Robert Koch: Porovnání verzí
m kategorie |
-povy, to by chtělo i údržbovou šablonku, ale zatím takto značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Narodil se v Clausthalu v [[Německo|Německu]] v rodině důlního úředníka. Medicínu studoval pod vedením [[Jakob Henle|Jakoba Henlea]] na [[univerzita|univerzitě]] v [[Göttingen]]u. Za [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské války]] sloužil jako vojenský lékař ve Wolsteinu. |
Narodil se v Clausthalu v [[Německo|Německu]] v rodině důlního úředníka. Medicínu studoval pod vedením [[Jakob Henle|Jakoba Henlea]] na [[univerzita|univerzitě]] v [[Göttingen]]u. Za [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské války]] sloužil jako vojenský lékař ve Wolsteinu. |
||
Jako první prokázal, že ''[[Bacillus anthracis]]'' je původcem [[anthrax]]u (1876) a vypracoval tzv. [[Kochovy postuláty]], soubor pravidel a postupů, které se při prokazování příčinné souvislosti mezi předpokládaným původcem choroby a chorobou samou používají dodnes. Objevil existenci [[spora (bakterie)|spor]] anthraxu a popsal jejich stavbu, vysokou odolnost vůči nepříznivým vlivům a schopnost způsobit nákazu i po velmi dlouhé době a stanovil nové bezpečnostní limity, které by bránily rozvoji nemoci.[[Soubor:Aetiologie der Tuberkulose.jpg|thumb|Ukázka z Kochovy práce<br /> ''Die Aetiologie der Tuberkulose'', 1884|vlevo|187x187pixelů]]Vyvinul |
Jako první prokázal, že ''[[Bacillus anthracis]]'' je původcem [[anthrax]]u (1876) a vypracoval tzv. [[Kochovy postuláty]], soubor pravidel a postupů, které se při prokazování příčinné souvislosti mezi předpokládaným původcem choroby a chorobou samou používají dodnes. Objevil existenci [[spora (bakterie)|spor]] anthraxu a popsal jejich stavbu, vysokou odolnost vůči nepříznivým vlivům a schopnost způsobit nákazu i po velmi dlouhé době a stanovil nové bezpečnostní limity, které by bránily rozvoji nemoci.[[Soubor:Aetiologie der Tuberkulose.jpg|thumb|Ukázka z Kochovy práce<br /> ''Die Aetiologie der Tuberkulose'', 1884|vlevo|187x187pixelů]]Vyvinul množství postupů [[fixace preparátu|fixace]], [[barvení preparátu|barvení]] a [[fotografie|fotografování]] preparátů a nové způsoby pěstování [[čisté bakteriální kultury|čistých bakteriálních kultur]], řadí se mezi průkopníky [[mikrofotografie]].<ref>http://prova-d-arte.blogspot.com/2010/10/microphotography-beauty-beyond-visible.html</ref> V roce [[1882]] zveřejnil práci, v níž jako první popsal [[Mycobacterium tuberculosis|''Mycobacterium tuberculosis'']], kterému se také občas přezdívá ''Kochův bacil'', a stanovil nová [[epidemiologie|epidemiologická]] opatření, která měla udržet tuto nemoc pod kontrolou. V roce [[1883]] objevil ''Vibrio cholerae'' a prokázal jeho příčinnou souvislost s cholerou. V roce [[1885]] se stal profesorem [[hygiena|hygieny]] na univerzitě v Berlíně. V roce [[1891]] se stal ředitelem Ústavu pro studium infekčních chorob a zůstal jím až do roku [[1904]]. |
||
V roce [[1894]] přišel na svět s [[tuberkulin]]em jakožto [[Léčivo|lékem]] a [[vakcína|očkovací látkou]] proti tuberkulóze. Ale tento objev mu přinesl |
V roce [[1894]] přišel na svět s [[tuberkulin]]em jakožto [[Léčivo|lékem]] a [[vakcína|očkovací látkou]] proti tuberkulóze. Ale tento objev mu přinesl zklamání. Nejenže se ukázal být neúčinný, navíc jeho [[vedlejší účinky]] vedly k úmrtím [[pacient]]ů, což v souvislosti se zfalšováním výsledků laboratorních [[Experiment|pokusů]], které mělo urychlit zavedení léku, vedlo k dočasnému poklesu Kochovy reputace (Koch do publikace výsledků zařadil i pokusy, které nestihl dokončit či které teprve plánoval. Ve skutečnosti provedl jen malou část z nich a to ke své velké smůle na objektech, které reagovaly na léčbu tuberkulinem zcela jinak než člověk. Zejména se u nich neobjevovaly prudké [[alergická reakce|alergické reakce]], na něž někteří pacienti umírali.). Fakt, že se tuberkulin posléze ukázal jako vhodný [[diagnóza|diagnostický]] prostředek pokud jde o přítomnost [[protilátka|protilátek]] proti TBC v těle pacienta, představoval jen malé zadostiučinění. |
||
Koch pokračoval ve svých výzkumech nemocí, |
Koch pokračoval ve svých výzkumech nemocí, cestoval do [[Afrika|Afriky]], [[Indie]] a všude tam, kde se objevovaly [[epidemie]] nebezpečných chorob. Jeho práce o etiologii [[spavá nemoc|spavé nemoci]], [[malárie]], [[lepra|lepry]] a dalších chorob představují vrcholy lékařského výzkumu na přelomu století. |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 4. 2. 2017, 12:54
Robert Koch | |
---|---|
Rodné jméno | Robert Heinrich Hermann Koch |
Narození | 11. prosince 1843 Clausthal |
Úmrtí | 27. května 1910 (ve věku 66 let) Baden-Baden |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu |
Povolání | biolog, lékař, vynálezce, fotograf, vysokoškolský učitel, chemik a vojenský lékař |
Zaměstnavatel | Humboldtova univerzita |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1897) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1905) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1909) velkokříž Řádu červené orlice čestný občan Berlína … více na Wikidatech |
Choť | Emmy Kochová (1867–1893)[1] Hedwig Kochová (od 1893) |
Děti | Gertrud Pfuhl |
Rodiče | Hermann Koch a Mathilde Henriette Koch |
Příbuzní | Hugo Koch a Helene Koch (sourozenci) William Threlfall (prasynovec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robert Koch (11. prosince 1843 – 27. května 1910) byl německý lékař a mikrobiolog, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (1905), objevil původce tuberkulózy a cholery.
Život a dílo
Narodil se v Clausthalu v Německu v rodině důlního úředníka. Medicínu studoval pod vedením Jakoba Henlea na univerzitě v Göttingenu. Za Prusko-francouzské války sloužil jako vojenský lékař ve Wolsteinu.
Jako první prokázal, že Bacillus anthracis je původcem anthraxu (1876) a vypracoval tzv. Kochovy postuláty, soubor pravidel a postupů, které se při prokazování příčinné souvislosti mezi předpokládaným původcem choroby a chorobou samou používají dodnes. Objevil existenci spor anthraxu a popsal jejich stavbu, vysokou odolnost vůči nepříznivým vlivům a schopnost způsobit nákazu i po velmi dlouhé době a stanovil nové bezpečnostní limity, které by bránily rozvoji nemoci.
Vyvinul množství postupů fixace, barvení a fotografování preparátů a nové způsoby pěstování čistých bakteriálních kultur, řadí se mezi průkopníky mikrofotografie.[2] V roce 1882 zveřejnil práci, v níž jako první popsal Mycobacterium tuberculosis, kterému se také občas přezdívá Kochův bacil, a stanovil nová epidemiologická opatření, která měla udržet tuto nemoc pod kontrolou. V roce 1883 objevil Vibrio cholerae a prokázal jeho příčinnou souvislost s cholerou. V roce 1885 se stal profesorem hygieny na univerzitě v Berlíně. V roce 1891 se stal ředitelem Ústavu pro studium infekčních chorob a zůstal jím až do roku 1904.
V roce 1894 přišel na svět s tuberkulinem jakožto lékem a očkovací látkou proti tuberkulóze. Ale tento objev mu přinesl zklamání. Nejenže se ukázal být neúčinný, navíc jeho vedlejší účinky vedly k úmrtím pacientů, což v souvislosti se zfalšováním výsledků laboratorních pokusů, které mělo urychlit zavedení léku, vedlo k dočasnému poklesu Kochovy reputace (Koch do publikace výsledků zařadil i pokusy, které nestihl dokončit či které teprve plánoval. Ve skutečnosti provedl jen malou část z nich a to ke své velké smůle na objektech, které reagovaly na léčbu tuberkulinem zcela jinak než člověk. Zejména se u nich neobjevovaly prudké alergické reakce, na něž někteří pacienti umírali.). Fakt, že se tuberkulin posléze ukázal jako vhodný diagnostický prostředek pokud jde o přítomnost protilátek proti TBC v těle pacienta, představoval jen malé zadostiučinění.
Koch pokračoval ve svých výzkumech nemocí, cestoval do Afriky, Indie a všude tam, kde se objevovaly epidemie nebezpečných chorob. Jeho práce o etiologii spavé nemoci, malárie, lepry a dalších chorob představují vrcholy lékařského výzkumu na přelomu století.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Koch na Wikimedia Commons
Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1901–1925