Vasilij Rozanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vasilij Rozanov
Narození 2. května 1856
Vetluga
Úmrtí 5. února 1919 (ve věku 62 let)
Sergijev Posad
Povolání filosof
Alma mater Lomonosovova univerzita
Manžel(ka) A. P. Suslova (od 1880)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasilij Vasilijevič Rozanov (2. května 1856 Vetluga, Kostromská gubernie5. února 1919 Sergijev Posad) byl originální a kontroverzní ruský filosof, spisovatel a publicista.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině malého úředníka a poměrně brzy osiřel. Studoval jazyky na Moskevské univerzitě a ještě během studia se oženil s mnohem starší A. P. Suslovou, bývalou milenkou F. M. Dostojevského, která ho však po pěti letech opustila. Roku 1882 promoval v historii a filologii a pak učil na různých gymnáziích v Rusku a věnoval se psaní. Po neúspěchu své první knihy "O rozumění" (1886) začal psát do různých časopisů, konservativních i pokrokových, a pod různými pseudonymy zastával často i protichůdná stanoviska.

Roku 1891 se podruhé oženil s V. T. Butjaginou, ale protože jeho první žena odmítala rozvod, zůstalo při civilním sňatku, což oba velmi trápilo. Jejich manželství však vydrželo a měli spolu pět dětí. Roku 1893 se odstěhovali do Sankt Petěrburgu, kde Rozanovovi udržovali salon, kam docházela řada významných hostí. Rozanov se zabýval ruskou kulturou, Dostojevským a filosofií náboženství, ale ostře kritizoval církev, psal o manželství a sexualitě, kterou podle něho křesťané na rozdíl od Židů potlačují, ale psal i články vyloženě antisemitské.

A. P. Suslova

Roku 1911 byl v Kyjevě zavražděn třináctiletý chlapec a i když podezření vedlo k zločinecké bandě Věry Juščenkové, příslušníci Černé sotni rozšířili fámu o rituální vraždě a obvinili židovského dělníka Beilise. Zpolitizovaný proces skončil roku 1913 fiaskem a porota Beilise nakonec osvobodila, připustila však, že mohlo jít o rituální vraždu. Když se Rozanov k tomuto názoru připojil, musel na nátlak Merežkovského a dalších opustit Filosoficko-náboženskou společnost a většina přátel se s ním rozešla. Rozanov reagoval čtyřmi antisemitskými pamflety, ale časopisy odmítaly jeho články. Věnoval se pak i egyptskému náboženství a mnoha dalším tématům.

Od roku 1912 vydával své zápisky a aforismy (Solitaria, Spadané listy), které se dodnes vydávají a překládají. Jako přesvědčený monarchista utekl po Říjnové revoluci s rodinou do Sergijeva Posadu (později Zagorsk) u Moskvy, kde napsal Apokalypsu naší doby, výslovně se zřekl svého antisemitismu a roku 1919 zemřel.[1]

Dotýkal jsem se mnoha témat, ale jen letem a u žádného jsem se nezdržel. Ten let - to je můj život. Na onom světě budu bez témat. Bůh se mě zeptá: Nu, co jsi udělal? - Nic.
— Spadané listy I.

Česky vyšlo[editovat | editovat zdroj]

  • V. Rozanov, Apokalypsa naší doby. Praha: Torst 1997
  • V. Rozanov, Spadané listy. Praha: Triáda 1997
  • V. Rozanov, Svět ve světle ruské ideje. Praha: Oikumené 1999

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. gallery of russian thinkers... Vasily Rozanov (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Rozanov. Sv. 21, str. 1062
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Rozanov. Sv. 10, str. 769

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]