Čtvrtý železniční koridor: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 27. 6. 2014, 13:34

IV. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Horním Dvořištěm. Koridor prochází po následujících tratích SŽDC:

(Schöna DB –) Dolní Žleb – Děčín (v jízdním řádu pro cestující trať 098)
Děčín – Ústí nad Labem – Kralupy nad Vltavou – Praha hlavní nádraží (trati 090 a 091)
Praha hl.n. – Tábor – České Budějovice (trati 220 a 221)
České Budějovice – Horní Dvořiště (– Summerau ÖBB) (trať 196)

IV. železniční koridor představuje tedy kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení Berlína a Drážďan s Lincem. Celková délka koridorové trati je 365 km. Prvních 145 km vede v souběhu s I. koridorem.

Historie

Provoz na trati České Budějovice – Praha byl zahájen v roce 1871. V roce 1904 byla část trati zdvoukolejněna^[1] a po roce 1971 se začalo s elektrifikací. Celá trasa 4. železničního koridoru byla kompletně elektrifikována v roce 2001.

Současnost

IV. železniční koridor se začal stavět v září 2005 modernizací úseku Strančice – Praha-Hostivař. Tento úsek byl dokončen v roce 2008. V letech 2006–2009 proběhla stavba úseku Doubí u Tábora – Tábor, v letech 2007–2009 optimalizace úseku od státní hranice s Rakouskem v Horním Dvořišti k Českým Budějovicím. V roce 2009 byla zahájena výstavba v úseku Votice – Benešov, která byla stavebně ukončena v listopadu 2012. V únoru 2011 následovala stavba úseku České Budějovice – Nemanice, která byla dokončena v roce 2014. V roce 2013 započaly dvě stavby, a to Horusice – Veselí nad Lužnicí a Tábor – Sudoměřice u Tábora. Hned v následujícím roce byla zahájena stavba Veselí nad Lužnicí – Doubí u Tábora v části Veselí nad Lužnicí – Soběslav a stavba Ševětín – Horusice.

Přehled úseků

úsek	délka	zahájení výstavby	uvedení do provozu
st. hr. SRN – Děčín (mimo)	9,8 km	1996	1998
uzel Děčín	3,8 km	2001	2004
Děčín (mimo) – Ústí nad Labem sever (mimo)	17,0 km	2001	2002
uzel Ústí nad Labem	6,0 km	2005	2008
Ústí nad Labem jih (mimo) – Lovosice (mimo)	18,9 km	1998	2001
Lovosice (včetně) – Hrobce (včetně)	15,5 km	2000	2002
Hrobce (mimo) – Hněvice (mimo)	12,2 km	1996	1997
Hněvice (včetně) – Vraňany (mimo)	17,2 km	1999	2001
Vraňany (včetně) – Nelahozeves zámek	10,3 km	2000	2002
nelahozeveské tunely	2,5 km	–	–
uzel Kralupy nad Vltavou	cca. 1,5 km	–	–
Kralupy nad Vltavou (mimo) – Praha-Bubeneč (mimo)	19,6 km	2001	2003
Praha-Bubeneč (včetně) – Praha-Holešovice (včetně)	4,6 km	2013	plánováno 2015 ^[2]
Praha-Holešovice (mimo) – Praha hl. n. (včetně)	cca. 3 km	–^{[p 1]}	–
Praha hl. n. (mimo) – Praha-Hostivař (včetně)	cca. 10 km	2014^[3]	2017
Praha-Hostivař (mimo) – Strančice (včetně)	18,2 km	2005	2008
Strančice (mimo) – Benešov u Prahy (včetně)	24,0 km	2007	2010^[4]
Benešov u Prahy (mimo) – Votice (včetně)	18,5 km	2009	stavebně 2012^[5], kompletně 2013^[6]
Votice (mimo) – Sudoměřice u Tábora (mimo)	17,0 km	plánováno 2015	plánováno 2018
Sudoměřice u Tábora (včetně) – Tábor (mimo)	11,4 km	2013^[7]	plánováno 2016
Tábor (včetně) – Doubí u Tábora (mimo)	11,8 km	2006	2009
Doubí u Tábora (včetně) – Veselí nad Lužnicí (mimo)^{[p 2]}	14,9 km	2014	–
Veselí nad Lužnicí (včetně) – Horusice (mimo)	5,0 km	2013^[8]	plánováno 2016
Horusice (včetně) – Ševětín (včetně)^{[p 3]}	4,4 km	2014	plánováno 2016
Ševětín (mimo) – Nemanice (včetně)	21,5 km	plánováno 2016^[9]^{[p 4]}	–
Nemanice (mimo) – České Budějovice (včetně)	3,0 km	2011	2014
České Budějovice (mimo) – st. hr. Rakouska	38,0 km	2007	2009

Poznámky

↑ Část odb. Rokytka – Praha hl. n. vybudována v rámci stavby Nového spojení.
↑ Realizace bude rozdělena na dvě části, část Soběslav (včetně) – Veselí nad Lužnicí (mimo) a přeložkovou část Doubí u Tábora (včetně) - Soběslav (mimo).
↑ Skutečný rozsah stavby je Horusice (včetně) – Dynín (část), úsek Dynín (část) – Ševětín (včetně) byl přeřazen do stavby Ševětín (mimo) - Nemanice (včetně).
↑ Předpokládané náklady navrhované varianty významně překračují původní odhady. V současnosti (září 2012) není zřejmé, v jaké podobě bude stavba dále připravována.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

[3] Část odb. Rokytka – Praha hl. n. vybudována v rámci stavby Nového spojení.

[9] Realizace bude rozdělena na dvě části, část Soběslav (včetně) – Veselí nad Lužnicí (mimo) a přeložkovou část Doubí u Tábora (včetně) - Soběslav (mimo).

[11] Skutečný rozsah stavby je Horusice (včetně) – Dynín (část), úsek Dynín (část) – Ševětín (včetně) byl přeřazen do stavby Ševětín (mimo) - Nemanice (včetně).

[13] Předpokládané náklady navrhované varianty významně překračují původní odhady. V současnosti (září 2012) není zřejmé, v jaké podobě bude stavba dále připravována.

[1] Článek o historii zdvoukolejnění úseku Votice-Benešov

[2] Optimalizace trati Praha-Bubeneč – Praha-Holešovice

[4] SUDOP Praha Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n.

[5] Stavba Optimalizace tratě Benešov – Strančice oficiálně skončila

[6] Trať z Votic do Benešova – dokončeno zdvoukolejnění a modernizace

[7] Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy dokončena. Na cestující čeká vyšší rychlost, nové tunely i komfortnější jízda.

[8] Pro stavbu koridoru mezi Táborem a Sudoměřicemi je vydáno stavební povolení

[10] OPD.cz: Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí - II. část, úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí

[12] Časový a finanční harmonogram výstavby IV. TŽK | Příloha usnesení vlády

[1]

[2]

[p 1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[p 2]

[8]

[p 3]

[9]

[p 4]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 == Současnost ==
-IV. železniční koridor se začal stavět v září [[2005]] modernizací úseku [[Strančice]] – [[Praha-Hostivař]]. Tento úsek byl dokončen v roce [[2008]]. V letech [[2006]]–[[2009]] proběhla stavba úseku [[Doubí (Košice)|Doubí u Tábora]] – [[Tábor]], v letech [[2007]]–[[2009]] optimalizace úseku od státní hranice s [[Rakousko|Rakouskem]] v Horním Dvořišti k Českým Budějovicím. V roce 2009 byla zahájena výstavba v úseku [[Votice]] – Benešov, která byla stavebně ukončena v listopadu [[2012]]. V únoru [[2011]] následovala stavba úseku České Budějovice – [[Nemanice]], která byla dokončena v roce 2014. V roce 2013 započaly dvě stavby, a to Horusice – Veselí nad Lužnicí a Tábor – Sudoměřice u Tábora. Hned v následujícím roce byla zahájena stavba Veselí nad Lužnicí - Doubí u Tábora v části Veselí nad Lužnicí - Soběslav a stavba Ševětín - Horusice.
+IV. železniční koridor se začal stavět v září [[2005]] modernizací úseku [[Strančice]] – [[Praha-Hostivař]]. Tento úsek byl dokončen v roce [[2008]]. V letech [[2006]]–[[2009]] proběhla stavba úseku [[Doubí (Košice)|Doubí u Tábora]] – [[Tábor]], v letech [[2007]]–[[2009]] optimalizace úseku od státní hranice s [[Rakousko|Rakouskem]] v Horním Dvořišti k Českým Budějovicím. V roce 2009 byla zahájena výstavba v úseku [[Votice]] – Benešov, která byla stavebně ukončena v listopadu [[2012]]. V únoru [[2011]] následovala stavba úseku České Budějovice – [[Nemanice]], která byla dokončena v roce 2014. V roce 2013 započaly dvě stavby, a to Horusice – Veselí nad Lužnicí a Tábor – Sudoměřice u Tábora. Hned v následujícím roce byla zahájena stavba Veselí nad Lužnicí – Doubí u Tábora v části Veselí nad Lužnicí – Soběslav a stavba Ševětín – Horusice.
-<!--V roce [[2006]] byla zahájena modernizace na úsecích Strančice – [[Benešov|Benešov u Prahy]] a [[Tábor]] - [[Košice (okres Tábor)|Doubí u Tábora]].-->
+<!--V roce [[2006]] byla zahájena modernizace na úsecích Strančice – [[Benešov|Benešov u Prahy]] a [[Tábor]] – [[Košice (okres Tábor)|Doubí u Tábora]].-->
 === Přehled úseků ===
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 ! uvedení<br />do provozu
 |- style="vertical-align: top;"
-| style="text-align: left;" | st.hr. [[Německo|SRN]] – Děčín (mimo)
+| style="text-align: left;" | st. hr. [[Německo|SRN]] – Děčín (mimo)
 | 9,8&nbsp;km
 | rowspan= |[[1996]]
@@ Řádek 89: / Řádek 89: @@
 | rowspan= |plánováno 2015 <ref>[http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/holesovice-bubenec.html Optimalizace trati Praha-Bubeneč – Praha-Holešovice]</ref>
 |- style="vertical-align: top; background-color: #FFE0E0"
-| style="text-align: left;" | Praha-Holešovice (mimo) – [[Praha hlavní nádraží|Praha hl.n.]] (včetně)
+| style="text-align: left;" | Praha-Holešovice (mimo) – [[Praha hlavní nádraží|Praha hl. n.]] (včetně)
 | cca. 3&nbsp;km
-| rowspan= | –<ref group="p">Část odb. Rokytka-Praha hl. n. vybudována v rámci stavby Nového spojení.</ref>
+| rowspan= | –<ref group="p">Část odb. Rokytka – Praha hl. n. vybudována v rámci stavby Nového spojení.</ref>
 | rowspan= | –
 |- style="vertical-align: top; background-color: #E0E0FF"
-| style="text-align: left;" | Praha-hl.n. (mimo) – Praha-Hostivař (včetně)
+| style="text-align: left;" | Praha hl. n. (mimo) – Praha-Hostivař (včetně)
 | cca. 10&nbsp;km
 | rowspan="" |2014<ref>[http://www.sudop.cz/projekty?project-id=72&do=project-detail SUDOP Praha Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n.]</ref>
@@ Řádek 154: / Řádek 154: @@
 | rowspan= |2014
 |- style="vertical-align: top;"
-| style="text-align: left;" | České Budějovice (mimo) – st.hr. [[Rakousko|Rakouska]]
+| style="text-align: left;" | České Budějovice (mimo) – st. hr. [[Rakousko|Rakouska]]
 | 38,0&nbsp;km
 | rowspan= |2007

Tranzitní železniční koridory v Česku

První železniční koridor (Děčín – Praha – Brno – Břeclav)

Druhý železniční koridor (Břeclav – Přerov – Petrovice u Karviné; Přerov – Česká Třebová)

Třetí železniční koridor (Cheb – Praha – Ostrava – Mosty u Jablunkova; Česká Kubice – Plzeň)

Čtvrtý železniční koridor (Horní Dvořiště – České Budějovice – Praha – Děčín)