Jim Lovell: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnila jsem české kořeny rodiny Lovella a jeho příbuzné v ČR. Dále doplnila informace o zmíněné vlajce ČR, kterou s sebou měl na palubě. Zároveň jsem poskytla fotku s věnováním.
Oprava editačních chyb.
Řádek 31: Řádek 31:
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> který proslul zejména jako kapitán poškozeného [[Apollo 13|Apolla 13]], které dokázal bezpečně dostat zpátky na Zem. Matkou Lovella byla Blanka Mašková, jejíž rodina pocházela z Dolní Lukavice č. 94 na Plzeňsku. Rodina Blanky Maškové na Plzeňsku stále žije. Posledním významným členemkjejí rodinyav ČR je poslankyně parlamentu České republiky paní Jana Levová. Poslankyně Levová vlastní vlajku ČR, kterou si s sebou Lovell vzal na palubu Apollo 13 v roce 1970 při jeho nezdařeném letu na Měsíc. Fotku s věnováním poskytla poslankyně Levová.
}}</ref> který proslul zejména jako kapitán poškozeného [[Apollo 13|Apolla 13]], které dokázal bezpečně dostat zpátky na Zem. Matkou Lovella byla Blanka Mašková, jejíž rodina pocházela z Dolní Lukavice č. 94 na Plzeňsku. Rodina Blanky Maškové na Plzeňsku stále žije. Posledním významným členem její rodiny v ČR je poslankyně parlamentu České republiky paní Jana Levová. Poslankyně Levová vlastní vlajku ČR, kterou si s sebou Lovell vzal na palubu Apollo 13 v roce 1970 při jeho nezdařeném letu na Měsíc. Fotku s věnováním poskytla poslankyně Levová.


== Život ==
== Život ==

Verze z 3. 9. 2018, 03:42

James Arthur Lovell, Jr.
Astronaut NASA
Státní příslušnostUSA USA
Datum narození25. března 1928 (96 let)
Místo narozeníCleveland, Ohio
Jiné zaměstnáníPilot
Hodnostkapitán námořnictva
Čas ve vesmíru29 dní, 19 hodin a 3 minuty
Kosmonaut od1962
MiseGemini 7, Gemini 12, Apollo 8, Apollo 13
Znaky misí
Kosmonaut do1971
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Arthur Lovell, Jr. (* 25. března 1928 Cleveland, Ohio) je bývalý americký vojenský pilot a astronaut NASA českého původu,[1] který proslul zejména jako kapitán poškozeného Apolla 13, které dokázal bezpečně dostat zpátky na Zem. Matkou Lovella byla Blanka Mašková, jejíž rodina pocházela z Dolní Lukavice č. 94 na Plzeňsku. Rodina Blanky Maškové na Plzeňsku stále žije. Posledním významným členem její rodiny v ČR je poslankyně parlamentu České republiky paní Jana Levová. Poslankyně Levová vlastní vlajku ČR, kterou si s sebou Lovell vzal na palubu Apollo 13 v roce 1970 při jeho nezdařeném letu na Měsíc. Fotku s věnováním poskytla poslankyně Levová.

Život

Mládí a výcvik

Jeho otec zemřel když bylo Jamesovi 12 let. Onen chybějící mužský vzor našel prý u skautingu, který jako mladý pravidelně navštěvoval.[2]

Vystudoval University of Wisconsin-Madison a v roce 1952 námořní vojenskou akademii (United States Naval Academy) a sloužil jako pilot na řadě námořních i leteckých základen. Dne 17. září 1962 byl vybrán do druhé skupiny amerických astronautů.

Lety do vesmíru

Všechny kosmické lodi, ve kterých letěl, startovaly z mysu Canaveral na Floridě a jejich kabiny s astronauty nakonec přistály s pomocí padáků na hladině oceánu. Poprvé letěl na Gemini 7 v zimě 1965 společně s Frankem Bormanem a byl to let v té době rekordní, trval 14 dní. Současně s nimi byla na oběžné dráze Gemini 6A.[3]

Za necelý rok letěl na oběžnou dráhu podruhé v Gemini 12 společně s astronautem Edwinem Aldrinem. Během letu se spojili s raketou AtlasAgena.[4]

Potřetí do vesmíru letěl v kosmické lodi Apollo 8 v prosinci 1968. Spolu s ním byli astronauti Frank Borman a William Anders. Byl to první pilotovaný let k Měsíci, s deseti jeho oblety a návratem na hladinu Tichého oceánu.[5]

Počtvrté a naposled letěl jako kapitán lodě Apollo 13. Na palubě s ním byli Fred Haise a John Swigert. Měl vystoupit na povrch Měsíce, byl však rád, že přežil. Kvůli explozi nádrže se stlačeným kyslíkem 14. dubna 1970 a následným poruchám se expedice předčasně vrátila po šesti dnech na Zemi.[6] Během svých čtyř letů strávil ve vesmíru bezmála 30 dní. V letech 19661973 byl světovým rekordmanem v počtu dní strávených ve vesmíru.

Po letech

V květnu roku 1971 se stal Lovell ředitelem technických aplikací v Johnsonově kosmickém středisku. V březnu 1973 z NASA i armády odešel a stal se prezidentem firmy The Bay-Houston Towing Company. O pět let ve stejné funkci změnil firmu, byl u Fish Telephone Systems v Houstonu (Texas).[7]. V roce 1993 byl prezidentem své firmy Lovell Communications v Lake Forest. O svém čtvrtém dramatickém letu napsal s Jeffreym Klugerem knihu Lost Moon (Ztracený Měsíc) o Apollu 13. Velké množství lidí let zná zejména z filmu Rona Howarda Apollo 13, kde byl ztvárněn Tomem Hanksem. Ve filmu ovšem v nepatrné roli hraje i sám Lovell (kapitán lodi, která vyzvedne přistávací kapsli).

V roce 1998 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy)

Jim Lovell patří mezi kosmonauty českého původu. V roce 2000 byl na návštěvě obce Dolní Lukavice, odkud pocházeli předci Lovella po linii jeho matky.[1] Obdržel zde čestné občanství a vrtulníkem se vrátil do Prahy k dalšímu oficiálnímu programu. V České republice byl vícekrát. Je ženatý a má čtyři děti.

Odkazy

Reference

  1. a b Kapitánem Apolla 13 je hrdý potomek Čecha [online]. Česká televize, 2010-4-11 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online. 
  2. James Lovell : Americký astronaut [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné online. 
  3. VÍTEK, Antonín. GEMINI opět na výbornou! [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2001-4-29 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online. 
  4. VÍTEK, Antonín. GT - 12 ÚSPĚŠNÉ FINÁLE [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2002-3-2 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online. 
  5. VÍTEK, Antonín; KRUPIČKA, Josef. Apollo 8 / AS-503 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2002-4-27 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online. 
  6. FILIP, Michal. Apollo 13 v L+K 13-16/1970: ODYSSEA VE ZNAMENÍ VODNÁŘE [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2003-9-12 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online. 
  7. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola James Arthur Lovell, s. 343. 

Externí odkazy

Šablona:Osobnost roku Time 1951–1975