Gutštejn: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidání reference
Rok památkové ochrany, typografie
Řádek 21: Řádek 21:
| web = [http://www.hrad-gutstejn.cz/ Webové stránky hradu]
| web = [http://www.hrad-gutstejn.cz/ Webové stránky hradu]
}}
}}
⚫
'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet

⚫
'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce 425&nbsp;m n.&nbsp;m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet
| název = Hrad Gutštejn
| název = Hrad Gutštejn
| ID = 128873
| ID = 128873
| datum = 2015-01-10
| datum = 2018-12-21
}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.


Verze z 21. 12. 2018, 20:45

Gutštejn
Celkový pohled
Celkový pohled
Základní informace
Slohgotický
Výstavbaokolo roku 1300
Zánik2. polovina 16. století
StavitelPáni z Gutštejna
Poloha
AdresaOstrožna nad Hadovkou, Konstantinovy Lázně, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška425 m
Souřadnice49°51′6,33″ s. š., 13°0′58,26″ v. d.
Gutštejn
Gutštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky18179/4-1822 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebWebové stránky hradu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gutštejn je zřícenina hradu jihovýchodně od Konstantinových Lázní v okrese Tachov. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie

První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.

Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110 × 81 cm, L. Herc

Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.

Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.

Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu.[2] Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.

Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 128873 : Hrad Gutštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Romantický hrad Gutštejn známe hlavně z pohádek. novinky.cz. 2013-07-29. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. 

Literatura

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Gutštejn, s. 143–146. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. 3., v Argu 1. vyd. Svazek XIII. Praha: Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6. Heslo Gutštejn hrad, s. 50–53. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gutštejn&oldid=16796939“