela jasné a srozumitelné. Ze zjednodušených lidových označení nebo neoficiálních tradičních označení můžeme vést přesměrování. Zejména u toho správního obvodu je třeba aspoň v názvu článku co nejdůsledněji dbát na přesnou formulaci, aby bylo jasné, že jde právě a přesně o tento specifický význam (byť správních obvodů různých typů a úrovní je v Praze samozřejmě mnohem více). Obvod (Praha) nevyjadřuje, o jaký typ obvodu jde, ale budiž - pokud ty "správní obvody" za obvody ve skutečnosti nepovažujete, pak záměna nehrozí.

A o véélkých oklikách mi moc nevykládejte, článků tohoto typu jsem za těch 15 let založil celkem dost, a nepovažuji za šťastné, že teď nahonem musíme zakládat uspěchané nástřely místo promyšlených, propracovaných a kvalitně vyrešeršovaných článků. To bych taky já mohl říkat, že vy se po véélkých oklikách dostáváte k tomu, co já jsem načal třeba před deseti lety. Jestli považujete za véélkou okliku, když někdo během pár dnů přednostně vyhoví vašemu přání, protože už stejně pár let měl něco podobného ve výhledovém plánu, tak bych rád viděl, co by podle vás oklika nebyla. Jestli nynější článek o členění Prahy roztrhat úplně na součástky a každý seznam (každý typ členění vést zvlášť v samostatném článku, to je otázka, a taky jak by pak vypadal ten vykastrovaný zbytek článku - bez vývoje, bez seznamů, bez definic. Teď, když ten článek stejně ztratil ucelenost a komplexnost, už by tomu asi nic moc nebránilo, asi to k tomu logicky muselo jednou dospět a možná to tak nakonec i bude přehlednější. --ŠJů (diskuse) 5. 8. 2021, 13:21 (CEST)

Když přestanete své názory a svůj náhled považovat za jediný správný postup, pak se snad někam dobereme. Obvod (Praha), Městská část (Praha), Správní obvod (Praha) - to je jasný a srozumitelný systém. Kdyby (a to je velké kdyby) náhodou něco ztrácel na mírně menší oficialitě, tím víc získává na evidentní přehlednosti. Najednou vytáhnout z klobouku dříve nepoužitý "Správní obvod v hlavním městě Praze" a náhle z něj dělat hvězdu, to snad ne. Zvlášť když je použitý snad jen jednou v tom zákoně, nevyskytuje se v žádném sousloví "Praha 1 - 22" a vlastně ho nikdo nepoužívá, tím to zrovna moc název pro Wikipedii není.

Vy jste tady žádný nástřel toho, jak má systém článků vůbec nepředvedli. Jen jste si začali každý svou cestou dělat svoji ideu, čet ví jestli promyšlenou nebo měněnou za pochodu, protože náhle tu vznikají vyčleněné články, přesouvá se, mění se formulace a vůbec. Kdo nahonem musí zakládat nové články? Kdo koho honí a má nějaká přednostní přání? Já nikoho k ničemu nedostrkávám, a pokud něco, tak momentálně by mě trápily titěrnosti, jako chybějící kódy katastrálních území u několika městských čvrtí, nebo chybějící odkazy na geodata. Nebo tak nesjednocené úvody o městských čtvrtích, že někdy nezmíní ani městskou část nebo obvod, kterého jsou součástí! Stejně tak jako nepochopitelné střídání pojmů obvod a městský obvod - wikipedie si má vybrat jeden a ne je střídat ob článek, protože lidi by se mohli domnívat, že to jsou pojmy s různými významy (když už městská část a část města jsou něco jiného, jak to že jsou pak městský obvod a obvod totéž? A jak je možné že městský obvod je pojem, který u několika statutárních měst značí městskou část... a Praha má i městský obvod i městskou část.) --Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 13:55 (CEST)

Nebo dokončení kategorie Čtvrti Prahy, přesunout do ní vhodné kandidáty z Diskuse_ke_kategorii:Čtvrti_v_Praze#mají_"infobox_-_české_sídlo"_+_obec=Praha,_ale_nejsou_řazeny_pod_čtvrti_ani_sídliště. Honí se moc zajíců naráz. Mění se přehledový článek a současně samostatné. Vyčleňují se MČ a katastry u stejnojmenných ale nestejných území. Mění se řazení článků pod čtvrti, unifikuje se úvod (aspoň trochu), hledají se správné charakteristiky pro infoboxy neoficiálních čtvrtí a do toho se ještě hovoří o vyčlenění článků o obvodech 4-10, nadto pak úprava odkazů. Jestli se tohle všechno dá zvládnout jen tím, že to někdo má v hlavě a napřeskáčku uskutečňuje, tak to teda moc týmová práce není. --Chrz (diskuse) 5. 8. 2021, 14:07 (CEST)

Není to oficiální termín stejně jako „označení pro území v zákoně o základních registrech“ není encyklopedická definice encyklopedicky významného tématu. Články píšeme na základě věrohodných sekundárních zdrojů a ty dokládají termín „správní obvod“ s případným upřesněním dle kontextu, což je v našem případě rozlišovač Praha. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2021, 19:28 (CEST)

Ty „sekundární zdroje“ se tím samozřejmě zabývají proto, že to napřed nějaký zákon nějak pojmenoval a těm sekundárním zdrojům nařídil, že se tím mají „zabývat“, resp. to uvádět. Přičemž pokud ty sekundární zdroje uvádějí to označení různě zjednodušené či zkreslené, tak do encyklopedické definice je samozřejmě vhodnější použít termín přesný a nezkreslený. Ovšem ani RÚIAN ani RSO tu kolonku samozřejmě nenazývá pouhým souslovím "správní obvod", to by ani nedávalo smysl. Samotné sousloví „správní obvod“ je velmi užívaný obecný termín, který se i v souvislosti s Prahou užívá pro různé správní obvody - například zrovna Statut hl. m. Prahy ho používá pro základní správní obvody městských částí, zatímco pro ty rozšířené ho dokonce vůbec nepoužívá. Budiž, možná je to zjednodušené označení jakožto název článku přijatelné (a pro odkazování z infoboxů a článků praktické), ale definice už by měla být solidní definice podložená relevantními zdroji, a ne nějaké lidové plácy tety Máni. --ŠJů (diskuse) 7. 8. 2021, 22:12 (CEST)

To jsou jen vaše konstrukce, které však neplatí. Zákon vymezil pojem výslovně jen pro potřeby samotného zákona a to, že další úřady tento „termín“ nepoužívají, je důkazem toho, že údajný přesný oficiální termín je pouze váš výmysl. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 8. 2021, 22:51 (CEST)

@Chrz: Ono to je spíš tak, že spojení „městský obvod“ má stále jeden a tentýž význam, ať jde o město, ve kterém ty městské obvody mají samosprávu, nebo o město, ve kterém ji momentálně nemají - a samozřejmě pokud z kontextu je zřejmé, že ten obvod je městský, tak ten přívlastek nemusíme neustále opakovat. V části těch měst ty obvody existovaly i před rokem 2001, i před rokem 1990, a jsou to stále tytéž obvody, i když se právní úprava mezitím dvakrát změnila. Tím slovem „obvod“ se v této souvislosti prostě vždy rozumí „městský obvod“. Tím, když v případě Prahy všude vyškrtáte to slovo „městský“, tohoto zase až tak moc nevyjasníte, naopak tím budete vzbuzovat mylný dojem, jako by zrovna tyto obvody městské nebyly. A pokud budete rozlišovat dnes dva významy, potom ten význam z doby před rokem 1990, kdy obvody měly své obvodní národní výbory, bude jeden z těch dvou dnešních významů, nebo to bude nějaký třetí význam? Ano, pro ty dnešní samosprávné jednotky je vhodné to sousloví používat důsledně celé, ovšem s vědomím, že pro ně není specifické, tj. může označovat i jakékoliv jiné městské obvody - v Praze, v cizině, v minulosti atd.

Co se týče toho „nástřelu“ – samotná idea, že by se měly psát články o tématech, o kterých samostatné články neexistují, zase nebylo nic tako nového, co byste vymyslel vy jako první. A ohledně toho návrhu na vytvoření jednotlivých seznamů – zkuste to představu domyslet do konce, jestli ty seznamy mají být z celkového článku o členění Prahy úplně vyjmuty (a ponechali bychom tam jenom nějaké obecné povídání a maximálně údaj o počtu těch částí), anebo zda se ty seznamy mají duplikovat (jednou v celkovém přehledu, jednou samostatně). Je pravda, že ten článek je dost rozsáhlý a roztrhání na menší články (včetně vyjmutí těch seznamů) by mu teď už mohlo prospět, protože komplexnost ten článek už stejně nenávratně ztratil. Ale nejsem si jistý, jestli se shodneme na tom, co by v tom celkovém článku potom tedy mělo zbýt. Seznamy tam nebudou, definice pojmů tam nebudou, popis vývoje tam nebude - takže to bude jen takový strukturovaný seznam odkazů na podrobnější články? Ale to už jsme tuším někde nedávno rozebírali. --ŠJů (diskuse) 7. 8. 2021, 22:35 (CEST)

Já nemusím domýšlet nic, kolo je již vynalezeno, stačí se inspirovat:

Okres - Okresy v Česku (- Seznam okresů v Česku - Historie okresů v Česku) - Administrativní dělení Česka (- Vývoj administrativního dělení Česka) - Česko#Administrativní_dělení

Inspirovat ne. Takový systém se MUSÍ okopírovat, je to zaběhané, tak nevím, proč pro Prahu připravovat extrabuřty na pivu.

Hle kolik článků (a jedna souhrnná kapitola) o tom jde napsat, každý má svou zacílenou nepřetékající náplň, není to namatlané všechno v jednom sáhodlouhém, a zároveň není článek typu Administrativní dělení vybrakován natolik, aby o něm šlo mluvit jen jako o seznamu odkazů. --Chrz (diskuse) 7. 8. 2021, 23:23 (CEST)

Jiné příbuzné pražské téma jsem nadhodil na Diskuse:Praha#Adresy. Chrz (diskuse) 2. 10. 2021, 18:25 (CEST)

Praha 23-57

Jen pro zajímavost, dle způsobu číslování volebních okrsků viz by Běchovice by byly Praha 23 a podle abecedy Zličín Praha 57. --Chrz (diskuse) 29. 1. 2023, 20:13 (CET)