Sedlničtí z Choltic: Porovnání verzí
→Literatura: opr. io |
m →Erb |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Erb == |
== Erb == |
||
V červeném štítu nosili znamení zvané [[Odřivous (heraldika)|odřivous]], které mají společné s [[Páni z Kravař|pány z Kravař]]. Odlišnost těchto [[erb]]ů spočívala v tom, že Sedlničtí měli na [[Přilba (heraldika)|přílbě]] tzv. paví ocas prostřelený šípem. |
V červeném štítu nosili znamení zvané [[Odřivous (heraldika)|odřivous]], které mají společné s [[Páni z Kravař|pány z Kravař]]. Odlišnost těchto [[erb]]ů spočívala v tom, že Sedlničtí měli v klenotu na [[Přilba (heraldika)|přílbě]] tzv. paví ocas prostřelený šípem. |
||
== Příbuzenstvo == |
== Příbuzenstvo == |
||
Verze z 20. 8. 2013, 08:48
Sedlničtí z Choltic (též Sedlnitzky z Choltitz) jsou starý český vladycký rod, který později povýšil do panského stavu. Pravděpodobně pocházejí z rozrodu Benešovců. Sídlili v Cholticích u Chrudimi.
Historie
Ze své tvrze v Cholticích se brzy přesunuli na Moravu. V roce 1401 držel Mikuláš z Choltic Závěšice u Nového Jičína. V polovině 15. století získal Jan Sedlnice na Kravařsku, podle čehož se rozšířilo rodové jméno o příjemní Sedlnický. Poté se rozdělili na dvě větve.
V roce 1546 Mikuláš Sedlnický povýšil do panského stavu na Moravě. Mnozí příslušníci rodu sloužili u soudů. Antonín Ferdinand se stal prezidentem zemského soudu v Opavě, Josef Antonín Václav viceprezidentem ve Lvově, válčili v Uhrách i během stavovského povstání roku 1620, kdy Albrecht a Karel působili jako direktoři moravských stavů. Petr starší velel jako jeden z vojevůdců stavovskému vojsku, po Bílé hoře musel emigrovat, zemřel v Nizozemsku roku 1628. Jeho potomci žili v Prusku a nazývali se Perponcher-Sedlnitzky. Drželi statky na severní Moravě, např. Zábřeh, Slavkov u Opavy, Hluchov či Bílovec. Některé členy rodu postihly pobělohorské konfiskace, jiní zabavování majetku unikli.
Koncem 17. století získali říšský hraběcí titul. Hrabě Josef Sedlnický z Choltic (1778–1855) působil jako rakouský správní úředník, v letech 1817–1848 zastával místo prezidenta dvorského policejního úřadu.[1] Řídil policejní aparát a dozoroval cenzuru v duchu metternichovského absolutismu.
Josefovými bratry byli:[2]
- Antonín (1776–1850, mj. c. k. tajný rada, prezident soudů),[3]
- Jan Karel (1781–1858, pruský tajný vládní rada),
- Leopold (1787–1871, vratislavský biskup),
- Karel Julius (1792–1856, major c. k. vojska).
Dnes žijí jejich potomci starší a mladší linie v pruské větvi.
Erb
V červeném štítu nosili znamení zvané odřivous, které mají společné s pány z Kravař. Odlišnost těchto erbů spočívala v tom, že Sedlničtí měli v klenotu na přílbě tzv. paví ocas prostřelený šípem.
Příbuzenstvo
Spojili se s Podstatskými, Haugvici, Žampachy či Bruntálskými z Vrbna.
Související články
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlničtí z Choltic na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Hrabě Josef Sedlnitzky – záznam v databázi Národní knihovny ČR
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XXII., s. 758
- ↑ Anton Sedlnitzky von Choltitz – záznam v databázi Národní knihovny ČR
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Sedlničtí z Choltic, s. 137–138.
- MAŠEK, Petr. Modrá krev. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-2041049-8.
- STIBOR, Jiří. Příspěvek k dějinám panství Linhartov a ke genealogii Sedlnických z Choltic. Časopis Slezského zemského muzea. 1995, roč. B 44, s. 1-18. ISSN 1211-3131.
- Ottův slovník naučný, díl XXII., s. 757–760, heslo Sedlnický z Choltic
Externí odkazy
- PhDr. Josef Gebauer: Sedlničtí z Choltic