Vápenec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 82.150.166.225 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Hugo
→‎Česko: Odkud
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 35: Řádek 35:
[[Soubor:Pohled z Hazmburku, těžba vápence u Úpohlav.JPG|thumb|Těžba vápence u [[Úpohlavy|Úpohlav]] v Polabí]]
[[Soubor:Pohled z Hazmburku, těžba vápence u Úpohlav.JPG|thumb|Těžba vápence u [[Úpohlavy|Úpohlav]] v Polabí]]
=== Česko ===
=== Česko ===
[[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]], [[Moravský kras]], [[Čížkovice]], Olomoucko a Prostějovsko, [[Pavlovské vrchy]], [[Prachovice]], [[Štramberk]], [[Sušice]] atd.


=== Slovensko ===
=== Slovensko ===

Verze z 24. 9. 2017, 14:15

Vápenec
Dachsteinský vápenec s fosiliemi
Dachsteinský vápenec s fosiliemi
Zařazenísedimentární
Hlavní minerálykalcit
Akcesoriedolomit, křemen, sádrovec, pyrit, siderit
Texturamasivní, krystalická, pórovitá
Barvabílá, šedá
Hustota2,6-3
Vápenec v tureckém Pamukkale

Vápenec je celistvá sedimentární hornina. V převážné míře (nad 80 %) je složena z uhličitanu vápenatého (CaCO3) ať už ve formě kalcitu, nebo aragonitu. Jako příměsi se vyskytují dolomit, siderit, křemen, jílové minerály a úlomky zkamenělin. Vápenec společně s dolomitem tvoří čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu Země.

Čisté vápence jsou bílé. Chemicky čistý organodetrický nezpevněný kalový vápenec se nazývá křída[1]. Různé příměsi zabarvují horninu do šeda, červena (oxidy železa), zejména když je vystavena zvětrávání.

Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme organogenní nebo také organodetritické.

Vápence podléhají krasovění. Používají se k výrobě páleného vápna. Jemnozrnný vápenec se používá pro tiskovou techniku zvanou litografie (kamenotisk).

Reakce

Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí.

pálení vápna:

CaCO3+ teplo → CaO (pálené vápno) + CO2 (oxid uhličitý)

hašení vápna:

CaO + H2O → Ca(OH)2 (hašené vápno)

tvrdnutí vápna:

Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 (vápenec) + H2O

Výskyt

Těžba vápence u Úpohlav v Polabí

Česko

Slovensko

Slovenský kras, Slovenské rudohoří atd.

Svět

Chorvatsko (Dalmácie, pohoří Velebit, Kvarnerský záliv), Slovinsko (pohoří Kras), jižní Francie (Languedoc, Francouzské středohoří), Velká Británie (Portland, Dover), Polsko (Krakovsko-čenstochovská jura), Rumunsko (pohoří Apuseni), Turecko (Pamukkale), Afghánistán (Band-e Amír), Vietnam (zátoka Ha Long), Thajsko (zátoka Phang Nga), Malajsie, Malta, USA (Carlsbadské jeskyně, planina Ozark, Illinois, Indiana) atd.

Využití

Vápenec je důležitou surovinou pro mnoho odvětví průmyslu.

  • Cukrovary – vyžadují vysoce čistý vápenec (obsah CaCO3 minimálně 94 %)
  • Výroba celulózy
  • Hutní výroba (vápenec s velmi malým obsahem hořčíku a fosforu)
  • Odsiřování

Odkazy

Reference

  1. PETRÁNEK, Jan. Usazené horniny. Praha : Nakladatelství Československé akademie vĕd, 1963. 687 s.

Související články

Externí odkazy