Třezalka rozprostřená
Třezalka rozprostřená | |
---|---|
Třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | třezalkovité (Hypericaceae) |
Rod | třezalka (Hypericum) |
Binomické jméno | |
Hypericum humifusum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum) je bylina patřící do rodu třezalka, rostoucí roztroušeně hlavně na písčitých půdách.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Stonek
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá až vytrvalá bylina s krátkým oddenkem. Kořenový systém může být hluboký nebo mělký, jeho rozvinutí závisí na struktuře půdy. Lodyhy jsou nitkovitě tenké, rozprostřené, poléhavé až plazivé. Dorůstají přibližně od 3 po 30 cm a na bázi mohou tvořit výhonky.
List
[editovat | editovat zdroj]Listy jsou přisedlé nebo velmi krátce řapíkaté a mají podlouhle vejčitý tvar. Jsou sivě zelené a na ploše jsou tmavě tečkované (siličné nádržky).
Květ
[editovat | editovat zdroj]Květy vyrůstají po jednom nebo tvoří chudá květenství. Jsou oboupohlavné a pravidelné. Kalich tvoří pět kališních lístků, kdy dva z nich jsou o trochu menší než ostatní. Všechny jsou celokrajné nebo jemně zubaté. Korunní lístky mají bledě žlutou nebo světle zlatožlutou barvu a na okraji jsou pokryté černými tečkami, které obsahují červené barvivo hypericin v krystalické podobě. Koruna byliny je složena z pěti plátků, které jsou o trochu delší než lístky kališní. Typické pro rod třezalky je zmnožení tyčinek. Květ třezalky rozprostřené obvykle obsahuje 15 - 20 tyčinek. Čnělka je až dvakrát delší než semeník. Kvete od června do října.[1] Plody tvoří vejčité tobolky s podélnými, málo zřetelnými žebry.
Semeno
[editovat | editovat zdroj]Semena jsou přibližně 0,5 mm dlouhá, světle hnědé barvy.[2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Rostlina roste na vlhčích písčitých půdách.[3] Pokrývá obnažená dna vodních ploch, paseky a příkopy u cest. Nenajdeme ji na vápenatých půdách. Nejčastěji se vyskytuje ve středních polohách a podhůří, ale areál výskytu je od nížin do horských oblastí.
Je rozšířena téměř po celé Evropě. Bylina se nevyskytuje ve Východní Evropě, na Pyrenejském a na části Balkánského poloostrova. Na území České republiky roste roztroušeně mimo oblast jižní Moravy, kde jsou vápencové půdy.
Využití a obsažené látky
[editovat | editovat zdroj]Třezalka se využívá hojně v alternativní medicíně jako čaje, oleje a tinktury. V květech je obsaženo v krystalickém stavu červené barvivo hypericin. Ten je příčinou „nemoci ze světla“ u zvířat, která třezalku pozřela. Výhradně na světle může docházet k těžkým, dokonce smrtelným projevům otravy.
Status
[editovat | editovat zdroj]Tento druh třezalky je zařazen do kategorie ohrožených druhů (C3) a je na Červeném seznamu rostlin České republiky.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
třezalka rozprostřená
-
ilustrace
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HEJNÝ, Slavomil; RNDR. SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990.
- ↑ DEYL, Miloš; HÍSEK, Květoslav. Naše květiny. Praha: Academia, 2001. 690 s. ISBN 80-200-0940-X.
- ↑ KREJČA, Jindřich. Velká kniha, rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. Bratislava: PRÍRODA a.s. ISBN 80-07-00595-1.