Otakar Vochoč: Porovnání verzí
fix link |
rozšířeno, kariéra |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| do = [[1919]] |
| do = [[1919]] |
||
| datum_narození = [[18. srpen|18. srpna]] [[1863]] |
| datum_narození = [[18. srpen|18. srpna]] [[1863]] |
||
| místo_narození = |
| místo_narození = [[Červený Kostelec]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
||
|datum_úmrtí = ??? |
|datum_úmrtí = ??? |
||
|místo_úmrtí = |
|místo_úmrtí = [[1953]] |
||
| strana = [[Česká strana lidová|realistická str.]]<br />[[Česká strana pokroková|pokroková str.]]<br />[[Československá strana pokroková|Čs. pokroková str.]] |
| strana = [[Česká strana lidová|realistická str.]]<br />[[Česká strana pokroková|pokroková str.]]<br />[[Československá strana pokroková|Čs. pokroková str.]] |
||
| manžel/ka = |
| manžel/ka = |
||
| děti = |
| děti = [[Vladimír Vochoč]]<br />[[Václav Vochoč]] |
||
| alma_mater = |
| alma_mater = |
||
| podpis = |
| podpis = |
||
}} |
}} |
||
'''Otakar Vochoč''', též '''Otokar Vochoč''' ([[18. srpen|18. srpna]] [[1863]] - |
'''Otakar Vochoč''', též '''Otokar Vochoč''' ([[18. srpen|18. srpna]] [[1863]], [[Červený Kostelec]] - [[1953]]) byl [[Česko|český]] a [[Československo|československý]] politik a poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Československá strana pokroková|Československou stranu pokrokovou]]. |
||
== Biografie == |
== Biografie == |
||
Absolvoval reálku v [[Pardubice|Pardubicích]]. Politické a společenské názory mu pomáhal utvářet rodinný přítel, spisovatel [[Antal Stašek]]. Od roku [[1882]] se zaučoval jako aspirant ve [[Stará Paka|Staré Pace]]. Složil telegrafní a dopravní zkoušku a nastoupil k železnici do [[Železný Brod|Železného Brodu]]. Ve službě se opakovaně stal aktérem národnostních sporů, například ohledně odesílání drážních telegramů v češtině. Ve sporu s německojazyčným [[židé|židovským]] kolegou se dopustil [[antisemitismus|antisemitského]] výroku, za což s ním bylo vedeno řízení na ředitelství drah. V roce [[1889]] byl pro nedbalost při službě přeložen do [[Třebechovice pod Orebem|Třebechovic pod Orebem]]. Později působil na stanicích [[Lysá nad Labem]], [[Litice nad Orlicí]], [[Mšeno]], [[Libštát]], [[Letohrad|Kyšperk]] a [[Jičín]]. Publikoval v denním tisku články ohledně národnostních poměrů na drahách. Získal kontakty na list [[Čas (časopis)|Čas]] a oslovila ho myšlenka, aby se Češi místo národnostního boje soustředili na sebezdokonalování.<ref name="Vochoč">{{Citace elektronické monografie |
|||
| ⚫ | |||
| vydavatel = sezimovo-usti.cz |
|||
| titul = Hájek, Adam: JUDr. Vladimír Vochoč Československý konzul v Marseille 1938 - 1941 |
|||
| url = http://www.sezimovo-usti.cz/_kultura/ebenes/2009_hajek.pdf |
|||
| jazyk = česky |
|||
| datum přístupu = 2011-11-23}}</ref> |
|||
| ⚫ | Od konce 19. století se, tehdy jako železniční úředník v Jičíně, angažoval v hnutí pokrokářů blízkém [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáši Masarykovi]], které se roku [[1900]] ustavilo jako [[Česká strana lidová]] (neboli ''Realistická strana''). Patřil mezi Masarykovy stoupence při dojednávání vzniku [[Česká strana pokroková|České strany pokrokové]] v roce [[1905]], která se roce [[1912]] po revizi programu zformovala jako [[Československá strana pokroková]]. Roku [[1909]] začal v Jičíně vydávat ''Pokrokové listy''. Roku [[1911]] za pokrokáře neúspěšně kandidoval do [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. Politicky se vymezoval proti [[mladočeši|mladočeským]] politickým elitám.<ref>{{Citace monografie |
||
| titul = kol. aut.: Politické strany, 1861-1938 |
| titul = kol. aut.: Politické strany, 1861-1938 |
||
| vydavatel = Doplněk |
| vydavatel = Doplněk |
||
| Řádek 26: | Řádek 33: | ||
| strany = 381 |
| strany = 381 |
||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}}</ref> Za [[první světová válka|první světové války]] byl internován, mimo jiné kvůli potyčkám, které se rozpoutaly v lednu [[1914]] při veřejné schůzi, na níž v Jičíně mluvil [[Karel Kramář]] a za které byl Vochoč činěn odpovědným. Zatčení proběhlo v říjnu 1914 a bylo motivováno anonymním udáním z protistátní činnosti. V internaci oficiálně vystoupil z katolické církve. Již předtím měl sympatie k hnutí [[Volná myšlenka]]. Propuštěn byl v roce [[1917]]. Podílel se na převratu v říjnu [[1918]] v Jičíně.<ref name="Vochoč"/> |
|||
}}</ref> |
|||
V letech [[1918]]-[[1919]] zasedal za pokrokáře v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
V letech [[1918]]-[[1919]] zasedal za pokrokáře v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| Řádek 39: | Řádek 47: | ||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
| datum přístupu = 2011-11-23}}</ref> |
| datum přístupu = 2011-11-23}}</ref> |
||
Jeho syn [[Vladimír Vochoč]] ([[1894]]-[[1985]]) byl československým konzulem v [[Marseille]] v letech [[1938]]-[[1941]]. Druhý syn [[Václav Vochoč]] ([[1895]]-[[1970]]) byl legionářem, pracoval v [[ČKD]] a vynikl jako konstruktér eletrických přístrojů.<ref name="Vochoč"/> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| Řádek 49: | Řádek 59: | ||
{{DEFAULTSORT:Vochoč, Otakar}} |
{{DEFAULTSORT:Vochoč, Otakar}} |
||
[[Kategorie:Narození 1863]] |
[[Kategorie:Narození 1863]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Úmrtí 1953]] |
||
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]] |
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]] |
||
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]] |
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]] |
||
Verze z 23. 11. 2011, 13:45
Šablona:Infobox Politik Otakar Vochoč, též Otokar Vochoč (18. srpna 1863, Červený Kostelec - 1953) byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Československou stranu pokrokovou.
Biografie
Absolvoval reálku v Pardubicích. Politické a společenské názory mu pomáhal utvářet rodinný přítel, spisovatel Antal Stašek. Od roku 1882 se zaučoval jako aspirant ve Staré Pace. Složil telegrafní a dopravní zkoušku a nastoupil k železnici do Železného Brodu. Ve službě se opakovaně stal aktérem národnostních sporů, například ohledně odesílání drážních telegramů v češtině. Ve sporu s německojazyčným židovským kolegou se dopustil antisemitského výroku, za což s ním bylo vedeno řízení na ředitelství drah. V roce 1889 byl pro nedbalost při službě přeložen do Třebechovic pod Orebem. Později působil na stanicích Lysá nad Labem, Litice nad Orlicí, Mšeno, Libštát, Kyšperk a Jičín. Publikoval v denním tisku články ohledně národnostních poměrů na drahách. Získal kontakty na list Čas a oslovila ho myšlenka, aby se Češi místo národnostního boje soustředili na sebezdokonalování.[1]
Od konce 19. století se, tehdy jako železniční úředník v Jičíně, angažoval v hnutí pokrokářů blízkém Tomáši Masarykovi, které se roku 1900 ustavilo jako Česká strana lidová (neboli Realistická strana). Patřil mezi Masarykovy stoupence při dojednávání vzniku České strany pokrokové v roce 1905, která se roce 1912 po revizi programu zformovala jako Československá strana pokroková. Roku 1909 začal v Jičíně vydávat Pokrokové listy. Roku 1911 za pokrokáře neúspěšně kandidoval do Říšské rady. Politicky se vymezoval proti mladočeským politickým elitám.[2] Za první světové války byl internován, mimo jiné kvůli potyčkám, které se rozpoutaly v lednu 1914 při veřejné schůzi, na níž v Jičíně mluvil Karel Kramář a za které byl Vochoč činěn odpovědným. Zatčení proběhlo v říjnu 1914 a bylo motivováno anonymním udáním z protistátní činnosti. V internaci oficiálně vystoupil z katolické církve. Již předtím měl sympatie k hnutí Volná myšlenka. Propuštěn byl v roce 1917. Podílel se na převratu v říjnu 1918 v Jičíně.[1]
V letech 1918-1919 zasedal za pokrokáře v Revolučním národním shromáždění.[3] Mandátu se vzdal v květnu 1919. Profesí byl přednostou stanice.[4]
Jeho syn Vladimír Vochoč (1894-1985) byl československým konzulem v Marseille v letech 1938-1941. Druhý syn Václav Vochoč (1895-1970) byl legionářem, pracoval v ČKD a vynikl jako konstruktér eletrických přístrojů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Hájek, Adam: JUDr. Vladimír Vochoč Československý konzul v Marseille 1938 - 1941 [online]. sezimovo-usti.cz [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 381.
- ↑ Otakar Vochoč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.