Komberk: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Úpravy v IB, odkazy, SČ, portály
Odkazy, typografie, upřesnění zdroje
Řádek 19: Řádek 19:
| rejstřík památek = 25186/4-1171
| rejstřík památek = 25186/4-1171
}}
}}
'''Komberk''' je zaniklý [[hrad]] mezi vesnicemi [[Čeminy]] a&nbsp;[[Dolní Vlkýš]] v&nbsp;[[Okres Plzeň-sever|okrese Plzeň-sever]]. Stál na ostrožnovitém výběžku nad Čeminským potokem v&nbsp;nadmořské výšce 350 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet
'''Komberk''' je zaniklý [[hrad]] mezi vesnicemi [[Čeminy]] a&nbsp;[[Dolní Vlkýš]] v&nbsp;[[Okres Plzeň-sever|okrese Plzeň-sever]]. Stál na ostrožnovitém výběžku nad Čeminským potokem v&nbsp;nadmořské výšce 350 metrů. Od roku 1958 je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet
| název = Hrad Komberk, zřícenina a archeologické stopy
| název = Hrad Komberk, zřícenina a archeologické stopy
| ID = 136288
| ID = 136288
Řádek 26: Řádek 26:


== Historie ==
== Historie ==
Na místě hradu existovala sídliště [[Eneolit na území Česka|eneolitických]] kultur (např. [[chamská kultura]]).<ref name="miler"/>
Na místě hradu v&bsp;[[pravěk]]u existovala [[Sídliště (archeologie)|sídliště]] [[Eneolit na území Česka|eneolitických]] kultur (např. [[Chamská kultura|chamské kultury]]).<ref name="miler"/>


Prvním známým držitelem hradu byl roku [[1313]] Ojíř z&nbsp;Komberka.<ref name="durdik"/> Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku [[1340]] prodal [[Klášter Teplá|tepelskému klášteru]]. Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a&nbsp;roku [[1350]] dosáhla zrušení smlouvy. Od ní hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej vyměnil s&nbsp;[[Kladrubský klášter|kladrubským klášterem]] za jiný majetek.
Prvním známým držitelem hradu byl roku [[1313]] Ojíř z&nbsp;Komberka.<ref name="durdik"/> Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku 1340 prodal [[Klášter Teplá|tepelskému klášteru]]. Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a&nbsp;roku 1350 dosáhla zrušení smlouvy. Od ní hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej vyměnil s&nbsp;[[Kladrubský klášter|kladrubským klášterem]] za jiný majetek.


[[Soubor:Komberk - hradisko.JPG|thumb|left|Přitesaná skála v&nbsp;místě zaniklého paláce]]
[[Soubor:Komberk - hradisko.JPG|thumb|left|Přitesaná skála v&nbsp;místě zaniklého paláce]]
V&nbsp;roce [[1420]] byl hrad dobyt [[Husitské války|husitským vojskem]]. Klášter později využil panství hradu k&nbsp;úhradě pohledávek Viléma z&nbsp;Nečtin a&nbsp;na Žluticích a&nbsp;ten jej před rokem [[1447]] prodal Burianovi z&nbsp;Gutštejna. Páni z&nbsp;Gutštejna na Komberku nesídlili, ale udržovali ho, dokud hrad roku [[1478]] nevypálilo vojsko Jana Planknara z&nbsp;Kynšperka. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a&nbsp;roku [[1558]] se připomíná jako pustý.<ref>{{Citace monografie
V&nbsp;roce 1420 byl hrad dobyt [[Husitské války|husitským vojskem]]. Klášter později využil panství hradu k&nbsp;úhradě pohledávek Viléma z&nbsp;Nečtin a&nbsp;na Žluticích a&nbsp;ten jej před rokem 1447 prodal Burianovi z&nbsp;Gutštejna. Páni z&nbsp;Gutštejna na Komberku nesídlili, ale udržovali ho, dokud hrad roku 1478 nevypálilo vojsko Jana Planknara z&nbsp;Kynšperka. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a&nbsp;roku 1558 se připomíná jako pustý.<ref name="belohlavek"/>
| spoluautoři = Kolektiv autorů
⚫
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Západní Čechy
⚫
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
⚫
| místo = Praha
⚫
| rok = 1985
⚫
| svazek = IV
⚫
}}</ref>


== Stavební podoba ==
== Stavební podoba ==
Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V&nbsp;jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem [[zemnice]]. Opevnění jádra tvořila [[palisáda]].<ref name="miler"/> Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový [[parkán]] a&nbsp;další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k&nbsp;jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným příkopem a&nbsp;valem. Terénní stupeň mezi předhradím a&nbsp;jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.<ref name="durdik"/>
Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V&nbsp;jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem [[zemnice]]. Opevnění jádra tvořila [[palisáda]].<ref name="miler"/> Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový [[parkán]] a&nbsp;další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k&nbsp;jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným [[Příkop (válečnictví)|příkopem]] a&nbsp;[[Val (opevnění)|valem]]. Terénní stupeň mezi předhradím a&nbsp;jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.<ref name="durdik"/>


== Přístup ==
== Přístup ==
Řádek 72: Řádek 65:
| kapitola = Komberk
| kapitola = Komberk
| strany = 263–264
| strany = 263–264
⚫
}}</ref>
<ref name="belohlavek">{{Citace monografie
| editoři = Miloslav Bělohlávek
⚫
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy
⚫
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
⚫
| místo = Praha
⚫
| rok = 1985
| počet stran = 528
⚫
| svazek = IV
| kapitola = Komberk – hrad
| strany = 149
}}</ref>
}}</ref>
</references>
</references>

Verze z 2. 2. 2018, 22:21

Komberk
Plocha hradního jádra
Plocha hradního jádra
Základní informace
Výstavbapřed rokem 1313
Zánik1478
StavitelOjíř z Komberka
Další majiteléŠvamberkové
Klášter Teplá
Benedové z Nečtin
Gutštejnové
Poloha
AdresaČeminy, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°47′8,34″ s. š., 13°16′26,37″ v. d.
Komberk
Komberk
Další informace
Rejstříkové číslo památky25186/4-1171 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komberk je zaniklý hrad mezi vesnicemi Čeminy a Dolní Vlkýš v okrese Plzeň-sever. Stál na ostrožnovitém výběžku nad Čeminským potokem v nadmořské výšce 350 metrů. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Dochovaly se z něj terénní pozůstatky staveb a opevnění.

Historie

Na místě hradu v&bsp;pravěku existovala sídliště eneolitických kultur (např. chamské kultury).[2]

Prvním známým držitelem hradu byl roku 1313 Ojíř z Komberka.[3] Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku 1340 prodal tepelskému klášteru. Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a roku 1350 dosáhla zrušení smlouvy. Od ní hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej vyměnil s kladrubským klášterem za jiný majetek.

Přitesaná skála v místě zaniklého paláce

V roce 1420 byl hrad dobyt husitským vojskem. Klášter později využil panství hradu k úhradě pohledávek Viléma z Nečtin a na Žluticích a ten jej před rokem 1447 prodal Burianovi z Gutštejna. Páni z Gutštejna na Komberku nesídlili, ale udržovali ho, dokud hrad roku 1478 nevypálilo vojsko Jana Planknara z Kynšperka. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a roku 1558 se připomíná jako pustý.[4]

Stavební podoba

Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem zemnice. Opevnění jádra tvořila palisáda.[2] Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový parkán a další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným příkopem a valem. Terénní stupeň mezi předhradím a jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.[3]

Přístup

Hrad je snadno přístupný po zeleně značené turistické trase z Dolní Vlkýše k baroknímu zemědělskému dvoru Kumberk.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-24]. Identifikátor záznamu 136288 : Hrad Komberk, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b MILER, Josef. Zpráva o výzkumu na hradě Komberce. Hláska. 1992, roč. III, čís. 1, s. 10–11. Dostupné online. 
  3. ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Komberk, s. 263–264. 
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Komberk – hrad, s. 149. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Komberk hrad, s. 162–163. 
  • KAREL, T. Starší nálezy na hradě Komberku. Hláska. 1995, roč. VI, čís. 2, s. 18. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komberk&oldid=15819845“