Myers-Briggs Type Indicator

Schéma s popisy jednotlivých typů a čtyřmi dichotomiemi centrálními k teorii

Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je osobnostní test navržený pro určení osobnostních typů. Zaměřuje se na to, jak různí lidé vnímají svět a činí svá rozhodnutí.

Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová vytvořily test během druhé světové války po studiu práce Carla G. Junga a jeho knihy Psychologické typy, z níž je test odvozen. Do určité míry se však liší. MBTI je často využíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manželských poradnách a pro osobní vývoj (osobnostní rozvoj). Robert Kaplan a Dennis Saccuzzo vyslovili k MBTI následující tezi: „Základní předpoklad MBTI je, že všichni mají své vlastní specifické preference skryté ve způsobu vykládání svých zkušeností, přičemž tyto preference jsou základem našich zájmů, potřeb, hodnot a motivací.“

Test však bývá opakovaně terčem kritiky, a to zejména z důvodu nízké reliability (přesnosti měření), validity i nízké metodologické úrovně podporujících výzkumných studií, jeho použití v diagnostice není založeno na vědeckém základě. Podle reprezentativního průzkumu J. Norcrosse mezi americkými psychology a psychiatry jde o spíše zdiskreditovanou metodu.

Katharine Cook Briggsová a Isabel Briggsová Myersová extrapolovaly svou MBTI teorii ze spisů knihy Psychologické typy od C. G. Junga.

Struktura a výsledky testu

Klíč k určení typu

Vnímání okolního prostředí

• Extraverze (E, Extraversion): Extroverti intenzivně vnímají okolí a jsou zaměřeni na kontakt s lidmi a realitou, rádi mluví a vyjadřují své pocity. Mohou se cítit nabiti a uvolněni ve společnosti.
• Introverze (I, Introversion): Introverti se dokáží soustředit na maličkosti a hlavně na myšlenky a pocity. Nevyhledávají tolik kontakt s okolím, který jim někdy může být i nepříjemný, a raději poslouchají, než aby se zapojili do konverzace. Raději dříve promyslí, co řeknou, než aby ze sebe chrlili nesourodé informace. Mohou upřednostňovat samotu pro odpočinek. Ve společnosti spíše energii vydávají, než přijímají.

Získávání informací

• Smysly (S, Sensing): Smysly upřednostňují fakta a současnou situaci. Lidé s touto charakteristikou jsou více spřaženi se skutečností, raději věci používají, než aby se zabývali tím, proč a jak fungují.
• Intuice (N, iNtuition): Intuice upřednostňuje myšlenky, teorie a fantazii. Intuitivové rádi dělají věci pokaždé jinak, zkoumají, co se proč a jak děje, a jak by se to dalo dělat lépe. Spíše než praxe a to, co je, je přitahuje budoucnost a různé abstraktní teorie.

Zpracování informací

• Myšlení (T, Thinking): Tito lidé lépe často pracují s daty a čísly než s pocity a lidmi, bývají neústupní a neohleduplní. Myšlení vede k lepším řešením problémů a zakládá se na číslech, faktech a logice (tj. „správný versus nesprávný“, „pravdivý versus nepravdivý“, „jestliže ..., potom ...“ atp.
• Cítění (F, Feeling): Cítění rozhoduje podle pocitu z věci, tj. dle hodnoty: „spravedlivé versus nespravedlivé“, „lepší versus horší“, „více, nebo méně“ atp. Citově založení lidé dávají přednost dohodám, často jsou empatičtí a rádi dělají ostatním radost.

Životní styl

• Usuzování (J, Judging): Lidé s dominantním usuzováním (souzením) inklinují k postupným řešením, přičemž však dovedou záležitosti dokončit, a to přiměřeně rychle. Jsou dobří v plánování (např. si rádi před výletem naplánují, které památky navštíví, a předem si rezervují hotel).
• Vnímání (P, Perceiving): Lidé vnímající spoléhají na subjektivní mínění a nechávají si všechny možnosti otevřené. Občas se jim nejlépe daří pod tlakem, a to dokonce v časové tísni, když už je poslední možnost něco udělat. Pokud usuzující výlet dobře promýšlejí, vnímající jsou přesným opakem. Ráno se probudí, usmyslí si, že si udělají výlet, a všechno začnou řešit teprve, až k tomu nastane potřeba (tj. (často dobře zvládají) řešit věci i takzvaně na poslední chvíli).

Temperamenty

Rozlišují se čtyři temperamenty, přičemž u intuitivních lidí (N) druhé písmeno vyjadřuje přístup zpracování informací (T/F), zatímco u smyslově založených (S) vyjadřuje životní styl (P/J):

• Idealisté (NF) – Pro intutivní idealisty (tj. hodnotitele intuitivní) je příznačné hledání sebe sama, tj. nalezení ideálu. Bývají výjimečně zdatní v práci s lidmi (psychologové typu ENFJ anebo advokáti typu INFJ, a další), jsou nadprůměrně empatičtí a dokáží skvěle uchopit pocity. Snaží se zlepšovat své okolí a společnost. V lidech a jejich činech vidí ty dobré, ostatním často skryté stránky a motivy, občas na úkor objektivity.

• Racionálové (NT) – Intuitivním racionálům (tj. intutivním logikům) je vlastní touha všechno poznat a pochopit. Jejich myšlení je často abstraktní a podobně jako u idealistů počítá s tím, co by se mohlo stát. NT jsou objektivní a pracovití, jejich hojné zastoupení je mezi vědci a ve vysokých manažerských pozicích. Obdivují myšlenky, jednoduchost použití a vysokou funkcionalitu.

• Hráči/řemeslníci (SP) – Hráči žijí především tím, co je právě teď, takže to, co bude, to je teď nemusí zajímat. Rychle se přizpůsobují novým prostředím a situacím a stejně rychle se učí novým dovednostem. Na všechno si chtějí sáhnout a stává se, že jsou často impulzivní a dělají věci dřív, než se nad nimi zamyslí. Jsou velmi zruční a mívají velké umělecké nadání.

• Strážci/ochránci (SJ) – Strážci dohlížejí na běh společnosti, udržují tradice a snaží se ve věcech udržet řád. Na rozdíl od idealistů a racionálů uvažují velmi konkrétně a pracují pouze s tím, co mají k dispozici. Nemají příliš rádi překvapení a vývoj věcí, který nebyl v plánu. Společensky bývají konzervativní a neradi vybočují z davu. Jinými slovy, bývají občas (někdy i často) málo flexibilní a přizpůsobiví ... Jsou rádi, pokud mohou někomu pomoci, takže se dá říci, že potřebují být užiteční (zvláště emocionální typy, tj. SFJ).

Diagram znázorňující kognitivní funkce každého typu. Barva pozadí každého typu znázorňuje jeho dominantní funkci a barva písma jeho pomocnou funkci.

Mentální funkce

16 typů se neliší jen písmenky, ale také mentálními funkcemi a tím jak jsou pro ně důležité. Každý typ má primární funkci, kterou začne rozvíjet již před pubertou a která pro něj bude celý život nejdůležitější. Dále má každý typ také rozvinutou funkci sekundární, která v dobrém případě podpírá tu primární. Dále využívá funkci terciární, která má na život jedince velký vliv, ale její zvládání bývá obtížné (mezi dvacátým a třicátým rokem života se rozvíjí). Nakonec každý typ disponuje nejslabší/inferiorní funkcí, která mu bude po celý život nejvzdálenější a její zvládání bude působit největší obtíže.

Extravertní smysly (Se): Extravertní smysly jsou dominantní funkcí pro typy ESTP a ESFP. Jsou zaměřeny na fakta ve vnějším světě, vzdálenou budoucnost neřeší. Nositelé této funkce bývají duchapřítomnější, ale více zaměření na krátkodobý požitek než jiné typy.

Introvertní smysly (Si): Introvertní smysly jsou dominantní funkcí pro typy ISTJ a ISFJ. Jsou zaměřeny na fakta, která si člověk zapamatoval v minulosti, fungují jako knihovna plná novin, když člověk potřebuje, přečte si článek, který hledá. Nositelé této funkce si nejlépe pamatují fakta, ale nebývají příliš kreativní a otevření úplně novým postupům a myšlenkám.

Extravertní intuice (Ne): Extravertní intuice je dominantní funkcí pro typy ENTP a ENFP. Je zaměřená na souvislosti ve vnějším světě. Nositelé této funkce bývají zvídaví a velmi rádi vytváří různé konspirační teorie (obzvláště myslící).

Introvertní intuice (Ni): Introvertní intuice je dominantní funkcí pro typy INTJ a INFJ. Uvnitř člověka vytváří myšlenky, jaké by jiné typy ani ve snu nenapadly. Nositelé této funkce bývají velmi originální, patří mezi ně nejslavnější spisovatelé, nevýhodou této funkce je vysoká nepraktičnost v běžném životě.

Extravertní myšlení (Te): Extravertní myšlení je dominantní funkcí pro typy ENTJ a ESTJ. Logicky posuzuje okolní svět. Nositelé této funkce se umí objektivně a logicky rozhodovat. Na druhou stranu extravertní myšlení svým nositelům způsobuje pramalou oblibu ve společnosti.

Introvertní myšlení (Ti): Introvertní myšlení je dominantní funkcí pro typy INTP a ISTP. Vytváří složité systémy a odhaluje jejich chyby. Nositelé této funkce se dokáží nejlépe orientovat ve složitých situacích, na druhou stranu mohou udělat chybu a přijít i s velmi nesmyslnými myšlenkami, za kterými si pak stojí.

Extravertní cítění (Fe):Extravertní cítění je dominantní funkcí pro typy ENFJ a ESFJ. Zaměřuje se na mezilidské vztahy a harmonii ve společnosti. Nositelé této funkce bývají ve společnosti oblíbení a jsou příjemní k jiným lidem, na druhou stranu jim dělá obtíže být někdy k někomu tvrdší, i když jsou k tomu zcela zřejmé důvody.

Introvertní cítění (Fi): Introvertní cítění je dominantní funkcí pro typy INFP a ISFP. Zaměřuje se na hodnoty, pokud jsou hodnoty popřeny, nenechá to být. Nositelé této funkce jsou ze všech sochopní nejdéle bránit své morální zásady, na druhou stranu, pokud za tyto zásady přijmou pravidla sekt či jiné bizarní hodnoty, není s nimi rozumné pořízení

Dále má každý typ svůj tzv. typový základ, což jsou dvě prostřední písmena MBTI typu. Typový základ se skládá z dominantních funkcí, díky kterým se typ primárně řídí a rozhoduje (zejména v krizových situacích). Tento základ se u každého typu začne obvykle rozvíjet již v raném dětství, případně začátkem pubertálního období.

16 osobnostních typů

• ISTJ – Správce, voják, kontrolor
• ISTP – Řemeslník, odstřelovač
• ISFJ – Ochránce, typická sekretářka
• ISFP – Skladatel
• INFJ – Advokát
• INFP – Snílek, umělec
• INTJ – Analytik, stratég
• INTP – Vědec, fotograf
• ESTP – Dobyvatel
• ESTJ – Soudce, ředitel
• ESFP – Bavič, číšník
• ESFJ – Pečovatel, zdravotní sestra
• ENFP – Politik, reportér
• ENFJ – Učitel, vůdce
• ENTJ – Strůjce, tvůrce, vyšší management
• ENTP – Podnikatel, advokát, vizionář

Kritika

Psychometrické vlastnosti MBTI testů, zejména validita a reliabilita, jsou opakovaně vystavovány kritice. Odhaduje se, že asi třetina až polovina podpůrných studií byla vytvořena pro účely konferencí Centra pro aplikaci psychologických typů, které pořádá výcviky v MBTI, nebo pro časopis Journal of Psychological Type, který je editován zastánci nástroje. To pochopitelně vrhá špatné světlo na možnou předpojatost těchto studií, řada z nich je navíc metodologicky slabých nebo nedostatečně podrobných.

Kritizovány je například špatné statistické rozložení hodnot v populaci, které je spíše normální než bimodální, což statisticky neumožňuje stanovování typů. Dále jsou vytýkány nízké korelace se souvisejícími, a naopak vysoké korelace s nesouvisejícími psychologickými testy, což ohrožuje konvergentní a divergentní validitu metody (tedy že testy měří něco jiného, než co zamýšlejí jejich autoři), nebo že studie nepoužívá na rozdíl od jiných sebeposuzovacích dotazníků tzv. lži-skóry (které umožňují identifikovat záměrné zkreslování výsledků, například z důvodu sociální žádoucnosti. Jedna studie dokonce uvádí vztah škály životního stylu (usuzování-vnímání) se lži škálou Eysenckova osobnostního dotazníku. Ostatně v americké verzi dotazníku je uvedeno, že je nejen neetické, ale v mnoha případech i nelegální požadovat po žadatelích o práci vyplnění MBTI testu, jestliže výsledky povedou k jejich vyloučení z výběrového řízení.

Problémy odhalila i faktorová analýza, která naznačuje přítomnost spíše šesti než uváděných čtyř faktorů. V jiné studii zase škály JP a SN spolu korelovaly tak silně, že šlo spíše o škálu jedinou.

Studie poukazují také na nízkou reliabilitu typu test-retest, která měří stabilitu naměřených typů v čase. To je způsobené pravděpodobně proto, že kvůli normálnímu rozložení hodnot v populaci (viz výše) je nejvíce lidí průměrných, ale je jim následně přisouzen jeden typ - například extrovert či introvert. Malá změna na původní škále pak ale vede k odlišné klasifikaci.

Kromě statistických nedostatků bývá kritizována i terminologie MBTI konceptu, která je vágní a neurčitá, a může tak podléhat Forerově efektu - tedy zkreslení v důsledku toho, že popisy jednotlivých MBTI typů popisují spíše obecné (společné), než individuálně specifické lidské charakteristiky, a hodí se tak na většinu lidí.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myers-Briggs Type Indicator na anglické Wikipedii.