Diskuse:Administrativní dělení Prahy/Archiv 1

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Úřady do roku 1949

V článku postrádám informaci o tom, který úřad spravoval do roku 1949 „obvody“ Praha I - Praha VII --Kirk 15:02, 26. 7. 2006 (UTC)

Pokud jsem dobře pochopil zdroje, tak tyto obvody se týkaly pouze voleb a samosprávných orgánů, zatímco úřady měly po celou první polovinu století správní obvody vycházející ze stavu před vznikem Velké Prahy. Ale přesněji by se k tomu musel vyjádřit nějaký specializovaný historik nebo archivář. Čísla částí se používala jako samostatná čísla (např. část IX.), nikoliv v pevném spojení se slovem "Praha". Takže jeden z volebních obvodů se prostě jmenoval "část I.–VII." (viz http://www.integrace.biz/C1256D890033656E/citace/7_1923%20Sb. vládní nařízení č. 7/1923 Sb. n. a z.) (o státní správě se zmiňuje § 4) --ŠJů 02:16, 27. 7. 2006 (UTC)

Strahov

Pave byla zrusena zminka o Strahove, ze to pry neni katastralni uzemi, ale jen ctvrt...

At uz je to cokoli, zminka o Strahove a nejspis i dalsich takovych "jen ctvrtich" by tu stejne mela byt, klidne i v jine casti clanku, nez tedy pravy ta "katastralni uzemi". To uz je jedno kde, ale zmineny by byt mely... Podobne napriklad Litochleby, Roztyly... Takove pojmy jsou preci stale podstatne. Nebo jsou podrobneji rozebrany v jinem clanku? Nenasel jsem! A chybi mi tu na ne link. Treba Spořilov tu vidim... Diky. Oashi 27. 6. 2009, 21:04 (UTC)

Praha 1 – Praha 10 (podle městských částí) je divne

U jednotlivych mestkych casti je rekurzivni odkaz na ne samotne. Gorn -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.220.230.10 (diskuse • bloky) 4. 7. 2009, 00:04 (CE(S)T)

O obvodu Praha 6 pojednává tentýž článek jako o městské části Praha 6 i rozšířeném správním obvodu městské části Praha 6, t. j. jeden článek o třech různých vymezeních. Prostě proto, že tyto tři Prahy 6, ač je každá jinak vymezená, mají přímou souvislost: jsou ze sebe navzájem odvozeny. T. j. ve zmíněné kapitole je například uvedeno, že obvod Praha 6 zahrnuje městskou část Praha 6 a ještě další městské části. --ŠJů 3. 7. 2009, 23:47 (UTC)

přípominky a dotazy (text a mapy)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague_districts.svg<br\> 112 katastralni uzemi (a 57 casti mesta, 22 cislovanych a 35 s pravem nazvem)<br\> (cisla zamotou, protoze cislo je 22 z 57 nazvi, 35 ostatnych chybi, radeji bez cisel nebo nazvy 112 katastralnich uzemi v jedne barve, nazvy 57 casti mesta v jine barve)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Praha_mapa_se_znaky.jpg<br\> dvaadvacet cislovanych spravnych obvodu,<br\> uvedene je i 35 nazvi (nejenom cislovanych) casti mesta

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague_municipal_districts.png<br\> 57 casti mesta, 22 cislovanych a 35 s pravem nazvem<br\> barvy vubec nejsou jasne (napriklad Lochkov a Zbraslav naproti Lipenci)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague_administrative_districts.png<br\> 22 cislovanych spravnych obvodu<br\> barvy - Praha 9, Praha 13 ???????

22 cislovanych spravnych obvodu obsahuje vzdy cast mesta stejneho nazve a vetsinou k tomu jeste dalsi casti mesta (35) ??????

10 (soudnich) obvodu obsahuje vzdy spravny obvod stejneho nazve a cast mesta stejneho nazve ???????

Chybi: Mapa, ktera ukazuje 10 (soudnich) obvodu (kde se lisi Praha 5 (cast mesta) od Prahy 5 (spravny obvod vcetne Prahy 5 (cast mesta), Prahy 13 (cast mesta), ...) od Prahy 5 (soudni obvod vcetne Prahy 5 (cast mesta) a Prahy 5 (spravny obvod)))

--JuJa 14. 9. 2009, 20:47 (UTC)

Zjednodušení

@Matěj Orlický, Jklamo: Přesun aktuálních informací nahoru článku prospělo, ale má to tu nevýhodu, že třeba u 10 městských obvodů (správněji jen obvodů) píše "Praha se i nadále člení dle zákona o územním členění státu na 10 městských obvodů", což je teď podle plynutí článku dole. Ale zase by nebylo dobré přesouvat vše od roku 1960 na začátek článku se vším tím připojováním nových obcí a začleňováním do stávajících 10 obvodů. Přesto tam chybí ta "převodní tabulka" co patří kam, vztahy 10-22 10-57 10-112. Jsou až hluboko dole někde mezi kapitolami "Obvody Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud)" a "Správní a samosprávné členění od roku 1988"... Změna nadpisů asi taky fajn, ale pozor na to že se to na ně odkazuje a to i z šablon, takže se problém pak násobí. Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 13:19 (CEST)

Ten příklad, co uvádíte, následuje po úvodním textu kap. Městské části a obvody, kde ten zákon a změna už je. A kdyby nebyl, tak to je chyba dané kapitoly článku a ne uspořádání – nemůžete předpokládat, že čtenář bude číst nejdřív celou historii. To odkazování je také dost šílené, to je snad lepší, když ta kotva nebude fungovat a čtenář se ocitne na začátku článku. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 7. 2021, 13:34 (CEST)

Když chcete vědět, jak jsou obvody nadefinovány podle správních obvodů, katastrů nebo městských obvodů, musíte se zahrabat dolů do historie. Takže nerozumím. Kotvy by fungovat měly a když se k tomu nemáte, udělám to já. --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 13:38 (CEST)

To pěkně vystihuje klíčové nedostatky tohoto šíleného článku, který myslím nikdo nikdy nepřečetl – abych se něco dozvěděl o aktuálním členění, musím se zahrabat do Historie. O to horší, když pár článků nesystémově používají odkazy kotvou kamsi do prostřed nepřehledného textu. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 7. 2021, 13:44 (CEST)

Taková převodní tabulka zase jakžtakž je v článku Praha#Územní_členění. Tady by se uplatnila víc :) --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 13:59 (CEST)

@Matěj Orlický Tomuhle nerozumím "Pražské čtvrti jsou místní názvy a netvoří správní obvody, ale v některých případech odpovídají katastrálním územím." Vždyť to přece není pravda. Katastrální území odpovídají evidenčním částem, nebo naopak jako čtvrti v případě Prahy myslíme právě katastrální území. Aspoň tak je to teď i v mnoha infoboxech. 112 čtvrtí Prahy a k tomu pár desítek pomístních jmen, co se jako čtvrti dají sice brát, ale do IB je pod pojmem "čtvrť" nebereme. --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 15:18 (CEST)

Zajímavé, já zas moc nerozumím téhle vaší připomínce. Čtvrť není katastrální území, ale někdy se se stejnojmenným k.ú. kryje, jindy se s ním nekryje a ještě jindy takové ani neexistuje. Ale i když se kryje, tak netvoří správní obvod čtvrť, ale stejnojmenné k.ú. To s infoboxem vůbec nechápu –  v IB české sídlo žádná položka „čtvrť“ není a dokonce naopak jako charakter=čtvrť jsou v IB označené pouze ty články, které pojednávají o nekatastrální čtvrti (např. Barrandov, Belárie, Zátiší). --Matěj Orlický (diskuse) 29. 7. 2021, 16:26 (CEST)

Charakter necharakter.

Část obce (dříve osada či konskripční osada, často se v obdobném smyslu používají termíny místní část nebo čtvrť, aniž by k tomu byl zákonný podklad) je v Česku evidenční sídelní jednotka se samostatnou řadou čísel popisných a evidenčních.

Takže čtvrť = evidence. Pro Prahu se to kryje s katastry. Neoficiální čtvrtě jsme si s ŠJůem domlouvali viz pod lípou a viz má analýza Diskuse ke kategorii:Čtvrti v Praze. Charakter jednotlivých zařazených ofiko a neofiko čtvrtí je možno revidovat, pokud bude nějaká jasná myšlenka jak na to. Protože něco spíš připomíná vesnici a jiné čtvrti ani nejsou jasně vidět v terénu. --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 16:29 (CEST)

Čtvrť je např. v Šablona:Infobox - ulice a vyplňuje se tam pro Prahu ze 112 možností co vidím. Podobně Infobox - stanice metra. A podobně jsem ji sám implantoval do infoboxu kostel a přešoupal údaje typu obec = Žižkov na čtvrť = Žižkov. --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 16:33 (CEST)

Čtvrť Prahy není část obce ani evidenční sídelní jednotkou a nekryje se s katastry. A je důležité, aby se to čtenář v úvodu dozvěděl – pokud se v Praze mluví o čtvrti, tak to neznamená, že se jedná o samostatný správní obvod. I když tomu tak v některých (mnohých) případech je. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 7. 2021, 16:47 (CEST)

@ŠJů Pojďte si taky popovídat :) Tohle je pak nesmysl, protože Wikipedie se stává sama sobě terminologicky zmatečná. V jednom článku řekne, že je to čtvrť, a v dalším v infoboxu už to najednou neplatí, je to katastr, část obce nebo část města nebo zaniklá ves. Čtvrť v Praze může i nemusí být samostatně správní kousek Prahy. Prostě jsou různé druhy čtvrtí,

• ty, co jsou nasekané k různým městským částem,
• ty, co jsou celé přičleněné do jinak pojmenované městké části
• ty, co mají katastr shodný s městskou částí po sobě pojmenované
• ty, co jsou nacpané do městské části očíslované ale osamocené
• ty, co jsou nacpané do městské části očíslované ve větším počtu

Je jich 112. Pro většinu účelů platí je katastr=>je to čtvrť. Narozdíl od "neoficiálních" čtvrtí jako Barrandov nebo Kačerov mají tyto čtvrti výhodu, že se vzájemně nepřekrývají a navíc dohromady pokrývají celou Prahu. Jestli máte nějaký jiný seznam pražských čtvrtí, co by se měl vyplňovat do infoboxů, sem s ním :) --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 19:30 (CEST)

A jestli jde o to, že všechny články z kategorie Čtvrti Prahy by měly mít uveden charakter, tj. jestli jsou městská část, jestli jsou katastr, jestli jsou obojí, nebo ani jedno, tak už se to částečně pozná. Právě tím, že když je to městská část, tak má jinačí druh infoboxu.

Co se týče toho, kdy jaká data do IB vyplňovat - kraj, okres, obec/město, obvod, správní obvod, městská část, katastr... To nesnese asi žádný. Ale nemělo by se to zjednodušovat "obec=Praha 4-Krč", žádná taková obec není. Naštěstí se to zas tak moc nevyskytuje, spíš jen u těch IB jako budova, kde se z parametrů ulice, obec a stát sestaví jediný řádek typu adresa, aspoň tak nějak to je.

Takže než začnete v tomhle článku něco měnit, tak si musíme vyjasnit pojmy. Aby bylo jasno pod jakým názvem je mít v IB. --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 19:39 (CEST)

Já jsem pojem vyjasnil tím, že jsem upozornil, že pojem „čtvrť“ neoznačuje žádný typ správního obvodu. Žádné „oficiální čtvrtě“ neexistují – viz též ŠJů ve vámi odkazované diskusi ke kat. A čtenář poučený mým úvodem si řekne: Aha, Barrandov má v encyklopedické definici pouze „čtvrť“, není tedy žádným správním obvodem, to by tam musel mít napsáno „a katastálním územím“. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 7. 2021, 20:04 (CEST)

No mně psal, že jsem si vymyslel problém. Prostě do IB se pod kolonku čtvrť bude dávat jedna ze 112 možností, do článkové kategorie čtvrti se ale může zařadit kdeco.

Takže revize úvodu všech článků a doplnění vhodné hodnoty charakter u těch článků co jsou pod čtvrti v Praze zařazeny, proč ne. Ale zatím jsem se tedy nedozvěděl jak. Zatím jste jen změnil že pražské čtvrti nejsou samosprávné, to je sice pravda, ale chce to nějaké pozitivní vymezení. Co to je pražská čtvrť. Co to je městská čtvrť. Není dokonce samozřejmé, že čtvrť nemusí být samosprávná? Nestačí pak napsat, že má Praha více čtvrtí než městských částí? --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 20:15 (CEST)

Pokud má být v IB pouze 1 ze 112 možností, je potřeba vytvořit novou položku infoboxu katastrální území (nebo nedejbože evidenční část). Městská čtvrť není definovaná ani v přesměrovaném článku, těžko se tedy můžeme dohodovat, co je správná definice. V tomto článku se opravdu potřebuji hlavně dozvědět, že jsou různé správní okrsky Prahy, ale žádný z nich se nejmenuje „čtvrť“. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 7. 2021, 21:05 (CEST)

Prostě nastavení parametru charakter není jednotné ani u těch katastrů, co to dotáhly až na oficiální městskou část, těch katastrů co prostě jsou jedním z 112 vyvolených, nebo neoficiální až pomístí jméno.

V mnoha případech ani není vyplněno. Dokumentace říká město, městečko, velká vesnice (nad 300 adres), vesnice, malá vesnice (pod 50 adres), osada, samota, čtvrť atp. Pokud domluvíme sadu pro Prahu, budu rád. Stačí se začíst právě do těch jednotlivých článků a definice v úvodní větě se taky různí (bývalá ves, bývalá obec, dnes část Prahy, čtvrť, území, městská čtvrť, katastr, část obce, městská část, část města, evidenční část, katastr). Částečně to taky koliduje s tím, že pro stejnojmenné katastry a městské části máme jediný článek s oběma definicemi, a ty už mají jiný IB: česká městská část. No a některé mají IB dva, jako Troja. --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 16:46 (CEST)

Článek, který byl v dost chaotickém stavu a obsahoval hodně podivných a pochybných formulací, jsem se pokusil zrekonstruovat zpět do nějaké logické a encyklopedické podoby, byť jsem tedy neměl čas projít si text slovo po slově úplně celý, jestli tam nějaké nesmysly ještě nezbyly. Tak jako v jiných encyklopedických článcích, i zde je vhodné začít historickým vývojem, který spěl od jednoduchosti k dnešní složitosti, která logicky je výsledkem toho vývoje, z něj vyplývá a v jeho kontextu dává smysl. Pokud někdo potřebuje nějaké zhuštěné přehledy aktuálního stavu nebo i zhuštěná schémata historického vývoje, k tomu slouží například příslušné navigační šablony, popřípadě takovou funkci mohou plnit různé strojové výstupy z Wikidat atd.

Mezi administrativním a urbanistickým členěním a klasifikací vždycky existuje nějaké pnutí, byť to administrativní členění by v ideálním případě mělo být formalizací toho urbanistického. Určit, jestli nějaká část obce je spíše "vesnicí", "osadou", či "čtvrtí", či dokonce rozlišovat malé vesnice od velkých vesnic, je samozřejmě velmi problematické, pokud jde o nějakou smíšenou či přechodnou formu nebo pokud ty části jsou více či méně srostlé. Samozřejmě se stává, že jedna vesnice sem může skládat ze dvou částí, které lze také nazvat vesnicemi, nebo že nějaká menší čtvrť může být součástí větší čtvrti, a to ani nemusí jít o jiný význam slova čtvrť. Ale tyto komplikace spojené s používáním přirozených pojmů a přirozeného jazyka by asi neměly vést k tomu, abychom na ně zcela rezignovali a ignorovali je. Ovšem měli bychom počítat s tím, že počet vesnic nebo počet čtvrtí na nějakém území zpravidla nelze s určitostí stanovit, zatímco počet nějakých úředních územních jednotek naopak ano. Praha je natolik urbanizovaná, že i těm malým okrajovým částem typu Nedvězí nebo Zadní Kopaniny se dá říkat "čtvrť", podobně je tomu v Liberci, kde je zástavba rozptýlená a do značné míry srostlá, ale na druhou stranu jsou města, kde je zřetelný urbanistický rozdíl mezi čtvrtěmi (centrem a předměstími) a připojenými vesnicemi. Třeba takové Sedlčany jsou vyloženě město s hromadou vesniček, kterým bych "čtvrtě" opravdu neříkal, možná si ale místní nějak čtvrtí tu jádrovou část.

Odkazovat „zvenčí“ pomocí kotvy na nadpisy kapitol je obecně nepříliš doporučené – aktuálnost by si měl hlídat ten, kdo takový odkaz použil – z cílového článku takové použití pomocí „odkazuje sem“ ani sledovat nelze, pokud vím, a s tím, že se názvy oddílů mohou měnit, se musí počítat. --ŠJů (diskuse) 29. 7. 2021, 20:41 (CEST)

Radši už ty kotvičky neměňte, dalo to nějakou práci. Hlavně je to ve všech těch nejdůležitějších infoboxech.

Historie v tomhle článku je úmorná, je to milión redefinicí Prahy 1 zas a znova. Opět jen zesložiťuje okamžité porozumění věci, jak ta Praha je kruciš naporcovaná. Tento článek má obsahovat jen to, co přetrvalo. Zbytek natlačit do článku "kde se tyhle věci historicky vzaly".

Braník je městská čtvrť a katastrální území.

Krč je čtvrť a katastrální území.

Chodov je dnes čtvrtí hlavního města Prahy ... Dříve samostatná a svébytná obec

Třebonice jsou katastrálním územím hlavního města Prahy v nejzápadnější části obvodu Praha 5. Ves Třebonice je doložená od 13. století, k Praze byla připojena v roce 1974.

Nedvězí u Říčan (německy Nedwies) je katastrálním územím Prahy, tvořícím místní část Nedvězí u Říčan (do 30. 6. 2016 pouze Nedvězí[3]) a městskou část Praha-Nedvězí.

Sobín (německy Sobin) je vesnice, bývalá obec, dnes městská čtvrť a katastrální území Prahy

Vinohrady (do roku 1960 Královské Vinohrady) jsou od roku 1922 městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy

No, prostě bych si uměl představit typizovanější úvody pro 57/112. Proč je něco čtvrť a něco jen městská čtvrť. A Sobín je asi městská vesnice :) --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 21:01 (CEST)

Obecně pokud se na Wikipedii pokoušíme standardizovat něco, co ve vnějším světě jednoznačně standardizováno není (např. definovat hranici mezi osadou a vesnicí, nebo mezi malou a velkou vesnicí) nebo vlastním výzkumem poměřovat urbanizaci daného sídla, jestli ještě je vesnicí, nebo už čtvrtí, tak se dostáváme na tenký led. Čtvrť je asi lehce obecnější pojem než městská čtvrť, většinou označuje totéž. Existence čtvrtí je charakteristická hlavně pro větší města, ale našlo by se jistě i pár vesnic, kde by se některá jejich část dala označit jako čtvrť (byť mnohdy je ta čtvrť evidována jako pojmenované veřejné prostranství a ve výstupech uváděna pod legislativní zkratkou "ulice", i když každý ví, že to žádná ulice není. --ŠJů (diskuse) 29. 7. 2021, 21:18 (CEST)

Encyklopedický článek má být encyklopedický článek, nikoliv nějaký turistický průvodce nebo telefonní seznam. Minulost je pro encyklopedii stejně důležitá jako současnost, současnost je nedílnou součástí historie. --ŠJů (diskuse) 29. 7. 2021, 21:18 (CEST)

Odkazům na kotvičky je doporučováno se pokud možno vyhýbat. --ŠJů (diskuse) 29. 7. 2021, 21:18 (CEST)

Řešením kotviček je nasekat článek tak, aby kotvičky nebyly třeba. Taky možnost. Ale lépe už neměnit nadpisy, hlavně současné a ne "současné".

No dobré, ale nestojí za to se prostě shodnout a ty úvody psát jednotněji? Žongluje se termíny čtvrť, městská čtvrť, přidělují se náhodně a čtenář tápe.

Telefonní seznam to není a přesto se dá o současném členění napsat spoustu prostého textu (nejen tabulek a seznamů) a není potřeba nejdřív totálně znudit exkurzemi po předchozích pokusech dělení.

Mimochodem je nějak v plánu řešit neskladebné Křeslice a Zličín? Stát určuje obvody, Praha si určuje správní obvody, kdo by měl cuknout a jestli to někoho vůbec trápí. To spíš jen nás na wikipdii když to musíme nějak vysvětlit a nevejde se nám to skladebně do tabulek :) Ale zaznamenal jsem nějaké signály když se řešila skladebnost okresy-ORPy novým zákonem. Asi se na to rezignovalo, stejně jako na plnu skladebnost okresů a SO ORPů. --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 21:28 (CEST)

Proč bychom dřívější členění měli označovat za "pokusy" a nynější členění nikoliv? Encyklopedicky je ta historie stejně významná jako ta současnost, a navíc ten současný stav by bez návaznosti na historický vývoj nedával smysl. Pokud někoho nezajímá, tak si začlenění konkrétního místa najde někde v infoboxu a do tohoto článku vůbec nepoleze.

Ani ne tak nasekat článek, jako spíš založit články, které dosud chybí. Nebo použít vhodnější cíl odkazu. Článek Městská část by raději měl být společný pro Prahu i statutární města. Nadpisy oddílů se vždycky můžou změnit.

Že každá čtvrť ve městě je městskou čtvrtí, to tak nějak dá rozum – žádný fatální rozdíl mezi těmi označeními není. O nějaké vesnici zase můžeme napsat, že to je malá vesnice nebo velká vesnice, není nutné násilně všechny texty glajchšaltizovat do nějaké roboticky jednotné podoby na způsob cebuánské Wikipedie. Ano, je třeba odstraňovat nějaké infantilní nebo nesmyslné výklady, ale za každou cenu všude sjednocovat používání synonym apod., to je asi zbytečné. V infoboxech zrovna tohle asi časem vyřešení navázání na Wikidata, které má ovšem také svá rizika (podobně jako kotvičky). Například v tom, že ekvivalenty v různých jazycích nikdy nejsou úplně přesné ekvivalenty, takže se nám významy pak můžou "nečekaně" posouvat - různých položek pro všelijaké čtvrtě a obvody a distrikty a neighbourhoody je ve Wikidatech spousta a o moc větší systém v tom udělat nejde.

Křeslice a Zličín asi už nikdo řešit nebude, podobně jako asi už nikdo nebude řešit, že katastrální členění se nám mnohde definitivně rozešlo se samosprávným členěním. Spíš bych řekl, že celá ta myšlenka členění Prahy na 22 správních obvodů šla trošičku do pozadí. Co se týče skladebnosti ORP, tam, pokud vím, zůstal poslední a jedinou výjimkou Turnov. A to asi logicky nepůjde řešit jinak, než že by se Turnov znovu stal okresním městem. Když toho dosáhl Jeseník, proč by nemohl Turnov? Asi u nás v dohledné době nikdo nepůjde do tak zásadní reformy, jakou si udělali na Slovensku, kde jejich nové malinké okresy velikostí v podstatě odpovídají našim ORP. --ŠJů (diskuse) 29. 7. 2021, 21:56 (CEST)

Současný stav dává úplně stejný smysl jako kdyby ho vymysleli dneska od nuly bez několikerého překopávání. Že se jim to podařilo "zkazit" nebo "vybrousit k dokonalosti" najednou nebo na 4 pokusy za 100 let, to je úplně jedno, když chci vědět, co teda teď platí. O obvodech se dozvím to podstatné v historii.

Unifikovat se hodí, popisujeme stejnou věc, není potřeba to dělat stem (112) způsoby a mást čtenáře. Je to čtvrť není to čtvrť, je to městská část není to městská část, je katastr, není katastr. Vymalováno. Na hýření synonymy je celý zbytek článku, úvodní věta má na základě známým vysvětlitelných i odkazatalných pojmů rychle a jasně popsat co tenhle článek obsahuje a co to vlastně je. Že to byla historicky vesnice, kdy byla připojena ku Praze a podobně, s tím se může počkat do druhé věty, když už víme, co to teda ten Sobín JE, a ne co někdysi byl. Stejně tento článek, nejdřív sáhodlouze přeskakovat jak se členilo než se konečně dozvíte jak se teď člení.

Obvody a městské obvody a městské části už mají článků několik, spíš bych to viděl vše pohromadě než rozseté a zopakované zas a znova jinde.

Nojo, připadlo mi, že i Wikipedie nějak nastartovala že to udělá podle toho a relikty byly, ale jinak po obvodech a katastrech. Ani po městských částech nebylo účelné. Aspoň ubyla jedna úroveň starostí.

Ano Turnov. Řešení bylo několik, tohle bylo takové blbé - jdeme v tom udělat pořádek, ale výjimky jsou možné. Bomba. I kdyby se překopali obvody v Praze a správní obvody zůstaly, tak na přeznačení ulic by se asi vykašlali a jak je znám, soudní obvody by zůstaly zas po svém. Stejně jako okresy soudní a územní nejsou totožné, protože,... proč ne. Když si vezmu ještě senátní obvody nebo obvody podle PSČ... radši uteču zpátky k dělení 10 obvodů a 112 katastrů a zbytek nevidím :) Myslím že i wikipedie by měla městské části uyžívat pomálu, prostě nádrž je v Hostivaři a Praha 15 mi může být volná :) --Chrz (diskuse) 29. 7. 2021, 22:32 (CEST)

Historie má v článku své místo, ale jen jako jedna z kapitol. Pokud je takto neúměrně přebujelá, patří sem jen výtah s odkazem Podrobně. Navíc ta historie se týká jen obodbí posledních 100 let, o předchozích 1000 letech tam není téměř nic. Pokud to dosud nikdo neupravil, řešením je změna pořadí, aby čtenář aktuální informace vůbec našel. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 7. 2021, 21:49 (CEST)

Souhlas. Čtenář má zájem primárně o aktuální členění, které by měl rychle najít. Dlouhá (a neúplná) historie by mu to neměla znesnadňovat. Také bych se spíše přikláněl k jejímu vyčlenění do samostatného článku. --Jklamo (diskuse) 30. 7. 2021, 09:46 (CEST)

Příklady: Administrativní dělení Česka + Vývoj administrativního dělení Česka. I když jde o stát a ne město, možná je to adminstrativní dělení Česka jednodušší než Prahy samotné :) --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 09:49 (CEST)

Též Kraje v Česku a Historie krajů v Česku. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 09:50 (CEST)

Též Okresy_v_Česku a Historie okresů v Česku. Ale ty už jdou po jednotlivých jednotkách členění. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 09:52 (CEST)

Pokud by se článek opravdu vydělil, měla by se ale zas přislušně nafouknout sekce o obvodech 1-10. Na to jak jsou stále používané, a to i na wiki, by bylo suché konstatování, že je jich 10 a mají číslo 1-10, velmi nedostačující. Na rozdíl od nějakých správnách obvodů, které ani na wiki nejsou k žádnému identifikování a lokalizování zapotřebí. Už jen ten vliv městských částí je dost slabý, dvojka obvod-katastr utáhne většinu věcí. --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 14:38 (CEST)

@Matěj Orlický díky za "aktualizovány paragrafy 1960>2020" Podobnou ceduli jsem nedávno dal i do Obvod (územní jednotka Prahy) a Městská část a městský obvod, pokud budete mít chuť zapracovat... --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 16:35 (CEST)

Jo a tabulka zde: Praha#Územní_členění neodpovídá s šablonou Šablona:Město Praha (ty neskladebné 11 a 17). --Chrz (diskuse) 30. 7. 2021, 16:39 (CEST)