Šalvěj lékařská: Porovnání verzí
Trnková, Klára - Zajímavé čaje; nakl. Studio trnka, 2012; str. 18 ISBN 978-80-87209-83-7 |
|||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
== Použití == |
== Použití == |
||
| ⚫ | |||
[[Soubor:Salvia officinalis1.jpg|thumb|šalvěj lékařská]] |
|||
Jako [[koření]] se užívají čerstvé nebo sušené listy barvy zelenošedé až stříbrošedé. Šalvěje [[chuť|chutnají]] trpce a lehce nahořkle a hodí se hlavně k [[vepřové maso|vepřovému]] a [[telecí maso|telecímu masu]]. Přidává se také do [[omáčka|omáček]], nádivek, k ochucení [[sýr]]ů. Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská tak často jako [[petržel]]ka.<br /> |
|||
Sbírá se i kvetoucí [[nať]] v červnu až červenci. Používá se též v [[léčitelství]] pro své [[zánět|protizánětlivé]], [[virus|antivirotické]] a [[bakterie|antibakteriální]] účinky, zabraňuje [[průjem|průjmům]]. Omezuje [[pot|pocení]], zejména je-li nervového původu, jako např. při nočním pocení v [[klimatérium|klimatériu]] nebo v [[puberta|pubertě]]. Pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích a nadýmání. |
|||
| ⚫ | |||
| příjmení = Grygárková |
| příjmení = Grygárková |
||
| jméno = Simona |
| jméno = Simona |
||
Verze z 29. 1. 2014, 13:17
 Šalvěj lékařská | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Rod | Šalvěj (Salvia) |
| Binomické jméno | |
| Salvia officinalis L. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis Linné) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých.
Popis
- Šalvěj lékařská je vytrvalá silně aromatická rostlina polokeřovitého vzhledu se zdřevnatělými lodyhami vysoká v rozmezí 20 až 70 cm.
- Lodyha je přímá, obvykle nevětvená, olistěná, šedoplstnatá.
- Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhle vejčité a jemně vroubkované. Listy jsou dlouhé 2 - 8 cm, 1 - 4 cm široké, jsou stříbrošedé až zelené. V mládí jsou šedoplstnaté, později lysé, na líci s výraznými žilkami.
- Květenství tvoří lichopřesleny o 4 - 10 květech.
- Květ má dvoupyskou korunu, která je světle fialová, občas bílá, korunní trubka v ústí chlupatá, horní pysk vyklenutý, dolní třílaločný.
- Kvete v květnu až červenci.
- Plodem je tvrdka.
Stanoviště
Vyžaduje propustnou půdu a slunné stanoviště. Na zimu je třeba rostliny chránit před mrazem přikrývkou.
Areál rozšíření
Původní areál rozšíření šalvěje lékařské zahrnoval oblast Středomoří Malé Asie. K léčivým rostlinám patřila šalvěj už ve starověkém Egyptě. Do střední Evropy a dnešního Česka se tato bylina dostala pravděpodobně někdy v 9. století, kdy začala být hojně pěstována v klášterních zahradách. V Česku její obliba stoupá, pěstuje se na zahrádkách i v květináčích na okenních parapetech.
Použití
druhů rakovin.[2] [3] Ve vyšších dávkách (nebo v kombinaci s alkoholem) působí toxicky. Není známo mnoho případů otravy, ale je vhodné zvážit použití jako léčiva, nebo potraviny pro riziko poškození jater.[4]
Žádaná je šalvěj i v kosmetice, kde se využívají její stahující a dezinfekční schopnosti. Odvar z 200 g šalvěje na jeden litr vody se přidává do osvěžující koupele. Potlačuje tvorbu lupů, proto se pro závěrečné oplachování hlavy doporučuje šalvějový nálev. Pleťová voda ze šalvěje léčí problematickou pleť a akné. Pro účinky při léčbě zánětů v ústní dutině a při potlačení nepříjemného zápachu se výtažky ze šalvěje přidávají do ústních vod a zubních past (doporučuje se i žvýkání čerstvého listu nebo kloktání nálevu).[5]
Obsahové látky
Obsahuje 1,5 až 3%[2] silice, která je směsí thujonu, salviolu, kafru, cineolu a borneolu. Dále obsahuje 4%[2] tříslovin, saponiny, hořčiny, oxyterpenové kyseliny, estrogenní hormony a amid kyseliny nikotinové, pryskyřice, vitaminy skupiny B, vitamin P, minerální a hormonálně účinné látky.
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b c GRYGÁRKOVÁ, Simona. Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) [online]. 14.5.2007 [cit. 2010-07-16]. Dostupné online.
- ↑ BREUSS, Rudolf. Rakoviny a leukémie [online]. 27.1.2009 [cit. 2010-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Scientific Commons: Hepatotoxicity of an essential oil of Salvia officinalis L. : an in vitro study using freshly isolated rat hepatocytes (2001), 2001-09 [Lima, Cristóvão F., Carvalho, Felix, Fernandes, Eduarda, Bastos, Maria De Lurdes, Gomes, P. Santos, Ferreira, Manuel Fernandes]: [online]. Rev. 8.7.2009 [cit. 2009-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VORLOVÁ, Michaela. Šalvěj lékařská - léčivé sametové pohlazení [online]. 2.8.2006 [cit. 2010-07-16]. Dostupné online.