{{Infobox - osoba}}'''Friedrich Max Müller''' ([[6. prosinec|6. prosince]] [[1823]] - [[28. říjen|28. října]] [[1900]]), spíše znám jako '''Max Müller''', byl [[Německo|německý]] [[filolog]], [[lingvistika|lingvista]] a [[Orientalistika|orientalista]], jeden ze zakladatelů [[indologie]]. Zásadním způsobem se zasadil o vytvoření [[religionistika|religionistiky]]. Byl vydavatelem padesáti svazkového díla ''Sacred Books of the East'' a rozsáhlé práce ''Sacred Books of the Buddhist''.
[[Soubor:Max_Muller.jpg|thumb|right|Max Müller jako mladík.]]
'''Friedrich Max Müller''' ([[6. prosinec|6. prosince]] [[1823]] - [[28. říjen|28. října]] [[1900]]), spíše znám jako '''Max Müller''', byl [[Německo|německý]] [[filolog]], [[lingvistika|lingvista]] a [[Orientalistika|orientalista]], jeden ze zakladatelů [[indologie]]. Zásadním způsobem se zasadil o vytvoření [[religionistika|religionistiky]]. Byl vydavatelem padesáti svazkového díla ''Sacred Books of the East'' a rozsáhlé práce ''Sacred Books of the Buddhist''.
== Život a dílo ==
== Život a dílo ==
Řádek 9:
Řádek 8:
V roce [[1867]] vydal první díl práce ''Chips from a German Workshop''. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce [[1870]] uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce [[1873]] pod názvem ''Introduction to the Science of Religion'' (''Úvod do religionistiky''). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec.
V roce [[1867]] vydal první díl práce ''Chips from a German Workshop''. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce [[1870]] uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce [[1873]] pod názvem ''Introduction to the Science of Religion'' (''Úvod do religionistiky''). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec.
Müllerův viděl úzkou spojnici mezi jazykem a náboženstvím. Podle něj si člověk začal pojmenovávat přírodní síly, které jej převyšovaly a ze kterých měl strach. Tím, že dostanou jméno, změní se i vztah člověka k těmto silám a postupně se pojmenované přírodní síly změní v [[bůh|bohy]], tedy '''''nomina se mění v numina'''''.
Müllerův viděl úzkou spojnici mezi jazykem a [[náboženství|náboženstvím]]. Podle něj si člověk začal pojmenovávat přírodní síly, které jej převyšovaly a ze kterých měl strach. Tím, že dostanou jméno, změní se i vztah člověka k těmto silám a postupně se pojmenované přírodní síly změní v [[bůh|bohy]], tedy '''''nomina se mění v numina'''''.
== Seznam teorií vzniku lidské řeči ==
== Seznam teorií vzniku lidské řeči ==
V roce 1861 publikoval Max Müller seznam teorií vzniku lidské řeči:<ref>Müller, F. M. 1996 [1861]. The theoretical stage, and the origin of language. Lecture 9 from Lectures on the Science of Language. Reprinted in R. Harris (ed.), ''The Origin of Language.'' Bristol: Thoemmes Press, ss. 7-41.</ref>
V roce 1861 publikoval Max Müller seznam teorií vzniku lidské řeči:<ref>Müller, F. M. 1996 [1861]. The theoretical stage, and the origin of language. Lecture 9 from Lectures on the Science of Language. Reprinted in R. Harris (ed.), ''The Origin of Language.'' Bristol: Thoemmes Press, ss. 7-41.</ref>
* ''haf haf'' – teorie podle níž se řeč vyvinula z citoslovcí, které imitují zvuky přírody. Za jejího autora označil německého filosofa [[Johann Gottfried Herder|Johanna Gottfrieda Herdera]] a na tento koncept již dříve také sázel [[Gottfried Wilhelm Leibniz]],<ref name="ouředník 2013" />
*[[File:Portrait of Friedrich Max Müller.jpg|thumb|378x378px|Portrét Friedricha Maxe Müllera]]''haf haf'' – teorie podle níž se řeč vyvinula z citoslovcí, které imitují zvuky přírody. Za jejího autora označil německého filosofa [[Johann Gottfried Herder|Johanna Gottfrieda Herdera]] a na tento koncept již dříve také sázel [[Gottfried Wilhelm Leibniz]],<ref name="ouředník 2013" />
* ''fuj fuj'' – teorie podle níž, jak uváděl také [[Étienne Bonnot de Condillac|Condillac]], je napodobování faktem jazyka a předcházet mu musela [[emoce|emotivní]] fáze; první slova vznikala ve formě citoslovcí a výkřiků emotivního [[afekt]]u, kde jako spouštěč fungovaly prožitky bolesti, libosti, překvapení atd.,<ref name="ouředník 2013" />
* ''fuj fuj'' – teorie podle níž, jak uváděl také [[Étienne Bonnot de Condillac|Condillac]], je napodobování faktem jazyka a předcházet mu musela [[emoce|emotivní]] fáze; první slova vznikala ve formě citoslovcí a výkřiků emotivního [[afekt]]u, kde jako spouštěč fungovaly prožitky bolesti, libosti, překvapení atd.,<ref name="ouředník 2013" />
* ''bim bam'' – teorie podle níž všechny objekty přirozeně rezonují a určitým způsobem se v člověku ozývají prostřednictvím prvotních slov. [[Otto Jespersen]] se domníval, že jazyku předcházelo vědomí harmonie,<ref name="ouředník 2013" />
* ''bim bam'' – teorie podle níž všechny objekty přirozeně rezonují a určitým způsobem se v člověku ozývají prostřednictvím prvotních slov. [[Otto Jespersen]] se domníval, že jazyku předcházelo vědomí harmonie,<ref name="ouředník 2013" />
Řádek 32:
Řádek 31:
== Bibliografie ==
== Bibliografie ==
* 1844 – ''Hitopadesa. Eine alte indische Fabelsammlung aus dem Sanskrit zum ersten Mal ins Deutsche übersetzt''
*[[File:LA2-NSRW-3-0293.jpg|thumb|386x386px|Friedrich Max Müller (heslo)]]1844 – ''Hitopadesa. Eine alte indische Fabelsammlung aus dem Sanskrit zum ersten Mal ins Deutsche übersetzt''
* 1849–1873 – ''Rig-Veda Samhitá 1-6''
* 1849–1873 – ''Rig-Veda Samhitá 1-6''
* 1855 – ''The Languages of the Seat of War in the East''
* 1855 – ''The Languages of the Seat of War in the East''
Volneyho cena (1849) Volneyho cena (1862) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1875) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd Honorary Fellow of the Royal Society Te Apārangi
Choť
Georgina Adelaide Grenfell (od 1859)[1] Georgina Adelaide Grenfell[2]
Děti
Beatrice Stanley Muller[3] Mary Emily Müller[2] William G. Max Muller
Max Christian Hamilton Colyer-Fergusson[3], Mary Adelaide Somes Colyer-Fergusson[3], William Porteous Colyer-Fergusson[3], Thomas Riversdale Colyer-Fergusson[3], Phillis Katherine St. Ledger Colyer-Fergusson[3] a Beatrice Helen Valentine Colyer-Fergusson[3] (vnoučata)
Müller se narodil v německém městě Dessau. Jeho otec, Wilhelm Müller, učil na gymnáziu a je znám coby romantický básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová.
V roce 1867 vydal první díl práce Chips from a German Workshop. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce 1870 uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce 1873 pod názvem Introduction to the Science of Religion (Úvod do religionistiky). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec.
Müllerův viděl úzkou spojnici mezi jazykem a náboženstvím. Podle něj si člověk začal pojmenovávat přírodní síly, které jej převyšovaly a ze kterých měl strach. Tím, že dostanou jméno, změní se i vztah člověka k těmto silám a postupně se pojmenované přírodní síly změní v bohy, tedy nomina se mění v numina.
Seznam teorií vzniku lidské řeči
V roce 1861 publikoval Max Müller seznam teorií vzniku lidské řeči:[4]
Portrét Friedricha Maxe Müllerahaf haf – teorie podle níž se řeč vyvinula z citoslovcí, které imitují zvuky přírody. Za jejího autora označil německého filosofa Johanna Gottfrieda Herdera a na tento koncept již dříve také sázel Gottfried Wilhelm Leibniz,[5]
fuj fuj – teorie podle níž, jak uváděl také Condillac, je napodobování faktem jazyka a předcházet mu musela emotivní fáze; první slova vznikala ve formě citoslovcí a výkřiků emotivního afektu, kde jako spouštěč fungovaly prožitky bolesti, libosti, překvapení atd.,[5]
bim bam – teorie podle níž všechny objekty přirozeně rezonují a určitým způsobem se v člověku ozývají prostřednictvím prvotních slov. Otto Jespersen se domníval, že jazyku předcházelo vědomí harmonie,[5]
hej rup – teorie podle níž řeč vzešla ze zpěvů, které doprovázely a rytmizovaly kolektivní činnost,[5]
la-la-la – teorie, která nebyla součástí Müllerova seznamu. Ivan Fónagy předpokládal, že protojazyk se shoduje s expresí hravosti v podobě žvatlání kojenců.[5]
Většina odborné veřejnosti považuje tyto teorie za naivní a nevýznamné.[6][7] Problematický je jejich přílišný mechanistický charakter.
Bibliografie
Friedrich Max Müller (heslo)1844 – Hitopadesa. Eine alte indische Fabelsammlung aus dem Sanskrit zum ersten Mal ins Deutsche übersetzt
1849–1873 – Rig-Veda Samhitá 1-6
1855 – The Languages of the Seat of War in the East
1855 – Rig-Veda Pratisakhya
1856–1869 – The German Classics from the Fourth to the Nineteenth Century 1-2
1859 – A History of Ancient Sanskrit Literature So Far As It Illustrates the Primitive Religion of the Brahmans
↑Müller, F. M. 1996 [1861]. The theoretical stage, and the origin of language. Lecture 9 from Lectures on the Science of Language. Reprinted in R. Harris (ed.), The Origin of Language. Bristol: Thoemmes Press, ss. 7-41.
multimediální obsah na Commons
Osoba Max Müller ve Wikicitátech