Senát Spojených států amerických: Porovnání verzí

Senát Spojených států amerických
Funkční období	116. (2019-2021)
Typ	horní komora
Předseda ex officio	Kamala Harrisová (D)
Předseda pro tempore	Chuck Grassley (R)
Vůdce menšiny	Mitch McConnell (R)
Vůdce Většiny	Chuck Schumer (D)
Počet členů	100
Politické strany	Republikáni (50); Demokraté (50)
Poslední volby	6.ledna 2021
Následující volby
Webová stránka	www.senate.gov

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 8. 1. 2021, 16:29

Senát Spojených států amerických, anglicky United States Senate,^[1] je horní komora dvoukomorového Kongresu Spojených států. Dolní komorou je Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických, nicméně Ústava Spojených států amerických označení horní a dolní komora nepoužívá a podle ní je postavení obou komor rovnocenné.

Místem schůzí Senátu je severní křídlo Kapitolu.

Historie

Existence senátu je zakotvena v Ústavě od roku 1787, jeho hlavním úkolem mělo být vyvažovat postavení států bez ohledu na jejich velikost. První zasedání celého Kongresu bylo svoláno 4. března 1789 do newyorské Federal Hall, senátoři se 6. dubna téhož roku dohodli na kvóru a zvolili si svého vrátného, sekretáře a kaplana. Horní komoru tehdy tvořilo 26 zástupců jednotlivých států, dělili se na příznivce a odpůrce vlády prezidenta Washingtona, což předznamenalo pozdější vznik Demokraticko-republikánské a Federalistické strany.^[2] Prvním předsedou ex officio se stal John Adams, prvním předsedou pro tempore John Langdon. Od roku 1790 zasedal ve Filadelfii, v roce 1800 již natrvalo přesídlil do budovy Kapitolu. Členy Senátu nominovaly jednotlivé státy, až od roku 1913 byl prosazen sedmnáctý dodatek Ústavy, který umožnil jejich přímou volbu.^[3]

Složení Senátu

V Senátu má každý z 50 států Unie dva zástupce (zatímco počet členů Sněmovny reprezentantů je úměrný počtu obyvatel státu), což zaručuje vzájemnou rovnost na základě tzv. Connecticutského kompromisu. Každý senátor je volen přímo (podle XVII. dodatku Ústavy z roku 1913; do té doby je volily parlamenty států, i když některé postupně přešly na potvrzování lidové volby) na šestileté období, přičemž každý sudý rok se obmění třetina. Senátoři (z jednoho státu nebo při jiném vzájemném porovnávání) se tradičně rozlišují na starší a mladší (senior, junior) podle délky, kterou už v Senátu strávili.

Základní roční plat senátora činí 174 000 dolarů, předseda pro tempore a hlavní představitelé zastoupených stran si přijdou až na 193 400 dolarů.^[4] Nejbohatším senátorem je Mark Warner s majetkem asi čtvrt miliardy dolarů.^[5]

Uprázdněné mandáty

Sedmnáctý dodatek ústavy, kromě přímé volby senátorů, ukládá výkonné moci jednotlivých států resp. guvervérům těchto států vyhlásit doplňovací volby (angl. special election) pokud dojde k uprázdnění senátorského mandátu (např. z důvodu rezignace nebo úmrtí senátora). Senátor zvolený v doplňovacích volbách se ujme úřadu co nejdříve a to do konce volebního období senátora, kterého nahrazuje. Stejný dodatek dále umožňuje parlamentům jednotlivých států dát guvernérům pravomoc na uvolněný post dočasně jmenovat senátora do uskutečnění doplňovacích (nebo řádných) voleb.

Severní Dakota, Oklahoma, Oregon, Rhode Island a Wisconsin neumožňují guvernérům jmenování náhradníka a vyžadují přímo doplňovací volby,
Alabama, Aljaška, Connecticut, Louisiana, Massachusetts, Mississippi, Texas, Vermont a Washington umožňují guvernérům jmenování náhradníka, ale vyžadují konání doplňovacích voleb v brzkém termínu,
36 států umožňuje jmenování dočasného senátora guvernérům, přičemž jím jmenovaný senátor se ujme svého úřadu do konce řádného mandátu nebo do nejbližších celostátních voleb.
- Ve státech Arizona, Havaj, Severní Karolína, Maryland, Utah a Wyoming musí guvernér jmenovat náhradního senátora ze stejné strany jako byl poslední řádně zvolený senátor.

Složení v lednu 2021

Po doplňovacích volbách ve státě Georgia, v nichž zvítězili oba kandidáti Demokratické strany, má Senát rovný počet hlasů Republikánů a Demokratů (50-50). Rozhodující hlas patří viceprezidentce Kamale Harrisové. Demokraté budou kontrolovat komise Senátu a spolu s Kongresem, kde mají většinu, umožní prosazování agendy Demokratického prezidenta Joe Bidena.^[6]

Předseda Senátu a jeho funkce

Předsedou Senátu ex officio je viceprezident Spojených států amerických, který může hlasovat jen v případě rovnosti hlasů. Po 2. světové válce viceprezident předsedá jen málokdy a účastní se pouze při ceremoniálních příležitostech (jako skládání slibu nových senátorů nebo společné schůze obou komor), případně v situaci, kde se očekává potřeba rozhodnout patové hlasování.

Pokud není přítomen, předsedá předseda pro tempore (President pro tempore, latinsky „toho času“ ^[7]) . Na základě tradice je za předsedu volen nejdéle sloužící senátor většinové strany. Ani on však obvykle nepředsedá sám, ale deleguje to na mladší senátory své strany, obvykle po hodinových blocích. Často jsou předsedáním pověřováni nejnověji zvolení senátoři, aby se seznámili s pravidly a procedurami.

Pravomoci Senátu

V legislativním procesu při schvalování zákonů jsou obě komory rovnocenné. Proto se nehovoří o klasickém dělení na "dolní" a "horní" komoru zastupitelského orgánu. Zákon lze navrhnout v každé z nich, a také jeho přijetí a projednání musí být uskutečněno v obou komorách.

Senátu byly dány další pravomoci, kterými může „brzdit a vyvažovat“ moc výkonnou. Například prezident Spojených států amerických nemůže bez prodiskutování nebo souhlasu Senátu ratifikovat mezinárodní smlouvy nebo jmenovat některé členy své administrativy, jakožto například velvyslance, členy federálních soudů (včetně Nejvyššího soudu Spojených států), členy vlády a členy rady Federálního rezervního systému.

Galerie

Kapitol ve Washingtonu, kde Senát zasedá
Zasedací síň Senátu
Senátoři dle strany a státu (2019):
     2 demokraté
     1 demokrat a 1 republikán
     2 republikáni
     1 nezáv. demokrat a 1 nezávislý na kandidátce demokratů
Volby 2016 a 2017:
     Demokraté - nový mandát
     Demokraté obhájili
     Republikáni - nový mandát
     Republikáni obhájili
     volby se nekonaly
Předsedkyně senátu ex offico Kamala Harrisová

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Senát Spojených států amerických na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] viz Ústava Spojených států amerických

[2] Politické strany v Senátu

[3] Historie Senátu USA

[4] Vývoj platů senátorů od roku 1789

[5] Nejbohatší senátoři USA

[6] Georgia Live Updates: Democrats Capture the Senate as Ossoff Defeats Perdue, The New York Times, 6.1.2021

[7] Latinský překlad výrazu „pro tempore“

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 {{Infobox položka| alignl=left| text1= '''Předseda&nbsp;ex&nbsp;officio''' |text2=[[Kamala Harrisová]] [[Demokratická Strana (USA)|(D]])}}
 {{Infobox položka| alignl=left| text1= '''Předseda&nbsp;pro&nbsp;tempore''' |text2=[[Chuck Grassley]] ([[Republikánská strana (USA)|R]])}}
-{{Infobox položka| alignl=left| text1= '''Vůdce ''' |text2=[[Mitch McConnell]] ([[Republikánská strana (USA)|R]])}}
+{{Infobox položka| alignl=left| text1= '''Vůdce menšiny ''' |text2=[[Mitch McConnell]] ([[Republikánská strana (USA)|R]])}}
-{{Infobox položka| alignl=left| text1= '''Vůdce ''' |text2=[[Chuck Schumer]] ([[Demokratická strana (USA)|D]])}}
+{{Infobox položka| alignl=left| text1= '''Vůdce Většiny''' |text2=[[Chuck Schumer]] ([[Demokratická strana (USA)|D]])}}
 {{Infobox položka| alignl=left| text1= '''Počet členů'''| text2=100}}
 {{Infobox položka| alignl=left| text1= '''Politické strany'''| text2= [[Republikánská strana (USA)|Republikáni]] (50)<br />[[Demokratická strana (USA)|Demokraté]] (50)}}

Senát Spojených států amerických
Funkční období	116. (2019-2021)
Typ	horní komora
Předseda ex officio	Kamala Harrisová (D)
Předseda pro tempore	Chuck Grassley (R)
Vůdce menšiny	Mitch McConnell (R)
Vůdce Většiny	Chuck Schumer (D)
Počet členů	100
Politické strany	Republikáni (50) Demokraté (50)
Poslední volby	6.ledna 2021
Následující volby
Webová stránka	www.senate.gov