Subpolární podnebí

Subpolární podnebí bývá mezi 50 až 70 stupněm severní šířky. Na severu leží hlavně na území Kanady, Skandinávie a Ruska, kde tvoří rozhraní lesotundry a tajgy. Lesotundra je krajina, kde jsou smíšené lesy (borovice, modřín, bříza) a přecházejí v křovinatou tundru (např.: keříkové vrby břízy...) a nakonec v tundru bylinnou (vlochyně, borůvky...), mechovou a lišejníkovou. Na jihu ale více než z 90% zabírá území Tichého, Indického a Atlantského oceánu. A na zbytku plochy leží na části Severní Ameriky a na několika souostrovích u Austrálie. Subpolární pás také lemuje obě polární oblasti v pruzích širokých kolem 1 000 km. Tyto oblasti jsou zóny, ve kterých se mísí vlastnosti mírného s polárním pásem.

Charakteristika

Má dlouhé a velmi studené zimy a většinou nepříliš teplá léta. Léto (období s průměrnou měsíční teplotou minimálně 10°C) trvá jeden až maximálně 3 měsíce a zima (období s průměrnou měsíční teplotou pod 0°C) trvá 5 až 7 měsíců. Průměrná roční teplota je nižší než 0°C a proto je zde trvale zmrzlá půda (permafrost), roztává jen vrchní vrstva půdy a to do maximální hloubky 0,6 m až 4,2 m. Dnů bez mrazů je 45 až 100 a mrznout může kdykoliv v roce. Srážek za rok moc nenapadá, za rok jen do 380 mm, ale v horských typech subpolárního podnebí je to mnohem více, třeba na Mount Washington napadá přes 2500 mm srážek ročně a v Kanadské oblasti Labrador může být až 1,5 metru vysoká sněhová pokrývka (všechno to roztaje až v červnu), přestože tam nejsou žádné hory, v tomto případě tolik sněhu přináší Islandská tlaková níže, která tu^[kde?] má silný vliv. Ve vnitrozemí padá nejvíce srážek v létě a na pobřeží spíše na podzim. Je rozděleno do několika podtypů.

Dsc

Varianta se suchým létem a vlhčí zimou. Jinak je velmi podobné Dfc.

Dsd

Suché léto a vlhká zima. Oproti Dsc je chladnější. Jinak je velmi podobné Dfc.

Dwc

Suchá zima a vlhké léto. Drtivá většina srážek spadne v létě při bouřkách. Například v Irkutsku jsou nejvyšší letní teploty okolo 30°C a největší mrazy dosahují až -35°C.

Dwd

Také suchá zima a deštivé léto. Ale je oproti Dwc studenější. Patří k vůbec nejstudenějšímu typu subpolárního podnebí. V létě je neustále zataženo a prší přibližně polovinu dní v měsíci, zatímco v zimě je většinou jasné počasí. Nejstudenějším místem tohoto podnebí je světově známý Ojmjakon, známý se svoji průměrnou lednovou teplotou -46,4°C (průměrná teplota v červenci je 14,9°C a největší letní horka dosahují 30°C a i v červenci nejsou neobvyklé ranní slabé mrazy do -5°C) jako nejstudenější místo mimo Antarktidu. Největší mrazy tam jsou pravidelně pod -50°C a největší mráz tam byl -89,9°C.

Dfc

Nejrozšířenější typ. Nemá výrazná suchá období. Nejvíce srážek spadne samozřejmě v létě, ale ani zimy nejsou úplně suché. V létě většina srážek spadne při dešti a bouřky jsou spíše vzácné. Nejvyšší letní teploty nejčastěji dosahují 20°C až 30°C a nejsilnější mrazy jsou zhruba od -20°C v nejmírnějších oblastech až po -50°C v nejstudenějších místech.

Dfd

Podobné jako Dfc, ale studenější. Nejvíce srážek naprší v létě při bouřkách nebo slabém dešti. Například podnebí v Jakutsku: léto je oproti zbytku roku až neuvěřitelně teplé (průměrná teplota nejteplejšího měsíce 19°C), tak po skončení léta začíná extrémní teplotní propad až na průměrnou měsíční teplotu -39°C v prosinci. V létě nejvyšší teploty lehce přesahují 30°C, zatímco v zimě klesají k -50°C.

Galerie

• 
  Jediné, co tu dovede udělat souvislý les, je bříza, ostatní listnáče jsou buď zakrslé nebo rovnou pojdou mrazem.
• 
  Zimní tajga.
• 
  Tajga v létě.
• 
  Letní tajga.
• 
  Daleko na severu jsou stromy kvůli permafrostu křivé, říká se tomu opilý les.
• 
  Čím dál víc na sever jsou stromy hubenější.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Subarctic climate na anglické Wikipedii.