Dragiša Cvetković: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení dat; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu; doplnění autoritních dat; CheckWiki: oprava duplicitních referencí; narovnání šablon
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Politik
{{Infobox - politik
| jméno = Dragiša Cvetković
| jméno = Dragiša Cvetković
| obrázek = Dragiša Cvetković.jpg
| obrázek = Dragiša Cvetković.jpg
| popisek =
| úřad = předseda vlády<br />[[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]
| úřad = předseda vlády<br />[[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]
| od = [[5. únor]] [[1939]]
| od = [[5. únor]] [[1939]]
Řádek 7: Řádek 8:
| předchůdce = [[Milan Stojadinović]]
| předchůdce = [[Milan Stojadinović]]
| nástupce = [[Dušan Simović]]
| nástupce = [[Dušan Simović]]
| strana = [[Jugoslávské radikální společenství]]
| datum narození = [[15. leden|15. ledna]] [[1893]]
| datum narození = [[15. leden|15. ledna]] [[1893]]
| místo narození = {{flagicon|Serbia (1882-1918)}} [[Niš]], [[Srbské království|Srbsko]]
| místo narození = {{flagicon|Serbia (1882-1918)}} [[Niš]], [[Srbské království|Srbsko]]
| datum úmrtí = [[18. únor]]a [[1969]]
| datum úmrtí = [[18. únor]]a [[1969]]
| místo úmrtí = {{flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]]
| místo úmrtí = {{flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]]
| strana = [[Jugoslávské radikální společenství]]
|
}}
}}
'''Dragiša Cvetković''' ([[srbština|srbskou]] [[cyrilice|cyrilicí]] '''Драгиша Цветковић''', [[15. leden|15. ledna]] [[1893]] [[Niš]] - [[18. únor]]a [[1969]] [[Paříž]]) byl [[Jugoslávie|jugoslávským]] premiérem [[Srbové|srbského]] původu v letech [[1939]] až [[1941]].
'''Dragiša Cvetković''' ([[srbština|srbskou]] [[cyrilice|cyrilicí]] '''Драгиша Цветковић''', [[15. leden|15. ledna]] [[1893]] [[Niš]] - [[18. únor]]a [[1969]] [[Paříž]]) byl [[Jugoslávie|jugoslávským]] premiérem [[Srbové|srbského]] původu v letech [[1939]] až [[1941]].
Řádek 18: Řádek 18:
== Starosta a poslanec ==
== Starosta a poslanec ==


Jako student, který poznal zahraniční školy (Lausanne), pracoval Cvetković později v nišském deníku ''Napredak''<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>. Později se stal zastupitelem města a nakonec jeho starostou. V kampani vystupoval jako radikál<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>.
Jako student, který poznal zahraniční školy (Lausanne), pracoval Cvetković později v nišském deníku ''Napredak''<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>. Později se stal zastupitelem města a nakonec jeho starostou. V kampani vystupoval jako radikál<ref name="27 mart" />.


V meziválečném období přispěl k rozvoji Niše tak, aby se ze zaostalého místa stalo moderním jugoslávským městem.<ref name="politika">[http://www.politika.rs/rubrike/Srbija/Dragisha-Cvetkovic-patriota-ili-izdajnik.sr.html Článek o Cvetkovićovi (patriot nebo zrádce) na stránkách novin Politika (srbsky)]</ref> V kariéře pokračoval dále; byl zvolen do skupštiny v Bělehradě, zastával funkci ministra v různých vládách na rozličných rezortech - například zdravotnictví, sociální politiky, ale i vnitra.<ref name="politika">[http://www.politika.rs/rubrike/Srbija/Dragisha-Cvetkovic-patriota-ili-izdajnik.sr.html Článek o Cvetkovićovi (patriot nebo zrádce) na stránkách novin Politika (srbsky)]</ref> Diktatura z 6. ledna 1929 Cvetkovićovu kariéru do značné míry pozastavila<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>, do veřejných funkcí se vrátil až v roce 1935.
V meziválečném období přispěl k rozvoji Niše tak, aby se ze zaostalého místa stalo moderním jugoslávským městem.<ref name="politika">[http://www.politika.rs/rubrike/Srbija/Dragisha-Cvetkovic-patriota-ili-izdajnik.sr.html Článek o Cvetkovićovi (patriot nebo zrádce) na stránkách novin Politika (srbsky)]</ref> V kariéře pokračoval dále; byl zvolen do skupštiny v Bělehradě, zastával funkci ministra v různých vládách na rozličných rezortech - například zdravotnictví, sociální politiky, ale i vnitra.<ref name="politika" /> Diktatura z 6. ledna 1929 Cvetkovićovu kariéru do značné míry pozastavila<ref name="27 mart" />, do veřejných funkcí se vrátil až v roce 1935.


== Premiérství ==
== Premiérství ==
Řádek 26: Řádek 26:
Cvetković se stal premiérem v únoru [[1939]], jeho vláda vystřídala předchozí kabinet [[Milan Stojadinović|Milana Stojadinoviće]] (ve kterém zastával funkci ministra). Cvetkovićovo vládnutí bylo poznamenáno nelehkou domácí i zahraniční politickou situací. Nejvýznamnějším aktem, ke kterému Cvetković přispěl, bylo podepsání dohody s [[Chorvati|Chorvaty]], tedy uzavření smlouvy známé pod názvem [[dohoda Maček-Cvetković|Maček-Cvetković]], která zajistila chorvatskému národu autonomii v rámci Jugoslávie. [[Chorvatská otázka]], jak se celému problému říkalo, byla vyřešena spojením několika [[bánovina|bánovin]] v tzv. autonomní Chorvatskou bánovinu, která se nacházela v místech s většinou chorvatského obyvatelstva.
Cvetković se stal premiérem v únoru [[1939]], jeho vláda vystřídala předchozí kabinet [[Milan Stojadinović|Milana Stojadinoviće]] (ve kterém zastával funkci ministra). Cvetkovićovo vládnutí bylo poznamenáno nelehkou domácí i zahraniční politickou situací. Nejvýznamnějším aktem, ke kterému Cvetković přispěl, bylo podepsání dohody s [[Chorvati|Chorvaty]], tedy uzavření smlouvy známé pod názvem [[dohoda Maček-Cvetković|Maček-Cvetković]], která zajistila chorvatskému národu autonomii v rámci Jugoslávie. [[Chorvatská otázka]], jak se celému problému říkalo, byla vyřešena spojením několika [[bánovina|bánovin]] v tzv. autonomní Chorvatskou bánovinu, která se nacházela v místech s většinou chorvatského obyvatelstva.


Cvetković spolu s tehdejší politickou reprezentací Jugoslávie také v roce [[1941]] podepsal dohodu, na základě které se země měla připojit k silám Osy (spojenci fašistů Jugoslávii během konce 30. let zcela obklopili a [[Malá Dohoda]] přestala v téže době fakticky existovat). Cvetković na prvním setkání s německými zástupci odmítl tento pakt podepsat<ref name="27 mart">[http://www.27mart.com/main.php?pages_id=178 Biografie Cvetkoviće na stránkách 27mart.com (srbsky)]</ref>, nakonec však dohoda podepsána byla.
Cvetković spolu s tehdejší politickou reprezentací Jugoslávie také v roce [[1941]] podepsal dohodu, na základě které se země měla připojit k silám Osy (spojenci fašistů Jugoslávii během konce 30. let zcela obklopili a [[Malá Dohoda]] přestala v téže době fakticky existovat). Cvetković na prvním setkání s německými zástupci odmítl tento pakt podepsat<ref name="27 mart" />, nakonec však dohoda podepsána byla.


== Druhá světová válka a politický konec ==
== Druhá světová válka a politický konec ==


Podepsání spojenecké smlouvy s fašistickým Německem vyvolalo v Jugoslávii rychle vlnu nespokojenosti, která vedla k [[Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941|převratu]]. Ten znamenal sesazení Cvetkoviće a uvěznění ministrů jeho vlády. Nová reprezentace se přihlásila ke spojenectví se západními zeměmi, což znamenalo okamžitou německou invazi. Během války se Cvetković postavil na stranu fašistů, což z něj udělalo po konci války národního nepřítele komunistického režimu, vnímán byl takto i mezi veřejností. Souzen však nebyl.<ref name="politika">[http://www.politika.rs/rubrike/Srbija/Dragisha-Cvetkovic-patriota-ili-izdajnik.sr.html Článek o Cvetkovićovi (patriot nebo zrádce) na stránkách novin Politika (srbsky)]</ref> Cvetković dožil zbytek života v exilu v [[Paříž]]i.
Podepsání spojenecké smlouvy s fašistickým Německem vyvolalo v Jugoslávii rychle vlnu nespokojenosti, která vedla k [[Vojenský puč v Jugoslávii 27. března 1941|převratu]]. Ten znamenal sesazení Cvetkoviće a uvěznění ministrů jeho vlády. Nová reprezentace se přihlásila ke spojenectví se západními zeměmi, což znamenalo okamžitou německou invazi. Během války se Cvetković postavil na stranu fašistů, což z něj udělalo po konci války národního nepřítele komunistického režimu, vnímán byl takto i mezi veřejností. Souzen však nebyl.<ref name="politika" /> Cvetković dožil zbytek života v exilu v [[Paříž]]i.


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 36: Řádek 36:
<references/>
<references/>


{{Premiéři Jugoslávie 1918 - 1945}}
{{Premiéři Jugoslávie 1918–1945}}

{{Autoritní data}}


{{DEFAULTSORT:Cvetković, Dragiša}}
{{DEFAULTSORT:Cvetković, Dragiša}}

Verze z 25. 10. 2016, 21:09

Dragiša Cvetković
předseda vlády
Království Jugoslávie
Ve funkci:
5. únor 1939 – 27. březen 1941
PředchůdceMilan Stojadinović
NástupceDušan Simović
Stranická příslušnost
ČlenstvíJugoslávské radikální společenství

Narození15. ledna 1893
Srbské království Niš, Srbsko
Úmrtí18. února 1969
Francie Paříž, Francie
Profesenovinář a politik
CommonsDragiša Cvetković
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dragiša Cvetković (srbskou cyrilicí Драгиша Цветковић, 15. ledna 1893 Niš - 18. února 1969 Paříž) byl jugoslávským premiérem srbského původu v letech 19391941.

Starosta a poslanec

Jako student, který poznal zahraniční školy (Lausanne), pracoval Cvetković později v nišském deníku Napredak[1]. Později se stal zastupitelem města a nakonec jeho starostou. V kampani vystupoval jako radikál[1].

V meziválečném období přispěl k rozvoji Niše tak, aby se ze zaostalého místa stalo moderním jugoslávským městem.[2] V kariéře pokračoval dále; byl zvolen do skupštiny v Bělehradě, zastával funkci ministra v různých vládách na rozličných rezortech - například zdravotnictví, sociální politiky, ale i vnitra.[2] Diktatura z 6. ledna 1929 Cvetkovićovu kariéru do značné míry pozastavila[1], do veřejných funkcí se vrátil až v roce 1935.

Premiérství

Cvetković se stal premiérem v únoru 1939, jeho vláda vystřídala předchozí kabinet Milana Stojadinoviće (ve kterém zastával funkci ministra). Cvetkovićovo vládnutí bylo poznamenáno nelehkou domácí i zahraniční politickou situací. Nejvýznamnějším aktem, ke kterému Cvetković přispěl, bylo podepsání dohody s Chorvaty, tedy uzavření smlouvy známé pod názvem Maček-Cvetković, která zajistila chorvatskému národu autonomii v rámci Jugoslávie. Chorvatská otázka, jak se celému problému říkalo, byla vyřešena spojením několika bánovin v tzv. autonomní Chorvatskou bánovinu, která se nacházela v místech s většinou chorvatského obyvatelstva.

Cvetković spolu s tehdejší politickou reprezentací Jugoslávie také v roce 1941 podepsal dohodu, na základě které se země měla připojit k silám Osy (spojenci fašistů Jugoslávii během konce 30. let zcela obklopili a Malá Dohoda přestala v téže době fakticky existovat). Cvetković na prvním setkání s německými zástupci odmítl tento pakt podepsat[1], nakonec však dohoda podepsána byla.

Druhá světová válka a politický konec

Podepsání spojenecké smlouvy s fašistickým Německem vyvolalo v Jugoslávii rychle vlnu nespokojenosti, která vedla k převratu. Ten znamenal sesazení Cvetkoviće a uvěznění ministrů jeho vlády. Nová reprezentace se přihlásila ke spojenectví se západními zeměmi, což znamenalo okamžitou německou invazi. Během války se Cvetković postavil na stranu fašistů, což z něj udělalo po konci války národního nepřítele komunistického režimu, vnímán byl takto i mezi veřejností. Souzen však nebyl.[2] Cvetković dožil zbytek života v exilu v Paříži.

Reference