Vaziště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Podívejte se také na:: + odkaz Voroplavba |
m →Vltava: albrechtice, nevím který újezd a babice |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
*[[Vyšší Brod]] - vaziště na Vltavě. |
*[[Vyšší Brod]] - vaziště na Vltavě. |
||
*[[České Budějovice]]- na tomto vazišti se svazovaly obrovské kmeny dlouhé až 50 m (tzv. "holanďani"), určené pro stavbu námořních lodí. Vozily se po zemi z [[Jindřichov]]a, z Budějovic se plavily po Vltavě a Labi do [[Hamburk]]u. |
*[[České Budějovice]]- na tomto vazišti se svazovaly obrovské kmeny dlouhé až 50 m (tzv. "holanďani"), určené pro stavbu námořních lodí. Vozily se po zemi z [[Jindřichov]]a, z Budějovic se plavily po Vltavě a Labi do [[Hamburk]]u. |
||
*[[Újezd]] u [[Albrechtice|Albrechtic]], pod [[Týn nad Vltavou|Týnem nad Vltavou]] - vaziště zřejmě na levém břehu, vorařský hostinec pana Hrdličky. |
*[[Újezd]] u [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtic]], pod [[Týn nad Vltavou|Týnem nad Vltavou]] - vaziště zřejmě na levém břehu, vorařský hostinec pana Hrdličky. |
||
*[[Hladná]] u [[Albrechtice|Albrechtic]] - vaziště na levém břehu, nad vazištěm býval rozsáhlý sklad dřeva. První údaj o obci je z roku 1461 a obec (původně Hlasná) prý byla vždy plavecká. Ročně se odtud vypravovalo 7 - 8 tisíc kubíků dřeva z píseckých a neznašovských lesů, po polomech roku 1941 31 tisíc kubických metrů. Sídlila zde proslulá plavecká rodina Husů. Na pravém břehu plavecká hospoda U študenta. |
*[[Hladná]] u [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtic]] - vaziště na levém břehu, nad vazištěm býval rozsáhlý sklad dřeva. První údaj o obci je z roku 1461 a obec (původně Hlasná) prý byla vždy plavecká. Ročně se odtud vypravovalo 7 - 8 tisíc kubíků dřeva z píseckých a neznašovských lesů, po polomech roku 1941 31 tisíc kubických metrů. Sídlila zde proslulá plavecká rodina Husů. Na pravém břehu plavecká hospoda U študenta. |
||
*[[Kostelecké Břehy]] - osada s vazištěm na pravém břehu Vltavy před Žďákovem. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou. |
*[[Kostelecké Břehy]] - osada s vazištěm na pravém břehu Vltavy před Žďákovem. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou. |
||
*[[Políčko]] - na levém břehu Vltavy naproti osadě [[Radava]], mezi vesnicemi [[Velký Vír]] a [[Podskalí]]. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou. |
*[[Políčko]] - na levém břehu Vltavy naproti osadě [[Radava]], mezi vesnicemi [[Velký Vír]] a [[Podskalí]]. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou. |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
*[[Zavadilka]] - mezi dnešní [[Orlická přehrada|Orlickou přehradou]] a vesnicí [[Solenice]], na levé straně Vltavy u ústí [[Líšnický potok|Líšnického potoka]]. U vaziště býval hostinec Zavadilka, u níž stál stůl podle pověsti 400 let starý. V místě bývávalo i překladiště [[sůl|soli]], podle nějž má ves název. |
*[[Zavadilka]] - mezi dnešní [[Orlická přehrada|Orlickou přehradou]] a vesnicí [[Solenice]], na levé straně Vltavy u ústí [[Líšnický potok|Líšnického potoka]]. U vaziště býval hostinec Zavadilka, u níž stál stůl podle pověsti 400 let starý. V místě bývávalo i překladiště [[sůl|soli]], podle nějž má ves název. |
||
*[[Babice]] - na levém břehu [[Vltava|Vltavy]], mezi [[Neznašov]]em ([[Kořensko|Kořenskem]]) a [[Pašovicemi]]. Končily zde cestu vory z [[Lužnice]] a [[Nežárka|Nežárky]] a převazovaly se na vltavský způsob. Zaniklo v roce 1924 v souvislosti s útlumem voroplavby. |
*[[Babice]] - na levém břehu [[Vltava|Vltavy]], mezi [[Neznašov]]em ([[Kořensko|Kořenskem]]) a [[Pašovicemi]]. Končily zde cestu vory z [[Lužnice]] a [[Nežárka|Nežárky]] a převazovaly se na vltavský způsob. Zaniklo v roce 1924 v souvislosti s útlumem voroplavby. |
||
*[[Podskalí (Praha)|Podskalí]] ([[Výtoň (Praha)|Výtoň]]) v Praze - většina dřeva zde končila a odvážela se ke zpracování, část se převazovala. Zpravidla se zde měnily party a dále pokračovali podskalští plavci. |
*[[Podskalí (Praha)|Podskalí]] ([[Výtoň (Praha)|Výtoň]]) v Praze - většina dřeva zde končila a odvážela se ke zpracování, část se převazovala. Zpravidla se zde měnily party a dále pokračovali podskalští plavci. |
||
=== Otava === |
=== Otava === |
||
Verze z 16. 1. 2006, 18:08
Vaziště (splaz) je místo u řeky nebo jiného vodního toku, kam se svážejí nebo snášejí klády a kde se z nich vytvářejí vory.
Některá vaziště v Česku v povodí Vltavy
Vltava
- Chlum - u Volar, nejvyšší místo, odkud plavba vorů na Vltavě začínala.
- Vyšší Brod - vaziště na Vltavě.
- České Budějovice- na tomto vazišti se svazovaly obrovské kmeny dlouhé až 50 m (tzv. "holanďani"), určené pro stavbu námořních lodí. Vozily se po zemi z Jindřichova, z Budějovic se plavily po Vltavě a Labi do Hamburku.
- Újezd u Albrechtic, pod Týnem nad Vltavou - vaziště zřejmě na levém břehu, vorařský hostinec pana Hrdličky.
- Hladná u Albrechtic - vaziště na levém břehu, nad vazištěm býval rozsáhlý sklad dřeva. První údaj o obci je z roku 1461 a obec (původně Hlasná) prý byla vždy plavecká. Ročně se odtud vypravovalo 7 - 8 tisíc kubíků dřeva z píseckých a neznašovských lesů, po polomech roku 1941 31 tisíc kubických metrů. Sídlila zde proslulá plavecká rodina Husů. Na pravém břehu plavecká hospoda U študenta.
- Kostelecké Břehy - osada s vazištěm na pravém břehu Vltavy před Žďákovem. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
- Políčko - na levém břehu Vltavy naproti osadě Radava, mezi vesnicemi Velký Vír a Podskalí. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
- Brousek - vaziště, samota a přívoz na pravém břehu Vltavy mezi vesničkou Podskalí a samotou Korce. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
- Těchnice - mezi osadami Korce a Těchnice, na pravém břehu Vltavy. V blízkosti bývala hájovna. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
- Zavadilka - mezi dnešní Orlickou přehradou a vesnicí Solenice, na levé straně Vltavy u ústí Líšnického potoka. U vaziště býval hostinec Zavadilka, u níž stál stůl podle pověsti 400 let starý. V místě bývávalo i překladiště soli, podle nějž má ves název.
- Babice - na levém břehu Vltavy, mezi Neznašovem (Kořenskem) a Pašovicemi. Končily zde cestu vory z Lužnice a Nežárky a převazovaly se na vltavský způsob. Zaniklo v roce 1924 v souvislosti s útlumem voroplavby.
- Podskalí (Výtoň) v Praze - většina dřeva zde končila a odvážela se ke zpracování, část se převazovala. Zpravidla se zde měnily party a dále pokračovali podskalští plavci.
Otava
- Čeňkova pila nad Rejštejnem, na soutoku Vydry a Křemelné - zřízeno 1864 - 1867. Nejvyšší místo, odkud se plavily vory na Otavě
- Rejštejn - na Paulině louce vaziště, pila, hospoda U Myších domků
- Radešov - cca 2 km za Rejštejnem
- Páteček pod Dlouhou Vsí, zhruba v polovině cesty mezi Rejštejnem a Sušicí
- Žichovice (mezi Sušicí a Horažďovicemi) - vaziště s celoročním provozem u umělého kanálu postaveného roku 1850 ze starého ramene řeky. Místním plavcům se říkalo hamburáci, protože často plavili dřevo až do Hamburgu.
- Na bělidle, Písek - doloženo např. z roku 1949
- Štědronín - ostroh u ústí řeky Lomnice asi 1 km před Štědronínem - na zdejším vazišti se v roce 1953 natáčel film Plavecký mariáš.
- Zvíkov - na pravém břehu Otavy před soutokem s Vltavou, pod hradem Zvíkov. V blízkosti byl přívoz a plavecký hostinec U Smrtů.
Šimanova, na Jemčině a před Pávkem byla zřízena vaziště vorů.
Nežárka
Usplavnil Adalbert Vojtěch Lann po roce 1822 - k vazištím se dřevo sváželo pomocí volů.
Pohořský potok (-> Černá -> Malše -> Vltava v Českých Budějovicích)
- Baronův most - buquoyské vaziště nedaleko osady Leopoldov, součásti Pohorské Vsi. Dnes je z bývalé hájovny pension s názvem Baronův most.
Berounka
Sázava
- Zruč nad Sázavou - v 19. století doložena v místní kronice dvě vaziště
- Šternberk - doloženo v listině šternberského panství v roce 1638, užíváno do doby 2. světové války
- Iváň u Ratají nad Sázavou - doloženo v listině šternberského panství v roce 1712, užíváno do doby 2. světové války
- Hvězdonice
- Chrást u Týnce nad Sázavou
- Kaňov - levý břeh, pro panství Lešany
- Kamenný Přívoz - levý břeh, pro panství Lešany
- Medník - v roce 1897 pod názvem Mědník nad Babami u Pikovic
Labe
Pardubice - u ústí bývalé západního ramene Chrudimky
Podívejte se také na:
Externí odkazy:
- Vltava - galerie historických i současných fotografií
- Voraři na Šumavě, PhDr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy
- Voroplavba na řece Sázavě a nejen tam II., Pavel Hrejsemnou, 2005
Další reference:
- Zmizelá Vltava, Jan Čáka, 1996