Kubáň (řeka): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: -lokální commons
lfix lfix )
Řádek 27: Řádek 27:
Vzniká [[soutok]]em řek [[Ullukam]] a [[Učkulam]], které stékají z [[ledovec|ledovce]] [[Ullukum (ledovec)|Ullukum]] na svazích [[Elbrus]]u ve [[Velký Kavkaz|Velkém Kavkaze]]. Od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] až k městu [[Něvinnomyssk]] teče převážně v hluboké a úzké [[soutěska|soutěsce]], má velký [[spád]] a překonává mnohé [[peřej]]e. U [[Něvinnomyssk]]u byla vybudována přehrada, ze které je odváděna voda do [[Něvinnomysský kanál|Něvinnomysského kanálu]].
Vzniká [[soutok]]em řek [[Ullukam]] a [[Učkulam]], které stékají z [[ledovec|ledovce]] [[Ullukum (ledovec)|Ullukum]] na svazích [[Elbrus]]u ve [[Velký Kavkaz|Velkém Kavkaze]]. Od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] až k městu [[Něvinnomyssk]] teče převážně v hluboké a úzké [[soutěska|soutěsce]], má velký [[spád]] a překonává mnohé [[peřej]]e. U [[Něvinnomyssk]]u byla vybudována přehrada, ze které je odváděna voda do [[Něvinnomysský kanál|Něvinnomysského kanálu]].
=== Střední tok ===
=== Střední tok ===
Na středním toku nad soutokem s [[Laba|Labou]] teče v široké [[údolí|dolině]] s [[terasa (geologie)|terasovitými]] úbočími. Poté, když se řeka stáčí na západ, objevuje se na levém břehu [[úval]], který u [[Usť-Labinsk]]u dosahuje šířky až 4 km. [[říční koryto|Koryto]] je v těch místech značně členité, vyskytují se v něm [[mělčina|mělčiny]] a [[říční prah]]y, často se dělí na jednotlivá [[říční rameno|ramena]].
Na středním toku nad soutokem s [[Laba|Labou]] teče v široké [[údolí|dolině]] s [[terasa (geologie)|terasovitými]] úbočími. Poté, když se řeka stáčí na západ, objevuje se na levém břehu [[úval]], který u [[Usť-Labinsk]]u dosahuje šířky až 4 km. [[říční koryto|Koryto]] je v těch místech značně členité, vyskytují se v něm [[mělčina|mělčiny]] a [[Říční práh|říční prahy]], často se dělí na jednotlivá [[říční rameno|ramena]].


=== Dolní tok ===
=== Dolní tok ===
Řádek 35: Řádek 35:


== Vodní režim ==
== Vodní režim ==
Zdroj vody je smíšený, přičemž na horním toku převládá [[ledovec|ledovcový]] a vysokohorský [[sníh|sněhový]] (49 [[%]]) a následují [[déšť|dešťový]] 27 % a [[podzemní voda|podzemní]] 21 %. U [[Krasnodar]]u se zastoupení těchto tří zdrojů vody vyrovnává na 32 %. Pro řeku je charakteristické protáhlé [[léto|letní]] období zvýšených vodních stavů, kdy dochází k [[povodeň|povodním]] v důsledku dešťů. V [[zima|zimě]] dochází k povodním při [[obleva|oblevách]] a také při deštích. Průměrný roční [[Průtok vodního toku|průtok]] vody u [[Krasnodar]]u činí 425 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Po vybudování hydrotechnických zařízení ([[Něvinnomyský kanál]], [[Tščická přehrada|Tščická]], [[Krasnodarská přehrada|Krasnodarská]] a [[Šapsugská přehrada]]) a využitím vody na [[zavlažování]] se průtok řeky zmenšil přibližně na 30 m³/s. Průměrná kalnost vody je 682 [[gram na metr krychlový|g/m³]], tudíž roční množství usazenin činí 8,4 [[megatuna|Mt]]. Při ústích [[říční rameno|ramen]] [[říční delta|delty]] a [[Protoka|Protoky]] se pobřeží posunuje směrem do [[moře]] o 70 resp. 45 m ročně.
Zdroj vody je smíšený, přičemž na horním toku převládá [[ledovec|ledovcový]] a vysokohorský [[sníh|sněhový]] (49 [[%]]) a následují [[déšť|dešťový]] 27 % a [[podzemní voda|podzemní]] 21 %. U [[Krasnodar]]u se zastoupení těchto tří zdrojů vody vyrovnává na 32 %. Pro řeku je charakteristické protáhlé [[léto|letní]] období zvýšených vodních stavů, kdy dochází k [[povodeň|povodním]] v důsledku dešťů. V [[zima|zimě]] dochází k povodním při [[obleva|oblevách]] a také při deštích. Průměrný roční [[Průtok vodního toku|průtok]] vody u [[Krasnodar]]u činí 425 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Po vybudování hydrotechnických zařízení ([[Něvinnomysský kanál]], [[Tščická přehrada|Tščická]], [[Krasnodarská přehrada|Krasnodarská]] a [[Šapsugská přehrada]]) a využitím vody na [[zavlažování]] se průtok řeky zmenšil přibližně na 30 m³/s. Průměrná kalnost vody je 682 [[gram na metr krychlový|g/m³]], tudíž roční množství usazenin činí 8,4 [[megatuna|Mt]]. Při ústích [[říční rameno|ramen]] [[říční delta|delty]] a [[Protoka|Protoky]] se pobřeží posunuje směrem do [[moře]] o 70 resp. 45 m ročně.


== Využití ==
== Využití ==
Na dolním toku řeky se nachází důležitá oblast pěstování [[rýže]]. V deltě je rozvinutý [[rybolov]] ([[candát obecný]], [[plotice obecná]], [[jeseter|jeseteři]], [[podoustev říční]], [[ouklej lesklá]]. [[Vodní doprava]] je možná od [[Krasnodar]]u k ústí. Na řece leží města [[Karačajevsk]], [[Čerkessk]], [[Něvinnomyssk]], [[Armavir (Rusko)|Armavir]], [[Novokubansk]], [[Kropotkin (město)|Kropotkin]], [[Usť-Labinsk]], [[Krasnodar]], [[Těmrjuk]].
Na dolním toku řeky se nachází důležitá oblast pěstování [[rýže]]. V deltě je rozvinutý [[rybolov]] ([[candát obecný]], [[plotice obecná]], [[jeseter|jeseteři]], [[podoustev říční]], [[ouklej lesklá]]). [[Vodní doprava]] je možná od [[Krasnodar]]u k ústí. Na řece leží města [[Karačajevsk]], [[Čerkessk]], [[Něvinnomyssk]], [[Armavir (Rusko)|Armavir]], [[Novokubansk]], [[Kropotkin (město)|Kropotkin]], [[Usť-Labinsk]], [[Krasnodar]], [[Těmrjuk]].


== Literatura ==
== Literatura ==

Verze z 10. 2. 2017, 02:07

Kubáň
most přes řeku mezi Usť-Labinskem a Chatukajem
most přes řeku mezi Usť-Labinskem a Chatukajem
Základní informace
Délka toku870 km
Plocha povodí57 900 km²
Průměrný průtok425 m³/s
SvětadílAsie
Zdrojnice
Ústí
Protéká
RuskoRusko Rusko (Karačajevsko-Čerkesko, Stavropolský, Krasnodarský kraj, Adygejsko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Azovské moře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kubáň (rusky a ukrajinsky Кубань [Kubaň], adygejsky Псыж [Psyž], ve starověku řecky Hypanis) je řeka v Karačajevsko-Čerkesku, ve Stavropolském a v Krasnodarském kraji a v Adygejské republice v jižním Rusku, která protéká stejnojmenným regionem. Je dlouhá 906 km od pramenů Ullukamu, přičemž vlastní Kubáň měří 870 km. Povodí řeky má rozlohu 57 900 km².

Průběh toku

Horní tok

Vzniká soutokem řek Ullukam a Učkulam, které stékají z ledovce Ullukum na svazích Elbrusu ve Velkém Kavkaze. Od soutoku zdrojnic až k městu Něvinnomyssk teče převážně v hluboké a úzké soutěsce, má velký spád a překonává mnohé peřeje. U Něvinnomyssku byla vybudována přehrada, ze které je odváděna voda do Něvinnomysského kanálu.

Střední tok

Na středním toku nad soutokem s Labou teče v široké dolině s terasovitými úbočími. Poté, když se řeka stáčí na západ, objevuje se na levém břehu úval, který u Usť-Labinsku dosahuje šířky až 4 km. Koryto je v těch místech značně členité, vyskytují se v něm mělčiny a říční prahy, často se dělí na jednotlivá ramena.

Dolní tok

Pod ústím Laby má řeka značně vyšší průtok a okolní úval se ještě více rozšiřuje, když u železniční stanice Varenikovskaja dosahuje až 20 km, aby se pak směrem k ústí opět zúžil na 3 až 4 km. Koryto je v některých svých úsecích vyzvednuto nad okolní terén a obehnáno hrázemi. Mezi ústími řeka Laba a Afins se nacházejí Adygejské rákosiny o rozloze 300 km². Pod ústím Afinsu na ně navazují Zakubáňské rákosiny o rozloze 800 km². Ve vzdálenosti 116 km od ústí se odděluje pravé rameno Protoka o délce 130 km. Rozloha oblasti ústí řeky je 4300 km². Hlavní tok ústí do Těmrjuckého zálivu Azovského moře. Ještě na konci 19. století hlavní rameno končilo v Černém moři, ale po prohloubení ramen vedoucích do Azovského moře, už z něj voda do Černého moře nedotéká.

Přítoky

Všechny velké přítoky ústí zleva – Malý, Velký Zelenčuk, Urup, Laba, Belaja, Pšiš.

Vodní režim

Zdroj vody je smíšený, přičemž na horním toku převládá ledovcový a vysokohorský sněhový (49 %) a následují dešťový 27 % a podzemní 21 %. U Krasnodaru se zastoupení těchto tří zdrojů vody vyrovnává na 32 %. Pro řeku je charakteristické protáhlé letní období zvýšených vodních stavů, kdy dochází k povodním v důsledku dešťů. V zimě dochází k povodním při oblevách a také při deštích. Průměrný roční průtok vody u Krasnodaru činí 425 m³/s. Po vybudování hydrotechnických zařízení (Něvinnomysský kanál, Tščická, Krasnodarská a Šapsugská přehrada) a využitím vody na zavlažování se průtok řeky zmenšil přibližně na 30 m³/s. Průměrná kalnost vody je 682 g/m³, tudíž roční množství usazenin činí 8,4 Mt. Při ústích ramen delty a Protoky se pobřeží posunuje směrem do moře o 70 resp. 45 m ročně.

Využití

Na dolním toku řeky se nachází důležitá oblast pěstování rýže. V deltě je rozvinutý rybolov (candát obecný, plotice obecná, jeseteři, podoustev říční, ouklej lesklá). Vodní doprava je možná od Krasnodaru k ústí. Na řece leží města Karačajevsk, Čerkessk, Něvinnomyssk, Armavir, Novokubansk, Kropotkin, Usť-Labinsk, Krasnodar, Těmrjuk.

Literatura

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Кубань“.

Externí odkazy