Myers-Briggs Type Indicator

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schéma s popisy jednotlivých typů a čtyřmi dichotomiemi centrálními k teorii

Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je osobnostní test navržený pro určení osobnostních typů. Zaměřuje se na to, jak různí lidé vnímají svět a činí svá rozhodnutí. Od března 2019 (začátek pandemie covidu-19) nabírá MBTI celosvětově na popularitě. Zájem o MBTI stále kontinuálně roste.[1][k srpnu 2021]

Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová vytvořily test během druhé světové války po studiu práce Carla G. Junga a jeho knihy Psychologické typy, z níž je test odvozen. Do určité míry se však liší. MBTI je často využíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manželských poradnách a pro osobní vývoj (osobnostní rozvoj). Robert Kaplan a Dennis Saccuzzo vyslovili k MBTI následující tezi: „Základní předpoklad MBTI je, že všichni mají své vlastní specifické preference skryté ve způsobu vykládání svých zkušeností, přičemž tyto preference jsou základem našich zájmů, potřeb, hodnot a motivací.“

Test však bývá opakovaně terčem kritiky, a to zejména z důvodu nízké reliability[2] (přesnosti měření), validity[3][4] i nízké metodologické úrovně podporujících výzkumných studií[5], jeho použití v diagnostice není založeno na vědeckém základě. Podle reprezentativního průzkumu J. Norcrosse mezi americkými psychology a psychiatry jde o spíše zdiskreditovanou metodu[6].

Katharine Cook Briggsová a Isabel Briggsová Myersová extrapolovaly svou MBTI teorii ze spisů knihy Psychologické typy od C. G. Junga.

Struktura a výsledky testu[editovat | editovat zdroj]

Vnímání okolního prostředí Získávání informací Zpracování informací Životní styl
EExtroversion (Extraverze) SSensing (Smysly) TThinking (Myšlení) JJudging (Usuzování)
IIntroversion (Introverze) N – iNtuition (Intuice) FFeeling (Cítení) PPerceiving (Vnímání)

Vnímání okolního prostředí

  • Extroverze: Extroverti žijí okolním světem, rádi mluví a vyjadřují své pocity. Ke spokojenému vedení svého života potřebují kontakt s ostatními, zpravidla s větším množstvím lidí. Někteří bývají podráždění již po několikadenní izolace od společnosti. Společenský život jim dodává energii a ve společnosti se cítí uvolněně.
  • Introverze: Introverti žijí svým vlastním vnitřním světem. Raději mlčí a přemýšlí, než aby se vyjadřovali. Soustředí se na maličkosti a myšlenky či pocity ostatních, jsou přemýšliví. Společnost zpravidla nevyhledávají, mnohdy do ní bývají nuceni okolím a není to pro ně příjemné. Než něco řeknou, tak si to v hlavě několikrát promyslí. Samota jim dodává energii, vystačí si s hrstkou dobrých kamarádů.

Získávání informací

  • Smysly: Smysloví lidé žijí přítomností, zajímá je, co je právě tady a teď, nikoliv to, co by mohlo být. Věci vnímají přes svých pět smyslů, tudíž je pro ně důležité to, co například vidí, slyší nebo cítí. V porovnání s intuitivními lidmi mají své smysly „natrénované,“ takže bývají zručnější, mívají lepší životosprávu, rádi sportují, a to právě díky využívání svých smyslů.
  • Intuice: Intuitivní lidé žijí budoucností, zajímá je, co bude nebo co by mohlo být. Mívají lepší představivost, která se odráží v jejich myšlenkách a teoriích. Rádi zkoumají věci do hloubky, zajímá je, co se proč a jak děje. Upřednostňují teoretickou činnost před činností praktickou, kvůli nevyužívání smyslů.

Zpracování informací

  • Myšlení: Lidé s převahou myšlení upřednostňují data, čísla a fakty než pocity ostatních lidí. Bývají neústupní a neohleduplní k ostatním. Řešení problémů spočívá ve vyhodnocování dat a faktů, přičemž objektivně vyberou tu nejlogičtější a nejsprávnější možnost, bez ohledu na dopad na pocity ostatních lidí. Lze pozorovat synergie s intuicí.
  • Cítění: Lidé s převahou cítění mnohdy fakty a data opomíjejí a jednají tak, aby se ostatní lidé cítili co nejlépe. Raději vyberou morální možnost, která krátkodobě přivede ostatním dobrou náladu, než aby vybrali objektivně správnou možnost, která bude dlouhodobě funkční. Dělají kompromisy a dohody. Jsou empatičtí a rádi dělají ostatním radost.

Životní styl

  • Usuzování: Usuzující lidé jsou rodilý plánovači, vždy postupují dle svého plánu, ať je na papíře nebo jen v hlavě. Jsou uspořádaní, inklinují k postupným řešením a dokáží záležitosti dotáhnout až do konce, a to poměrně rychle. Před nerutinní akcí (například odlet k moři) si vždy přichystají plán, třeba i s časovou osnovou, a dle něj postupují. Vše řeší dopředu, letenku koupí a hotel zarezervují s velkou časovou rezervou.
  • Vnímání: Vnímaví lidé zpravidla neplánují a řeší věci tak, jak přijdou. Často záležitosti odkládají až do poslední chvíle, kdy je začínají řešit. Nejlépe se jim daří pod tlakem, ideálně v časové tísni. Někteří dokonce pracují pouze pod tlakem, pokud jim je dána volnost, tak pravděpodobně nastane prokrastinace až do doby, kdy nebude čas. Jsou neuspořádaní, ale cítí se, že mají ve všem pořádek. Oproti usuzujícím lidem si třeba koupí last minute letenku a z ničeho nic si udělají výlet.

Osobnostní typy[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se čtyři temperamenty, přičemž u intuitivních lidí (N) druhé písmeno vyjadřuje přístup zpracování informací (T/F), zatímco u smyslově založených (S) vyjadřuje životní styl (P/J). V praxi či na diskuzních fórech se také používá rozdělení podle dominantní kognitivní funkce. Například INTJ a INFJ spolu jako dominantní funkci sdílí introvertní intuici (Ni), tyto dva typy jsou označovány jako: Ni-doms, popřípadě jeden typ nebo konkrétní osobu: Ni-dom.

Racionálové (NT)[editovat | editovat zdroj]

Racionálům je vlastní touha všechno poznat a pochopit. Jejich myšlení je často abstraktní a podobně jako u idealistů počítá s tím, co by se mohlo stát, protože v jejich kognitivním setu se nachází na dominantní či auxiliární pozici intuice. NT jsou objektivní a pracovití, jejich hojné zastoupení je mezi vědci a ve vysokých manažerských pozicích. Obdivují myšlenky, jednoduchost použití a vysokou funkcionalitu. Mívají vysoké a jasně dané ambice.

  • INTJ
    • Introvertní intuitivní typ usuzující s extravertním myšlením, označován také jako: Architekt
    • Ni – Te – Fi – Se
  • INTP
    • Introvertní intuitivní typ vnímající s převahou myšlení, označován také jako Logik
    • Ti – Ne – Si – Fe
  • ENTJ
    • Extrovertní intuitivní typ usuzující s převahou myšlení, označován také jako: Velitel
    • Te – Ni – Se – Fi
  • ENTP
    • Extrovertní intuitivní typ vnímající s introvertním myšlením, označován také jako: Debatér
    • Ne – Ti – Fe – Si

Idealisté (NF)[editovat | editovat zdroj]

Idealisté jsou příznační v hledání sebe sama. Jsou nadprůměrně empatičtí, dokáží skvěle uchopit pocity a dále s nimi pracovat, tudíž bývají zdatní v práci s lidmi (například psychologové typu ENFJ anebo advokáti typu INFJ). Pro své okolí a společnost dělají více, než je potřeba. V lidech a jejich činech vidí ty dobré a ostatním často skryté stránky a motivy, občas na úkor objektivity.

  • INFJ
    • Introvertní intuitivní typ usuzující s převahou cítění, označován také jako: Advokát
    • Ni – Fe – Ti – Se
  • INFP
    • Introvertní intuitivní typ vnímající s převahou cítění, označován také jako: Zprostředkovatel
    • Fi – Ne – Si – Te
  • ENFJ
    • Extrovertní intuitivní typ usuzující s převahou cítění, označován také jako: Protagonista
    • Fe – Ni – Se – Ti
  • ENFP
    • Extrovertní intuitivní typ vnímající s převahou cítění, označován také jako: Bojovník
    • Ne – Fi – Te – Si

Hráči (SP)[editovat | editovat zdroj]

Hráči žijí především tím, co je právě tady a teď, takže nekladou příliš důraz na to, co bude. Rychle se přizpůsobují novým prostředím a situacím a stejně rychle se učí novým dovednostem. Na všechno si chtějí sáhnout a stává se, že jsou často impulzivní a dělají věci dřív, než se nad nimi zamyslí. Jsou velmi zruční a mívají velké umělecké nadání.

  • ISTP
    • Introvertní smyslový typ vnímající s převahou myšlení, označován také jako: Kutil
    • Ti – Se – Ni – Fe
  • ISFP
    • Introvertní smyslový typ vnímající s převahou cítění, označován také jako: Umělec
    • Fi – Se – Ni – Te
  • ESTP
    • Extrovertní smyslový typ vnímající s převahou myšlení, označován také jako: Podnikatel
    • Se – Ti – Fe – Ni
  • ESFP
    • Extrovertní smyslový typ vnímající s převahou cítění, označován také jako: Bavič
    • Se – Fi – Te – Ni

Strážci (SJ)[editovat | editovat zdroj]

Strážci dohlížejí na běh společnosti, udržují tradice a snaží se ve věcech udržet řád. Na rozdíl od idealistů a racionálů uvažují velmi konkrétně a pracují pouze s tím, co mají k dispozici. Nemají příliš rádi překvapení a vývoj věcí, který nebyl v plánu. Společensky bývají konzervativní a neradi vybočují z davu. Jinými slovy, bývají málo flexibilní a přizpůsobiví. Jsou rádi, pokud mohou někomu pomoci, takže se dá říci, že potřebují být užiteční.

  • ISTJ
    • Introvertní smyslový typ usuzující s převahou myšlení, označován také jako: Správce
    • Si – Te – Fi – Ne
  • ISFJ
    • Introvertní smyslový typ usuzující s převahou cítění, označován také jako: Ochránce
    • Si – Fe – Ti – Ne
  • ESTJ
    • Extrovertní smyslový typ usuzující s převahou myšlení, označován také jako: Vedoucí
    • Te – Si – Ne – Fi
  • ESFJ
    • Extrovertní smyslový typ usuzující s převahou cítění, označován také jako: Pečovatel
    • Fe – Si – Ne – Ti
Diagram znázorňující kognitivní funkce každého typu. Barva pozadí každého typu znázorňuje jeho dominantní funkci a barva písma jeho pomocnou funkci.

Mentální funkce[editovat | editovat zdroj]

16 typů se neliší jen písmenky, ale také mentálními funkcemi a tím jak jsou pro ně důležité. Každý typ má primární funkci, kterou začne rozvíjet již před pubertou a která pro něj bude celý život nejdůležitější. Dále má každý typ také rozvinutou funkci sekundární, která v dobrém případě podpírá tu primární. Dále využívá funkci terciární, která má na život jedince velký vliv, ale její zvládání bývá obtížné (mezi dvacátým a třicátým rokem života se rozvíjí). Nakonec každý typ disponuje nejslabší/inferiorní funkcí, která mu bude po celý život nejvzdálenější a její zvládání bude působit největší obtíže.

Extravertní smysly (Se): Extravertní smysly jsou dominantní funkcí pro typy ESTP a ESFP. Jsou zaměřeny na fakta ve vnějším světě, vzdálenou budoucnost neřeší. Nositelé této funkce bývají duchapřítomnější, ale více zaměření na krátkodobý požitek než jiné typy.

Introvertní smysly (Si): Introvertní smysly jsou dominantní funkcí pro typy ISTJ a ISFJ. Jsou zaměřeny na fakta, která si člověk zapamatoval v minulosti, fungují jako knihovna plná novin, když člověk potřebuje, přečte si článek, který hledá. Nositelé této funkce si nejlépe pamatují fakta, ale nebývají příliš kreativní a otevření úplně novým postupům a myšlenkám.

Extravertní intuice (Ne): Extravertní intuice je dominantní funkcí pro typy ENTP a ENFP. Je zaměřená na souvislosti ve vnějším světě. Nositelé této funkce bývají zvídaví a velmi rádi vytváří různé konspirační teorie (obzvláště myslící).

Introvertní intuice (Ni): Introvertní intuice je dominantní funkcí pro typy INTJ a INFJ. Uvnitř člověka vytváří myšlenky, jaké by jiné typy ani ve snu nenapadly. Nositelé této funkce bývají velmi originální, patří mezi ně nejslavnější spisovatelé, nevýhodou této funkce je vysoká nepraktičnost v běžném životě.

Extravertní myšlení (Te): Extravertní myšlení je dominantní funkcí pro typy ENTJ a ESTJ. Logicky posuzuje okolní svět. Nositelé této funkce se umí objektivně a logicky rozhodovat. Na druhou stranu extravertní myšlení svým nositelům způsobuje pramalou oblibu ve společnosti.

Introvertní myšlení (Ti): Introvertní myšlení je dominantní funkcí pro typy INTP a ISTP. Vytváří složité systémy a odhaluje jejich chyby. Nositelé této funkce se dokáží nejlépe orientovat ve složitých situacích, na druhou stranu mohou udělat chybu a přijít i s velmi nesmyslnými myšlenkami, za kterými si pak stojí.

Extravertní cítění (Fe): Extravertní cítění je dominantní funkcí pro typy ENFJ a ESFJ. Zaměřuje se na mezilidské vztahy a harmonii ve společnosti. Nositelé této funkce bývají ve společnosti oblíbení a jsou příjemní k jiným lidem, na druhou stranu jim dělá obtíže být někdy k někomu tvrdší, i když jsou k tomu zcela zřejmé důvody.

Introvertní cítění (Fi): Introvertní cítění je dominantní funkcí pro typy INFP a ISFP. Zaměřuje se na hodnoty, pokud jsou hodnoty popřeny, nenechá to být. Nositelé této funkce jsou ze všech schopní nejdéle bránit své morální zásady, na druhou stranu, pokud za tyto zásady přijmou pravidla sekt či jiné bizarní hodnoty, není s nimi rozumné pořízení.

Dále má každý typ svůj tzv. typový základ, což jsou dvě prostřední písmena MBTI typu. Typový základ se skládá z dominantních funkcí, díky kterým se typ primárně řídí a rozhoduje (zejména v krizových situacích). Tento základ se u každého typu začne obvykle rozvíjet již v raném dětství, případně začátkem pubertálního období.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Psychometrické vlastnosti MBTI testů, zejména validita a reliabilita, jsou opakovaně vystavovány kritice. Odhaduje se, že asi třetina až polovina podpůrných studií byla vytvořena pro účely konferencí Centra pro aplikaci psychologických typů, které pořádá výcviky v MBTI, nebo pro časopis Journal of Psychological Type, který je editován zastánci nástroje.[7] To pochopitelně vrhá špatné světlo na možnou předpojatost těchto studií, řada z nich je navíc metodologicky slabých[5] nebo nedostatečně podrobných.[7][5]

Kritizovány je například špatné statistické rozložení hodnot v populaci, které je spíše normální než bimodální, což statisticky neumožňuje stanovování typů.[5][8][9] Dále jsou vytýkány nízké korelace se souvisejícími, a naopak vysoké korelace s nesouvisejícími psychologickými testy, což ohrožuje konvergentní a divergentní validitu metody (tedy že testy měří něco jiného, než co zamýšlejí jejich autoři)[3], nebo že studie nepoužívá na rozdíl od jiných sebeposuzovacích dotazníků tzv. lži-skóry (které umožňují identifikovat záměrné zkreslování výsledků, například z důvodu sociální žádoucnosti. Jedna studie dokonce uvádí vztah škály životního stylu (usuzování-vnímání) se lži škálou Eysenckova osobnostního dotazníku.[10] Ostatně v americké verzi dotazníku je uvedeno, že je nejen neetické, ale v mnoha případech i nelegální požadovat po žadatelích o práci vyplnění MBTI testu, jestliže výsledky povedou k jejich vyloučení z výběrového řízení.[11]

Problémy odhalila i faktorová analýza, která naznačuje přítomnost spíše šesti než uváděných čtyř faktorů.[4] V jiné studii zase škály JP a SN spolu korelovaly tak silně, že šlo spíše o škálu jedinou.[12]

Studie poukazují také na nízkou reliabilitu typu test-retest, která měří stabilitu naměřených typů v čase. To je způsobené pravděpodobně proto, že kvůli normálnímu rozložení hodnot v populaci (viz výše) je nejvíce lidí průměrných, ale je jim následně přisouzen jeden typ – například extrovert či introvert. Malá změna na původní škále pak ale vede k odlišné klasifikaci.[2]

Kromě statistických nedostatků bývá kritizována i terminologie MBTI konceptu, která je vágní a neurčitá, a může tak podléhat Forerově efektu[13] – tedy zkreslení v důsledku toho, že popisy jednotlivých MBTI typů popisují spíše obecné (společné), než individuálně specifické lidské charakteristiky, a hodí se tak na většinu lidí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myers-Briggs Type Indicator na anglické Wikipedii.

  1. Google Trends. Google Trends [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Have we all been duped by the Myers-Briggs test? - Fortune [online]. management.fortune.cnn.com [cit. 2014-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-27. (anglicky) 
  3. a b Nowack, K. (1996). Is the Myers Briggs Type Indicator the Right Tool to Use? Performance in Practice, American Society of Training and Development, Fall 1996, 6
  4. a b Sipps, G.J., R.A. Alexander, and L. Friedt. "Item Analysis of the Myers-Briggs Type Indicator." Educational and Psychological Measurement, Vol. 45, No. 4 (1985), pp. 789-796.
  5. a b c d PITTENGER, David J. Measuring the MBTI...And Coming Up Short.. Journal of Career Planning and Employment. November 1993, s. 48–52. Dostupné online. (anglicky) 
  6. NORCROSS, John C.; KOOCHER, Gerald P.; GAROFALO, Ariele. Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice. Říjen 2006, roč. 37, čís. 5, s. 515–522. ISSN 0735-7028. DOI 10.1037/0735-7028.37.5.515. 
  7. a b Coffield F, Moseley D, Hall E, Ecclestone K. Learning styles and pedagogy in post-16 learning: A systematic and critical review [online]. Learning and Skills Research Centre, 2004 [cit. 2014-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-05. (anglicky) 
  8. Matthews, P. The MBTI is a flawed measure of personality. Bmj.com Rapid Responses. 2004-05-21. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Bess, T.L. & Harvey, R.J. (2001). "The Annual Conference of the Society for Industrial and Organizational Psychology, San Diego 2001".. 
  10. Francis, L J; Jones, S H. The Relationship Between the Myers-Briggs Type Indicator and the Eysenck Personality Questionnaire Among Adult Churchgoers. Pastoral Psychology. 2000. (anglicky) 
  11. Ethics for Administering the MBTI Instrument [online]. [cit. 2009-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-21. (anglicky) 
  12. McCrae, R R; Costa, P T. Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator From the Perspective of the Five-Factor Model of Personality. Journal of Personality. 1989, s. 17–40. DOI 10.1111/j.1467-6494.1989.tb00759.x. PMID 2709300. (anglicky) 
  13. Carroll, Robert Todd. Myers-Briggs Type Indicator-The Skeptic's Dictionary [online]. January 9, 2004 [cit. 2004-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]