John Swigert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Leonard „Jack“ Swigert
John Swigert
Astronaut NASA
St. příslušnost USA USA
Datum narození 30. srpna 1931
Denver, Colorado
Datum úmrtí 27. prosince 1982
Washington
Jiné zaměstnání Pilot
Čas ve vesmíru 5d 22h 54m 16s
Kosmonaut od 1966
Mise Apollo 13
Znaky
misí
Apollo 13-insignia.png
Kosmonaut do 1973

John Leonard „Jack“ Swigert (30. srpna 1931 Denver, Colorado27. prosince 1982 Washington)[1] byl americký vojenský letec a astronaut, který proslul zejména svou účastí na misi Apollo 13 v roce 1970.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před letem[editovat | editovat zdroj]

Po skončení střední školy se věnoval studiu strojařiny na University of Colorado at Boulder. Roku 1953 studium zdárně ukončil jako strojní inženýr a šel k vojenskému letectvu. Tři roky sloužil jako stíhač na amerických základnách v Japonsku a Koreji. Pak byl zaměstnán jako tovární pilot u firmy Pratt-Whitney Aircraft. V roce 1964 přešel ke koncernu North American Aviation, aby mohl studovat letecké inženýrství na Rensseelaerově technickém institutu (Rensselaer Polytechnic Institute). Psát o něm začal tisk po získání ceny Octava Chanuta v roce 1966, tedy ještě dlouho před svým letem do vesmíru To proto, že vymyslel a důkladně vyzkoušel zařízení k usnadnění přistávání kosmických lodí. V roce 1966 byl zaměstnán v NASA, kde se účastnil Programu Apollo. Měl za sebou 4600 letových hodin. Ještě během kosmonautického výcviku začal s dalším studiem,na hartfordské univerzitě (University of Hartford), obor průmyslové řízení. Doktorát obhájil roku 1967. V roce 1970 byl narychlo jmenován místo onemocnělého kosmonauta Mattinglyho do letu Apolla. V té době byl svobodný.

Let do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Startovali 11.dubna 1970 z kosmodromu na mysu Canaveral spolu s kosmonauty Lovellem a Haisem. V misi Apolla 13, dodatečně kategorizované v COSPAR pod označením 1970-029A, měl funkci pilota velitelské sekce (CMP - command modul pilot). První noc po startu příliš nespal, zapomněl si dole poznámky k letu a přes řídící středisko řešil odklad podání daňového přiznání. Kritické okamžiky posádce nastaly 14.dubna, třetí den letu. Explodovala nádrž se stlačeným kyslíkem, po níž museli přejít do měsíčního modulu a vrátit se k zemi. Přistáli na hladině Tichého oceánu po 142 letových hodinách. Slavný a známý let svou nebezpečností byl později filmově zpracován.

Následovalo po letu[editovat | editovat zdroj]

Zůstal ještě tři roky v týmu kosmonautů, poté byl ale propuštěn v důsledku aféry s poštovními známkami Apolla 15. Swigert nebyl do této záležitosti zapojen přímo, ale když se ho vyptávali na praktiky vytváření takovýchto suvenýrů, všechno popíral. Přiznal se později Donaldu Slaytonovi. Měl být zařazen do letu Apollo - Soyuz, ale kvůli tomuto skandálu ho vedení NASA z mise stáhlo a nahradilo ho Slaytonem, který do té doby nemohl kvůli aneurysma letět do vesmíru. V dubnu 1973 se Swigert stal výkonným ředitelem Výboru pro vědu a technologii ve Sněmovně reprezentantů USA.[2]. Od srpna 1977 se věnoval politické kariéře v rámci Republikánské strany, za niž byl v roce 1982 zvolen do Kongresu. Zemřel však na rakovinu dříve, než se mohl ujmout funkce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 360.  
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola John Leonard Swigert, s. 396.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]