Stará myslivna Konopiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stará myslivna Konopiště
Stará myslivna Konopiště 1900
Stará myslivna Konopiště 1900
Poloha
AdresaBenešov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stará myslivna Konopiště 2010

Stará myslivna Konopiště, nebo také Stará myslivna na Konopišti, je historická budova z konce 19. století, která se nachází nedaleko Benešova v bezprostřední blízkosti Státního zámku Konopiště, po rekonstrukci slouží jako restaurace.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Budova je umístěna na severozápadní straně zámku Konopiště na pěší cestě od veřejného parkoviště k Zámeckému rybníku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

František Ferdinand d'Este

Vlastníkem zámku Konopiště a zakladatelem hospodářských objektů kolem zámku včetně budovy Staré myslivny byl Arcivévoda František Ferdinand Rakouský d'Este, následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. zámek Konopiště využíval jako domovské sídlo pro své tři děti a manželku Žofii, z českého šlechtického rodu Chotků. V závěru 19. století zámek zásadním způsobem přestavěl a upravil také jeho široké okolí. Na místě Staré myslivny byl v roce 1840 postaven nový lihovar, který stál původně severně od zámeckého pivovaru. Lihovar byl v roce 1894 přemístěn do Benešova a budova byla přestavěna pro účely pošty a školy a v Konopišti jí bylo přiděleno číslo popisné 2.

Ludwig Baumann, architekt

Naposledy byla budova přestavěna podle návrhu věhlasného architekta, českého rodáka, Ludwiga Baumanna, který je mimo jiné autorem budovy Dolnorakouské obchodně – průmyslové komory ve Vídni, Ministerstva války a přestavby Nového Hofburgu. V této podobě se budova dochovala prakticky dodnes. V průběhu první světové války byl v budově zřízen vojenský lazaret pro zraněné vojáky CK Rakousko-Uherské armády. Koncem 20. století zde byly prostory pro pohoštění prominentních účastníků mysliveckých honů v bažantnici Konopiště. V současnosti je budova v majetku českého státu a je spravována Lesy České republiky s.p. a je součástí komplexu Lesního závodu Konopiště. Polovina budovy je využívána pro ubytování zaměstnanců Lesního závodu a ve druhé polovině se nachází zvěřinová lovecká restaurace.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Stará myslivna Konopiště patří k vyhledávaným turistickým cílům[zdroj⁠?] na Benešovsku nejenom pro svoji historickou a architektonickou hodnotu a prostředí. V budově, v její restaurační části, se nachází množství historických artefaktů, které jsou veřejně přístupné.

Orchestrion[editovat | editovat zdroj]

Orchestrion na Staré myslivně Konopiště

Automatic piano, H.Horvilleur & Georges-Presberg, vyrobeno v Paříži začátkem 20. století pod označením „Jazz Band Rex“ byla oblíbená kratochvíle dětí Františka Ferdinanda De Este. Více než sto let starý orchestrion byl náhodně objeven u belgického starožitníka a poté velice náročně rekonstruován věhlasným restaurátorem Ivo Roháčem z Olomouce. Základní nástroj tvoří strunná baraš s 41. tóny. Orchestrion dále obsahuje basový buben, malý bubínek, činel, rolničky, tamburínu, dva dřevěné kalíšky a 7 trubkových zvonů. Klasický hřebíčkový válec uvádí v pohyb mechaniku s kladívky a abstrakty. Jedná se o vzácný technický a historický unikát.

Socha Svatého Huberta[editovat | editovat zdroj]

Sv. Hubert na Staré myslivně Konopiště

Sousoší Svatého Huberta, patrona myslivců a lovců je polychromovaná dřevořezba z lipového dřeva, kterou vytvořil řezbář Miroslav Šimek ze Zdemyslic a polychromem opatřil uznávaný restaurátor[zdroj⁠?] Viktor Brůžek včetně použití plátkového ryzího zlata. Toto sousoší bylo volně vytvořeno podle skutečné historické sochy, která se v minulosti nacházela v nice budovy Stará myslivna a nyní je součástí expozice Muzea Podblanicka na zámku ve Vlašimi. Sousoší bylo slavnostně benedikováno (posvěceno) Jeho Milostí kanovníkem svatoštěpánské kapituly Mgr. Martinem Davídkem dne 29. 7. 2011.

Lovecké trofeje[editovat | editovat zdroj]

Sál restaurace navazuje na zámecké interiéry a Františka Ferdinanda d'Este. Stylový lovecký interiér doplňuje bohatá trofejní výzdoba vážně konkurující trofejím arcivévody na zámku. Paroží jelení, dančí a srnčí zvěře, kejpy jelena, divočáka a muflona, kůže medvěda a lišek, preparáty jezevce, kuny, vydry, kachen, orebic, hus divokých, kachen divokých, bažantů, tetřevů, tetřívků, volavky, sovy a dravých ptáků. Dále jsou součástí interiéru, vzácné lovecké artefakty, autentické střelné zbraně, historické obrazy, terče a rytiny Martina Eliase Ridingera z 1. pol. 18. století.

Portrét F. Ferdinanda d'Este[editovat | editovat zdroj]

Vlastníkem zámku Konopiště a hospodářských objektů kolem zámku, včetně budovy Staré myslivny byl arcivévoda František Ferdinand d'Este, následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. Následník trůnu byl nejen vášnivým lovcem a sběratelem loveckých trofejí, ale také sběratelem umění. Dne 28. června 1914 byl v Sarajevu na něj a jeho manželku vévodkyni Žofii z Hohenbergu spáchán atentát. Jeho smrt byla záminkou pro rozpoutání první světové války. V interiéru Staré myslivny se nachází originální olejomalba, portrét F. F. d'Este v životní velikosti, signovaný Bochňák Bohumil 09, největší dochovaný portrét na světě.

Dřevěné kukačkové hodiny[editovat | editovat zdroj]

Starodávné kyvadlové hodiny bohatě ručně vyřezávané jsou dílem neznámého řezbáře ze západních Čech a na Starou myslivnu se dostaly až z Blovic u Plzně. Jedná se o unikátní, mechanismus, dokonale fungující do dnešní doby. Každou čtvrthodinu vyjíždí z malých dvířek v hodinách křepelka, volající „pět peněz, pět peněz” ve čtvrt – jednou, v půl – dvakrát, ve tři čtvrtě třikrát a v celou čtyřikrát. Každou celou hodinu pak hned za křepelkou vyjede z dalších dvířek kukačka, která kukáním oznámí počet hodin.

Restaurace[editovat | editovat zdroj]

Restaurace Stará myslivna Konopiště byla po celkové rekonstrukci nově otevřena začátkem roku 2009. Sál restaurace navazuje na zámecké interiéry a dobu Františka Ferdinanda d'Este. Jeho součástí je i originální olejomalba – portrét Františka Ferdinanda, bohatá umělecká výzdoba s nákladnými loveckými trofejemi, více než 100 let starý plně funkční orchestrion a originální polychromovaná socha Svatého Huberta. Pokrmy především ze zvěřinových specialit, které vychází z původních receptur místní šlechty a tehdejších myslivců, připravuje tým kuchařů, kteří působili mimo jiné i v české restauraci na světových výstavách EXPO 2005 v Aiči v Japonsku a EXPO 2010 v Šanghaji.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]