Křovinář sametový: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Oprava chyby
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 10: Řádek 10:
| řád = [[šupinatí]] (Squamata)
| řád = [[šupinatí]] (Squamata)
| podřád = [[hadi]] (Serpentes)
| podřád = [[hadi]] (Serpentes)
| čeleď = [[zmijovití]] (Viperidae)
| čeleď = [[chřestýšovitý]] (Viperidae)
| podčeleď = [[chřestýšovití]] (Crotalinae)
| podčeleď = [[chřestýšovití]] (Crotalinae)
| rod = ''[[Bothrops]]''
| rod = ''[[Bothrops]]''

Verze z 9. 6. 2020, 13:08

Jak číst taxoboxKřovinář sametový
alternativní popis obrázku chybí
Křovinář sametový
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďchřestýšovitý (Viperidae)
Podčeleďchřestýšovití (Crotalinae)
RodBothrops
Binomické jméno
Bothrops atrox
(Linné, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křovinář sametový (Bothrops atrox) je jeden z nejnebezpečnějších jedovatých hadů Jižní Ameriky. Patří do čeledi chřestýšovitých. Podobně jako většina jeho příbuzných je živorodý. V některých oblastech Jižní Ameriky jde o nejhojnějšího jedovatého hada a má na svědomí nejvíce uštknutí, která často končí smrtelně. Je znám pod domorodými jmény labaria (z portugalštiny) či šušupi (z indiánského jazyka tupí).

Výskyt

Tento had se vyskytuje ve deštných pralesích severní poloviny Jižní Ameriky, zejména v oblasti Amazonie. Prostředí si příliš nevybírá a nevadí mu ani blízkost člověka. Jeho biotopem jsou deštné pralesy, ale také savany a plantáže, kde často přichází do styku s lidmi. Vyskytuje se především na území států Venezuela, Surinam, Peru, Ekvádor a Brazílie

Popis

Může dorůst délky až 150 cm. Jeho zbarvení je světle hnědé až šedé s tmavě hnědými až černými skvrnami, pruhy či mřížkovitou kresbou. Tato kresba slouží jako ochranné zbarvení a skvěle hada maskuje v jeho obvyklém prostředí – ve vrstvě spadaného listí pod pralesními stromy. Na zploštělé hlavě má typickou kresbu — dva černé proužky, které běží od každého oka ke koutku tlamy. Podobně jako ostatní křovináři (a na rozdíl od pravých chřestýšů) nemá vyvinuté chřestidlo.

Chování

Je to noční druh. Den tráví v úkrytu či zahrabaný ve vrstvě spadaného listí, odkud po setmění vyráží za potravou. Živí se hlodavci a plazy, mláďata loví ještěrky a žáby. Podobně jako většina chřestýšovitých je i tento druh živorodý. Samice rodí až 30 mláďat, ovšem průměrně jich v jednom vrhu bývá kolem 15. Už od narození jsou nebezpečně jedovatá. Na rozdíl od dospělých, kteří jsou pozemní, mláďata dokáží šplhat po stromech, kde často loví svou potravu – drobné žabky.

Jed

Jeho jed je hemotoxický, což znamená, že způsobuje rozklad červených krvinek. Jeho uštknutí končí pro člověka bez lékařské pomoci téměř vždy smrtelně a mrtvoly se po uštknutí velmi rychle rozkládají. I pokud uštknutý přežije, často dochází k úplné destrukci zasažené části těla (např. končetiny), která musí být amputována. Pro svou hojnost a častý výskyt na plantážích je patrně nejnebezpečnějším hadem Ameriky, který ročně způsobí nejvíce smrtelných uštknutí.

Související články

Externí odkazy

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]