Třebíč (nádraží)

Výpravní budova z ulice Nádražní

Část vestibulu výpravní budovy

Přijíždějící vlak na nádraží

Železniční stanice Třebíč je železniční stanice na trati č. 240 v km 50,062 v třebíčské místní části Domcích, asi půl kilometru vzdušnou čarou od Karlova náměstí v centru města.

Historie

Severní trasa trati

Třebíčské nádraží mělo podle původních plánů stát na Novém Městě východně od ulice Branky. Železniční trať totiž neměla řeku Jihlavu překonávat u Táborského mlýna a přes Jejkov vést do Domků a Boroviny, nýbrž měla od Vladislavi běžet přes Nové Město a Nové Dvory na Hrádek na Podklášteří a tam kolem panských sýpek dál k Sokolí, teprve za nímž by velikým mostem překročila řeku.

Zahájení provozu

Železniční stanice Třebíč slavnostně zahájila provoz dne 3. června 1886. Zkušební jízda ze stanice Zastávky u Brna do Okříšek proběhla dne 27. května 1886. Na slavnostním zahájení zahráli kapely několika třebíčských spolků, zúčastnilo se celé obecní zastupitelstvo i zastupitelé židovské obce. První vlak vyjel z Brna o půl deváté ráno a ve Střelicích se k němu připojil vlak z Vídně. Tímto vlakem cestovali prominentní lidé, jež byli pozvání na tuto cestu, byli to např. moravský místodržící hrabě Schönborn, moravský zemský hejtman Felix Vetter z Lilie, zástupce ministerstva války Bauer, předseda společnosti Státní dráhy a vedoucí stavby této dráhy August de Serres, správní rada baron Pereira a další zástupci společností, jež stavěly dráhu. Vlak dorazil na třebíčské nádraží kolem dvanácté hodiny, v tuto dobu již byl náležitě ozdoben černožlutými a bíločervenými praporci. Po příjezdu a vystoupení hostů byli tito uvítání projevem tehdejšího starosty Jana Františka Kubeše, dočkalo se mu reakcí v němčině od předsedy Serrese i hraběte Schönborna. Vlak se později rozjel dále a zastavil až po přejetí borovinského mostu, kde byla obdivována stavba tohoto viaduktu. Vlak později zastavil i v zastávce Borovina, kde byli hosté přivítání paními z rodu Budischowských. Vlak svoji jízdu ukončil v Okříškách, kde se konal slavnostní raut. Pravidelný provoz tedy začal 4. června téhož roku a původně jezdily na trati dva vlaky denně, cestu z Brna do Jihlavy zvládly za 4 hodiny a 53 minut, jízdné tehdy bylo ve výši 2 zlatých a 13 krejcarů (I. třída) resp. 1 zlatý a 42 krejcarů (II. třída).

Modernizace

V roce 1924 začaly přes stanici jezdit i rychlíky, první rychlík byl ozdoben nápisy "Od Šumavy k Tatrám" a na třebíčské stanici do něj přistoupila delegace třebíčských zastupitelů v čele s tehdejším starostou Karlem Přerovským. Dne 24. března se sešla v Třebíči komise Ministerstva železnic, která měla projednat rozšíření stanice, ani přes časté urgence toto nebylo uskutečněno. První rekonstrukce (nástřik fasády) byly provedeny až v roce 1954.

Poslední rekonstrukce budovy proběhla až v roce 1995, v roce 1994 se konalo výběrové řízení, kde ze 12 společností byla vybrána společnost Aras z Velkého Beranova. Tato provedla rekonstrukci vnitřní i venkovní, byla opravena omítna, kompletně vyměněny technické sítě, vyměněny okna, dveře a vyměněna byla i střecha. Byla opravena i sociální zařízení a bytová jednotka v přístřeší. Byly změněny i dispozice v přízemí. Slavnostní otevření proběhlo 23. června 1995 za přítomnosti zástupců města i společností, jež se účastnily rekonstrukce.

Budovy

Stavba budovy nádraží byla zahájena v červnu roku 1885 a dokončena byla v květnu roku 1886, 10. února 1886 byla podána žádost o přidělení domovního čísla budově třebíčské železniční stanice. Nástupiště ještě nebylo kryté a součástí budovy byla čekárna III. třídy, čekárny pro I. a II. třídu a kancelář přednosty stanice. V podlaží byl čtyřpokojový byt a v přístřeší byl byt výhybkáře. Současně bylo postaveno i skladiště a záchod pro cestující I. třídy. Nutnou součástí byl i zvon, který byl v těsné blízkosti nádraží.

Rozšíření se výpravní budova dočkala zjara roku 1901 zbudováním přízemních přístavků z obou svých stran. V pravém přístavku byla tehdy dopravní a telegrafní kancelář, čekárna, nákladní pokladna a byla do těchto prostor přesunuta i kancelář přednosty stanice. Do levého přístavku byla nově zřízena čekárna pro cestující III. třídy a z původní kanceláře přednosty byly zřízeny čekárny pro cestující z I. a II. třídy. Původní čekárny I. a II. třídy byly přeměněny na vestibul s osobní pokladnou. Další menší přízemní přístavba pak následovala roku 1919, byl tehdy rozšířen levý přístavek a jeho součástí se stala výpravna poštovních zásilek. V roce 1923 byla přistavena budova pro nákladní dopravu a účtárnu. V této podobě v podstatě slouží dodnes, třebaže snahy o rozšíření stanice tu byly, např. ve 30. letech a 60. letech 20. století. Velká rekonstrukce budovy stanice proběhla v letech 1994 a 1995. Opraveny byly střechy, vyměněna okna, provedeny nové venkovní omítky, vyměněny byly veškeré technické sítě, vybudováno bylo ústřední topení, rozšířen byl vestibul, v podkroví renovována bytová jednotka.

Roku 2008 byl uveřejněn záměr vybudování nové budovy třebíčské železniční stanice. Ta by mohla vyrůst více na východ v prostoru naproti budově okresního soudu.

Koleje

Podle údajů ze staniční kroniky měla stanice původně tři průběžné koleje (I., II. a IV.) a jednu skladištní kolej (III.). Roku 1909 byla prodloužena kolej č. IV. směrem k Vladislavi. Roku 1923 přibyla kusá kolej (V.) a průběžná kolej (VI.). Příští rok byly koleje přečíslovány vzhledem ke stanovení Brna začátkem trati. V dalších letech byly koleje prodlužovány, roku 1938 přibyla sedmá vykládací kolej pro vozové zásilky. Během rekonstrukce nádražní budovy v letech 1994 - 1995 bylo prodlouženo nástupiště u koleje č. 2 (první od budovy) tak, že se kolej č. 4 (kolej s nákladištěm a u skladiště) stala kolejí kusou. Později byla kolej ještě o několik metrů zkrácena, znovu na úkor prodloužení nástupiště.

Jediná vlečka třebíčské stanice vedla do První brněnské strojírny. Do provozu byla dána v roce 1964 a využívána byla do samého konce 20. století. Její koleje byly odstraněny na jaře roku 2008. Nad tratí poblíž přechodu pro pěší je konstrukce pro teplovodní potrubí TTS Třebíč.

V létě 2011 bylo vybudováno parkoviště východně od budovy.

Související články

• Třebíč-Borovina – železniční zastávka v místní části Borovině

Reference

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebíč na Wikimedia Commons