Přeskočit na obsah

Kokarda (ozdoba): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Čepicový odznak Vládního vojska nebyly užíván před rokem 1939 ani po roce 1945 jako kokarda ČSR! Organizace Orel (kde ano) je soukromý subjekt. Termín "notoricky" je pejorativní (notorický lhář/alkoholik). Symbol Armády ČR není "čtvrcený", netvoří jej čtvrtiny (=4), ale třetiny (3). Na základě čeho vydáváte/určujete kokardu Vládního vojska či Orla za (jednoznačnou) podobu pořadí státních barev kokardy ČR!?! Rozhodnout může de iure jen Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny.
Řádek 48: Řádek 48:
== Příklady národních kokard ==
== Příklady národních kokard ==
[[Soubor:Kostelka.jpg|náhled|Čepice [[Orel (spolek)|orelského]] kroje s připevněným znakem Orla na české bílo–červeno–modré kokardě]]
[[Soubor:Kostelka.jpg|náhled|Čepice [[Orel (spolek)|orelského]] kroje s připevněným znakem Orla na české bílo–červeno–modré kokardě]]
Kokardy a jejich barevnost s v různých zemích řadí různým směrem dle národních barev a podoby státních vlajek. Některé národní kokardy jsou tak také totožné. Haraldicky určené kokardy se řadí od středu směrem ven.<ref>{{cite web | url=http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b53093616d/f1.item.r=cocardes.zoom | publisher=gallica.bnf.fr | title=Tableau comparatif de la superficie, population totale et pop. par m. géogr. de tous les Etats du monde, avec les cocardes et pavillons les plus connus / dressé d'après Malte-Brun, Hassel, Balbi et autres sources authentiques par C. Desjardins ; A. Haas, script. &#124; Gallica, 1833 | access-date=2017-03-05}}</ref><ref>{{cite web | url=http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b53093617v/f1.item.r=cocardes.zoom | publisher=gallica.bnf.fr|title=Tableau comparatif de la superficie et de la population absolue et relative de tous les Etats du monde avec leurs pavillons et cocardes / dressé d'après les documens les plus récens par Ct. Desjardins,... ; Lith. de Mantoux,... &#124; Gallica, 1842 | access-date=2017-03-05}}</ref>
Kokardy a jejich barevnost s v různých zemích řadí různým směrem dle národních barev a podoby státních vlajek. Některé národní kokardy jsou tak také totožné. Heraldicko-vexilologicky určené kokardy se řadí od středu směrem ven a tak je i popisujeme.<ref>{{cite web | url=http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b53093616d/f1.item.r=cocardes.zoom | publisher=gallica.bnf.fr | title=Tableau comparatif de la superficie, population totale et pop. par m. géogr. de tous les Etats du monde, avec les cocardes et pavillons les plus connus / dressé d'après Malte-Brun, Hassel, Balbi et autres sources authentiques par C. Desjardins ; A. Haas, script. &#124; Gallica, 1833 | access-date=2017-03-05}}</ref><ref>{{cite web | url=http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/btv1b53093617v/f1.item.r=cocardes.zoom | publisher=gallica.bnf.fr|title=Tableau comparatif de la superficie et de la population absolue et relative de tous les Etats du monde avec leurs pavillons et cocardes / dressé d'après les documens les plus récens par Ct. Desjardins,... ; Lith. de Mantoux,... &#124; Gallica, 1842 | access-date=2017-03-05}}</ref>


* Argentina: nebesky modrá–bílá–nebesky modrá [[Soubor:Escarapela argentina.svg|30px]]
* Argentina: nebesky modrá–bílá–nebesky modrá [[Soubor:Escarapela argentina.svg|30px]]
Řádek 73: Řádek 73:
== Kokarda v českých zemích ==
== Kokarda v českých zemích ==
[[Soubor:5000CZK reverse.jpg|náhled|Rubová strana české pětitisícové bankovky]]
[[Soubor:5000CZK reverse.jpg|náhled|Rubová strana české pětitisícové bankovky]]
V novověku a v 19. století bylo užívání bílo–červené kokardy, tedy kokardy v barvách [[České království|Českého království]] populární. Její užívání v nejrůznějších variantách je známé již z událostí roku 1848.<ref>{{Citace monografie
V novověku a v 19. století bylo užívání bílo–červené kokardy (bikolóry), tedy kokardy v barvách vlajky [[České království|Českého království]] i [[Země Koruny české|Zemí koruny české]] populární. Její užívání v nejrůznějších variantách je známé již z událostí roku 1848.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Weichet
| příjmení1 = Weichet
| jméno1 = Eduard
| jméno1 = Eduard
Řádek 83: Řádek 83:
| počet_stran = 214
| počet_stran = 214
| strany = 101
| strany = 101
}}</ref> V současnosti barvy české kokardy vychází ze [[Státní barvy České republiky|státních barev České republiky]], které byly fakticky přijaty Československem v roce 1920. [[Protektorát Čechy a Morava]] a jeho [[Vládní vojsko]] taktéž užívali českou bílo–červeno–modrou kokardu.<ref name ="vladni">{{Citace elektronické monografie
}}</ref> V současnosti barvy české kokardy (trikolóry) mohou vycházet ze [[Státní barvy České republiky|státních barev České republiky]], které byly fakticky přijaty Československem v roce 1920. [[Protektorát Čechy a Morava]] respektive jeho [[Vládní vojsko]] používal českou bílo–červeno–modrou kokardu (s modrou uprostřed).<ref name ="vladni">{{Citace elektronické monografie
| titul = Čepice Vládního vojska
| titul = Čepice Vládního vojska
| url = https://www.vhu.cz/exhibit/cepice-vladniho-vojska/
| url = https://www.vhu.cz/exhibit/cepice-vladniho-vojska/
| datum_vydání = 2013-04-29
| datum_vydání = 2013-04-29
| datum_přístupu = 2024-05-05
| datum_přístupu = 2024-05-05
}}</ref> Vyobrazení kokardy se také nachází na [[Bankovka pět tisíc korun českých|bankovce pět tisíc korun českých]] z roku 1993, kde symbolizuje bílo–červený prapor v tradičních českých barvách používán [[První československý odboj|prvním odbojem]] a [[Československé legie|legiemi]], který byl notoricky užíván [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomášem Garriguem Masarykem]] až do své smrti v roce 1937 na jeho čepici přezdívané "Masaryčka".<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Stylizované vyobrazení kokardy se také nachází na [[Bankovka pět tisíc korun českých|bankovce pět tisíc korun českých]] z roku 1993, kde symbolizuje bílo–červený prapor v tradičních českých barvách, používaných [[První československý odboj|prvním odbojem]] a [[Československé legie|legiemi]], který byl důsledně užíván [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomášem Garriguem Masarykem]] v podobě stužky (bikolóry) na jeho čepici přezdívané "Masaryčka".<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| příjmení = s.r.o
| jméno = Antee
| jméno = Antee
Řádek 130: Řádek 130:
}}</ref>
}}</ref>
===Civilní kokardy===
===Civilní kokardy===
[[Soubor:Cockade of the Czech Republic.svg|náhled|Státní barvy ČR v možné podobě heraldicko-vexilologicky kokardy]]
Kokarda je v Česku ve veřejném životě užívána jako civilní ozdoba v barvě bílo–červeno–modré směrem dovnitř. Její podoba byla po roce 1993 převzata spolu s československou vlajkou. Její grafické ztvárnění se také objevuje na bankovkách české měny. [[Armáda České republiky]] jako svůj výsostný znak používá odlišný čtvrcený symbol, přijatý v roce 1926.
Kokarda dnes není v Česku ve veřejném životě běžně užívána jako civilní ozdoba, na rozdíl od trikolórové stužky či vlajky. Pořadí barev (kružnic) tak není jednoznačně určeno. [[Armáda České republiky]] pak jako svůj výsostný znak používá symbol kruhu rozděleného státními barvami na třetiny, vcházející z podoby státní vlajky, přijatý v roce 1926.
<gallery>
<gallery>
Polska Kokarda Narodowa typ II.svg|Vzácně užívaná heraldická kokarda [[České království|Českého království]] v 19. století<ref>{{Citace periodika| titul = Národní barvy| periodikum = Včela| vydavatel = Karel V. Medau | ročník = 15| číslo = 23| datum = 1848-03-21| místo = Praha| strany = 2-3| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:57094eff-f38e-4211-8875-3d9a409ea72c| issn = 1801-3457| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref>
Polska Kokarda Narodowa typ II.svg|Heraldická kokarda [[České království|Českého království]] v 19. století<ref>{{Citace periodika| titul = Národní barvy| periodikum = Včela| vydavatel = Karel V. Medau | ročník = 15| číslo = 23| datum = 1848-03-21| místo = Praha| strany = 2-3| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:57094eff-f38e-4211-8875-3d9a409ea72c| issn = 1801-3457| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref>
National Cockade of Spain (1843, 1844–1871).svg|Kokarda českého vlasteneckého spolku ''Svornost'' z roku 1848<ref name="prima"/>
National Cockade of Spain (1843, 1844–1871).svg|Kokarda českého vlasteneckého spolku ''Svornost'' z roku 1848<ref name="prima" />
National Cockade of Poland.svg|Kokarda [[České království|Českého království]] z roku 1848, fakticky užívána [[Československo|Československem]] až do roku 1920<ref>{{Citace elektronické monografie| titul = Jaroš Petr: 28. říjen 1918; 1929| url = https://www.vhu.cz/exhibit/jaros-petr-28-rijen-1918-1929/| vydavatel = Vojenský historický ústav Praha| datum_vydání = 2013-01-17 |datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref><ref>{{Citace periodika| příjmení1 = Scheiner | jméno1 = Josef | titul = Po prvních stopách sokolství|periodikum = Sokol: časopis zájmům tělocvičným věnovaný| |místo = Praha| vydavatel = Miroslav Tyrš| ročník = 34| číslo = 2| datum = 1908| strany = 30| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:41bb9687-60ea-437c-896b-eb6e1bf202cc| issn = 0489-6718| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref>
National Cockade of Poland.svg|Kokarda v barvách [[České království|Českého království]] a[[Československo|Československa]] do roku 1920<ref>{{Citace elektronické monografie| titul = Jaroš Petr: 28. říjen 1918; 1929| url = https://www.vhu.cz/exhibit/jaros-petr-28-rijen-1918-1929/| vydavatel = Vojenský historický ústav Praha| datum_vydání = 2013-01-17 |datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref><ref>{{Citace periodika| příjmení1 = Scheiner | jméno1 = Josef | titul = Po prvních stopách sokolství|periodikum = Sokol: časopis zájmům tělocvičným věnovaný| |místo = Praha| vydavatel = Miroslav Tyrš| ročník = 34| číslo = 2| datum = 1908| strany = 30| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:41bb9687-60ea-437c-896b-eb6e1bf202cc| issn = 0489-6718| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref>
National Cockade of the Czech Republic.svg|[[Česko]]<ref>{{Citace elektronické monografie| titul = Vlastenecká kokarda z r. 1968| url = https://www.esbirky.cz/predmet/3951694| vydavatel = Národní muzeum| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení1 = Polehňa| jméno1 = Josef| titul = Orelská pouť na sv. Hostýn| url = https://www.clovekavira.cz/photo-detail/7521161/9c64bec6-7022-495b-b217-ff143ade3b93| vydavatel = Člověk a Víra| datum_vydání = 2023-08-20| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení1 = Uhlíř| jméno1 = Patrik| titul = Slavnostní mše k připomínce 100 let od prvního orelského sletu v Brně| url = https://www.profimedia.cz/702931953| vydavatel = ČTK| datum_vydání = 2022-06-26| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref><ref name="vladni"/>
National Cockade of the Czech Republic.svg|Čepicový odznak [[Vládní vojsko|Vládního vojska]] <ref name="vladni" />a kokarda užívaná [[Orel (spolek)|Orlem]]<ref>{{Citace elektronické monografie| titul = Vlastenecká kokarda z r. 1968| url = https://www.esbirky.cz/predmet/3951694| vydavatel = Národní muzeum| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení1 = Polehňa| jméno1 = Josef| titul = Orelská pouť na sv. Hostýn| url = https://www.clovekavira.cz/photo-detail/7521161/9c64bec6-7022-495b-b217-ff143ade3b93| vydavatel = Člověk a Víra| datum_vydání = 2023-08-20| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení1 = Uhlíř| jméno1 = Patrik| titul = Slavnostní mše k připomínce 100 let od prvního orelského sletu v Brně| url = https://www.profimedia.cz/702931953| vydavatel = ČTK| datum_vydání = 2022-06-26| datum_přístupu = 2024-09-14}}</ref>
</gallery>
</gallery>


=== Vojenský výsostný znak ===
=== Vojenský výsostný znak ===
[[Armáda České republiky|Armády České republiky]] i její vzdušné síly vychází ze státní trikolóry, používá však čtvrcený symbol, zavedený již v době první Československé republiky v roce 1926. [[Československé letectvo]] ho zavedlo v roce 1926, když v období 1921 až 1926 užívalo jako rozlišovací odznak pouze státní vlajku.
[[Armáda České republiky]] používá státní barvy trikolóry v podobě kruhu rozděleného na třetiny, vycházející z kompozice státní vlajky. [[Československé letectvo]] jej zavedlo v roce 1926, když v období 1921 až 1926 užívalo jako rozlišovací odznak pouze státní vlajku a předtím krátce roundel vycházející z označení spojeneckých letadel Franice, Velké Británie a USA.
<gallery>
<gallery>
Roundel of Czechoslovakia 1918-1920.svg|Letecký znak [[Československo|Československa]] v letech 1919 až 1921
Roundel of Czechoslovakia 1918-1920.svg|Letecký znak [[Československo|Československa]] v letech 1919 až 1921
Soubor:Roundel of the Czech Republic.svg|Výsostný znak [[Československo|Československa]] a ČR od roku 1926
Soubor:Roundel of the Czech Republic.svg|Výsostný letecký znak [[Československo|Československa]] od roku 1926 a dnes roundel [[Armáda České republiky|Armády České republiky]]
</gallery>
</gallery>


Verze z 16. 9. 2024, 18:27

Sokolská kokarda
Čepice sokolského kroje s bílo-červenou kokardou
Jakobínská čapka s kokardou
Klobouk s francouzskou kokardou

Kokarda je růžice ze stužek, obvykle skládaná, nebo jakýkoli jiný kulatý či oválný symbol ve výrazných barvách, zpravidla národních, který se obvykle nosí na klobouku či čapce.[1] V případě české trikolóry to znamená bílou, červenou a modrou barvu. Kokardy patří k nejznámějším symbolům Velké francouzské revoluce. Modro-bílo-červená růžice se nosila na krempě klobouku nebo na hrudi kabátu, ženy je nosily buď na čapkách, nebo ve vlasech. Hedvábná kokarda se sokolím perem na čepici je v Česku dodnes součástí sokolského kroje.

Historie

Karel Eduard Stuart s bílou kokardou na klobouku

Původ kokard sahá až do 15. století, kdy je používali evropští panovníci k rozlišení svých vojáků.[2] Na přelomu 17. a 18. století se spolu s šerpami staly v armádách běžným identifikačním znakem.[3] Důstojníci, kteří je především nosili, si je připevňovali na levou stranu třírohých či dvourohých klobouků nebo na klopu.

18. století

V 18. a 19. století bylo nošení barevných kokard v Evropě projevem oddanosti jejich nositelů nějaké politické frakci nebo označením jejich vojenské hodnosti. V některých případech nahrazovala kokarda livrej sluhy.[4] Například ve Francii nahradila po roce 1750 bílá bourbonská kokarda černou,[5] v německých státech vládla pruská čerň, stejně jako v Království Velké Británie. Bílé kokardy nosili ruští a saští vojáci. Španělé a Neapolci měli červené, zatímco Savojci modré.[5]

V počátečním období bojů za nezávislost amerických kolonií v roce 1775 neměli příslušníci kontinentální armády žádné jednotné uniformy,[3]takže docházelo k omylům ohledně hodností a zařazení vojáků. Pro usnadnění vzájemné identifikace proto vydal George Washington příkaz, že všichni musí nosit kokardy různých barev odpovídající jejich hodnosti.[3] Zakrátko však začali vojáci nosit černé kokardy, které přejali od Britů. Později, když se Francie stala americkým spojencem, dostaly tyto černé kokardy bílý střed jako výraz přátelství vůči francouzským jednotkám, které toto spojenectví vyjádřily umístěním černého středu do bílé kokardy starého režimu.[5] Černo-bílé kokardy tak vešly ve známost jako Unijní kokardy.[6]

Během bouřlivých několikadenních Gordonských nepokojů v roce 1780 v Londýně, které podnítilo protikatolické smýšlení, se modrá kokarda stala symbolem protivládního postoje a nosila ji většina výtržníků.[7][8]

V předrevoluční Francii byla bourbonská kokarda celá bílá.[9] V Británii nosili přívrženci stuartovského panovníka Jakuba II., takzvaní Jakobité, bílé kokardy, zatímco příznivci nedávno na trůn uvedeného Hannoverského rodu měli kokardy černé.[10]

Zrození trojbarevné francouzské kokardy je spojeno s dobytím Bastily na samém počátku Velké francouzské revoluce v roce 1789. Revoluční novinář Camille Desmoulins prý 12. července, tedy dva dny před útokem na Bastilu, vyzval Pařížany, aby se bojovníci za svobodu označili viditelným znamením, a navrhl zelenou, barvu naděje, nebo modrou, barvu americké revoluce. Dav si zvolil zelenou.[11] Tato barva však byla pouhý den poté odmítnuta, neboť byla současně barvou králova bratra, reakčního hraběte z Artois, pozdějšího krále Karla X.[12] Revolucionáři začali místo toho nosit kokardy v tradičních barvách pařížského znaku – červené a modré. O pár dní později pak při setkání Ludvíka XVI. s novou Národní gardou vznikla francouzská kokarda, když zřejmě velitel gardy markýz de La Fayette přidal k červeno-modré kokardě, kterou nosili gardisté, bourbonskou bílou na znamení loajality vůči panovníkovi.[4][13] Tříbarevná kokarda se stala oficiálním symbolem revoluce v roce 1792. Její barvy měly nově reprezentovat tři stavy francouzské společnosti: modrá duchovenstvo, bílá šlechtu a červená třetí stav neboli proletariát.[12]

Kokardy Konfederovaných států amerických

Ohlasem použití kokard za Americké války za nezávislost proti Británii byly kokardy, obvykle s modrými stuhami, které se nosily v jižních státech USA na podporu odtržení těchto států od Unie, které znamenalo rozpad USA na Konfederované státy americké a státy Unie a následně vedlo k vypuknutí Americké občanské války (1861–1865).[14]

Příklady národních kokard

Čepice orelského kroje s připevněným znakem Orla na české bílo–červeno–modré kokardě

Kokardy a jejich barevnost s v různých zemích řadí různým směrem dle národních barev a podoby státních vlajek. Některé národní kokardy jsou tak také totožné. Heraldicko-vexilologicky určené kokardy se řadí od středu směrem ven a tak je i popisujeme.[15][16]

  • Argentina: nebesky modrá–bílá–nebesky modrá
  • Belgie: černá–žlutá–červená
  • Bolívie: červená–žlutá–zelená
  • Finsko: bílá–modrá–bílá
  • Francie: modrá–bílá–červená
  • Nizozemsko: oranžová
  • Spojené království: červená–bílá–modrá
  • Indie: šafránová–bílá–zelená
  • Írán: červená–bílá–zelená
  • Itálie: zelená–bílá–červená
  • Kolumbie: červená-modrá-žlutá
  • Německo: černá–červená–zlatá
  • Maďarsko: červená–bílá–zelená
  • Dánsko, Rakousko, Peru a Turecko: červená-bílá-červená

Další příklady

  • Ruská svatojiřská (vojenská) kokarda: černá–oranžová–černá–oranžová

Vojenský výsostný znak

Související informace naleznete také v článku Letecký výsostný znak.

Rozlišovací kokarda ve vojenství a letectví se označuje pojmem letecký výsostný znak či roundel.

Kokarda v českých zemích

Rubová strana české pětitisícové bankovky

V novověku a v 19. století bylo užívání bílo–červené kokardy (bikolóry), tedy kokardy v barvách vlajky Českého království i Zemí koruny české populární. Její užívání v nejrůznějších variantách je známé již z událostí roku 1848.[17] V současnosti barvy české kokardy (trikolóry) mohou vycházet ze státních barev České republiky, které byly fakticky přijaty Československem v roce 1920. Protektorát Čechy a Morava respektive jeho Vládní vojsko používal českou bílo–červeno–modrou kokardu (s modrou uprostřed).[18] Stylizované vyobrazení kokardy se také nachází na bankovce pět tisíc korun českých z roku 1993, kde symbolizuje bílo–červený prapor v tradičních českých barvách, používaných prvním odbojem a legiemi, který byl důsledně užíván Tomášem Garriguem Masarykem v podobě stužky (bikolóry) na jeho čepici přezdívané "Masaryčka".[19].

30. října 1918 informovala Moravská orlice o nošení červenobílých kokard pražskou policií od 29. října 1918: "Dnes ráno vyrukovalo mužstvo pražské státní policie již s červenobílými kokardami.".[20] a 9. listopadu 1918 o nošení červenobílých kokard brněnskou policií: "Česky se naučili během 48 hodin. Ve svých strážnicích zpívají i česky. Nejraději zpívají: "Šup sem, šup tam, nám už je to všecko jedno."".[21]

Civilní kokardy

Státní barvy ČR v možné podobě heraldicko-vexilologicky kokardy

Kokarda dnes není v Česku ve veřejném životě běžně užívána jako civilní ozdoba, na rozdíl od trikolórové stužky či vlajky. Pořadí barev (kružnic) tak není jednoznačně určeno. Armáda České republiky pak jako svůj výsostný znak používá symbol kruhu rozděleného státními barvami na třetiny, vcházející z podoby státní vlajky, přijatý v roce 1926.

Vojenský výsostný znak

Armáda České republiky používá státní barvy trikolóry v podobě kruhu rozděleného na třetiny, vycházející z kompozice státní vlajky. Československé letectvo jej zavedlo v roce 1926, když v období 1921 až 1926 užívalo jako rozlišovací odznak pouze státní vlajku a předtím krátce roundel vycházející z označení spojeneckých letadel Franice, Velké Británie a USA.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOJKA, Martin. Co je kokarda a jak ji vyrobit? [online]. Poháry Bauer, 2023-02-03 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ TROIANI, Don; COATES, Earl J.; KOCHAN, James L. Don Troiani's Soldiers in America, 1754-1865. Mechanicsburg, PA: Stackpole Books, 1998. 242 s. Dostupné online. ISBN 9780811705196. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Co jsou to kokardy a kde všude je uplatníte? [online]. 2019-06-01 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b MAXWELL, Alexander. Patriots Against Fashion: Clothing and Nationalism in Europe’s Age of Revolutions. London: Palgrave Macmillan UK, 2014. 311 s. Dostupné online. ISBN 978-1-137-27713-8. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d WOGELTANZ, Jan. Vojenské stejnokroje 1848-1849, 1. část: revoluce v Praze a Vídni [online]. 2016-08-16 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ RICHARDS, Jeffrey H. Early American Drama. London: Penguin Publishing Group, 1997. 512 s. Dostupné online. ISBN 9780140435887. (anglicky) 
  7. ↑ BABINGTON, Anthony. Military Intervention in Britain: From the Gordon Riots to the Gibraltar Incident. Abingdon-on-Thames: Routledge, 2015. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-1138930254. (anglicky) 
  8. ↑ HAYWOOD, Ian; SEED, John. The Gordon Riots: Politics, Culture and Insurrection in Late Eighteenth-Century Britain. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. 288 s. Dostupné online. ISBN 9780521195423. (anglicky) 
  9. ↑ HAYWOOD, Ian; SEED, John. The White Cockade; Or, Bourbon Songster: Being a Patriotic Collection of Songs on the Downfall of Tyranny, and Restoration of Louis XVIII. to the throne of France, with various others now singing with great applause, at the various places of public amusement. London: J. Evans & Son, 1814. 12 s. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ HOFSCHRÖER, Peter; FOSTEN, Bryan. The Hanoverian Army of the Napoleonic Wars. Oxford: Osprey Publishing, 1989. 48 s. Dostupné online. ISBN 9780850458879. (anglicky) 
  11. ↑ BOLZANO, Giacomo. Giovani del terzo millennio, di Giacomo Bolzano. Roma: Armando Editore, 2005. 336 s. Dostupné online. ISBN 9788883587504. (italsky) 
  12. ↑ a b Il verde no, perché è il colore del re. Così la Francia ha scelto la bandiera blu, bianca e rossa ispirandosi all'America [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné online. (italsky) 
  13. ↑ Le drapeau français - Présidence de la République [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  14. ↑ GOODHEART, Adam. Female Partisans. Opinionator [online]. 2010-11-16 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Tableau comparatif de la superficie, population totale et pop. par m. géogr. de tous les Etats du monde, avec les cocardes et pavillons les plus connus / dressé d'après Malte-Brun, Hassel, Balbi et autres sources authentiques par C. Desjardins ; A. Haas, script. | Gallica, 1833 [online]. gallica.bnf.fr [cit. 2017-03-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ Tableau comparatif de la superficie et de la population absolue et relative de tous les Etats du monde avec leurs pavillons et cocardes / dressé d'après les documens les plus récens par Ct. Desjardins,... ; Lith. de Mantoux,... | Gallica, 1842 [online]. gallica.bnf.fr [cit. 2017-03-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ WEICHET, Eduard. Dějepisné náčrty k vyučovacím účelům. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1931. 214 s. Dostupné online. S. 101. 
  18. ↑ a b Čepice Vládního vojska [online]. 2013-04-29 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  19. ↑ S.R.O, Antee. Masaryčka | Tvoříme podmínky pro rozvoj kultury | Kreativní střední Čechy. www.kreativnistrednicechy.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ Pražská policie s červenobílými kokardami. Moravská orlice. Brno: 1918, roč. 56, čís. 248 (30. 10. 1918). 
  21. ↑ Brněnští policajti už mají kokardy červenobílé. Moravská orlice. Brno: 1918, roč. 56, čís. 256 (9. 11. 1918). 
  22. ↑ Národní barvy. Včela. Praha: Karel V. Medau, 1848-03-21, roč. 15, čís. 23, s. 2-3. Dostupné online [cit. 2024-09-14]. ISSN 1801-3457. 
  23. ↑ Jaroš Petr: 28. říjen 1918; 1929 [online]. Vojenský historický ústav Praha, 2013-01-17 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  24. ↑ SCHEINER, Josef. Po prvních stopách sokolství. Sokol: časopis zájmům tělocvičným věnovaný. Praha: Miroslav Tyrš, 1908, roč. 34, čís. 2, s. 30. Dostupné online [cit. 2024-09-14]. ISSN 0489-6718. 
  25. ↑ Vlastenecká kokarda z r. 1968 [online]. Národní muzeum [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ POLEHŇA, Josef. Orelská pouť na sv. Hostýn [online]. Člověk a Víra, 2023-08-20 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ UHLÍŘ, Patrik. Slavnostní mše k připomínce 100 let od prvního orelského sletu v Brně [online]. ČTK, 2022-06-26 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kokarda_(ozdoba)&oldid=24244800“