Slovní zásoba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Vrstvy slovní zásoby: bude se doplňovat
→‎Vrstvy slovní zásoby: rozvrstvení - probíhá úprava!!!
Řádek 80: Řádek 80:
[[Univerbizace]] je slovotvorný proces, jímž se ze sousloví vytvoří jediné slovo: ''sanitní vůz - sanitka, zubní lékař - zubař''. Takto vzniklá slova mají zpravidla hovorový charakter.
[[Univerbizace]] je slovotvorný proces, jímž se ze sousloví vytvoří jediné slovo: ''sanitní vůz - sanitka, zubní lékař - zubař''. Takto vzniklá slova mají zpravidla hovorový charakter.


== Vrstvy slovní zásoby ==
== Vrstvy ve slovní zásobě ==
{{Ve výstavbě}}
{{Ve výstavbě}}
Většinu slovní zásoby jazyka tvoří slova spisovná a tyto slova je možné použít v různých oblastech. Jsou tedy slova neutráln s funkcní popisnou. Existují též slova, která kromě funkce popisné mají různé příznaky. Tyto příznaky dělíme do vstev:
# nespisovné útvary nárdního jazyka,
# podle slohových příznaků,
# podle časových příznaků,
# podle jednotek expresivních,
# podle cizích jednotek.


=== Vrstvy lexikálních jednotek podle příslušnosti k nespisovných útvarům národního jazyka ===
=== Rozvrstvení slovní zásoby podle dobového užití ===
Veškeré jednotky (slova) jsou příslušné k hovoroému lexiku.
Slovní zásobu tvoří jádro, přechodová část a periferie. Jádro slovní zásoby tvoří základní, nejčastěji užívaná slova, která jsou základem aktivní slovní zásoby. Jádrová slova jsou pro běžnou komunikaci nepostradatelná.


==== 1. Rozdíly územní ====
Proměnlivá část reaguje na všechny změny skutečnosti, reaguje na chod doby. Nacházejí se zde slova, která se buď přestávají užívat, jejich frekvence užití klesá, anebo se naopak začínají užívat víc a víc. Do periferie pak patří např. '''[[historismus (lingvistika)|historismy]]''' (''knecht'' = pacholek), [[archaismus|'''archaismy''']] (''almara'') či '''[[neologismus|neologismy]]''' (''manažer''). Tedy slova, která vyšla nebo vycházejí z užívání a slova nová, která se teprve užívat začínají. Některá slova, která vznikla někdy v minulosti jako neologismy přešla z periferie až do jádra slovní zásoby a později přestala být užívána úplně a tím se vrátila zpět na periferii.


===== ''Obecná čeština'' =====
=== Rozvrstvení slovní zásoby podle stylu ===
Historický charakter interdialektu, avšak působením médií se rozšiřují. Obecně neomezené užívání některých lexikálních jednotek - ''chleba, kilo, kafe''. Též jsou patrné i průniky do mluvené podoby spisovného jazyka ([[Hovorová čeština|hovorové češtiny]]) - ''bál, dechovka, holka, kluk''.
Podle stylového rozvržení se rozlišuje:
* Spisovná slovní zásoba:
** slohově neutrální,
** slohově zabarvená:
*** hovorová slovní zásoba (''brnknout, ředitelovat, hobby''),
*** knižní slovní zásoba (''pocelovat, nazírat''), někdy přechází do hovorové mluvy: ''zírat, kvapit'',
*** básnická slovní zásoba (''poetismy - jeseň, oř''),
*** publicistická slovní zásoba (''společenská angažovanost, pozice síly''),
*** odborná slovní zásoba, která lze dále rozdělit jednak podle jednotlivých oborů a jednak na vrstvu vědeckou a popularizační, čímž v rámci odborné slovní zásoby často vznikají [[synonymum|synonymní]] výrazy (''binom - dvojčlen, rachitis - křivice'').
* Nespisovná slovní zásoba:
** obecná čeština (uklohnit, sajrajt, piglovat); mezi obecnou - hovorovou - neutrální češtinou je neustálý pohyb, mnohá slova postupně přecházejí z jedné kategorie do jiné (''koukat, baterka'' (?)),
** [[nářečí]],
** [[slang]] - charakteristické výrazy určitých profesních a zájmových skupin,
** [[argot]] - vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.), jejím účelem je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hauser | jméno = Přemysl | odkaz na autora = Přemysl Hauser | titul = Nauka o slovní zásobě | vydání = 1 | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1980 | počet svazků = 1 | počet stran = | kapitola = Vrstvy ve slovní zásobě | strany = 27–28}}</ref>


===== ''Slova oblastní (regionalismy)'' =====
=== Rozvrstvení slovní zásoby podle citového zabarvení ===

Podle citového zabarvení rozlišujeme vedle neutrálních výrazů slova:
===== ''Slova nářeční (dialektismy)'' =====
* expresívní,

* lichotná (''maminečka''),
==== 2. Rozdíly sociální ====
* dětská (''bebíčko''),

* domácká (hypokoristika - ''bráška'')
===== ''Slang'' =====
* hanlivá (pejorativa - ''čokl, palice'')

* nadávky, [[vulgarismus|vulgarismy]].
===== ''Argot'' =====

=== Vrstvy jednotek lexikálních podle slohových příznaků ===

==== Stylová vrstva hovorová ====

==== Stylová vrstva knižní ====

==== Stylová vrstva odborná ====
# Jednoznačnost
# Přesnost
# UStálenost, normalizovanost
# Nosnost
# Neexpresivnost

==== Stylová vrstva umělecká ====

==== Stylová vrstva publicistická ====

=== Vstrva lexikálních jednotek podle časových příznaků ===

==== Pojmenování zastaralá ====

===== ''Archaismy'' =====
# Jednotky zastarávající
# Jednotky zastaralé

===== ''Historismy'' =====

==== Pojmenování nová, neologismy ====
# Neologismy neperspektivní
# Okazionalismy
# Autorská slova
# Pojmenování etapová

=== Vrstva lexikálních jednotek expresivních ===

==== Inherentní expresivita ====

===== ''Hlásková expresivita'' =====

===== ''Lexikálně sémantická expresivita'' =====

==== Slohotvorná expresivita ====

==== Adherentní expresivita ====

==== Kontextová expresivita ====

==== '''Druhy expresivních příznaků dle kvality''' ====
U expresivních slov lze rozlišovat dva typy příznaků podle jejich kvality:

===== ''Příznak pozitvní'' =====
# Důvěrná, familiérní slova, [[Laudativum|laudativa]]
# Domácká slova, [[Hypokoristikon|hypokoristika]]
# Dětská slova
# [[Eufemismus|Eufemismy]]

===== ''Příznak záporný'' =====
# Hanlivá, [[Pejorativum|pejorativní slova]]
# Zhrubělá slova
# Vulgrání slova
# Dysfemismy

=== Vrstva lexikálních jednotek cizích ===
Internacionalismy jsou jednotky cizího původu, mezi které patří: internacionální frázemy (a jejich kalky), hybridní morfémy a přejaté internaiconalismy.

==== Národní slova ====
# Slova řeckého původu
# Slova latinského původu
# Sloda z doby křesťanství
# Slova ze středfověku
# Slova novověká

==== Slova charakteristická pro místo ====
# Místo
# Osoby
# Zvířata
# Rostliny
# Jevy
# Předměty
# Pokrmy
# Měny

==== Slova umělě vytvořená z kořenů ====
# z kořenů řeckých a latinských
# z kořenů latinských a řeckých
# z kořenů řeckých

==== Internacionální morfémy ====
# [[Přípona (mluvnice)|Přípony]]
# [[Předpona|Předpony]]
# [[Kořen slova|Kořeny slov]]
# Složeniny kořenů

==== Internacionální citová, okřídlená slova a spojení a jejich kalky ====
# Citová slova
# Frazeologizovaná slova
# Skutečné citáty
# Okřídlená slova
# [[Kalk|Kalky]]


== Slovní zásoba češtiny ==
== Slovní zásoba češtiny ==

Verze z 6. 2. 2016, 16:35

Slovní zásoba (lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).

Do aktivní slovní zásoby patří ta slova, která člověk používá při ústním i psaném projevu. Slovům z pasivní slovní zásoby člověk rozumí, ale sám je běžně nepoužívá.

Počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000 – 10 000 slov.[1][2] Pasivní slovní zásoba je obvykle 3–6x vyšší,[2] pasivní slovník středoškolsky vzdělaného uživatele češtiny zahrnuje asi 50 000 slov.[3]

Proměny slovní zásoby

Slovní zásoba patří k nejméně stabilním prvkům jazyka. Vyvíjí se podle aktuálních potřeb mluvčích daného jazyka. K obohacování nebo změnám slovní zásoby dochází několika způsoby:

  1. tvořením slov,
  2. změnami slovního významu,
  3. tvořením víceslovných pojmenování (kolokace),
  4. krácením sousloví (univerbizací),
  5. přejímáním z cizích jazyků,
  6. překládáním z cizích jazyků (kalkováním).

Slovotvorba

Nová slova se tvoří třemi základními způsoby:

  • odvozováním (derivací) slov:
    • pomocí předpon - nemění slovní druh, nejčastěji se užívají u sloves (na-třít, pře-letět), méně u jmen (pra-věk, pře-těžký); slouží k tvoření záporu (ne-přítel, ne-jedlý),
    • pomocí přípon: užívají se k přechylování (student - student-ka), tvoření zdrobnělin (kočka - kočička), jmen hromadných (obyvatel - obyvatel-stvo), činitelských (odvozených od sloves - spisovat - spisova-tel) a konatelských (odvozených od podstatných jmen - jeřáb - jeřáb-ník), obyvatelských (Evropa - Evrop-an), přivlastňovacích přídavných jmen (Petr - Petrův), sloves ze jmen (kral-ovat, zelen-at), sloves z citoslovcí (houk-at) atd.
    • pomocí koncovek: dobr-ý - dobr-o, list - list-í,
    • pomocí předpon a přípon: pod-voz-ek, pří-střeš-ek,
    • pomocí předpon a koncovek: zá-pěst-í, pod-houb-í,
  • skládáním (kompozicí) slov: ropovod, žáruvzdorný,
  • tvořením zkratek a zkratkových slov.

Změna slovního významu

Slovní význam se může měnit několika způsoby:

  • prostá změna významu: obnášet (dříve nosit dokola, dnes častěji zahrnovat)
  • rozšíření významu: limonáda (dříve pouze nápoj z citronové šťávy, dnes nápoj z ovocné šťávy)
  • úžení významu: dobytek (dříve získané věci, dnes domácí skot)
  • zhoršování významu: bulvární (dříve týkající se bulváru, dnes senzacechtivý)
  • zlepšování významu: znamenitý (dříve hodný zaznamenání, dnes vynikající)
  • zesílení významu (hyperbola): pekelně (velmi)
  • zjemnění významu (eufemismus): zesnul (místo zemřel)
  • metafora - přenášení významu na základě vnější nebo vnitřní podobnosti: čočka (optická), plášť (pneumatiky)
  • metonymie - přenášení významu na základě souvislosti: sešla se celá vesnice (všichni obyvatelé vesnice), snědl dva talíře (obsah dvou talířů); zvláštním typem metonymie je synekdocha - pojmenování celku názvem části, části názvem celku: ani noha (nikdo), dvě neděle (dva týdny)

Tvoření sousloví

Související informace naleznete také v článku Sousloví.

Sousloví je víceslovné pojmenování, které nelze rozdělit do jednotlivých slov, aniž by se ztratil původní význam: vysoká pec, hladká mouka, stav beztíže. Specifickým typem sousloví jsou odborné termíny (přívlastek neshodný, kyselina sírová, kočka domácí) a sousloví, vzniklá multiverbizací, tedy nahrazením jednoslovného výrazu souslovím: navštívit - vykonat návštěvu, prozkoumat - provést průzkum.

Krácení sousloví

Související informace naleznete také v článku Univerbizace.

Univerbizace je slovotvorný proces, jímž se ze sousloví vytvoří jediné slovo: sanitní vůz - sanitka, zubní lékař - zubař. Takto vzniklá slova mají zpravidla hovorový charakter.

Vrstvy ve slovní zásobě

ikona
Tato stránka je právě ve výstavbě nebo prochází rozsáhlou přestavbou
Jste zváni, abyste s touto činností pomohli vlastními editacemi. Vyhledejte v historii vkladatele, nebo nahlédněte do diskuse, pokud se chcete seznámit s jeho představou o budoucí koncepci stránky. Pokud stránku právě editujete, zvláště v případě, že editace trvá jen krátkou dobu, použijte raději šablonu {{Pracuje se}}, abyste zabránili editačním konfliktům.
Tato šablona je určena pro užití v řádu dní. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než týden, neváhejte šablonu odstranit.

Většinu slovní zásoby jazyka tvoří slova spisovná a tyto slova je možné použít v různých oblastech. Jsou tedy slova neutráln s funkcní popisnou. Existují též slova, která kromě funkce popisné mají různé příznaky. Tyto příznaky dělíme do vstev:

  1. nespisovné útvary nárdního jazyka,
  2. podle slohových příznaků,
  3. podle časových příznaků,
  4. podle jednotek expresivních,
  5. podle cizích jednotek.

Vrstvy lexikálních jednotek podle příslušnosti k nespisovných útvarům národního jazyka

Veškeré jednotky (slova) jsou příslušné k hovoroému lexiku.

1. Rozdíly územní

Obecná čeština

Historický charakter interdialektu, avšak působením médií se rozšiřují. Obecně neomezené užívání některých lexikálních jednotek - chleba, kilo, kafe. Též jsou patrné i průniky do mluvené podoby spisovného jazyka (hovorové češtiny) - bál, dechovka, holka, kluk.

Slova oblastní (regionalismy)
Slova nářeční (dialektismy)

2. Rozdíly sociální

Slang
Argot

Vrstvy jednotek lexikálních podle slohových příznaků

Stylová vrstva hovorová

Stylová vrstva knižní

Stylová vrstva odborná

  1. Jednoznačnost
  2. Přesnost
  3. UStálenost, normalizovanost
  4. Nosnost
  5. Neexpresivnost

Stylová vrstva umělecká

Stylová vrstva publicistická

Vstrva lexikálních jednotek podle časových příznaků

Pojmenování zastaralá

Archaismy
  1. Jednotky zastarávající
  2. Jednotky zastaralé
Historismy

Pojmenování nová, neologismy

  1. Neologismy neperspektivní
  2. Okazionalismy
  3. Autorská slova
  4. Pojmenování etapová

Vrstva lexikálních jednotek expresivních

Inherentní expresivita

Hlásková expresivita
Lexikálně sémantická expresivita

Slohotvorná expresivita

Adherentní expresivita

Kontextová expresivita

Druhy expresivních příznaků dle kvality

U expresivních slov lze rozlišovat dva typy příznaků podle jejich kvality:

Příznak pozitvní
  1. Důvěrná, familiérní slova, laudativa
  2. Domácká slova, hypokoristika
  3. Dětská slova
  4. Eufemismy
Příznak záporný
  1. Hanlivá, pejorativní slova
  2. Zhrubělá slova
  3. Vulgrání slova
  4. Dysfemismy

Vrstva lexikálních jednotek cizích

Internacionalismy jsou jednotky cizího původu, mezi které patří: internacionální frázemy (a jejich kalky), hybridní morfémy a přejaté internaiconalismy.

Národní slova

  1. Slova řeckého původu
  2. Slova latinského původu
  3. Sloda z doby křesťanství
  4. Slova ze středfověku
  5. Slova novověká

Slova charakteristická pro místo

  1. Místo
  2. Osoby
  3. Zvířata
  4. Rostliny
  5. Jevy
  6. Předměty
  7. Pokrmy
  8. Měny

Slova umělě vytvořená z kořenů

  1. z kořenů řeckých a latinských
  2. z kořenů latinských a řeckých
  3. z kořenů řeckých

Internacionální morfémy

  1. Přípony
  2. Předpony
  3. Kořeny slov
  4. Složeniny kořenů

Internacionální citová, okřídlená slova a spojení a jejich kalky

  1. Citová slova
  2. Frazeologizovaná slova
  3. Skutečné citáty
  4. Okřídlená slova
  5. Kalky

Slovní zásoba češtiny

Slovní zásoba[4] češtiny je převážně slovanského původu. Jako u většiny evropských jazyků řada slov z oblasti kultury a vědy byla převzata z řečtiny a latiny. Vzhledem k těsným historickým kontaktům byla řada slov přejata z němčiny, případně jejím prostřednictvím byla přejata slova z jiných jazyků. Z němčiny pochází řada slov z oblasti řemeslnického názvosloví i slangu, mnoho slov proniklo do nespisovných vrstev jazyka. V období národního obrození byla řada slov programově přejímána ze slovanských jazyků – polštiny, ruštiny aj. Uměle bylo vytvořeno české odborné názvosloví, často doslovným překladem (kalky). Mnohé tyto pojmy se ujaly a jsou běžně používány. Ruština pak obohacovala češtinu zejména v druhé polovině 20. století, zejména z politických důvodů. Z italštiny pochází řada pojmů z oblasti hudby,architektury a módy z francouzštiny slova týkající se módy. Angličtina původně byla zdrojem sportovních výrazů, v současnosti z ní pocházejí mnohá slova z oblasti výpočetní techniky a mnoha dalších oblastí života. Mnohá slova pocházejí z exotických jazyků, často byla přejata prostřednictvím jiných jazyků.

Přesný počet slov v češtině není možné určit, jelikož se čeština jako živý jazyk neustále vyvíjí. Zatím nejrozsáhlejší Příruční slovník jazyka českého, postupně vydaný v letech 1935–1957, má zhruba 250 000 hesel. Obsahuje i velmi neobvyklá slova, naopak neobsahuje některá slova obecně známá (např. některé vulgarismy). Zaměřuje se totiž na popis spisovné slovní zásoby na základě výtahů z beletrie, časopisů a částečně novin. Slovník spisovného jazyka českého, jehož první vydání vyšlo v letech 1960–1971, druhé vydání v r. 1989, má přibližně 192 000 hesel. Rozsahem nejmenší Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (první vydání 1978, druhé, upravené vydání 1994) obsahuje zhruba 48 000 hesel představujících jádro spisovné slovní zásoby.[5]

Slovní zásoba jazyka ovšem nijak nesouvisí s jeho rozvinutostí či „použitelností“ – například slovní zásoba francouzštiny je výrazně menší než česká, protože francouzština hojně používá sousloví, naproti tomu slovní zásoba němčiny je výrazně vyšší kvůli velkému podílu složených slov, které ovšem vyjadřují skutečnost, kterou je možno v jiném jazyce vyjádřit souslovím.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HÖFLEROVÁ, Eva, et al. Čeština pro sluchově postižené studenty. Výukový materiál pro kurz „Příprava ke studiu na vysoké škole pro neslyšící“ [online]. Ostrava: 2006 [cit. 2008-06-09]. S. 36. Dostupné online. 
  2. ↑ a b SVOBODOVÁ, Jana, et al. Čeština po síti [online]. Ostrava: Katedra českého jazyka a literatury s didaktikou PdF OU, 2003 [cit. 2008-06-09]. Kapitola Lexikologie. Dostupné online. 
  3. ↑ NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 103-104. 
  4. ↑ Karlík, Nekula, Rusínová (1995), s. 101–102.
  5. ↑ Na co se nás často ptáte [online]. Praha: Ústav pro jazyk český [cit. 2007-12-18]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • KARLÍK, Petr; NEKULA, Marek; RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-134-4. 
  • NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 103-135. 
  • ŠIMURKA, David. Mluvte jako mluvčí - Cvičebnice aktivní slovní zásoby. Praha: [s.n.], 2008.  [1]

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slovní_zásoba&oldid=13305994“