Závorky: Porovnání verzí
m →Užití závorek v běžném textu: velká písmena u latinského názvu |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Interpunkce| |
{{Interpunkce| obrázek =Brackets.svg}} |
||
'''Závorky''' jsou [[interpunkční znaménko|interpunkční znaménka]] používaná v textu nejčastěji pro vyznačení [[vsuvka|vsuvek]] nebo [[věta|vět]] vložených komentujících [[hlavní věta|hlavní větu]]. Používají se zpravidla ve dvojicích levá–pravá, anebo jednostranně jako svorky nebo v označení číslovaných seznamů, např. 1), 2), 3). |
'''Závorky''' jsou [[interpunkční znaménko|interpunkční znaménka]] používaná v textu nejčastěji pro vyznačení [[vsuvka|vsuvek]] nebo [[věta|vět]] vložených komentujících [[hlavní věta|hlavní větu]]. Používají se zpravidla ve dvojicích levá–pravá, anebo jednostranně jako svorky nebo v označení číslovaných seznamů, např. 1), 2), 3). |
||
Existuje 5 druhů (tvarů) závorek, které se liší užitím a významem, zejména v oblastech jejich nejstrukturovanějšího užití, např. v [[Matematika|matematice]] a [[Programovací jazyk|programovacích jazycích]], zatímco v běžném textu více záleží na rozhodnutí pisatele a často je lze nahradit jinými interpunkčními znaménky. |
Existuje 5 druhů (tvarů) závorek, které se liší užitím a významem, zejména v oblastech jejich nejstrukturovanějšího užití, např. v [[Matematika|matematice]] a [[Programovací jazyk|programovacích jazycích]], zatímco v běžném textu více záleží na rozhodnutí pisatele a často je lze nahradit jinými interpunkčními znaménky. |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
* '''hranaté [ ]''' – často se používají ve slovnících, vkládá se do nich [[výslovnost]] výrazu; mají své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do nich informace doplněná autorem bibliografie, tedy nezískaná přímo ze zdroje; dále se používají v [[programovací jazyk|programovacích jazycích]], například pro [[Pole (datová struktura)#Indexování prvků|index]] či velikost [[Pole (datová struktura)|pole]]. |
* '''hranaté [ ]''' – často se používají ve slovnících, vkládá se do nich [[výslovnost]] výrazu; mají své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do nich informace doplněná autorem bibliografie, tedy nezískaná přímo ze zdroje; dále se používají v [[programovací jazyk|programovacích jazycích]], například pro [[Pole (datová struktura)#Indexování prvků|index]] či velikost [[Pole (datová struktura)|pole]]. |
||
* '''složené { }''' – používány v [[matematika|matematickém]] zápisu např. pro vymezení [[množina|množiny]]; v [[programování]] pro vymezení [[Blok (programování)|bloku kódu]] ve [[Zdrojový kód|zdrojovém kódu]], nutné pro [[Syntaktická analýza|syntaktickou analýzu]]. |
* '''složené { }''' – používány v [[matematika|matematickém]] zápisu např. pro vymezení [[množina|množiny]]; v [[programování]] pro vymezení [[Blok (programování)|bloku kódu]] ve [[Zdrojový kód|zdrojovém kódu]], nutné pro [[Syntaktická analýza|syntaktickou analýzu]]. |
||
* '''lomené <math>\langle</math>''' '''<math>\rangle</math>''' – v typografii textu neobvyklé; v matematice hranice uzavřeného [[Interval (matematika)|intervalu]] (včetně krajních bodů). |
* '''lomené <math>\langle</math>''' '''<math>\rangle</math>''' – v typografii textu neobvyklé; v matematice hranice uzavřeného [[Interval (matematika)|intervalu]] (včetně krajních bodů). |
||
* '''špičaté < >''' Pro značky v programovacím jazyce [[Extensible Markup Language|XML]] se zavedly znaky matematických [[relace (matematika)|relací]] „[[Nerovnost (matematika)|větší než]]“ a „menší než“ jako náhrada lomených závorek nedostupných na počítačových klávesnicích. |
* '''špičaté < >''' Pro značky v programovacím jazyce [[Extensible Markup Language|XML]] se zavedly znaky matematických [[relace (matematika)|relací]] „[[Nerovnost (matematika)|větší než]]“ a „menší než“ jako náhrada lomených závorek nedostupných na počítačových klávesnicích. |
||
* '''svislé ||''' – používány v [[matematika|matematice]] pro značení [[absolutní hodnota|absolutní hodnoty]] či [[velikost]]i ([[mohutnost]]i) objektu. |
* '''svislé ||''' – používány v [[matematika|matematice]] pro značení [[absolutní hodnota|absolutní hodnoty]] či [[velikost]]i ([[mohutnost]]i) objektu. |
||
*'''dvojité svislé ||.||''' – po označení normy (velikosti) |
* '''dvojité svislé ||.||''' – po označení normy (velikosti) |
||
* ... a další, např. horní a dolní celá část |
* ... a další, např. horní a dolní celá část |
||
Verze z 6. 5. 2016, 14:02
Závorky jsou interpunkční znaménka používaná v textu nejčastěji pro vyznačení vsuvek nebo vět vložených komentujících hlavní větu. Používají se zpravidla ve dvojicích levá–pravá, anebo jednostranně jako svorky nebo v označení číslovaných seznamů, např. 1), 2), 3).
Existuje 5 druhů (tvarů) závorek, které se liší užitím a významem, zejména v oblastech jejich nejstrukturovanějšího užití, např. v matematice a programovacích jazycích, zatímco v běžném textu více záleží na rozhodnutí pisatele a často je lze nahradit jinými interpunkčními znaménky.
Užití závorek v běžném textu
- vyznačení vsuvek a vět vložených, lze je nahradit čárkami nebo pomlčkami,
- vyznačení části věty, která není součástí vlastního textu - v závorce bývá např. za citátem uveden jeho autor, výraz (potlesk) jako reakce na projev apod.,
- varianty výrazu - Kateřina Emmons (dříve Kůrková), zejména cizojazyčné - sova pálená (Tyto alba),
- pokud se v závorkách vyskytuje další závorkový výraz, je možné je odlišit jiným typem, ale lépe je nahradit je čárkami nebo pomlčkami.
- zevnitř se závorky přirážejí bez mezer přímo k obsahu. S celým výrazem v závorce se z hlediska interpunkce zachází obdobně jako se slovem, tj. od sousedních slov nebo interpunkčních znamének se odděluje nebo neodděluje mezerou podle zásad, jako kdyby šlo o slovní výraz bez závorky.
Druhy (tvary) závorek
- kulaté ( ) – nejběžnější, používané v psaném textu, matematice…
- hranaté [ ] – často se používají ve slovnících, vkládá se do nich výslovnost výrazu; mají své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do nich informace doplněná autorem bibliografie, tedy nezískaná přímo ze zdroje; dále se používají v programovacích jazycích, například pro index či velikost pole.
- složené { } – používány v matematickém zápisu např. pro vymezení množiny; v programování pro vymezení bloku kódu ve zdrojovém kódu, nutné pro syntaktickou analýzu.
- lomené – v typografii textu neobvyklé; v matematice hranice uzavřeného intervalu (včetně krajních bodů).
- špičaté < > Pro značky v programovacím jazyce XML se zavedly znaky matematických relací „větší než“ a „menší než“ jako náhrada lomených závorek nedostupných na počítačových klávesnicích.
- svislé || – používány v matematice pro značení absolutní hodnoty či velikosti (mohutnosti) objektu.
- dvojité svislé ||.|| – po označení normy (velikosti)
- ... a další, např. horní a dolní celá část
V počítačovém zpracování (obecně dat, nejen u zdrojových kódu) se používají pro určení vnoření, tj. hierarchické struktury, i obecnější konvence. Nejjednodušší jsou zdvojené nebo ztrojené závorky, i zde na [[wikipedie|wikipedii]], že. Jako závorky slouží libovolné (konvencí, normou, syntaxí) spárované symboly, např. begin a end v Pascalu/Delphi, v html a xml tagy <html> a </html> a v LaTeXu \begin{document} a \end{document} vedle \left{ \{ } a \right{.}.
Zobecnění závorek jsou distfixní operátory.
Související články
Literatura
- Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-1343-1. S. 74.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo závorka ve Wikislovníku