Novela (literatura): Porovnání verzí
m nezlomitelné mezery, pomlčky |
m r2.5.2) (robot změnil: wa:Novele (pitit roman); kosmetické úpravy |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
{{Portály|Literatura}} |
{{Portály|Literatura}} |
||
[[Kategorie:Literární pojmy]] |
[[Kategorie:Literární pojmy]] |
||
[[Kategorie:Literární žánry]] |
[[Kategorie:Literární žánry]] |
||
Řádek 54: | Řádek 55: | ||
[[tr:Novella]] |
[[tr:Novella]] |
||
[[uk:Новела]] |
[[uk:Новела]] |
||
[[wa: |
[[wa:Novele (pitit roman)]] |
||
[[zh:中篇小說]] |
[[zh:中篇小說]] |
Verze z 28. 7. 2011, 14:15
Novela (italsky novinka) je prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje. Od povídky a od románu se liší tím, že se soustřeďuje na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh. Tomu se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné pointy.
Přes kořeny ve starší (antické i mimoevropské) tradici je za zakladatele žánru i označení pokládán italský renesanční spisovatel Giovanni Boccacio, autor sbírky sta novel (z dnešního pohledu ve sbírce převažují spíše povídky), nazvané Dekameron. Toto dílo bylo mimořádně vlivné a významné a termín i forma se proto brzy rozšířily (dalším významným renesančním dílem je sbírka Příkladných novel Miguela Cervantese či Canterburské povídky Geoffreyho Chaucera). Po skončení renesance nastal v žánru výrazný útlum. Novela se do centra dění znovu dostává v preromantismu (Chateaubriand – Atala), a romantismu (Puškin – Kapitánská dcerka), realismu (Guy de Maupassant – Miláček), i v literatuře dvacátého století (Stefan Zweig, Ernest Hemingway, Solženicyn).
K vrcholným česky psaným novelám patří Babička od Boženy Němcové, novoklasicistní Krysař Viktora Dyka či prózy Arnošta Lustiga.
Související články