Stradonice (hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o hradišti u Stradonic na Perucku. O oppidu u Stradonic na Nižborsku pojednává článek Oppidum Stradonice.
Stradonice
Rozhledna Stradonka stojící na pozůstatcích valů hradiště
Rozhledna Stradonka stojící na pozůstatcích valů hradiště
Poloha
Adresa Stradonice, Peruc, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Stradonice
Stradonice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradiště Stradonice bylo keltské hradiště z let 550450 př. n. l. z období pozdní doby halštatské[1]. Přetrvalo do časně laténského období.[2] Jeho pozůstatky se nachází několik set metrů východně od vsi Stradonice v okrese Louny[3] v nadmořské výšce cca 280 metrů. Hradiště zaujímalo plochu 6,75 hektaru.[3] Na valu hradiště se nachází rozhledna Stradonka z roku 2009.[4]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Hradiště se nachází na konci ostrožnovitého výběžku z náhorní planiny[5] nad prudkým svahem Štoly Stradonice nad Stradonicemi v lokalitě zvané Na Šancích, Na Valech, Na Hradbách,[2] Zadní Valy nebo Petrova Louka.[5] Ostrožna je z jihovýchodu a východu obtékaná Débeřským potokem a leží 90 metrů nad jeho úrovní. Na jihu ostrožnu ukončuje rokle s bezejmeným potůčkem a na sever ostrožna klesá pouze mírně, terasovitě.[5]

Výzkum hradiště[editovat | editovat zdroj]

Hradiště zkoumali v roce 1891 Ludvík Šnajdr a v roce 1909 Josef Ladislav Píč.[2] V letech 1975 a 1977–1978[1] zde proběhly výzkumné výkopy, které vedl PhDr. Zdeněk Smrž z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.[3] Na místě byly nalezeny zlomky řecké keramiky a bronzových nádob např. na víno přivezených z řecké kolonie Massalia, což dokládá dálkový obchod s luxusním zbožím.[1]

Historie osídlení[editovat | editovat zdroj]

Místo bylo osidlováno už dříve, což ukazují sporé nálezy z doby středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku.[2] Dochované hradiště bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časně laténského období[2] a pravděpodobně sloužilo především ke shromažďování obyvatel při oslavách a sešlostech. Obrana nebyla prvořadá[3] a hradiště bylo spíše refugiem čili dočasně opevněným místem.[2] Existuje také hypotéza, že příkop a vnitřní kamenité torzo valu pochází od lidí kultury knovízské z mladší doby bronzové.[5]

Opevnění[editovat | editovat zdroj]

Hradiště bylo pravděpodobně obehnáno na jižní a západní straně pouze mírným opevněním, např. palisádou.[1] Zato ze severní a východní strany bylo ve tvaru půloblouku obehnáno mohutným 520 metrů dlouhým a dodnes patrným valem s příkopem a s bránou v západním rohu.[3] Při stavbě valu bylo spotřebováno cca 7 000 m³ hlíny získané převážně z hloubení příkopů, 300 m³ opuky a 250 m³ dřeva. Valy byly dvojího typu, na východě 260 metrů dlouhý mohutnější val, na severu nižší.[1]

Východní mohutnější val byl tvořen pásem propojených dřevěných komor podobných srubům, které byly vyplněny hlínou a vnější stěnu tvořila zeď z opukových kamenů. Na vnitřní straně byl 3,5 metru široký ochoz a na vrcholu hradby souvislá palisáda. Val byl v základně široký sedm metrů a vysoký asi 3,5 metru. Před valem byl pět až šest metrů široký a asi 2,5 metru hluboký příkop (zasypán v roce 1977).[1]

Severní nižší val byl opět tvořen hlínou vyplněnou srubovou konstrukcí s čelní opukovou zdí a palisádou, ta ale byla zapuštěna do čela upravené terénní hlavy před příkopem. Příkop byl široký 4,5 metru a hluboký asi dva metry, na vnitřní straně byl lemován opukovou zdí a terén před ním byl navýšen. Jde o první pravěký doklad takto sofistikovaného prohlubování příkopu, které bylo užíváno až u barokních pevností v 17.19. století (tzv. glacis).[1]

Brána se nacházela na západním konci severního valu, zde byl val zpevněn kamenitým jádrem. Z druhé strany brány byl příkrý svah do hluboké strže.[1]

Přístup k hradišti[editovat | editovat zdroj]

Přístup k hradišti je po žluté turistické značce ze Stradonic[2], případně z Chrastína.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h SMRŽ, Zdeněk. Hradiště Stradonice: Stradonice u Loun – hradiště z 5. století př. n. l. [online]. stradonka.cz [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g PRUDKÝ, Martin. Stradonice, keltské valy [online]. hrady.cz, 2011-04-09 [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 
  3. a b c d e PLAZÍK, Miroslav, st. Hradiště Stradonice (okr. Louny) [online]. iperuc.cz, 2006-04-19 [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 
  4. Rozhledna Stradonka u Stradonic [online]. stradonka.cz [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 
  5. a b c d Stradonice (okr. Louny) [online]. stredovek.com [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stradonice, s. 298–299. 
  • KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Stradonice u Pátku, s. 360–363. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]