Nikola Uzunović
| Nikola Uzunović Никола Узуновић | |
|---|---|
 | |
| předseda vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců | |
| Ve funkci: 8. dubna 1926 – 17. dubna 1927 | |
| Předchůdce | Nikola Pašić |
| Nástupce | Velimir Vukićević |
| Ve funkci: 27. ledna 1934 – 20. prosince 1934 | |
| Předchůdce | Milan Srškić |
| Nástupce | Bogoljub Jevtić |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní radikální strana |
| Narození | 3. května 1873  Niš, Srbské knížectví |
| Úmrtí | 19. července 1954 (ve věku 81 let)  Bělehrad, FLRJ |
| Profese | politik |
| Náboženství | Srbská pravoslavná církev |
| Commons | Nikola Uzunović |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikola Uzunović, cyrilicí Никола Узуновић (3. květen 1873 – 19. červenec 1954[1]) byl srbský právník, soudce a politik.
Život[editovat | editovat zdroj]
Nikola Uzunović se narodil v jihosrbském městě Niš.[1] Jako absolvent bělehradských práv se věnoval soudcovské profesi, v rámci které se vypracoval až do funkce tajemníka kasačního soudu v Bělehradě.[2][3] Členem parlamentu za Národní radikální stranu byl zvolen v letech 1905 a 1908.[2] Za první světové války byl záložní důstojník a po jejím skončení se opět politicky angažoval.[2] V následujících letech byl ministrem pro zemědělské otázky a ministrem výstavby.[2] V dubnu 1926 byl vlivem korupčních afér nucen odstoupit z funkce premiér Nikola Pašić.[4] Novým premiérem se stal Uzunović, který v krátkém časovém sledu za sebou sestavil tři vlády.[5] Dosazení poddajného Uzunoviće však bylo především výsledkem Pašićovy snahy i nadále prostřednictvím stranických orgánů ovlivňovat dění na nejvyšší úrovni a také se v pozadí připravovat na návrat do funkce premiéra.[4] Unavený Uzunović, který měl za sebou dvanáct krizí a několikanásobnou rekonstrukci vlády, v reakci na další ostrý útok proti vládě a straně odpověděl v dubnu 1927 svou demisí.[6][5] Ve funkci ho vystřídal představitel jedné z frakcí v rámci Národní radikální strany - Velimir Vukićević.[5] V roce 1932 se Nikola Uzunović stal předsedou Jugoslávské radikální selské demokracie.[7] V lednu 1934 se pokusil král Alexandr vyřešit vnitropolitickou krizi výměnou premiéra.[8] Designovaný premiér Uzunović dostal za úkol snížit chorvatsko-srbské napětí, řešit dopady hospodářské krize a skloubit parlamentarismus s autoritativním pojetím vlády.[8] V roce 1934 obdržel Uzunović při návštěvě francouzského ministra zahraničí Barthoa v Jugoslávii Řád čestné legie.[9] Uvádí se, že právě Uzunović odrazoval panovníka od cesty do Marseille, která se nakonec stala Alexandrovi osudnou.[9] Uzunović na marseillský atentát reagoval posílením vlády pozváním nových ministrů a bývalých premiérů Živkoviće, Marinkoviće a Srškiće.[10] V následujícím období zpochybňoval Uzunović regentskou radu a odmítal sblížení s opozicí, což vedlo k revoltě některých ministrů a pádu vlády.[10] Uzunović si za své politické kariéry získal mnoho nepřátel, což potvrzují i některé písemnosti v archivních fondech Historického muzea Srbska.[2] Po opuštění funkce premiéra se stáhl do ústraní.[9] Za druhé světové války odmítl připojit své jméno pod protikomunistickou petici prominentních Srbů.[9] Po válce přišel o rozsáhlé pozemky i svou vilu, kterou svého času FLRJ darovala Spojeným státům americkým, které ji vlastní doposud.[9] Zemřel 19. července 1954 v Bělehradě.[1] Některé zdroje však bez dalších podrobností uvádějí, že Uzunović zemřel již v roce 1953.[2][9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online]. (srbsky)
- ↑ a b c d e f BOJIĆ, Dušica. Pisma Tonija Šlegela iz zbirke arhivske građe Istorijskog muzeja Srbije. Arhiv. 2007, roč. VIII, čís. 1–2, s. 179–188. Cyrilice. Dostupné online [pdf, cit. 2009-09-03]. ISSN 1450-9733. (srbsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ NišCafe.com. Nikola Uzunović [online]. C2005-2009 [cit. 2009-09-03]. [online] pořízeném dne 2009-11-07. (srbsky)
- ↑ a b ROTHSCHILD, Joseph. East Central Europe between the two World Wars. 7. vyd. Seattle: University of Washington Press, 1977. 438 s. (History of East Central Europe; sv. IX). Dostupné online. ISBN 0-295-95357-8. S. 226. (anglicky)
- ↑ a b c ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 406.
- ↑ ROTHSCHILD, Joseph. East Central Europe between the two World Wars. 7. vyd. Seattle: University of Washington Press, 1977. 438 s. (History of East Central Europe; sv. IX). Dostupné online. ISBN 0-295-95357-8. S. 228. (anglicky)
- ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 422.
- ↑ a b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 424.
- ↑ a b c d e f MOMČILOVIĆ, Radica. Kuća na Dedinju sa američkom zastavím: Velika drama unuka slavnog pretka. Ilustrovana Politika [online]. 13. 04. 2002 [cit. 2009-09-03]. Čís. 2256. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-03. ISSN 0019-2570. (srbsky)
- ↑ a b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 427.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikola Uzunović na Wikimedia Commons - (srbsky) Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online]. (srbsky)
- (srbsky) BOJIĆ, Dušica. Pisma Tonija Šlegela iz zbirke arhivske građe Istorijskog muzeja Srbije. Arhiv. 2007, roč. VIII, čís. 1–2, s. 179–188. Cyrilice. Dostupné online [pdf, cit. 2009-09-03]. ISSN 1450-9733. (srbsky)[nedostupný zdroj]
- (srbsky) MOMČILOVIĆ, Radica. Kuća na Dedinju sa američkom zastavím: Velika drama unuka slavnog pretka. Ilustrovana Politika [online]. 13. 04. 2002 [cit. 2009-09-03]. Čís. 2256. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-03. ISSN 0019-2570. (srbsky)
- (anglicky) ROTHSCHILD, Joseph. East Central Europe between the two World Wars. 7. vyd. Seattle: University of Washington Press, 1977. 438 s. (History of East Central Europe; sv. IX). Dostupné online. ISBN 0-295-95357-8. (anglicky)
