Pálenka: Porovnání verzí
m robot přidal: lt:Spiritas |
upřesnění |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Pálenka''' (nebo také destilát) je ušlechtilá [[lihovina]], která vzniká [[destilace|destilací]] [[kvašení|zkvašeného]] [[rmut]]u, jenž je připraven z rozdrcených [[Plod (botanika)|plodů]] nebo jiných částí [[Rostliny|rostlin]]. |
'''Pálenka''' (nebo také destilát) je ušlechtilá [[lihovina]], která vzniká [[destilace|destilací]] [[kvašení|zkvašeného]] [[rmut]]u, jenž je připraven z rozdrcených [[Plod (botanika)|plodů]] nebo jiných částí [[Rostliny|rostlin]]. Osobité [[aroma]] získává pálenka z [[ovoce]] či suroviny, ze kterého byla připravena. |
||
== Postup výroby == |
== Postup výroby == |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Nejznámější [[obilí|obilné]] pálenky jsou [[vodka]] a [[whisky]]. |
Nejznámější [[obilí|obilné]] pálenky jsou [[vodka]] a [[whisky]]. |
||
[[Rum]] je pálenka |
[[Rum]] je pálenka ze zkvašené [[cukrová třtina|třtinové]] [[melasa|melasy]]. Takzvaný [[tuzemský rum]] (dnes z právních důvodů zvaný jinak, např. „tuzemák“), není pálenka. Je vyroben studenou cestou z lihu většinou [[Lilek brambor|bramborového]] a rumové [[tresť|tresti]]. Pro tento způsob přípravy se již nesmí nazývat rum, a po vstupu České republiky do [[evropská unie|Evropské unie]] došlo k jeho přejmenování. |
||
{{Portály|Gastronomie}} |
{{Portály|Gastronomie}} |
||
| Řádek 32: | Řádek 31: | ||
[[ar:ليكير]] |
[[ar:ليكير]] |
||
[[ca:Beguda destil·lada]] |
[[ca:Beguda destil·lada]] |
||
[[cy:Gwirod]] |
[[cy:Gwirod]]mové |
||
[[de:Spirituosen]] |
[[de:Spirituosen]] |
||
[[en:Distilled beverage]] |
[[en:Distilled beverage]] |
||
Verze z 18. 11. 2011, 21:46
Pálenka (nebo také destilát) je ušlechtilá lihovina, která vzniká destilací zkvašeného rmutu, jenž je připraven z rozdrcených plodů nebo jiných částí rostlin. Osobité aroma získává pálenka z ovoce či suroviny, ze kterého byla připravena.
Postup výroby
Rmut připravený z ovoce se destiluje. Vzniká takzvaný surový destilát, který se další destilací (rektifikací) upravuje na pitnou lihovinu, tato se už nepřislazuje. Po rektifikaci a případném rozředění se lihovina ukládá k dalšímu zrání. U některých druhů pálenek se k ukládání používá dubový sud, z něhož lihovina přejímá barvu a částečně i chuť.
Objem alkoholu se má pohybovat mezi 36–50 %. Jeho vyšším obsahem trpí chuť a vůně lihoviny.
Ovocné pálenky
Mezi nejznámější ovocné destiláty patří:
- slivovice – vyrobená ze švestek, slív nebo blum.
- jabkovice – vyrobená z jablek, v luxusní formě zvaná calvados.
- višňovice – vyrobená z višní.
- hruškovice – vyrobená z hrušek.
- vínovice – vyrobená z čerstvých vinných hroznů, v jižních zemích a na Balkáně zvaný Rakie.
- persico – vyrobené z jader meruněk nebo broskví.
- oskerušovice – vyrobená z plodů oskeruše. Mírně léčivé účinky.
- meruňkovice – vyrobená z plodů meruněk
Další pálenky
Destilát z vína se nazývá obecně brandy, francouzské výrobky z daných oblastí se označují koňak či armagnac.
Z bobulí je možné připravovat jeřabinku z bobulí jeřabin a borovičku z jalovčinek.
Nejznámější obilné pálenky jsou vodka a whisky.
Rum je pálenka ze zkvašené třtinové melasy. Takzvaný tuzemský rum (dnes z právních důvodů zvaný jinak, např. „tuzemák“), není pálenka. Je vyroben studenou cestou z lihu většinou bramborového a rumové tresti. Pro tento způsob přípravy se již nesmí nazývat rum, a po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k jeho přejmenování.
mové