Dvouřadka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Swartzia)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o rodu Swartzia z čeledi bobovité. Možná hledáte: rod Schwartzia z čeledi Marcgraviaceae.
Wikipedie:Jak číst taxoboxDvouřadka
alternativní popis obrázku chybí
Dvouřadka Swartzia sp.
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Faboideae
Tribus Swartzieae
Rod dvouřadka (Swartzia)
Schreb., 1791
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dvouřadka Swartzia polita

Dvouřadka[1] (Swartzia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře a stromy s jednolistými nebo zpeřenými listy. Květy jsou výjimečné tím, že mají pouze jediný korunní lístek, případně jsou zcela bez koruny. Dvouřadky jsou rozšířeny v počtu asi 200 druhů v tropické Americe. Jejich význam je spíše lokální.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dvouřadky jsou beztrnné keře a stromy dorůstající výšky až 30 metrů, řidčeji i liány. Některé druhy roní červený latex. Listy jsou lichozpeřené s 1 až mnoha jařmy téměř nebo zcela vstřícných, vejčitých až podlouhlých lístků, případně jednolisté. Řapík a vřeteno listu jsou křídlaté nebo s okrouhlým průřezem. Palisty jsou drobné a jehlicovité nebo velké a listovité, většinou opadavé. Květy jsou bílé až žlutooranžové nebo fialové, stopkaté, uspořádané v jednoduchých nebo latovitých hroznech obvykle vyrůstajících z kmene, větví či starších větévek. Kalich je v poupěti kulovitý až vejcovitý, v průběhu rozvoje květu puká na 3 až 5 nepravidelných laloků. Koruna je složena pouze z jediného nehetnatého lístku nebo zcela chybí. Tyčinek je mnoho, jsou volné a většinou dvoutvaré. Semeník je složen z jednoho nebo výjimečně ze 3 plodolistů, obvykle s dobře vyvinutým gynoforem (stopkatý), čnělka je vrcholová nebo postranní, krátká nebo dlouhá. Plody jsou kožovité, dužnaté nebo dřevnaté, oválné nebo řetízkovité, většinou pukavé. Obsahují 1 až mnoho semen s bílým, žlutým nebo červeným míškem.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod dvouřadka zahrnuje asi 200 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po jižní Brazílii a Bolívii a na Karibských ostrovech. Nejvíce druhů se vyskytuje na severu Jižní Ameriky. Některé druhy, např. Swartzia arborescens, mají v jihoamerických vlhkých tropech velmi rozsáhlý areál rozšíření. Mezi zástupci tohoto rodu je však i mnoho endemitů, např. Swartzia pachyphylla na Roraimě. Dvouřadky rostou v tropických deštných lesích zejména v nadmořských výškách do 500 metrů, řidčeji i v horských lesích až do výše 2000 metrů. Zvláště hojně se vyskytují v poříčních a galeriových lesích (i na zaplavovaných půdách), řidčeji i na savanách nebo v suchých lesích, na vrcholech tepuis nebo v druhotných lesích.[2][4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Swartzia a blízce příbuzné rody z tribu Swartzieae jsou řazeny do podčeledi Faboideae, stavbou a ontogenezí květních orgánů se jí však velmi vymykají. V minulosti neměly jednoznačné taxonomické zařazení, neboť vykazují přechodné znaky mezi podčeleděmi Faboideae a Caesalpinioideae. V roce 1951 byla dokonce vytvořena nová podčeleď Swartzioideae. Výsledky současných molekulárních studií ukazují, že tribus Swartzieae spolu s tribem Sophoreae tvoří monofyletickou skupinu, která je bazální větví podčeledi Faboideae.[4][5][6][7]

Korunní lístky jsou u dvouřadky redukovány na jediný petal nebo docela chybějí, tyčinky jsou pomnožené a některé druhy mají dokonce semeníky z několika plodolistů, což je úkaz v rámci celé čeledi bobovitých výjimečný. Další výjimečností je kalich, který je v poupěti celý, srostlý a až v průběhu rozvoje květu nepravidelně puká.[5]

V některých zdrojích jsou uváděno rozšíření rodu dvouřadka i v Africe a na Madagaskaru. Oba africké druhy byly ovšem v roce 1997 přeřazeny do samostatného rodu Bobgunnia (B. fistuloides a B. madagascariensis) a rod dvouřadka má tak striktně neotropické rozšíření.[8][3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dvouřadky mají spíše místní využití. Pryskyřice z kmene Swartzia argentea je v tropické Americe používána při ošetřování zranění způsobených jedovatým sladkovodním rejnokem trnuchou. Semena Swartzia sericea jsou používána jako návnada na ryby. Třísky ze dřeva Swartzia schomburgkii slouží k rozdělávání ohně.[2]

Druh Swartzia polyphylla je v různých zemích Jižní Ameriky používán při léčení různých neduhů včetně nachlazení, malárie a zlomenin. Kůra slouží jako antiseptikum a pryskyřice je používána jako oční kapky.[9]

Dřevo dvouřadek má malý ekonomický význam. Jádrové dřevo bývá hnědé až černé, je tvrdé, těžké (často těžší než voda), odolné vůči rozkladu a obtížně opracovatelné. Je používáno na těžké konstrukce. Ze dřeva Swartzia polyphylla se vyrábějí v Jižní Americe pádla.[2][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  
  2. a b c d BERRY, P.E. et al.. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri : Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1.  
  3. a b GENTRY, A.H.. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago : The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.  
  4. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison : The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.  
  5. a b TUCKER, S.C. Floral ontogeny in Swartzia .... American Journal of Botany. 2003.  
  6. WOJCIECHOWSKI, M.F et al. A phylogeny of legumes (Leguminosae) based on analysis of the plastid matK gene resolves many well-supported subclades within the family. American Journal of Botany. 2004.  
  7. WOJCIECHOWSKI, M.F. Reconstructing the phylogeny of the legumes (Leguminosae): an early 21st century perspective In Advances in Legume Systematics. Higher Level Systematics. 2003, čís. 10.  
  8. The Plant List [online]. . Dostupné online.  
  9. DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London : CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7.