Měkký luh: Porovnání verzí
m typo |
Doplnění citací, odkazy, velikost obrázku, –SČ |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Salix fragilis 002.jpg|náhled|Měkký luh]] |
[[Soubor:Salix fragilis 002.jpg|náhled|upright|Měkký luh]] |
||
'''Měkký luh''' je typ nížinného [[lužní les|lužního lesa]], který je silně ovlivněn proudem řek a pravidelnými záplavami, přičemž zde voda stagnuje po delší dobu než v případě [[tvrdý luh|tvrdých luhů]]. Název je odvozen od tvrdosti dřeva hlavních dominant tohoto typu [[les|lesa]], což jsou [[vrba|vrby]] a [[topol|topoly]] – tyto stromy mají měkké dřevo s rychlými přírůstky. |
'''Měkký luh''' je typ nížinného [[lužní les|lužního lesa]], který je silně ovlivněn proudem řek a pravidelnými záplavami, přičemž zde voda stagnuje po delší dobu než v případě [[tvrdý luh|tvrdých luhů]]. Název je odvozen od tvrdosti dřeva hlavních dominant tohoto typu [[les|lesa]], což jsou [[vrba|vrby]] a [[topol|topoly]] – tyto stromy mají měkké dřevo s rychlými přírůstky. |
||
V České republice se měkké luhy vyskytují v širokých [[Údolní niva|nivách]] dolních toků nížinných řek. Rozšířeny jsou roztroušeně v [[Ostravská pánev|Ostravské pánvi]], [[Česká křídová |
V České republice se měkké luhy vyskytují v širokých [[Údolní niva|nivách]] dolních toků nížinných řek. Rozšířeny jsou roztroušeně v [[Ostravská pánev|Ostravské pánvi]], [[Česká křídová pánev|České křídové tabuli]] a moravských [[Úval|úvalech]]. Půdy, na kterých rostou, jsou zpravidla těžší [[Fluvizem|fluvizemě]] dobře zásobené živinami, nevysychavé, ovlivněné vysokou hladinou spodní vody. |
||
== Charakteristika == |
== Charakteristika == |
||
[[Soubor:Iris-pseudacorus-habitat2.JPG|vlevo|náhled|Kosatec žlutý v měkkém luhu]] |
[[Soubor:Iris-pseudacorus-habitat2.JPG|vlevo|náhled|Kosatec žlutý v měkkém luhu]] |
||
Ve stromovém patře měkkého luhu převládá v nižších polohách [[vrba bílá]], v polohách pahorkatin [[vrba křehká]] nebo její hybrid s vrbou bílou (''Salix'' x ''rubens''); přimíšeny jsou [[Topol černý|topoly černý]] a [[Topol bílý|bílý]], méně často [[jasan ztepilý]] a (na jižní Moravě) [[jasan úzkolistý]]. V keřovém patře roste [[bez černý]], někde [[krušina olšová]], popřípadě křovité druhy vrb ([[vrba trojmužná]], [[vrba nachová]], [[vrba košíkářská]]).<ref name=":12">{{Citace monografie |
Ve stromovém patře měkkého luhu převládá v nižších polohách [[vrba bílá]], v polohách pahorkatin [[vrba křehká]] nebo její hybrid s vrbou bílou (''Salix'' x ''rubens''); přimíšeny jsou [[Topol černý|topoly černý]] a [[Topol bílý|bílý]], méně často [[jasan ztepilý]] a (na jižní Moravě) [[jasan úzkolistý]]. V keřovém patře roste [[bez černý]], někde [[krušina olšová]], popřípadě křovité druhy vrb ([[vrba trojmužná]], [[vrba nachová]], [[vrba košíkářská]]).<ref name=":12">{{Citace monografie |
||
| editoři = Milan Chytrý, Tomáš Kučera, Martin Kočí |
|||
| příjmení = Chytrý |
|||
| jméno = Milan (ed.) |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Katalog biotopů České republiky |
| titul = Katalog biotopů České republiky |
||
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR |
|||
| vydání = |
|||
| ⚫ | |||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
| rok = 2001 |
| rok = 2001 |
||
| počet stran = |
| počet stran = 304 |
||
| strany = |
| strany = 1787179 |
||
| isbn = |
| isbn = 80-86064-55-7 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Bylinné patro je tvořeno vlhkomilnými, nitrofilními druhy, jako je [[bršlice kozí noha]], [[svízel přítula]], [[kopřiva dvoudomá]], [[lilek potměchuť]], [[kostival lékařský]] nebo [[hluchavka skvrnitá]]; z travin se vyskytují [[ostřice ostrá]] a [[Ostřice štíhlá|štíhlá]], [[chrastice rákosovitá]] nebo [[rákos obecný]]. Charakteristické jsou pnoucí liány ([[chmel otáčivý]], [[opletník plotní]]); výrazným prvkem jarního aspektu jsou žlutě kvetoucí [[Orsej jarní|orseje]] a [[Blatouch bahenní|blatouchy]]. Na trvale zamokřených místech najdeme rostliny vázané na vodu, jako např. [[žabník jitrocelový]] nebo [[kosatec žlutý]]. Mechové patro je vyvinuto jen slabě, případně vůbec.<ref name=":12" /><ref name=":0">Milan Chytrý |
Bylinné patro je tvořeno vlhkomilnými, nitrofilními druhy, jako je [[bršlice kozí noha]], [[svízel přítula]], [[kopřiva dvoudomá]], [[lilek potměchuť]], [[kostival lékařský]] nebo [[hluchavka skvrnitá]]; z travin se vyskytují [[ostřice ostrá]] a [[Ostřice štíhlá|štíhlá]], [[chrastice rákosovitá]] nebo [[rákos obecný]]. Charakteristické jsou pnoucí liány ([[chmel otáčivý]], [[opletník plotní]]); výrazným prvkem jarního aspektu jsou žlutě kvetoucí [[Orsej jarní|orseje]] a [[Blatouch bahenní|blatouchy]]. Na trvale zamokřených místech najdeme rostliny vázané na vodu, jako např. [[žabník jitrocelový]] nebo [[kosatec žlutý]]. Mechové patro je vyvinuto jen slabě, případně vůbec.<ref name=":12" /><ref name=":0">{{Citace monografie |
||
| editoři = Milan Chytrý |
|||
| titul = Vegetace České republiky |
|||
| ⚫ | |||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2013 |
|||
| počet stran = 551 |
|||
| isbn = 978-80-200-2299-8 |
|||
| svazek = 4. Lesní a křovinná vegetace |
|||
| typ svazku = díl |
|||
}}</ref> |
|||
== Ohrožení a ochrana == |
== Ohrožení a ochrana == |
||
Měkké luhy jsou ohrožovány narušením vodního režimu krajiny, potlačením pravidelných záplav i šířením nepůvodních invazních druhů ([[topol kanadský]]). |
Měkké luhy jsou ohrožovány narušením vodního režimu krajiny, potlačením pravidelných záplav i šířením nepůvodních invazních druhů ([[topol kanadský]]). |
||
== |
== Reference == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
<references /> |
||
=== Související články === |
|||
* [[Lužní les]] |
|||
* [[Tvrdý luh]] |
|||
{{Portály|Biologie|Rostliny}} |
{{Portály|Biologie|Rostliny}} |
||
Verze z 1. 11. 2019, 09:32
Měkký luh je typ nížinného lužního lesa, který je silně ovlivněn proudem řek a pravidelnými záplavami, přičemž zde voda stagnuje po delší dobu než v případě tvrdých luhů. Název je odvozen od tvrdosti dřeva hlavních dominant tohoto typu lesa, což jsou vrby a topoly – tyto stromy mají měkké dřevo s rychlými přírůstky.
V České republice se měkké luhy vyskytují v širokých nivách dolních toků nížinných řek. Rozšířeny jsou roztroušeně v Ostravské pánvi, České křídové tabuli a moravských úvalech. Půdy, na kterých rostou, jsou zpravidla těžší fluvizemě dobře zásobené živinami, nevysychavé, ovlivněné vysokou hladinou spodní vody.
Charakteristika
Ve stromovém patře měkkého luhu převládá v nižších polohách vrba bílá, v polohách pahorkatin vrba křehká nebo její hybrid s vrbou bílou (Salix x rubens); přimíšeny jsou topoly černý a bílý, méně často jasan ztepilý a (na jižní Moravě) jasan úzkolistý. V keřovém patře roste bez černý, někde krušina olšová, popřípadě křovité druhy vrb (vrba trojmužná, vrba nachová, vrba košíkářská).[1]
Bylinné patro je tvořeno vlhkomilnými, nitrofilními druhy, jako je bršlice kozí noha, svízel přítula, kopřiva dvoudomá, lilek potměchuť, kostival lékařský nebo hluchavka skvrnitá; z travin se vyskytují ostřice ostrá a štíhlá, chrastice rákosovitá nebo rákos obecný. Charakteristické jsou pnoucí liány (chmel otáčivý, opletník plotní); výrazným prvkem jarního aspektu jsou žlutě kvetoucí orseje a blatouchy. Na trvale zamokřených místech najdeme rostliny vázané na vodu, jako např. žabník jitrocelový nebo kosatec žlutý. Mechové patro je vyvinuto jen slabě, případně vůbec.[1][2]
Ohrožení a ochrana
Měkké luhy jsou ohrožovány narušením vodního režimu krajiny, potlačením pravidelných záplav i šířením nepůvodních invazních druhů (topol kanadský).
Reference
- ↑ a b Katalog biotopů České republiky. Příprava vydání Milan Chytrý, Tomáš Kučera, Martin Kočí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001. 304 s. ISBN 80-86064-55-7. S. 1787179.
- ↑ Vegetace České republiky. Příprava vydání Milan Chytrý. Díl 4. Lesní a křovinná vegetace. Praha: Academia, 2013. 551 s. ISBN 978-80-200-2299-8.