Vojenská okupace: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 23. 10. 2018, 17:04

Soubor:Bundesarchiv Bild 183-14059-0018, Berlin, Oberbefehlshaber der vier Verbündeten.jpg

Maršál Montgomery, generál Eisenhower, maršál Žukov a generál de Lattre de Tassigny po podpisu Berlínské deklarace, kterou byla upravena spojenecká okupace Německa

Vojenská okupace je efektivní dočasná kontrola^[1] nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.^[2]^[3] Takto ovládané území je okupované území nebo okupační zóna.

Definice

V případě, že ozbrojené síly jedné ze znepřátelených stran obsadí část území druhé strany a jsou schopny je udržet a vykonávat zde své pravomoci, jedná se o okupaci. O okupaci jde i v případě, že se okupující mocnost nesetkává s ozbrojeným odporem.^[4] Svojí dočasnou podstatou se vojenská okupace odlišuje od kolonialismu nebo anexe. ^[5] Nejedná se tedy o připojení daného území k státnímu území okupační mocnosti, nýbrž o prozatímní výkon státní moci.

Válečné právo

Rozdíl mezi anexí a okupací poprvé formuloval švýcarský filosof a diplomat Emerich de Vattel ve svém díle Zákon národů ^[6]. Toto rozlišení se stalo součástí mezinárodních právních norem po napoleonských válkách a později bylo zakotveno v Čtvrté úmluvě druhé haagské konference ^[7] a Čtvrté ženevské úmluvě ^[8]. Tyto předpisy také stanovily základní pravidla okupace. Povinností okupující mocnosti je zejména obnovit a zajistit v maximálním možném rozsahu veřejný pořádek a bezpečnost, zabezpečit dostatečné zásobování potravinami, lékařskou péči a zajistit administrativní fungování okupované oblasti. ^[4]

Historie

V průběhu první světové války okupovalo Německo Belgii, východ Francie a západ Ruska, Rakousko-Uhersko okupovalo Srbsko a Černou horu. V průběhu druhé světové války okupovalo Německo a Itálie většinu Evropy, nicméně o skutečnou vojenskou okupaci šlo v případě Belgie, severní části Francie, Řecka, Srbska a částí SSSR, ostatní území byla pod civilní správou (např. Česko nebo Norsko) nebo v nich vládly loutkové režimy (např. vichistická Francie nebo ustašovské Chorvatsko). Po druhé světové válce bylo Spojenci okupováno Německo, Rakousko a také Japonsko.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Military occupation na anglické Wikipedii.

↑ A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - Am. J. Int'l L., 1990, p. 47.
↑ Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi
↑ Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59
↑ ^a ^b PŘÍRUČKA VOJÁKA AČR. 2. vyd. Vyškov: Správa doktrín Ředitelství výcviku a doktrín, 2007. 252 s. Dostupné online. S. 20.
↑ David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. Journal of Peace Research 2010; 47; 59
↑ VATTEL, Emerich de. Droit des gens. [s.l.]: [s.n.], 1758.
↑ Oddíl třetí, vyhlášeno pod č. 180/1913 ř. z.
↑ Vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 65/1954 Sb.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vojenská okupace na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo okupace ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Okkupace (vojenství) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1] A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - Am. J. Int'l L., 1990, p. 47.

[2] Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi

[3] Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59

[:0-4] PŘÍRUČKA VOJÁKA AČR. 2. vyd. Vyškov: Správa doktrín Ředitelství výcviku a doktrín, 2007. 252 s. Dostupné online. S. 20.

[5] David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. Journal of Peace Research 2010; 47; 59

[6] VATTEL, Emerich de. Droit des gens. [s.l.]: [s.n.], 1758.

[7] Oddíl třetí, vyhlášeno pod č. 180/1913 ř. z.

[8] Vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 65/1954 Sb.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-121-0008-25, Polen, Treffen deutscher und sowjetischer Soldaten.jpg|vpravo|náhled|[[Sovětský svaz|Sovětští]] a [[Německo|němečtí]] vojáci v okupovaném [[Polsko|Polsku]] (Brest-Litovsk, [[20. září]] [[1939]])]]
 [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-14059-0018, Berlin, Oberbefehlshaber der vier Verbündeten.jpg|náhled|[[Maršál]] [[Bernard Law Montgomery|Montgomery]], [[generál]] [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]], maršál [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukov]] a generál de Lattre de Tassigny po podpisu [[Berlínská deklarace (1945)|Berlínské deklarace]], kterou byla upravena [[Okupační zóny Německa|spojenecká okupace Německa]] ]]
-'''Vojenská okupace''' je efektivní dočasná kontrola<ref>A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - ''Am. J. Int'l L.'', 1990, p. 47.</ref> nad cizím [[teritorium|územím]], které nepřísluší pod formální [[svrchovanost]] okupující mocnosti.<ref>Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi</ref><ref>Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59</ref> Takto ovládané území je '''okupované území''' nebo '''ejakulační zóna'''.
+'''Vojenská okupace''' je efektivní dočasná kontrola<ref>A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - ''Am. J. Int'l L.'', 1990, p. 47.</ref> nad cizím [[teritorium|územím]], které nepřísluší pod formální [[svrchovanost]] okupující mocnosti.<ref>Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi</ref><ref>Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59</ref> Takto ovládané území je '''okupované území''' nebo '''okupační zóna'''.
 == Definice ==
 V případě, že [[ozbrojené síly]] jedné ze znepřátelených stran obsadí část území druhé strany a jsou schopny je udržet a vykonávat zde své pravomoci, jedná se o okupaci. O okupaci jde i v případě, že se okupující mocnost nesetkává s ozbrojeným odporem.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = PŘÍRUČKA VOJÁKA AČR|vydání = 2|vydavatel = Správa doktrín Ředitelství výcviku a doktrín|místo = Vyškov|rok = 2007|počet stran = 252|strany = 20|isbn = |url = http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/images/stories/vojenska-prisaha-vojensky-slib-tahak/prirucka-vojaka-acr-pdf-ke-stazeni.pdf|autor = }}</ref> Svojí dočasnou podstatou se vojenská okupace odlišuje od [[kolonialismus|kolonialismu]] nebo [[anexe]]. <ref>David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. ''Journal of Peace Research'' 2010; 47; 59</ref> Nejedná se tedy o připojení daného území k státnímu území okupační mocnosti, nýbrž o prozatímní výkon státní moci.