Josef Florian: Porovnání verzí
m přidání odkazu na stránku www.obrazy-krenkova.cz/josef_florian.html značka: možný spam |
m přesun odkazu do reference |
||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
| nk = |
| nk = |
||
}} |
}} |
||
'''Josef Florian''' ([[9. únor]]a [[1873]], [[Stará Říše]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7788/?strana=27 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[29. prosinec|29. prosince]] [[1941]], [[Stará Říše]]) |
'''Josef Florian''' ([[9. únor]]a [[1873]], [[Stará Říše]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7788/?strana=27 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[29. prosinec|29. prosince]] [[1941]], [[Stará Říše]])<ref name="nixovaflorianova">{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Nixová-Florianová |
|||
| jméno = Karla |
|||
| titul = Josef Florian - vydavatel Dobrého díla ve Staré Říši |
|||
| datum_přístupu = 2014-12-17 |
|||
⚫ | |||
| jazyk = česky |
|||
}}</ref> byl katolicky orientovaný [[myslitel]], [[literát]], [[vydavatel]], [[překladatel]] z francouzštiny a angličtiny. |
|||
== Život == |
== Život == |
||
Pocházel z rodiny venkovského tesaře z vesničky [[Hladov]] u [[Jihlava|Jihlavy]]. Maturitu složil na reálce v [[Telč]]i. Krátce působil na obecní škole v [[Kostelní Myslová|Kostelní Myslové]] a potom odešel na vysokoškolská studia. Nejprve na [[technika|techniku]] a odtud přešel na filozofickou fakultu. Po studiích nastoupil jako středoškolský [[profesor]] [[přírodopis]]u do [[Náchod]]a, kde se seznámil s radikální [[Filosofie|filosofií]] francouzského myslitele [[Léon Bloy|Léona Bloye]]. Pod jeho vlivem opustil pedagogickou dráhu a po patnácti letech se vrátil do rodného kraje. Usadil se ve [[Stará Říše|Staré Říši]], kde se projevila naplno jeho svéráznost. Oženil se a svých dvanáct dětí neposílal do školy, ale vzdělával je podle svých metod doma sám. |
Pocházel z rodiny venkovského tesaře z vesničky [[Hladov]] u [[Jihlava|Jihlavy]]. Maturitu složil na reálce v [[Telč]]i.<ref name="nixovaflorianova" /> Krátce působil na obecní škole v [[Kostelní Myslová|Kostelní Myslové]] a potom odešel na vysokoškolská studia. Nejprve na [[technika|techniku]] a odtud přešel na filozofickou fakultu. Po studiích nastoupil jako středoškolský [[profesor]] [[přírodopis]]u do [[Náchod]]a, kde se seznámil s radikální [[Filosofie|filosofií]] francouzského myslitele [[Léon Bloy|Léona Bloye]]. Pod jeho vlivem opustil pedagogickou dráhu a po patnácti letech se vrátil do rodného kraje. Usadil se ve [[Stará Říše|Staré Říši]], kde se projevila naplno jeho svéráznost. Oženil se a svých dvanáct dětí neposílal do školy, ale vzdělával je podle svých metod doma sám. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Vydával díla středověkých i novodobých myslitelů, [[Teologie|teologickou]], nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou [[beletrie|beletrii]] ([[Karel Jaromír Erben|K.J. Erben]], [[Julius Zeyer|J. Zeyer]], [[Jakub Deml|J. Deml]], [[Jaroslav Durych|J. Durych]], [[Karel Schulz|K. Schulz]]) i beletrii [[Literární překlad|překladovou]] ([[Gilbert Keith Chesterton|G.K. Chesterton]], [[Francis Jammes|F. Jammes]], [[William Butler Yeats|W.B. Yeats]], [[Rainer Maria Rilke|R.M. Rilke]], [[Franz Kafka|F. Kafka]], [[Georg Trakl|G. Trakl]], [[Sherwood Anderson|S. Anderson]], [[Alexej Michajlovič Remizov|A. Remizov]], [[Vasilij Rozanov|V. Rozanov]]). S ohromnou zarputilostí se pustil do [[Literární překlad|překladů]] a vydávání krásných knih. Sám přeložil více než 60 děl, především z [[francouzština|francouzštiny]] ([[Léon Bloy|L. Bloy]], [[Jules Barbey d'Aurevilly|J.A. Barbey d´Aurevilly]], M. Schwob, [[Auguste Villiers de l'Isle Adam|A. Villiers de l'Isle Adam]], A.Maurois, G. Marcel a M. Blondel), úzce spolupracoval s překladatelem a editorem [[Ludvík Antonín Stříž|A. L. Střížem]]. |
Vydával díla středověkých i novodobých myslitelů, [[Teologie|teologickou]], nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou [[beletrie|beletrii]] ([[Karel Jaromír Erben|K.J. Erben]], [[Julius Zeyer|J. Zeyer]], [[Jakub Deml|J. Deml]], [[Jaroslav Durych|J. Durych]], [[Karel Schulz|K. Schulz]]) i beletrii [[Literární překlad|překladovou]] ([[Gilbert Keith Chesterton|G.K. Chesterton]], [[Francis Jammes|F. Jammes]], [[William Butler Yeats|W.B. Yeats]], [[Rainer Maria Rilke|R.M. Rilke]], [[Franz Kafka|F. Kafka]], [[Georg Trakl|G. Trakl]], [[Sherwood Anderson|S. Anderson]], [[Alexej Michajlovič Remizov|A. Remizov]], [[Vasilij Rozanov|V. Rozanov]]). S ohromnou zarputilostí se pustil do [[Literární překlad|překladů]] a vydávání krásných knih. Sám přeložil více než 60 děl, především z [[francouzština|francouzštiny]] ([[Léon Bloy|L. Bloy]], [[Jules Barbey d'Aurevilly|J.A. Barbey d´Aurevilly]], M. Schwob, [[Auguste Villiers de l'Isle Adam|A. Villiers de l'Isle Adam]], A.Maurois, G. Marcel a M. Blondel), úzce spolupracoval s překladatelem a editorem [[Ludvík Antonín Stříž|A. L. Střížem]]. |
||
Kolem jeho [[vydavatelství]] se soustředil okruh našich předních autorů. Jeho vydavatelské dílo dosáhlo úctyhodných rozměrů. Bývá udávaná přes čtyři sta titulů, z toho 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů [[poezie]]. Mezi ilustrátory jeho knih patřili [[Josef Váchal]], [[Bohuslav Reynek]], [[Josef Čapek]], Florianův syn [[Michael Florian|Michael]] a mnoho dalších. Florianovy knihy byly zařazeny do [[edice|edic]] ''Studium'' (1904 – 1912), ''Nova et vetera'' (1912 – 1921), ''Kursy'' (1912 – 1946), ''Nejmenší revue'' (1930), ''Archy'' (1926 – 1948), ''Dobré dílo'' (1912 – 1948). Poslední edice ''Dobré dílo'', tvořila vrchol práce ''nakladatelství'' nejen počtem 150 svazků, ale také zaměřením na vrcholná díla naší i světové [[beletrie]]. |
Kolem jeho [[vydavatelství]] se soustředil okruh našich předních autorů. Jeho vydavatelské dílo dosáhlo úctyhodných rozměrů. Bývá udávaná přes čtyři sta titulů,<ref name="nixovaflorianova" /> z toho 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů [[poezie]]. Mezi ilustrátory jeho knih patřili [[Josef Váchal]], [[Bohuslav Reynek]], [[Josef Čapek]], Florianův syn [[Michael Florian|Michael]] a mnoho dalších. Florianovy knihy byly zařazeny do [[edice|edic]] ''Studium'' (1904 – 1912), ''Nova et vetera'' (1912 – 1921), ''Kursy'' (1912 – 1946), ''Nejmenší revue'' (1930), ''Archy'' (1926 – 1948), ''Dobré dílo'' (1912 – 1948). Poslední edice ''Dobré dílo'', tvořila vrchol práce ''nakladatelství'' nejen počtem 150 svazků, ale také zaměřením na vrcholná díla naší i světové [[beletrie]]. |
||
Výbor jeho vzpomínek byl vydán posmrtně v tisku ''Okolo našich'' ([[1945]]). |
Výbor jeho vzpomínek byl vydán posmrtně v tisku ''Okolo našich'' ([[1945]]). |
||
Řádek 69: | Řádek 76: | ||
* {{Wikicitáty|osoba=Josef Florian}} |
* {{Wikicitáty|osoba=Josef Florian}} |
||
* {{NK ČR|jk01031456}} |
* {{NK ČR|jk01031456}} |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Narození 1873]] |
[[Kategorie:Narození 1873]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1941]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1941]] |
Verze z 18. 12. 2014, 01:21
Josef Florian | |
---|---|
Fotografie z rodinného alba z roku 1930 | |
Narození | 9. února 1873 Stará Říše Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. prosince 1941 (ve věku 68 let) Stará Říše Československo |
Místo pohřbení | hřbitov ve Staré Říši hrob Josefa Floriana |
Povolání | literát, vydavatel, překladatel |
Děti | Metoděj (1904-1996), Michael (1911-1984), Jan (1921-2007) |
Příbuzní | Otto Maria Stritzko (zeť) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Florian (9. února 1873, Stará Říše[1] – 29. prosince 1941, Stará Říše)[2] byl katolicky orientovaný myslitel, literát, vydavatel, překladatel z francouzštiny a angličtiny.
Život
Pocházel z rodiny venkovského tesaře z vesničky Hladov u Jihlavy. Maturitu složil na reálce v Telči.[2] Krátce působil na obecní škole v Kostelní Myslové a potom odešel na vysokoškolská studia. Nejprve na techniku a odtud přešel na filozofickou fakultu. Po studiích nastoupil jako středoškolský profesor přírodopisu do Náchoda, kde se seznámil s radikální filosofií francouzského myslitele Léona Bloye. Pod jeho vlivem opustil pedagogickou dráhu a po patnácti letech se vrátil do rodného kraje. Usadil se ve Staré Říši, kde se projevila naplno jeho svéráznost. Oženil se a svých dvanáct dětí neposílal do školy, ale vzdělával je podle svých metod doma sám.
Dílo
Vydával díla středověkých i novodobých myslitelů, teologickou, nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou beletrii (K.J. Erben, J. Zeyer, J. Deml, J. Durych, K. Schulz) i beletrii překladovou (G.K. Chesterton, F. Jammes, W.B. Yeats, R.M. Rilke, F. Kafka, G. Trakl, S. Anderson, A. Remizov, V. Rozanov). S ohromnou zarputilostí se pustil do překladů a vydávání krásných knih. Sám přeložil více než 60 děl, především z francouzštiny (L. Bloy, J.A. Barbey d´Aurevilly, M. Schwob, A. Villiers de l'Isle Adam, A.Maurois, G. Marcel a M. Blondel), úzce spolupracoval s překladatelem a editorem A. L. Střížem.
Kolem jeho vydavatelství se soustředil okruh našich předních autorů. Jeho vydavatelské dílo dosáhlo úctyhodných rozměrů. Bývá udávaná přes čtyři sta titulů,[2] z toho 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů poezie. Mezi ilustrátory jeho knih patřili Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Florianův syn Michael a mnoho dalších. Florianovy knihy byly zařazeny do edic Studium (1904 – 1912), Nova et vetera (1912 – 1921), Kursy (1912 – 1946), Nejmenší revue (1930), Archy (1926 – 1948), Dobré dílo (1912 – 1948). Poslední edice Dobré dílo, tvořila vrchol práce nakladatelství nejen počtem 150 svazků, ale také zaměřením na vrcholná díla naší i světové beletrie. Výbor jeho vzpomínek byl vydán posmrtně v tisku Okolo našich (1945).
Zemřel po návratu z třebíčské nemocnice doma 29. prosince 1941. Zajímavé jsou i osudy jeho dětí, které šly většinou v otcových stopách a zájem o umění přešel i na některá z jeho vnoučat. Vynikl grafik Michael, s dcerou Marií, také grafičkou, se oženil malíř Otto Stritzko.
Literatura
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora. Praha: Mladá fronta, 2011. 392 s. ISBN 978-80-204-2373-3.
- PUTNA, Matin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6.
- Oldřich Sirovátka, heslo Josef Florian, in: Lexikon české literatury, díl. 1 (A-G), Praha, Academia 2000, str. 721-723;
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c NIXOVÁ-FLORIANOVÁ, Karla. Josef Florian - vydavatel Dobrého díla ve Staré Říši [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Florian na Wikimedia Commons
- Osoba Josef Florian ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Florian