Stadice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stadice
Pomník Přemysla Oráče na Královském poli blízko Stadic
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 290 (1. ledna 2016)
Domů 206
Lokalita
PSČ 403 13
Obec Řehlovice
Okres Ústí nad Labem
Historická země Čechy
Katastrální území Stadice (5,72 km²)
Zeměpisné souřadnice
Stadice
Stadice
Další údaje
Kód části obce 153184
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stadice jsou vesnice s 290 obyvateli[1] ležící v údolí řeky Bíliny nedaleko Trmic. Ves je součástí obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Stadice jsou rozděleny na 2 místní části Stadice a Nové Stadice. Toto místní jméno (okolo roku 1125 Ztadici, Stadici) je odvozeno příponou -ice od obecného podstatného jména „stádo“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1359.[2]

Do poloviny 20. století v Stadicích drtivě převažovalo německé obyvatelstvo. Po druhé světové válce došlo masovému vysídlení většiny starousedlíků a prakticky kompletní výměně obyvatelstva.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[2][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2016
Obyvatelé 236 215 210 232 260 240 274 215 267 261 230 141 171 267 290
Domy 38 38 41 41 47 49 56 75 64 71 66 58 67 79

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Místo je známé především pověstí o Přemyslu Oráčovi. Podle legendy byl z pole nedaleko odtud povolán na český trůn kněžnou Libuší Přemysl Oráč.

Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův
— Staré pověsti české

Podle této pověsti Přemysl po příchodu poselstva přestal orat a lískovou otku vetkl do země a ona hned obrostla listím. Poté otočil pluh a na něm pohostil poselstvo chlebem a sýrem. Než se vydal na cestu do Prahy, odehnal voly, kteří vstoupili do nedaleké Volské hory. S sebou pak si vzal jen lýkové střevíce a mošnu, aby tyto i dalším generacím připomínaly původ Přemyslovského rodu. Tato pověst se dočkala četných uměleckých zpracování. Přemyslovští panovníci měli svého předka, který přišel od pluhu, ve velké úctě. Nově nastolovaný panovník si prý obouval Přemyslovy lýčené střevíce a přes rameno bral jeho mošnu. Blízko Stadic pověst připomíná pomník z roku 1841, který zde nechali postavit Nosticové architektem F. Staumannem. Desky s reliéfy jsou dílem sochaře Josefa Maxe. Pomník stojí na Královském poli, které je od roku 1962 národní kulturní památkou. Rozměry Královského pole byly ve středověku základem české polní míry. Po matce Přemyslovec po otci Lucemburk Karel IV. nechal na paměť pověsti tři usedlosti ve Stadicích osvobodit od roboty a uložil jim pečovat o bájnou lísku a její oříšky odevzdávat na Hrad. Zvyk se udržel až do roku 1701, ale ještě roku 1723 při korunovaci krále Karla II (VI) byly na hodovním stole oříšky ze stadické lísky.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zvonička[editovat | editovat zdroj]

Malý zvon ve zvoničce na stadické návsi

Zvonička tvořená rozsochatým kmenem se stříškou pochází z 19. století. Původně se nacházela v blízkých Hliňanech, v roce 1996 byla přenesena do Stadic. Její půdvodní zvon byl zrekvírován v roce 1942. Dnes se v ní nachází malý mosazný zvon s průměrem 22 cm. Zvon je zcela bez ozdob, s jedním uchem a zajímavě tvarovaným srdcem v podobě několika propojených kuliček různých průměrů.

Barokní most[editovat | editovat zdroj]

Barokní most přes řeku Bílinu (dříve Běla) byl postaven pravděpodobně na konci 18. století. Celková délka mostu činí 39,5 metrů, šířka 4,3 metru při šířce vozovky 3,7 metru. Délka přemostění činí 15 metrů. Jde o jeden ze dvou dochovaných mostů barokního původu přes řeku Bílinu. Druhý je v Brozánkách. Tyto mosty se tehdy nacházely na území panství velkostatku Trmice-Řehlovice. Přesné údaje o době výstavby nejsou známy.

Socha panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Socha Panny Marie s datem 1770 na soklu stojí na návsi. Naproti pomníku stojí hájovna z roku 1841 pro strážce pole (empír). Na konci návsi vlevo je dům s tabulkou, že tam dle pověsti stával statek, ze kterého pocházel Přemysl Oráč.

Další památky[editovat | editovat zdroj]

Dalšími památkami jsou Přemyslův statek s pamětní deskou nebo Královský pramen, u něhož roste památný strom Lípa u Královského pramene. K pověsti patří i Přemyslova líska, jejíž oříšky byli stadičtí povinni odevzdávat na panovnický stůl.

Na katastru vsi jsou zadokumentovány tři pozůstatky pohřebišť z doby před a po roce 1000.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Stadicemi prochází turistická trasa a cyklostezka. Po červená turistické trase lze dojít od Přemyslova pole kolem bývalého Přemyslova statku a Královského pramene do Trmic (cca 6km); po zelené trase pak od Přemyslova pole přes Suchou, Dubice a Mlynářův kříž (s krásnými výhledy do údolí Labe) do Dolních Zálezel. Ze zelené trasy je možno odbočit po červené na Milešovku nebo Větruši a Ústí nad Labem anebo po žluté na Portu Bohemicu nebo Vrkoč a Vaňovský vodopád.

Cyklostezka přichází od Trmic a v nedalekých Hliňanech se rozděluje do několika dalších směrů (Žim – Radejčín – Dubice – Dolní Zálezly, jezero Milada, Malhostice–Bílina, Roudníky–Chabařovice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní silniční komunikací procházejícím územím Stadice je silnice I/63, která zde přechází v dálnici D8. V této lokalitě by se na dálnici měl napojit její budovaný úsek z Lovosic do Řehlovic. Po silnici II/258 jsou Stadice obslouženy linkou 457 Dopravy Ústeckého kraje která jede z Ústí nad Labem přes Trmice, Stadice, (Hliňany, Habří) Řehlovice, (Brozánky) Habrovany, Radejčín, Dubice – nejpřímější spoje mají trasu z centra Ústí do Stadic dlouhou 9 km a jedou kolem 20 minut, v pracovní dny jezdí kolem 10 párů spojů a o volných dnech 4 páry (stav v roce 2017). Prochází tudy železniční trať Ústí nad Labem – Úpořiny – Bílina. Vlaky jezdí celý den v obou směrech ve dvouhodinovém taktu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 1445 si na poli u Stadic, kde údajně oral Přemysl Oráč, vystavěl sedlák Jakub chýši a prohlašoval, že je Bohem vyvolený selský král; zřídil si i radu čtyř starců a získal písaře, který vydával manifesty a listy; jeho vystoupení si v okolí získalo značnou pozornost a z mnoha míst do Stadic přicházeli poutníci; sám sedlák Jakub byl nakonec šlechtou zajat a uvržen do vězení.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Místní části [online]. Obec Řehlovice [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  2. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419. 
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319. 
  4. František Čapka: Dějiny zemí koruny české v datech, ISBN 80-7277-000-4, s. 224

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Stadice, s. 396. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]