Eufrat: Porovnání verzí
Turecká statistická rybářská ročenka 2013 |
napřímení odkazů na provincie |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
| souřadnice2 = |
| souřadnice2 = |
||
| výška2 = |
| výška2 = |
||
| protéká = {{vlajka a název|Turecko}} ''([[ |
| protéká = {{vlajka a název|Turecko}} ''(provincie [[Elazığ (provincie)|Elazığ]], [[Adıyaman (provincie)|Adıyaman]], [[Gaziantep (provincie)|Gaziantep]], [[Malatya (provincie)|Malatya]] a [[Şanlıurfa (provincie)|Şanlıurfa]])'', {{vlajka a název|Sýrie}}, {{vlajka a název|Irák}} ''([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]])'' |
||
| povodí = [[Indický oceán]], [[Perský záliv]], [[Šatt al-Arab]], [[Povodí Eufratu]] ''([[Irák]] 40%, [[Turecko]] 28%, [[Sýrie]] 17%)''<ref>[http://www.unesco.org/water/wwap/news/iraq.shtml Zdroj UNESCO - Euphrates (procenta nezahrnují pouštní části)]</ref> |
| povodí = [[Indický oceán]], [[Perský záliv]], [[Šatt al-Arab]], [[Povodí Eufratu]] ''([[Irák]] 40%, [[Turecko]] 28%, [[Sýrie]] 17%)''<ref>[http://www.unesco.org/water/wwap/news/iraq.shtml Zdroj UNESCO - Euphrates (procenta nezahrnují pouštní části)]</ref> |
||
| mapa = Tigr-euph.png |
| mapa = Tigr-euph.png |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
| hčp = |
| hčp = |
||
}} |
}} |
||
'''Eufrat''', ({{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|الفرات}} ''[Al-Furāt]'', {{Vjazyce|tr}} {{Cizojazyčně|tr|''Fırat''}}, v [[aramejština|aramejštině]] znamená ''sladká voda''), je největší [[řeka]] [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Protéká [[Turecko|Tureckem]] ([[ |
'''Eufrat''', ({{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|الفرات}} ''[Al-Furāt]'', {{Vjazyce|tr}} {{Cizojazyčně|tr|''Fırat''}}, v [[aramejština|aramejštině]] znamená ''sladká voda''), je největší [[řeka]] [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Protéká [[Turecko|Tureckem]] (provincie [[Elazığ (provincie)|Elazığ]], [[Adıyaman (provincie)|Adıyaman]], [[Gaziantep (provincie)|Gaziantep]], [[Malatya (provincie)|Malatya]] a [[Şanlıurfa (provincie)|Şanlıurfa]]), [[Sýrie|Sýrií]] a [[Irák]]em ([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]]). Její délka od soutoku [[zdrojnice|zdrojnic]] je 2 760 [[kilometr|km]] (od pramene [[Murat (řeka)|Muratu]] 3065 km), z čehož 1263 km<ref name="turkstat">podle [http://www.turkstat.gov.tr/IcerikGetir.do?istab_id=52 Turecké statistické rybářské ročenky 2013] {{tr}}</ref> je na území Turecka. [[Povodí]] zaujímá plochu 673 000 [[kilometr čtvereční|km²]] |
||
== Průběh toku == |
== Průběh toku == |
||
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
[[Kategorie:Mezinárodní řeky v Asii]] |
[[Kategorie:Mezinárodní řeky v Asii]] |
||
[[Kategorie:Řeky v Turecku (asijská část)]] |
[[Kategorie:Řeky v Turecku (asijská část)]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Elazığ (provincie)]] |
||
[[Kategorie:Adıyamanská provincie]] |
[[Kategorie:Adıyamanská provincie]] |
||
[[Kategorie:Gaziantepská provincie]] |
[[Kategorie:Gaziantepská provincie]] |
Verze z 5. 6. 2015, 22:01
Šablona:Infobox - řeka Eufrat, (arabsky الفرات [Al-Furāt], turecky Fırat, v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu. Protéká Tureckem (provincie Elazığ, Adıyaman, Gaziantep, Malatya a Şanlıurfa), Sýrií a Irákem (Anbár, Babylón, Nadžaf, Kádisíja, Mutanná, Dhíkár, Basra). Její délka od soutoku zdrojnic je 2 760 km (od pramene Muratu 3065 km), z čehož 1263 km[1] je na území Turecka. Povodí zaujímá plochu 673 000 km²
Průběh toku
Řeka vzniká soutokem zdrojnic Karasu a Murat, které pramení v Arménské vysočině. V místě soutoku byla v letech 1966 až 1975 postavena Kebanská přehrada. Na horním toku má převážně horský charakter. V úzké soutěsce se prodírá okrajovými hřbety Arménské vysočiny Malatya a Ergani. Poté v hluboké dolině protíná pouštní planinu Sýrie a severní Mezopotámie. Pod městem Hit vtéká do Mezopotámské nížiny, která je tvořena říčními nánosy. Šířka řeky se zde pohybuje od 150 do 500 m a hloubka dosahuje 10 m. Na dolním toku se dvěma rameny slévá s řekou Tigris a vytváří řeku Šatt al-Arab, která ústí do Perského zálivu. Hlavní přítoky jsou Tochma a Göksu v Turecku zprava a Belich a Chabur v Sýrii zleva. Na území Iráku ústí do Eufratu jen suchá údolí (vádí), která se naplňují vodou pouze v období dešťů. Řeka protéká městy Erzincan, Birecik (Turecko), Rakka, Dajr az-Zaur (Sýrie), Ramádí, Falludža, Kufa, Samawa, Díwáníja, Násiríja.
Vodní režim
Převážnou část vody získává díky sněhovým a dešťovým srážkám v horské části povodí. Na rovině je zdrojem převážně déšť. Vodnost řeky je nejvyšší na jaře (květen a červen), v létě hladina klesá. Při povodních úroveň hladiny stoupá o 3 až 4 m. Za účelem ochrany před těmito povodněmi bylo v oblasti Mezopotámské nížiny vybudováno několik hydrotechnických zařízení a koryto řeky bylo obehnáno hrázemi. Průměrný roční průtok u města Hit činí 840 m³/s. Maximální průtok dosahuje 3000 až 4000 m³/s a minimální na konci léta 180 m³/s. Celkový roční odtok představuje 26,4 km³. Směrem k ústí se v důsledku zavlažování, vypařování a prosakování průtok snižuje na 300 až 400 m³/s. Řeka nese velké množství pevných částic, které dosahuje 13 až 15 Mt za rok na středním toku. Směrem k ústí se jejich množství zmenšuje v důsledku usazování.
Využití
Využívá se ve velké míře na zavlažování už od starověku. Řada oáz podél koryta řeky se táhne v celé nížinné délce jejího toku. Jen na území Iráku je zavlažováno přibližně 1 mil. ha pomocí zavlažovacích kanálů. Dalších 560 000 ha je zavlažováno pomocí čerpadel a jiných hydrotechnických zařízení. V Turecku byly vybudovány přehrady s vodními elektrárnami Keban a Atatürk a v Sýrii Tabaqah. V Iráku bylo vybudováno několik hydrouzlů, které regulují průtok a zavlažování. Na řece je možná lodní doprava od ústí k městu Hit.
Historie
Povodí Eufratu a Tigridu je jednou z nejstarších kulturních oblastí. Zrodily se zde jedny z nejstarších civilizací na Zemi (Sumer, Babylónie, Asýrie). Město Babylón se rozkládalo přímo na březích Eufratu.
Reference
- ↑ podle Turecké statistické rybářské ročenky 2013 (turecky)
Literatura
V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Евфрат“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eufrat na Wikimedia Commons
- (turecky) Turecká statistická rybářská ročenka 2013