Suchopýr

Suchopýr
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné - (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	šáchorovité (Cyperaceae)
Rod	suchopýr (Eriophorum) L.
Druhy rostoucí v ČR
suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum L.) suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium Honck.) suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium Hoppe) suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile Koch)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchopýr (Eriophorum L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).

Popis

Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny s oddenky. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. Lodyhy jsou trojhranné až téměř oblé. Listy jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. Čepele (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky jsou buď uspořádány do kuželu nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou listeny, dolní je nejdelší. Květy vyrůstají z paždí plev, spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). Okvětí je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. Tyčinky jsou 1-3, jsou volné. Gyneceum je složeno většinou ze 3 plodolistů, je synkarpní, blizny většinou 3, semeník je svrchní. Plodem je trojhranná nažka.

Rozšíření ve světě

Je známo asi 25 druhů, rozšířených v chladné části mírného pásu a v chladném pásu celé severní polokoule.

Rozšíření v ČR

V ČR rostou 4 druhy, všechno to jsou vlhkomilné slatiništní až rašeliništní druhy. Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) je druh rašelinišť, jako jediný z suchopýrů rostoucích v ČR má jen jednotlivé klásky, najdeme ho hlavně v horách. Celkem běžným druhem slatinných luk a rašelinišť je suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Vzácnější a silně ohrožený (C2) je suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Velmi vzácný a kriticky ohrožený (C1) je suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile).

Seznam druhů

Namátkou:

• Eriophorum angustifolium – Evropa, Asie, Severní Amerika
• Eriophorum brachyantherum – severní Evropa, Asie, Severní Amerika
• Eriophorum callitrix – Evropa, Asie, Severní Amerika
• Eriophorum chamissonis – Evropa, Asie, Severní Amerika
• Eriophorum comosum – východní Asie
• Eriophorum crinigerum – Severní Amerika
• Eriophorum gracile – Evropa, Asie, Severní Amerika
• Eriophorum japonicum – východní Asie
• Eriophorum latifolium
• Eriophorum russeolum – severní Evropa, Asie
• Eriophorum scheuchzeri – Evropa, Asie, Severní Amerika
• Eriophorum tenellum – Severní Amerika
• Eriophorum triste – Island, Špicberky
• Eriophorum vaginatum – Evropa, Asie, Severní Amerika
• Eriophorum virginicum – Severní Amerika
• Eriophorum viridicarinatum – Severní Amerika

Literatura

• Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
• Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu suchopýr na Wikimedia Commons
• http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm
• http://www.efloras.org/
• http://linnaeus.nrm.se/flora/
• http://rbg-web2.rbge.org.uk/FE/fe.html
• http://aleph0.clarku.edu/~djoyce/iris/genus.html

Portály: Rostliny