M1919 Browning

Browning M1919 (nebo jen M1919) je těžký vzduchem chlazený kulomet, který používali spojenci a to především armáda USA. Kulomet vychází ze svého předchůdce kulometu M1917, který měl hlaveň chlazenou vodou. Oproti M1917 měl M1919 hlaveň chlazenou vzduchem a z toho vyplývá, že mohl střílet kratšími dávkami než M1917, ale byl snadněji přenosný. Používaný byl především v tancích, jejichž výroba se za první světové války v USA rozbíhala. S koncem války byla většina zakázek zrušena, ale kulomet se nadále vyvíjel. M1919 byl vyráběn v řadě verzí velmi dlouhou dobu - jeho přednostmi byla velká spolehlivost a použití v jakýchkoliv podmínkách (např. severní Afrika, západní Evropa, východní Asie). Většinou byl používán s trojnožkou, ale i na různých lafetách na zemi i na vozidlech (např. Jeep Willys). V některých státech na světě se můžete setkat s kulomety M1919 dodnes. Z tohoto kulometu konstrukčně vychází také Browning vz. 1924 později velmi známý jako Browning M2, který se používá dodnes v hojném množství.

Princip automatiky

Kulomet využívá krátký zákluz hlavně, nábojová komora je uzamčena přímoběžným závěrem s uzamykací závorou vloženou do pouzdra zbraně. Závora má tvar vertikálně posuvného klínu. Pro pohyb nosiče závorníku oproti závorníku při odemykání a pro urychlení nosiče vzad je použit pákový zrychlovač otáčející se ve vodorovné rovině. Zásobování kulometu je řešeno tkaninovým nábojovým pásem vkládaným do kulometu zleva. To je při použití s náboji s drážkou zvláštní. Použito u kulometů Maxim a odvozených - Vickers a československý kulomet vz. 24^[zdroj⁠?], ty ovšem používají náboje s okrajovou nábojnicí.

Verze používané pozemním vojskem

• M1919A1 - První pokus o úpravu jako lehký kulomet, byl proto osazen lehkou hlavní a dvojnožkou. Velmi rychle se ukázalo, že se u něj rychle přehřívala hlaveň a proto mohl střílet pouze krátké dávky a jako podpůrná zbraň je v této podobě nepoužitelný.
• M1919A2 - používán americkou jízdou
• M1919A3
• M1919A4 - Používán pěchotou, nejpoužívanější verze (438971 ks).
• M1919A5 - Používán na tancích, na kulometu byla úprava pro možnost nasazení na lafetu. Byl lafetován na tancích, obrněných transportérech, Jeepech a vyloďovacích prostředcích.
• M1919A6 - Používán pro posílení palebné síly pěchoty zaveden až ke konci války, měl plnit úlohu lehkého kulometu, byl proto vybaven kuželově zužující se hlavní, držadlem pro snadnější přenášení a pažbou, jenomže byl ve výsledku těžší než kulomet Lewis, používaný Brity za 1. světové války, přesto znamenal zlepšení, protože z obsluhy kulometu ubyl nosič trojnožky. Velkého uplatnění se kulomet dočkal během války v Koreji.

Základní parametry:

• délka: 964 mm (M1919A4), 1.346 mm (M1919A6)
• délka hlavně: 609 mm
• ráže: .30-06 Springfield
• kadence: 450 - 600 ran/min
• zásobování: tkaný pás 100 nebo 250 nábojů

Verze používané letectvem

Existovala také verze s kadencí zvýšenou na 700 ran / min. Protože ale s pomocí belgických zbrojařů byl upraven kulomet M2 pro použití v letadlech odlehčením a zvýšením kadence: Vážil pouze o 1/3 hm M1919 víc než M1919 a dosahoval kadence 1 200 ran / min. (Některé verze údajně i 1 500 ran / min). Byl letecký M1919 dodáván hlavně spojencům.

Další ráže

Kulomety M1919 existovaly také v těchto rážích:

• .303 British - Britská letecká a tanková verze.
• 8 x 57 IS (7,92 mm) - pro použití v Evropě s ukořistěnou německou municí, případně pro partyzánské a odbojové skupiny.
• 6,5 x 55 Mauser a 8 x 63 mm jako Švédský Carl Gustaf SGF
• později byla řada M1919 upravena na ráži 7,62 x 51 mm NATO a používána až do roku 1990, některými spojenci dosud.

Uživatelé

• Argentina
• Austrálie
• Řecko
• Rakousko
• Belgie
• Kambodža - místní označení M30
• Kanada
• Kolumbie
• Dánsko
• Egypt
• Francie
• Japonsko
• Indie - (omezené množství)
• Turecko
• Myanmar
• Filipíny
• Zambie
• Jižní Korea
• Jižní Vietnam
• JAR
• Thajsko
• USA
• Švédsko

Související články

• M73
• M2 Browning
• M1917 Browning
• kulomet

Obrázky, zvuky či videa k tématu M1919 Browning na Wikimedia Commons