Josef Krejčí (skladatel): Porovnání verzí
m chybějící Reference |
napřímení, odkaz, šablona |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Narodil se v rodině sedláka Jana Křejčího. Po matce Kateřině (roz. Fischerové)<ref name="matrika"></ref> pocházel z hudební rodiny. Počáteční hudební vzdělání získal už na škole v [[Senomaty|Senomatech]]. Ve třinácti letech řídil vlastní kapelu. Systematičtější vzdělání získal u varhaníka Františka Chládka, který byl žákem [[Josef Seger|Josefa Segera]]. Od roku 1837 navštěvoval souběžně učitelský kurz a [[Varhanická škola v Praze|Varhanickou školu v Praze]]. Vyučoval hudbu a dále pokračoval v soukromém studiu u [[Jan Nepomuk Augustin Vitásek|Jana Vitáska]] a [[Josef Proksch|Josefa Proksche]]. |
Narodil se v rodině sedláka Jana Křejčího. Po matce Kateřině (roz. Fischerové)<ref name="matrika"></ref> pocházel z hudební rodiny. Počáteční hudební vzdělání získal už na škole v [[Senomaty|Senomatech]]. Ve třinácti letech řídil vlastní kapelu. Systematičtější vzdělání získal u varhaníka Františka Chládka, který byl žákem [[Josef Seger|Josefa Segera]]. Od roku 1837 navštěvoval souběžně učitelský kurz a [[Varhanická škola v Praze|Varhanickou školu v Praze]]. Vyučoval hudbu a dále pokračoval v soukromém studiu u [[Jan Nepomuk Augustin Vitásek|Jana Vitáska]] a [[Josef Proksch|Josefa Proksche]]. |
||
Od roku 1844 byl nejprve varhaníkem a posléze ředitelem kůru v [[Kostel svatého Františka z Assisi (Staré Město)|Kostel svatého Františka z Assisi]] na [[Staré Město (Praha)|Starém městě]]. V letech 1849–1859 působil jako ředitel kůru v bazilice [[Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)|svatého Jakuba Většího]]. V roce 1858 byl jmenován ředitelem [[Varhanická škola v Praze|Varhanické školy v Praze]]. Od roku 1865 působil na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] nejprve jako prozatímní a od roku 1866 jako řádný ředitel. |
Od roku 1844 byl nejprve varhaníkem a posléze ředitelem kůru v [[Kostel svatého Františka z Assisi (Staré Město)|Kostel svatého Františka z Assisi]] na [[Staré Město (Praha)|Starém městě]]. V letech 1849–1859 působil jako ředitel kůru v bazilice [[Bazilika svatého Jakuba Většího (Staré Město)|svatého Jakuba Většího]]. V roce 1858 byl jmenován ředitelem [[Varhanická škola v Praze|Varhanické školy v Praze]]. Od roku 1865 působil na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] nejprve jako prozatímní a od roku 1866 jako [[Seznam ředitelů Pražské konzervatoře|řádný ředitel]]. |
||
V roce 1879 odešel na zdravotní dovolenou a 18. září 1881 do důchodu. Zemřel 19. října 1881 v Praze. Je pohřben v Praze na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]. |
V roce 1879 odešel na zdravotní dovolenou a 18. září 1881 do důchodu. Zemřel 19. října 1881 v Praze. Je pohřben v Praze na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Byl znamenitým varhanním improvizátorem a byl znám i jako vynikající dirigent klasické a zejména chrámové hudby. Založil, a v letech 1848–1849 řídil, první český hudební časopis ''Caecilie''. Publikoval školu hry na [[varhany]] (''Praktičtí základové nauky o |
Byl znamenitým varhanním improvizátorem a byl znám i jako vynikající dirigent klasické a zejména chrámové hudby. Založil, a v letech 1848–1849 řídil, první český hudební časopis ''Caecilie''. Publikoval školu hry na [[varhany]] (''Praktičtí základové nauky o hře na varhany''). Své teoretické zkušenosti shrnul v ''Nauce o harmonii'', jejíž první díl byl vydán v roce 1849. Dílo však nedokončil. |
||
Jako skladatel komponoval převážně chrámovou hudbu: mše, oratoria, kantáty, ofertoria, žalmy, sbory a zpěvy s varhanním doprovodem. |
Jako skladatel komponoval převážně chrámovou hudbu: mše, oratoria, kantáty, ofertoria, žalmy, sbory a zpěvy s varhanním doprovodem. |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
* ''Sonáta f-moll'' pro varhany op. 34 |
* ''Sonáta f-moll'' pro varhany op. 34 |
||
* ''Dva staročeské chorály'' pro klavír |
* ''Dva staročeské chorály'' pro klavír |
||
* [[Te Deum]] op. 30 |
* [[Te Deum laudamus|Te Deum]] op. 30 |
||
* ''Koncertní ouvertura'' op. 40 |
* ''Koncertní ouvertura'' op. 40 |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
* [https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1346974605395171.1073741911.1084905371602097&type=3 Hrob skladatele] |
* [https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1346974605395171.1073741911.1084905371602097&type=3 Hrob skladatele] |
||
* [http://www.prgcons.cz/historie Historie pražské konzervatoře.] |
* [http://www.prgcons.cz/historie Historie pražské konzervatoře.] |
||
{{posloupnost|co=[[Seznam ředitelů Pražské konzervatoře|Ředitelé Pražské konzervatoře]] [[Soubor: Pražská konzervatoř logo.jpg|40px|left]] |
|||
|kdy=[[1866]]–[[1881]] |
|||
| předchůdce = [[Jan Bedřich Kittl]] |
|||
| nástupce = [[Antonín Bennewitz]] |
|||
}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
Verze z 26. 3. 2018, 12:44
Josef Krejčí | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 17. prosince 1821 Milostín |
Úmrtí | 19. října 1881 (ve věku 59 let) Praha |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, vysokoškolský učitel a varhaník |
Nástroje | varhany |
Děti | Marie Krejčová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Krejčí (9. února 1822 Milostín[1] – 19. října 1881 Praha) byl český hudební pedagog a skladatel
Život
Narodil se v rodině sedláka Jana Křejčího. Po matce Kateřině (roz. Fischerové)[1] pocházel z hudební rodiny. Počáteční hudební vzdělání získal už na škole v Senomatech. Ve třinácti letech řídil vlastní kapelu. Systematičtější vzdělání získal u varhaníka Františka Chládka, který byl žákem Josefa Segera. Od roku 1837 navštěvoval souběžně učitelský kurz a Varhanickou školu v Praze. Vyučoval hudbu a dále pokračoval v soukromém studiu u Jana Vitáska a Josefa Proksche.
Od roku 1844 byl nejprve varhaníkem a posléze ředitelem kůru v Kostel svatého Františka z Assisi na Starém městě. V letech 1849–1859 působil jako ředitel kůru v bazilice svatého Jakuba Většího. V roce 1858 byl jmenován ředitelem Varhanické školy v Praze. Od roku 1865 působil na Pražské konzervatoři nejprve jako prozatímní a od roku 1866 jako řádný ředitel.
V roce 1879 odešel na zdravotní dovolenou a 18. září 1881 do důchodu. Zemřel 19. října 1881 v Praze. Je pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech.
Dílo
Byl znamenitým varhanním improvizátorem a byl znám i jako vynikající dirigent klasické a zejména chrámové hudby. Založil, a v letech 1848–1849 řídil, první český hudební časopis Caecilie. Publikoval školu hry na varhany (Praktičtí základové nauky o hře na varhany). Své teoretické zkušenosti shrnul v Nauce o harmonii, jejíž první díl byl vydán v roce 1849. Dílo však nedokončil.
Jako skladatel komponoval převážně chrámovou hudbu: mše, oratoria, kantáty, ofertoria, žalmy, sbory a zpěvy s varhanním doprovodem.
- Výběr dalších skladeb
- Tři skladby pro varhany op. 1
- Tři slavnostní předehry pro varhany op. 2
- 2 mazurky pro klavír op. 7
- Pět pastýřských předeher pro varhany op. 8
- Sonáta f-moll pro varhany op. 34
- Dva staročeské chorály pro klavír
- Te Deum op. 30
- Koncertní ouvertura op. 40
Odkazy
Reference
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Josef Srb Debrnov: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě. Matice česká, 1891
Externí odkazy
- Dílo Dějiny hudby v Čechách a na Moravě/Skladatelové v domově ve Wikizdrojích
- Hrob skladatele
- Historie pražské konzervatoře.
Ředitelé Pražské konzervatoře | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jan Bedřich Kittl |
1866–1881 Josef Krejčí (skladatel) |
Nástupce: Antonín Bennewitz |