Kilimandžáro: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl a upřes, comm z wd, port, sč
es, typo
Řádek 37: Řádek 37:
== Masiv ==
== Masiv ==
Na svazích Kilimandžára se nachází několik [[Podnebí|klimatických]] pásem s jim příslušnou vegetací.
Na svazích Kilimandžára se nachází několik [[Podnebí|klimatických]] pásem s jim příslušnou vegetací.
* 1400–1800 m n. m. Zde je kultivovaná krajina ve které se díky vysokým srážkám a vulkanické půdě dobře daří zemědělským [[Užitkové rostliny|plodinám]].
* 1400–1800 m n. m. kultivovaná krajina, v níž se díky vysokým srážkám a vulkanické půdě dobře daří zemědělským [[Užitkové rostliny|plodinám]].
* 1800–2900 m n. m. V tomto pásmu následuje divoký horský [[deštný prales]] s velmi vysokými [[srážky|srážkami]].
* 1800–2900 m n. m. – v tomto pásmu následuje divoký horský [[deštný prales]] s velmi vysokými [[srážky|srážkami]].
* 2900–3300 m n. m. V těchto výškách se nalézá pásmo [[vřesoviště|vřesovišť]]. Ve spodní části pásma převažuje nevlídné počasí s [[mlha]]mi a dešťovými či kroupovými přeháňkami.
* 2900–3300 m n. m. – v těchto výškách se nalézá pásmo [[vřesoviště|vřesovišť]]. Ve spodní části pásma převažuje nevlídné počasí s [[mlha]]mi a dešťovými či kroupovými přeháňkami.
* 3300–4000 m n. m. Zde je již chladnější a jasnější počasí. Daleko více zde svítí slunce. Ustupují mlhy. Rostou zde unikátní rostliny.
* 3300–4000 m n. m. – zde je již chladnější a jasnější počasí. Daleko více zde svítí slunce. Ustupují mlhy. Rostou zde unikátní rostliny.
* 4000–4800 m n. m. V tomto pásmu jsou již velmi tvrdé podmínky. Teploty v noci klesají pod bod mrazu a ve dne se šplhají i na 35 [[Stupeň Celsia|°C]]. Rostou zde jen [[lišejníky]] a [[mech]]ové porosty.
* 4000–4800 m n. m. – v tomto pásmu jsou již velmi tvrdé podmínky. Teploty v noci klesají pod bod mrazu a ve dne se šplhají i na 35 [[Stupeň Celsia|°C]]. Rostou zde jen [[lišejníky]] a [[mech]]ové porosty.
* nad 4800 Nad touto výškou panují již arktické podmínky. Částečně jsou zde [[ledovec|ledovce]] a [[sníh]], [[vegetace]] žádná. Ledovce stékají do výšky zhruba 4270 m n. m.
* nad 4800 – nad touto výškou panují již arktické podmínky. Částečně jsou zde [[ledovec|ledovce]] a [[sníh]], [[vegetace]] žádná. Ledovce stékají do výšky zhruba 4270 m n. m.


== Vrcholový kráter ==
== Vrcholový kráter ==
Vrcholový [[kráter]] Kibo vypouští plyn přímo na straně vrcholu Uhuru. Kibo má vrcholový kráter o průměru 2,4 km s hloubkou až 300 metrů. Nejvyšší bod na okraji kráteru se nazývá Uhuru. Vědci zjistili, že v roce [[2003]] byla tekutá [[láva]] jenom 400 metrů pod špičkou kráteru. I když se žádná nová vulkanická činnost neočekává, přece jenom jsou na místě obavy z toho, že se části hory můžou zřítit. Místní [[legenda|legendy]] hovoří o činné aktivitě před 170 lety. Dva další zaniklé vulkány jsou [[Mawenzi]] (5 149 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Afriky (po [[Mount Kenya]]), a [[Shira]] (3962 m n. m.).
Vrcholový [[kráter]] Kibo vypouští plyn přímo na straně vrcholu Uhuru. Kibo má vrcholový kráter o průměru 2,4 km s hloubkou až 300 metrů. Nejvyšší bod na okraji kráteru se nazývá Uhuru. Vědci zjistili, že v roce [[2003]] byla tekutá [[láva]] jenom 400 metrů pod špičkou kráteru. I když se žádná nová vulkanická činnost neočekává, přece jenom jsou na místě obavy z toho, že se části hory můžou zřítit. Místní [[legenda|legendy]] hovoří o činné aktivitě před 170 lety. Dva další zaniklé vulkány jsou [[Mawenzi]] (5 149 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Afriky (po [[Mount Kenya]]), a [[Shira]] (3962 m n. m.)


== Výstupové cesty ==
== Výstupové cesty ==

Verze z 5. 12. 2017, 19:43

Kilimandžáro
Vrchol hory
Vrchol hory z přístupové cesty

Vrchol5895 m n. m.
Prominence5885 m ↓ Suezský průplav
Izolace5510 km → Hindúkuš, Afghánistán
Poznámkanejvyšší hora Afriky
Poloha
SvětadílAfrika
StátTanzanie Tanzanie
PohoříKibo
Souřadnice
Kilimandžáro
Kilimandžáro
Prvovýstupnení zdokumentován (Johannes Kinyala Lauwo), první zdokumentovaní Hans Meyer, Ludwig Purtscheller – 6.října 1889
TypStratovulkán
Erupcev moderní historii není záznam
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ustupující ledovec na vrcholu Kibo
Senecie

Kilimandžáro je horský masiv téměř na rovníku v Tanzanii při hranici s Keňou. Skládá se ze 3 nečinných stratovulkánů – Shira, Mawenzi a Kibo. Na vulkánu Kibo se ve výšce 5895 m n. m nachází nejvyšší bod Tanzanie a zároveň celého Afrického kontinentu – vrchol Uhuru (česky vrchol svobody).

Hora je od roku 1973 součástí Národního parku Kilimandžáro. V roce 1987 byla zdejší krajina prohlášena světovým dědictvím UNESCO.[1]

Geologie

Kilimandžáro se nachází tři stupně jižně od rovníku, poblíž města Moshi, ve kterém je zároveň mezinárodní letiště. Leží ve Velké příkopové propadlině, což je zlom táhnoucí se v délce asi 5000 km. Před půl milionem let zde probíhala intenzivní sopečná činnost, jejímž důsledkem byl mimo jiné vznik masivu Kilimandžára.

Názvosloví

Další jména pro tuto horu jsou: Uhuru, Kilima Dscharo, Oldoinyo Oibor (v masajštině Bílá hora), a Kilima Njaro (svahilsky Svítící hora), v letech 1902 až 1964 Kaiser-Wilhelm-Spitze či Wilhelmskuppe (štít či vrch císaře Viléma, německy).

Historie

Vrchol byl poprvé zdolán armádním zvědem z kmene Marangu jménem Johannes Kinyala Lauwo (18711996), který vylezl na horu devětkrát, než si uvědomil, že se jedná o kráter. Lauwo byl průvodcem prvních „oficiálních“ pokořitelů hory Němce Hanse Meyera a Rakušana Ludwiga Purtschellera 6. října 1889. V roce 1984 dojeli na Uhuru dokonce dva cyklisté. V roce 2009 zdolal vrchol Martin Rota jakožto první tělesně postižený Čech.

Masiv

Na svazích Kilimandžára se nachází několik klimatických pásem s jim příslušnou vegetací.

  • 1400–1800 m n. m. – kultivovaná krajina, v níž se díky vysokým srážkám a vulkanické půdě dobře daří zemědělským plodinám.
  • 1800–2900 m n. m. – v tomto pásmu následuje divoký horský deštný prales s velmi vysokými srážkami.
  • 2900–3300 m n. m. – v těchto výškách se nalézá pásmo vřesovišť. Ve spodní části pásma převažuje nevlídné počasí s mlhami a dešťovými či kroupovými přeháňkami.
  • 3300–4000 m n. m. – zde je již chladnější a jasnější počasí. Daleko více zde svítí slunce. Ustupují mlhy. Rostou zde unikátní rostliny.
  • 4000–4800 m n. m. – v tomto pásmu jsou již velmi tvrdé podmínky. Teploty v noci klesají pod bod mrazu a ve dne se šplhají i na 35 °C. Rostou zde jen lišejníky a mechové porosty.
  • nad 4800 – nad touto výškou panují již arktické podmínky. Částečně jsou zde ledovce a sníh, vegetace žádná. Ledovce stékají do výšky zhruba 4270 m n. m.

Vrcholový kráter

Vrcholový kráter Kibo vypouští plyn přímo na straně vrcholu Uhuru. Kibo má vrcholový kráter o průměru 2,4 km s hloubkou až 300 metrů. Nejvyšší bod na okraji kráteru se nazývá Uhuru. Vědci zjistili, že v roce 2003 byla tekutá láva jenom 400 metrů pod špičkou kráteru. I když se žádná nová vulkanická činnost neočekává, přece jenom jsou na místě obavy z toho, že se části hory můžou zřítit. Místní legendy hovoří o činné aktivitě před 170 lety. Dva další zaniklé vulkány jsou Mawenzi (5 149 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Afriky (po Mount Kenya), a Shira (3962 m n. m.)

Výstupové cesty

K dosažení vrcholu Kilimandžára je možné využít některou z šesti základních tras: Marangu (východní), Mweka (jižní), Umbwe (jižní), Shira (západní), Rongai (severní) a Machame. Kolem 90 % turistů vystupuje na vrchol po trase Marangu (tzv. trasa Coca-Cola). Jako jediná je vybavena na všech svých stanovištích noclehárnami či velmi skromným ubytovacím zařízením. Obvyklý výstup zabere 5–6 dnů.

Flora

Ve výšce 3300–4000 m n. m. rostou senecie (stromové starčeky), lobélie (lobelky), protei a další rostliny. Senecie dosahují výšky až pěti metrů, což je světový unikát. Takto obrovské exempláře se vyskytují právě jen u afrických pětitisícovek.

Kilimandžáro v kultuře

Mapa reliéfu
Pohled z parku Amboseli
Vrchol Uhuru

Odkazy

Reference

  1. UNESCO World Heritage Centre. Kilimanjaro National Park [online]. [cit. 2017-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VERNE, Jules. Pět neděl v baloně. Praha: Albatros, 1963. Kapitola IV., s. 21. 
  3. HEINLEIN, Robert Anson. Měsíc je drsná milenka. Praha: Banshies, 2006. ISBN 80-86456-26-9. Kapitola Chátra u moci, s. 195. 

Související články

Externí odkazy