Josef Proksch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Proksch
Narození 4. srpna 1794
Liberec
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 20. prosince 1864 (ve věku 70 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Proksch (4. srpna 1794, Liberec[1][2]20. prosince 1864, Praha)[3] byl český klavírní pedagog, klarinetista, pianista, varhaník, hudební teoretik a skladatel. Byl známý zejména jako učitel B. Smetany a J. Holfelda.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Josef Proksch byl osobnost pozoruhodná. Tento od třinácti let úplně slepý syn chudého libereckého tkalce byl vychován v pražském ústavu pro nevidomé, kde se mu dostalo dobrého hudebního vzdělání. Jeho učitelem klavíru byl v té době v Praze známý Leopold Koželuh.

Kritickým pozorováním domácích a na svých cestách i cizích hudebních poměrů došel k názoru, že široký průměr hudebního vyučování nedává žákům spolehlivý základ všeobecného hudebního vzdělání a že všude vázne v téže bezcílovosti. To vede k pěstění hudby jen jako povrchní zábavy, k ukrácení dlouhé chvíle, nikoliv jako vážného prostředku k obohacení života a k zušlechtění lidské osobnosti.

Proksch učinil svým životním cílem nápravu těchto poměrů. Připravil se na ni důkladným studiem. Zajel dokonce do Německa (r. 1825), aby v Berlíně osobně poznal u Logiera jeho metodu klavírního vyučování, která tenkráte budila rozruch zejména spojením klavírního vyučování se základy harmonie, používáním hromadného vyučování a chiroplastu, přístroje, který měl udržovat ruku a prsty žáka ve správné poloze. Hromadné vyučování hře na klavír, které sice přináší některé výhody, ostatně snadno nahraditelné čtyřruční hrou, které však znemožňuje sluchovou kontrolu hry a individuální rozvoj jednotlivců, se později ukázalo jako omyl. Prokschova škola od něho ve svém vývoji upustila (tohoto způsobu hromadného vyučování se prý ještě používalo i u Kurzova prvého pražského učitele J. Hogra, u něhož se krátce učil i A. Grünfeld), podobně jako od chiroplastu, této čistě mechanické, a proto bezcenné pomůcky, jakých starší pedagogika vynalezla celou řadu.

Jako učitel klavíru zabral Proksch do hloubky i šířky. O prohloubení všeobecného hudebního vzdělání svých žáků usiloval spojením klavírního vyučování se základy hudební teorie a harmonie, což prý bylo tenkráte v běžném vyučování novinkou. Do vyučování vnesl přesnost, důkladnost a pořádek; snažil se o vybudování systematického, promyšleného metodického postupu, který by pěstil hudební i technickou složku hry. Proto také vytvořil šestidílnou, velkou klavírní školu, která chce vést žáka od začátků až k nejvyšším stupňům; tato škola byla používána po mnohá desetiletí (Pro její 6. díl napsal Smetana koncertní etudu Na břehu mořském). Prokschův ústav si kladl za úkol nejen výchovu pianistů, nýbrž i učitelů, dobře připravených na svou dráhu; skutečně z něho také vyšlo mnoho dobrých pedagogů, kteří pokračovali v tradici Prokschem založené.

Na rozdíl od Tomáška, obráceného spíše do minulosti a k doznívající pražské mozartovské tradici, representoval Proksch a jeho škola v pražském hudebním životě okolo poloviny 19. století pokrokový tábor svým zájmem o tehdy nový směr novoromantický. Díla jeho předních skladatelů, zejména Liszta, bývala často hrána na veřejných koncertech školy, a to často i díla orchestrální v úpravě pro čtyři i více rukou nebo pro více klavírů. Jaký význam měl v době svého rozkvětu Prokschův ústav, vysvítá z toho, že jej při svých zájezdech do Prahy navštěvovali mnozí čelní skladatelé a výkonní umělci, např. Ferenc Liszt, Klára Schumannová, Anton Rubinštejn, Ignác Moscheles, Hans von Bülow a jiní. Z Prokschovy školy vyšlo mnoho dobrých hudebníků, pianistů, skladatelů i učitelů. Ovšem trvalé místo v našich dějinách bude mít Proksch především jako učitel Bedřicha Smetany. Dalšími jeho významnými žáky byli Jakub Virgil Holfeld a Josef Richard Rozkošný.

V posledních desetiletích 19. století pozvolna Prokschova škola ztrácela na významu a na její místo nastoupil Holfeld.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Versuch einer rationellen Lehrmethode im Pianoforte-Spiel…, 1841-64
  • Die Kunst des Ensembles im Pianoforte-Spiel, 1859

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec
  2. Josef Proksch se narodil jako nemanželské dítě a je v matrice zapsán jako Josef Trenckler. Matka se jmenovala Dominika Trencklerová
  3. Matriční záznam o sňatku rodičů J.Proksche

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Proksch
  • Dr.Zdeňka Böhmová-Zahradníčková: Vilém Kurz, SNKL n.p. Praha 1954
  • U. Wagner, Das Wirken von Josef Proksch (1794-1864) für die Händel-Rezeption in Prag im 19. Jahrhundert in Gedenkschrift für Bernd Baselt, Halle (Saale) 1995