Myers-Briggs Type Indicator

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma s popisy jednotlivých typů a čtyřmi dichotomiemi centrálními k teorii

Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je osobnostní test navržený pro určení osobnostních typů. Zaměřuje se na to, jak různí lidé vnímají svět a činí svá rozhodnutí.

Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová vytvořily test během druhé světové války po studiu práce Carla G. Junga a jeho knihy Psychologické typy, z níž je test odvozen. Do určité míry se však liší. MBTI je často využíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manželských poradnách a pro osobní vývoj. Robert Kaplan a Dennis Saccuzzo vyslovili k MBTI následující tezi: „Základní předpoklad MBTI je, že všichni mají své vlastní specifické preference skryté ve způsobu vykládání svých zkušeností; tyto preference jsou základem našich zájmů, potřeb, hodnot a motivací.“

Test však bývá opakovaně terčem kritiky, a to zejména z důvodu nízké reliability[1] (přesnosti měření), validity[2][3] i nízké metodologické úrovně podporujících výzkumných studií[4], jeho použití v diagnostice tedy není založeno na vědeckém základě. Podle reprezentativního průzkumu J. Norcrosse mezi americkými psychology a psychiatry jde o spíše zdiskreditovanou metodu[5].

Katharine Cook Briggsová a Isabel Briggsová Myersová extrapolovaly svou MBTI teorii ze spisů knihy Psychologické typy od C. G. Junga.

Klíč k určení typu[editovat | editovat zdroj]

Vnímání okolního prostředí

  • Extraverze (E, Extraversion): Extroverti intenzivně vnímají okolí a jsou zaměřeni na kontakt s lidmi a realitou, rádi mluví a vyjadřují své pocity.
  • Introverze (I, Introversion): Introverti se dokáží soustředit na maličkosti a hlavně na myšlenky a pocity. Nevyhledávají tolik kontakt s okolím, který jim někdy může být i nepříjemný, a raději poslouchají, než aby se zapojili do konverzace. Raději dříve promyslí, co řeknou, než aby ze sebe chrlili nesourodé informace.

Získávání informací

  • Smysly (S, Sensing): Smysly upřednostňují fakta a současnou situaci. Lidé s touto charakteristikou jsou více spřaženi se skutečností, raději věci používají, než aby se zabývali tím, proč a jak fungují.
  • Intuice (N, iNtuition): Intuice upřednostňuje myšlenky, teorie a fantazii. Intuitivové rádi dělají věci pokaždé jinak, zkoumá, co se proč a jak děje, a jak by se to dalo dělat lépe. Spíše než praxe a to, co je, je přitahuje budoucnost a různé abstraktní teorie.

Zpracování informací

  • Myšlení (T, Thinking): Tito lidé lépe pracují s daty a čísly než s pocity a lidmi, bývají neústupní a neohleduplní. Myšlení vede k lepšímu řešením problémů a zakládá se na číslech, faktech a logice: „pravdivý – nepravdivý“, „jestliže, pak“.
  • Cítění (F, Feeling): Cítění rozhoduje podle pocitu z věci: „více, nebo méně“, „lepší – horší“. Citově založení lidé dávají přednost dohodám, často jsou empatičtí a rádi dělají ostatním radost.

Životní styl

  • Usuzování (J, Judging): Lidé s dominantním usuzováním inklinují k postupným řešením a snaží se rychle věci dokončit. Rádi si před výletem naplánují, které památky navštíví, a předem si rezervují hotel.
  • Vnímání (P, Perceiving): Lidé vnímající spoléhají na subjektivní mínění a nechávají si všechny možnosti otevřené. Nejlépe se jim daří pod tlakem, v časové tísni, když už je poslední možnost něco udělat. Pokud usuzující výlet dobře promysleli, vnímající jsou přesným opakem. Ráno se probudí, usmyslí si, že si udělají výlet, a všechno začnou řešit teprve, až k tomu nastane potřeba.

Temperamenty[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se čtyři temperamenty, přičemž u intuitivních lidí (N) druhé písmeno vyjadřuje přístup zpracování informací (T/F), zatímco u smyslově založených (S) vyjadřuje životní styl (P/J):

  • Idealisté (NF) – Pro idealisty je příznačné hledání sebe sama, nalezení ideálu. Bývají výjimečně zdatní v práci s lidmi, jsou empatičtí a dokáží skvěle uchopit pocity. Snaží se zlepšovat své okolí a společnost. V lidech a jejich činech vidí ty dobré, ostatním často skryté stránky a motivy, občas na úkor objektivity.
  • Racionálové (NT) – Racionálům je vlastní touha všechno poznat a pochopit. Jejich myšlení je abstraktní a podobně jako u idealistů počítá s tím, co by se mohlo stát. NT jsou objektivní a pracovití, jejich hojné zastoupení je mezi vědci a ve vysokých manažerských pozicích. Obdivují myšlenky, jednoduchost použití a vysokou funkcionalitu.
  • Hráči/řemeslníci (SP) – Hráči žijí především tím, co je právě teď; co bude, to je teď nemusí zajímat. Rychle se přizpůsobují novým prostředím a situacím a stejně rychle se učí novým dovednostem. Na všechno si chtějí sáhnout a stává se, že jsou impulzivní a dělají věci dřív, než se nad nimi zamyslí. Jsou velmi zruční a mívají velké umělecké nadání.
  • Strážci/ochránci (SJ) – Strážci dohlížejí na běh společnosti, udržují tradice a snaží se ve věcech udržet řád. Na rozdíl od idealistů a racionálů uvažují velmi konkrétně a pracují pouze s tím, co mají k dispozici. Nemají příliš rádi překvapení a vývoj věcí, který nebyl v plánu. Společensky bývají konzervativní a neradi vybočují z davu. Jinými slovy jsou málo flexibilní a přizpůsobiví. Jsou rádi, pokud mohou někomu pomoci, dalo by se říci, že potřebují být užiteční (zvláště emocionální typy, tj. SFJ).
Diagram znázorňující kognitivní funkce každého typu. Barva pozadí každého typu znázorňuje jeho dominantní funkci a barva písma jeho pomocnou funkci.

Mentální funkce[editovat | editovat zdroj]

16 typů se neliší jen písmenky, ale také mentálními funkcemi a tím jak jsou pro ně důležité. Každý typ má primární funkci, kterou začne rozvíjet již před pubertou a která pro něj bude celý život nejdůležitější. Dále má každý typ také rozvinutou funkci sekundární, která v dobrém případě podpírá tu primární. Dále využívá funkci terciární, která má na život jedince velký vliv, ale její zvládání bývá obtížné (mezi dvacátých a třicátým rokem života se rozvíjí). Nakonec každý typ disponuje nejslabší/inferiorní funkcí, která mu bude po celý život nejvzdálenější a její zvládání bude působit největší obtíže.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Extravertní smysly (Se): Extravertní smysly jsou dominantní funkcí pro typy ESTP a ESFP. Jsou zaměřeny na fakta ve vnějším světě, vzdálenou budoucnost neřeší. Nositelé této funkce bývají duchapřítomnější, ale více zaměření na krátkodobý požitek než jiné typy.

Introvertní smysly (Si): Introvertní smysly jsou dominantní funkcí pro typy ISTJ a ISFJ. Jsou zaměřeny na fakta, která si člověk zapamatoval v minulosti, fungují jako knihovna plná novin, když člověk potřebuje, přečte si článek, který hledá. Nositelé této funkce si nejlépe pamatují fakta, ale nebývají příliš kreativní a otevření úplně novým postupům a myšlenkám.

Extravertní intuice (Ne): Extravertní intuice je dominantní funkcí pro typy ENTP a ENFP. Je zaměřená na souvislosti ve vnějším světě. Nositelé této funkce bývají zvídaví a velmi rádi vytváří různé konspirační teorie (obzvláště myslící).

Introvertní intuice (Ni): Introvertní smysly jsou dominantní funkcí pro typy INTJ a INFJ. Uvnitř člověka vytváří myšlenky, jaké by jiné typy ani ve snu nenapadli. Nositelé této funkce bývají velmi originální, patří mezi ně nejslavnější spisovatelé, nevýhodou této funkce je vysoká nepraktičnost v běžném životě.

Extravertní myšlení (Te): Extravertní myšlení je dominantní funkcí pro typy ENTJ a ESTJ. Logicky posuzuje okolní svět. Nositelé této funkce se umí objektivně a logicky rozhodovat. Na druhou stranu extravertní myšlení svým nositelům způsobuje pramalou oblibu ve společnosti.

Introvertní myšlení (Ti): Introvertní myšlení je dominantní funkcí pro typy INTP a ISTP. Vytváří složité systémy a odhaluje jejich chyby. Nositelé této funkce se dokáží nejlépe orientovat ve složitých situacích, na druhou stranu mohou udělat chybu a přijít i s velmi nesmyslnými myšlenkami, za kterými si pak stojí.

Extravertní cítění (Fe):Extravertní cítění je dominantní funkcí pro typy ENFJ a ESFJ. Zaměřuje se na mezilidské vztahy a harmonii ve společnosti. Nositelé této funkce bývají ve společnosti oblíbení a jsou příjemní k jiným lidem, na druhou stranu jim dělá obtíže být někdy k někomu tvrdší, i když jsou k tomu zcela zřejmé důvody.

Introvertní cítění (Fi): Introvertní cítění je dominantní funkcí pro typy INFP a ISFP. Zaměřuje se na hodnoty, pokud jsou hodnoty popřeny, nenechá to být. Nositelé této funkce jsou ze všech sochopní nejdéle bránit své morální zásady, na druhou stranu, pokud za tyto zásady přijmou pravidla sekt či jiné bizardní hodnoty, není s nimi rozumné pořízení

16 osobnostních typů[editovat | editovat zdroj]

  • ISTJ – Správce, voják, kontrolor
  • ISTP – Řemeslník, odstřelovač
  • ISFJ – Ochránce, typická sekretářka
  • ISFP – Skladatel
  • INFJ – Umělec
  • INFP – Snílek, umělec
  • INTJ – Analytik, stratég
  • INTP – Vědec, fotograf
  • ESTP – Dobyvatel
  • ESTJ – Soudce, ředitel
  • ESFP – Bavič, číšník
  • ESFJ – Pečovatel, zdravotní sestra
  • ENFP – Politik, reportér
  • ENFJ – Učitel, vůdce
  • ENTJ – Strůjce, tvůrce, vyšší management
  • ENTP – Podnikatel, advokát, vizionář

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Psychometrické vlastnosti MBTI testů, zejména validita a reliabilita, jsou opakovaně vystavovány kritice. Odhaduje se, že asi třetina až polovina podpůrných studií byla vytvořena pro účely konferencí Centra pro aplikaci psychologických typů, které pořádá výcviky v MBTI, nebo pro časopis Journal of Psychological Type, který je editován zastánci nástroje.[6] To pochopitelně vrhá špatné světlo na možnou předpojatost těchto studií, řada z nich je navíc metodologicky slabých[4] nebo nedostatečně podrobných.[6][4]

Kritizovány je například špatné statistické rozložení hodnot v populaci, které je spíše normální než bimodální, což statisticky neumožňuje stanovování typů.[4][7][8] Dále jsou vytýkány nízké korelace se souvisejícími, a naopak vysoké korelace s nesouvisejícími psychologickými testy, což ohrožuje konvergentní a divergentní validitu metody (tedy že testy měří něco jiného, než co zamýšlejí jejich autoři)[2], nebo že studie nepoužívá na rozdíl od jiných sebeposuzovacích dotazníků tzv. lži-skóry (které umožňují identifikovat záměrné zkreslování výsledků, například z důvodu sociální žádoucnosti. Jedna studie dokonce uvádí vztah škály životního stylu (usuzování-vnímání) se lži škálou Eysenckova osobnostního dotazníku.[9] Ostatně v americké verzi dotazníku je uvedeno, že je nejen neetické, ale v mnoha případech i nelegální požadovat po žadatelích o práci vyplnění MBTI testu, jestliže výsledky povedou k jejich vyloučení z výběrového řízení.[10]

Problémy odhalila i faktorová analýza, která naznačuje přítomnost spíše šesti než uváděných čtyř faktorů.[3] V jiné studii zase škály JP a SN spolu korelovaly tak silně, že šlo spíše o škálu jedinou.[11]

Studie poukazují také na nízkou reliabilitu typu test-retest, která měří stabilitu naměřených typů v čase. To je způsobené pravděpodobně proto, že kvůli normálnímu rozložení hodnot v populaci (viz výše) je nejvíce lidí průměrných, ale je jim následně přisouzen jeden typ - například extrovert či introvert. Malá změna na původní škále pak ale vede k odlišné klasifikaci.[1]

Kromě statistických nedostatků bývá kritizována i terminologie MBTI konceptu, která je vágní a neurčitá, a může tak podléhat Forerově efektu[12] - tedy zkreslení v důsledku toho, že popisy jednotlivých MBTI typů popisují spíše obecné (společné), než individuálně specifické lidské charakteristiky, a hodí se tak na většinu lidí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myers-Briggs Type Indicator na anglické Wikipedii.

  1. a b Have we all been duped by the Myers-Briggs test? - Fortune [online]. management.fortune.cnn.com, [cit. 2014-07-04]. [1]. (anglicky) 
  2. a b Nowack, K. (1996). Is the Myers Briggs Type Indicator the Right Tool to Use? Performance in Practice, American Society of Training and Development, Fall 1996, 6
  3. a b Sipps, G.J., R.A. Alexander, and L. Friedt. "Item Analysis of the Myers-Briggs Type Indicator." Educational and Psychological Measurement, Vol. 45, No. 4 (1985), pp. 789-796.
  4. a b c d Pittenger, David J. (November 1993).  "Measuring the MBTI...And Coming Up Short."(PDF). Journal of Career Planning and Employment 54 (1): 48–52. 
  5. NORCROSS, John C.; KOOCHER, Gerald P.; GAROFALO, Ariele. Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice. říjen 2006, roč. 37, čís. 5, s. 515-522. ISSN 0735-7028. DOI:10.1037/0735-7028.37.5.515.  
  6. a b Coffield F, Moseley D, Hall E, Ecclestone K. Learning styles and pedagogy in post-16 learning: A systematic and critical review [PDF]. Learning and Skills Research Centre, 2004. [2]. (anglicky) 
  7. Matthews, P (2004-05-21).  "The MBTI is a flawed measure of personality". Bmj.com Rapid Responses. 
  8. Bess, T.L. & Harvey, R.J. (2001). "The Annual Conference of the Society for Industrial and Organizational Psychology, San Diego 2001".. 
  9. Francis, L J; Jones, S H (2000).  "The Relationship Between the Myers-Briggs Type Indicator and the Eysenck Personality Questionnaire Among Adult Churchgoers". Pastoral Psychology 48. 
  10. Ethics for Administering the MBTI Instrument [online]. [cit. 2009-02-15]. [3]. (anglicky) 
  11. McCrae, R R; Costa, P T (1989).  "Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator From the Perspective of the Five-Factor Model of Personality". Journal of Personality 57 (1): 17–40. doi:10.1111/j.1467-6494.1989.tb00759.x. PMID 2709300. 
  12. Carroll, Robert Todd. Myers-Briggs Type Indicator-The Skeptic's Dictionary [online]. January 9, 2004, [cit. 2004-01-08]. [4]. (anglicky)