Steen Steensen Blicher: Porovnání verzí
přepracováno a hotovo |
|||
Řádek 76: | Řádek 76: | ||
[[Kategorie:Dánští teologové]] |
[[Kategorie:Dánští teologové]] |
||
[[Kategorie:Dánští překladatelé]] |
[[Kategorie:Dánští překladatelé]] |
||
[[Kategorie:Absolventi Kodaňské univerzity]] |
|||
[[Kategorie:Romantičtí spisovatelé]] |
[[Kategorie:Romantičtí spisovatelé]] |
||
[[Kategorie:Narození 11. října]] |
[[Kategorie:Narození 11. října]] |
Verze z 29. 11. 2019, 23:06
Steen Steensen Blicher | |
---|---|
Narození | 11. října 1782 Vium u Viborgu |
Úmrtí | 26. března 1848 (ve věku 65 let) Spentrup |
Povolání | kněz, básník, prozaik a překladatel |
Národnost | dánská |
Alma mater | Kodaňská univerzita |
Literární hnutí | romantismua |
Významná díla | Zlomky z deníku venkovského kostelníka, Farář z Vejlby |
Manžel(ka) | Ernestina Juliane Bergová (1793-1875) |
Rodiče | Niels Blicher[1] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Steen Steensen Blicher (11. října 1782, Vium u Viborgu – 26. března 1848, Spentrup) byl dánský kněz, básník, prozaik a překladatel období romantismu. Proslul zejména povídkami a novelami vypovídajícími o životě prostých lidí v Jutsku.[2].[3]
Život
Narodil se jako syn pastora na faře Vium nedaleko Viborgu. Vyrostl v těsném kontaktu s přírodou a rolnickým životem v centrálním Jutsku. Nejprve jej učil jeho otec a pak studoval na latinské škole v Randersu. Po jejím dokončení začal roku 1799 studovat teologii na Kodaňské univerzitě. Roku 1801 musel studium ze zdravotních důvodů přerušit a dva roky pracoval jako domácí učitel v Holgershåbu na ostrově Farsten. Roku 1803 se vrátil ke studiu, které dokončil roku 1809. Stal se učitelem na škole v Randersu, ale již roku 1810 se kvůli malému platu místa vzdal a vrátil se ke svému otci.[3] Rovněž se oženil a se svou manželkou Ernestinou měl sedm synů a tři dcery.[4]
Následujících osm let prožil jako rolník. Jeho lovecké potulky z té doby pak měly velký význam pro jeho spisovatelskou činnost. Roku 1819 získal kněžský úřad v Thorningu a začal psát své povídky a novely. Roku 1826 se stal farářem ve Spentrupu a do roku 1829 zde vydával měsíčník Nordlyset (Polární záře), ve kterém publikoval své práce. Stal se velmi oblíbeným autorem. o čemž svědčí sedmisvazkové souborné vydání jeho próz a básní v letech 1832 až 1836.[3]
Roku 1836 podnikl cestu do Švédska, začal se zajímat o sociální problematiku a články s touto tématikou publikoval v tisku. Cestoval po Jutsku a v letech 1839-1844 zorganizoval první dánské lidové festivaly na kopci Himmelbjerget. Po neshodách s ostaními členy organizačního výboru byl nucen výbor opustit a byl podroben veřejné kritice. Roku 1845 se nervové zhroutil a následně se stal závislým na alkoholu. Kvůli své literární práci zanedbával svůj kněžský úřad. Byl proto roku 1847 poslán do důchodu a následující rok zemřel.[5]
Blicher je považován za jednoho z představitelů první vlny dánských romantiků a za tvůrce dánské povídky. K romantismu jej přivedl svými přednáškami z roku 1802 dánsko-německý filosof Henrik Steffens. Svou literární práci zahájil překladem Ossianových zpěvů do dánštiny (první díl překladu vyšel roku 1807, druhý roku 1809). Vlastní tvorbu zahájil dvěma svazky básní z roku 1814 a 1817, těžiště jeho tvorby je však v próze. Jeho povídky a novely z rodného Jutska se vyznačují elegickým nebo melancholickým tónem a zobrazují pomíjivost a marnost lidského jednání i tragičnost lidských osudů, kterou nelze ovlivnit. Vystupují v nich většinou prostí lidé (sedláci, rybáři, dívky z vřesovišť), vyprávění je zarámováno popisy jutské přírody a mnoha realistickými pasážemi. Někdy se v jeho dílech objevuje i humor a ironický pohled na oficíální literární vkus určovaný v Kodani kruhem kolem Johana Ludviga Heiberga. Cenná je rovněž jeho tvorba v jutském dialektu, která předjímá pozdější dánskou regionální literaturu.[2]
Výběrová bibliografie
Poezie
- Digte (1814, Básně), sbírka básní ovlivněná Ossianvými zpěvy.
- Jyllandsrejse i seks Døgn (1817, Výlet po Jutsku v šesti dnech), druhá sbírka básní
- Sneklokken (1826, Sněžný zvon), sbírka básní.
- Svithiod (1837), básně vytěžené z cesty po Švédsku.
- Trækfuglene (1838, Tažní ptáci), autorova vrcholná básnická sbírka v níž se přírodní lyrika (často alegorická) prolíná s úvahami o lidském životě.[2]
Próza
- Brudstykker af en Landsbydegns Dagbog (1824, Zlomky z deníku venkovského kostelníka), nejvíce ceněná autorova povídka inspirovaná skutečným příběhem dánské šlechtičny Marie Grubbové, který zpracovali i jiní spisovatelé (například Hans Christian Andersen, Jens Peter Jacobsen). V povídce se jmenuje slečna Sofie a její příběh vypráví formou deníku selský chlapec Morten Vinge, který nakonec zjistí, že žena, kterou celý život neěťastně miloval, skončila jako alkoholička. V osobě Mortena použil autor princip tzv. nespolehlivého vypravěče, který nezná všechny souvislosti příběhu a je v něm citově zaujatý.[2]
- Røverstuen (1827, Lupičské doupě), romantický příběh lásky a intrik, česky také jako Loupežnický pelech.
- Stakkels Louis! (1827, Chudák Louis!), příběh francouzského emigranta ličený prostředncitvím dopisů.
- Ak! hvor forandret (1828, Ach! Ta změna!), smutný příběh o tom, jak čas mění lidské osobnosti.
- Sildig Opvaagnen (1828, Pozdní probuzení), tragický příběh cizoložství a sebevraždy.
- Præsten i Vejlby (1829, Farář z Vejlby), novela, založená na skutečném případu vraždy z roku 1626 v obci Vejlby, popisuje tragický příběh justičního omylu, zaviněném tím, že vypravěč pčíběgu činí fatální nesprávné závěry (autor zde opět využívá princip nespolehlivého vypravěče).
- Hosekræmmeren (1829, Punčochář), ponurá novela o mentálním zhroucení dívky kvůli nešťastné lásce.
- Leonora (1835), inkviziční příběh.
- Maria (1836, Marie), příběh nešťastné lásky.
- Vestlig profil af den cimbriske halvø (1839, Západní profil Kimberského poloostrova), cestopis z cest po Jutsku.
- Sommerrejse i Sverig (1840, Letní cestování po Švédsku), cestopis.
- De tre Helligaftener (1841, Tři svaté večery), osudový milostný příběh s kriminální zápletkou.
- E Bindstouw (1842, Přástky), rámcová novela s básněmi napsaná v jutském dialektu obsahující směsici příběhů po vzoru Dekameronu (příběhy si vypráví skupina vesničanů o tzv. přástkách, při kterých se za zimního večera sešli v jedné chalupě za účelem společného pletení).
Filmové adaptace
- Præsten i Vejlby (1922, Farář z Vejlby), dánský němý film, režie August Blom.
- Præsten i Vejlby (1931, Farář z Vejlby), dánský film, režie George Schnéevoigt.
- Præsten i Vejlby (1960, Farář z Vejlby), dánský televizní film, režie Palle Kjærulff-Schmidt.
- Hosekræmmeren (1963, Punčochář), dánský film, režie Johannes Våbensted.
- Hosekræmmeren (1971, Punčochář), dánský film, režie Knud Leif Thomsen.
- Præsten i Vejlby (1972, Farář z Vejlby), dánský film, režie Claus Ørsted.
- Bejleren (1975, Žebrák), dánský film podle novely Tři svaté večery, režie Knud Leif Thomsen.
- Elise (1985), dánský film podle povídky Pozdní probuzení, režie Claus Ploug.
- Cecilia (1991), dánský televizní film podle povídky Punčochář, režie Hans Christian Nørregaard.[6]
Česká vydání
- Loupežnický pelech, časopisecky, Praha: Zábavné listy 1888, přeložil Karel Petr Kheil.
- Marie, časopisecky, Praha: Zábavné listy 1888, přeložil Karel Petr Kheil.
- Pozdní probuzení, Praha: Odeon 1990, přeložili Helena Fialová a František Fröhlich, svazek obsahuje povídky a novely Zlomky z deníku venkovského kostelníka, Lupičské doupě, Pozdní probuzení, Ach! Ta změna!, Punčochář a Farář z Vejlby.
Odkazy
Reference
- ↑ Dansk Biografisk Leksikon, 3. udgave. 20. století. Dostupné online. [cit. 2022-09-07].
- ↑ a b c d Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 103.
- ↑ a b c Ottův slovník naučný. 4. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1997. S. 176.
- ↑ Ernestine Juliane Berg in Biographical Summaries of Notable People
- ↑ Biografi - Blicher-Selskabet
- ↑ Steen Steensen Blicher - IMDB
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Steen Steensen Blicher na Wikimedia Commons
- Autor Steen Steensen Blicher ve Wikizdrojích (dánsky)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Steen Steensen Blicher
- Plné texty děl autora Steen Steensen Blicher na projektu Gutenberg (anglicky)
- (dánsky) Steen Steensen Blicher - Arkiv for Dansk Litteratur
- (dánsky) Steen Steensen Blicher - Kalliope
- (česky) Steen Steensen Blicher - Databazeknih.cz