Mikuláš Desfours: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Rodina: asi děti
Celková úprava a doplnění textu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba
}}
⚫
'''Mikuláš Desfours''' (asi 1588 – 5. prosince 1661 [[Hrubý Rohozec (zámek)|Hrubý Rohozec]]) byl český vojevůdce lotrinského původu (z rodu [[Desfoursové|Desfours]]).


⚫
'''Mikuláš Desfours''' (též [[Francouzština|francouzsky]] jako ''Nicolas Des Fours Walderode'', asi 1588, [[Nancy]] – 5. prosince 1661, [[Hrubý Rohozec (zámek)|Hrubý Rohozec]]) byl [[Česká šlechta|český]] vojevůdce lotrinského původu z rodu [[Desfoursové|Desfours]]. Byl také zakladatelem rodového majetku v českých zemích. Jeho dědicem se stal [[Albrecht Maxmilián I. Desfours]].
Jeho otec Louis byl lotrinský vyslanec na dvoře Rudolfa II., Mikuláš začínal jako voják v [[Bitva u Lomnice|bitvě u Lomnice]] (zajat). Bojoval pod velením Albrechta z Valdštejna (1625), který ho chtěl zbavit velení kvůli krutosti. Od roku 1628 držel Hrubý Rohozec jako léno. V roce 1629 byl povýšen na říšského svobodného pána, od 1634 pak byl říšským hrabětem, roku 1638 získal český inkolát. V roce 1632 byl ještě u Valdštejna jmenován generál-vachtmistrem, po Valdštejnově vraždě jmenován podmaršálkem.

Byl dvakrát ženat, jeho dědicem se stal [[Albrecht Maxmilián I. Desfours]].


== Život ==
== Život ==
Narodil se nejspíše v Nancy v roce 1587, nebo 1588. Jeho otec [[Ludvík Desfours|Ludvík (Louis)]] byl [[Lotrinské vévodství|lotrinský]] vyslanec na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]
O mladí není mnoho známo, narodil se nejspíše v Nancy v roce 1587, nebo 1588. Z jeho kariéry je doloženo pouze jeho působení jako rytmistr roty arkebuzírů v roce 1618. Poté bojoval pod [[Jindřich Duval Dampierre|Jindřichem Duvalem Dampierrem]] (přechodně v gardě Buquoye). 22. září 1620 mu byl vystaven patent na jeho vlastní pluk arkebuzírů. Pluk byl v roce 1622 redukován a 1623 rozpuštěn, v roce 1625 dostal nový diplom na pluk dragounů (již pod Valdštejnem), záhy rozpuštěn a začal verbovat znovu pluk arekbuzírů. Zřejmě byl úspěšný, 10. března 1626 povýšen na svobodného pána. Velké úspěchy slavil později toho roku v bojích pod Tillym proti Dánů. 23. května 1628 Albrecht z Valdštejna propůjčil Mikulášovi v léno Hrubý Rohozec s městečkem Železný Brod a 23 vesnicemi.


O jeho mladí není mnoho známo. Začínal v roku 1618 v [[Bitva u Lomnice|bitvě u Lomnice]], v níž byl zajat. z jeho kariéry je doloženo pouze jeho působení jako rytmistr roty [[Arkebuzír|arkebuzírů]] v roce 1618. Poté bojoval pod [[Jindřich Duval Dampierre|Jindřichem Duvalem Dampierrem]] (přechodně v gardě generála [[Karel Bonaventura Buquoy|Karla Buquoye]]).
⚫
Dne 21. dubna 1629 udělil císař Mikulášovi a sourozencům titul říšského svobodného pána. Roku 1631 padl Hugo Hydou-Mayance a jeho siřelí pluk byl svěřen Mikulášovi. Před polním tažením roku 1632 byl Mikuláš povýšen do generálské hodnosti. Mikuláš se účastnil [[Bitva u Lützenu|bitvy u Lützenu]]. V roce 1633 prodal Mikuláš svůj pluk a hodnost prodal.


22. září 1620 mu byl vystaven patent na jeho vlastní pluk arkebuzírů, který však byl v roce 1622 redukován a nakonce roku 1623 rozpuštěn.
⚫
Není známo proč z armády odešel, nicméně se tak vyhnul zcela aféry okolo zabití Valdštejna. Zřejmě za to byl odměněn: 30. května 1634 byl povýšen do stavu říšských hrabat. Posléze dostal panství Semily s městem Smržovkou, panství Malá Skála. 10. května 1636 obdržel český inkolát.


V roce 1625 získal nový diplom na pluk [[Dragoun|dragounů]] (již pod velením [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]), který byl záhy rozpuštěn a nato začal verbovat nový pluk arekbuzírů. Zřejmě byl úspěšný, 10. března 1626 povýšen na [[Svobodný pán|svobodného pána]]. Velké úspěchy slavil později toho roku v bojích pod generálem [[Jan Tserclaes Tilly|Tillym]] proti Dánům.
Je otázka, jestli byl někdy jmenován polním maršálkem.


23. května 1628 [[Albrecht z Valdštejna]] propůjčil Mikulášovi v léno [[Hrubý Rohozec (zámek)|Hrubý Rohozec]] s městečkem [[Železný Brod]] a 23 vesnicemi.
Poté se již do aktivní služby nevrátil, žil v Praze (zajat Švédy v roce 1648). Zemřel 5. prosince 1661 na Hrubém Rohozci, nejprve byl pohřben v Jičíně u sv. Ignáce, v roce 1856 bylo jeho tělo přeneseno na Hrubý Rohozec, 4. 12. 1861 byl uložen do [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Železný Brod)|nové hrobky v Železném Brodě]].

⚫
Dne 21. dubna 1629 udělil císař Mikulášovi a jeho sourozencům titul [[Říšský svobodný pán|říšského svobodného pána]]. Roku 1631 padl [[Hugo Hydou-Mayance]] a jeho pluk byl svěřen Mikulášovi. Před polním tažením roku 1632 byl Mikuláš povýšen do [[Generál|generálské]] hodnosti a zúčastnil se [[Bitva u Lützenu|bitvy u Lützenu]]. V roce 1633 prodal Mikuláš svůj pluk a hodnost prodal a poté se již do aktivní služby nevrátil, žil v Praze.

⚫
Není známo proč z armády odešel, nicméně zcela se tak vyhnul aféře okolo zabití Valdštejna. Po Valdštejnově zavraždění byl 30. května 1634 jmenován [[Polní podmaršálek|podmaršálkem]] a povýšen na [[Říšský hrabě|říšského hraběte]], není však potvrzeno, zda byl kdy jmenován [[Polní maršál|polním maršálem]]. Obdržel panství [[Semily]] s městem [[Smržovka|Smržovkou]] a panství [[Malá Skála (zámek)|Malou Skálu]]. 10. května 1636 obdržel český [[inkolát]].

V roce 1648 byl [[Švédské obléhání Prahy|zajat Švédy]].

Mikuláš Desfours zemřel 5. prosince 1661 na svém zámku v [[Hrubý Rohozec (zámek)|Hrubém Rohozci]] a byl pohřben v [[Jičín|Jičíně]] v [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitském]] [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|kostele sv. Ignáce]], v roce 1856 však byly jeho ostatky přeneseny na Hrubý Rohozec a nakonec byl 4. prosince 1861 uložen do [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Železný Brod)|nové hrobky v Železném Brodě]].


== Rodina ==
== Rodina ==
Mikuláš byl dvakrát ženatý, pouze s první ženou měl potomky, dohromady čtyři, dvě se dožily dospělosti.
Mikuláš byl dvakrát ženatý, avšak potomky měl pouze s první ženou. Z celkem čtyř dětí se jen dvě dožily dospělosti.

* Marie Anna Eufémie z Eggenbergu († 1641), svatba 12. května 1627. Dcera Jana Viléma svobodného pána z Eggenbergu.
* Marie Anna Eufémie z Eggenbergu († 1641), svatba 12. května 1627. Dcera Jana Viléma svobodného pána [[Eggenbergové|z Eggenbergu]].
** [[Albrecht Maxmilián I. Desfours]]
** [[Albrecht Maxmilián I. Desfours]]
** Marie Eleonora (1636–1638)
** Marie Eleonora (1636–1638)
** František Klaudius Michael (1643–1644)
** František Klaudius Michael (1643–1644)
** Marie Margareta (1645 – 2.9.1672 Radenín), vzala si roku 1658 Václava Heřmana Františka Černín z Chudenic
** Marie Markéta (1645 – 2.9.1672 Radenín), vzala si roku 1658 Václava Heřmana Františka [[Černínové z Chudenic|Černína z Chudenic]]
* Barbora Markéta Khuen-Belasy-Lichtenberg, svatba 14. října 1642.
* Barbora Markéta Khuen-Belasy-Lichtenberg, svatba 14. října 1642.


== Literatura ==
== Literatura ==

* Skala, Harald. První Desfoursové v Čechách. In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji : sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 24. - 25. dubna v Turnově / Semily : Státní oblastní archiv v Litoměřicích pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2009, s. 26-32.
* Skala, Harald. První Desfoursové v Čechách. In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji : sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 24. - 25. dubna v Turnově / Semily : Státní oblastní archiv v Litoměřicích pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2009, s. 26-32.
* Uhlíř, Dušan. DESFOURS, Nikolas. [[Biografický slovník českých zemí]], D-Die, 12. sešit, s. 182.
* Uhlíř, Dušan. DESFOURS, Nikolas. [[Biografický slovník českých zemí]], D-Die, 12. sešit, s. 182.
{{Autoritní data}}{{Portály|Česko|Novověk|Lidé|Válka}}

{{Autoritní data}}

{{DEFAULTSORT:Desfours, Mikuláš}}
{{DEFAULTSORT:Desfours, Mikuláš}}
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 24. 2. 2021, 22:30

Mikuláš Desfours
Narození1587
Nancy
Úmrtí5. prosince 1661 (ve věku 73–74 let)
Hrubý Rohozec
Místo pohřbeníKaple svatého Jana Nepomuckého
Povolánívoják
DětiAlbrecht Maxmilián I. Desfours
PříbuzníVáclav Matyáš Desfours, Albrecht Maximilian II. Desfours a Ferdinand Magnus Desfours (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Desfours (též francouzsky jako Nicolas Des Fours Walderode, asi 1588, Nancy – 5. prosince 1661, Hrubý Rohozec) byl český vojevůdce lotrinského původu z rodu Desfours. Byl také zakladatelem rodového majetku v českých zemích. Jeho dědicem se stal Albrecht Maxmilián I. Desfours.

Život

Narodil se nejspíše v Nancy v roce 1587, nebo 1588. Jeho otec Ludvík (Louis) byl lotrinský vyslanec na dvoře Rudolfa II.

O jeho mladí není mnoho známo. Začínal v roku 1618 v bitvě u Lomnice, v níž byl zajat. z jeho kariéry je doloženo pouze jeho působení jako rytmistr roty arkebuzírů v roce 1618. Poté bojoval pod Jindřichem Duvalem Dampierrem (přechodně v gardě generála Karla Buquoye).

22. září 1620 mu byl vystaven patent na jeho vlastní pluk arkebuzírů, který však byl v roce 1622 redukován a nakonce roku 1623 rozpuštěn.

V roce 1625 získal nový diplom na pluk dragounů (již pod velením Albrechta z Valdštejna), který byl záhy rozpuštěn a nato začal verbovat nový pluk arekbuzírů. Zřejmě byl úspěšný, 10. března 1626 povýšen na svobodného pána. Velké úspěchy slavil později toho roku v bojích pod generálem Tillym proti Dánům.

23. května 1628 Albrecht z Valdštejna propůjčil Mikulášovi v léno Hrubý Rohozec s městečkem Železný Brod a 23 vesnicemi.

Dne 21. dubna 1629 udělil císař Mikulášovi a jeho sourozencům titul říšského svobodného pána. Roku 1631 padl Hugo Hydou-Mayance a jeho pluk byl svěřen Mikulášovi. Před polním tažením roku 1632 byl Mikuláš povýšen do generálské hodnosti a zúčastnil se bitvy u Lützenu. V roce 1633 prodal Mikuláš svůj pluk a hodnost prodal a poté se již do aktivní služby nevrátil, žil v Praze.

Není známo proč z armády odešel, nicméně zcela se tak vyhnul aféře okolo zabití Valdštejna. Po Valdštejnově zavraždění byl 30. května 1634 jmenován podmaršálkem a povýšen na říšského hraběte, není však potvrzeno, zda byl kdy jmenován polním maršálem. Obdržel panství Semily s městem Smržovkou a panství Malou Skálu. 10. května 1636 obdržel český inkolát.

V roce 1648 byl zajat Švédy.

Mikuláš Desfours zemřel 5. prosince 1661 na svém zámku v Hrubém Rohozci a byl pohřben v Jičíně v jezuitském kostele sv. Ignáce, v roce 1856 však byly jeho ostatky přeneseny na Hrubý Rohozec a nakonec byl 4. prosince 1861 uložen do nové hrobky v Železném Brodě.

Rodina

Mikuláš byl dvakrát ženatý, avšak potomky měl pouze s první ženou. Z celkem čtyř dětí se jen dvě dožily dospělosti.

  • Marie Anna Eufémie z Eggenbergu († 1641), svatba 12. května 1627. Dcera Jana Viléma svobodného pána z Eggenbergu.
  • Barbora Markéta Khuen-Belasy-Lichtenberg, svatba 14. října 1642.

Literatura

  • Skala, Harald. První Desfoursové v Čechách. In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji : sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 24. - 25. dubna v Turnově / Semily : Státní oblastní archiv v Litoměřicích pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2009, s. 26-32.
  • Uhlíř, Dušan. DESFOURS, Nikolas. Biografický slovník českých zemí, D-Die, 12. sešit, s. 182.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mikuláš_Desfours&oldid=19525831“