Kosmonauti českého původu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Do vesmíru vzlétli čtyři kosmonauti českého původu, jeden zůstal mezi náhradníky. Jediným Čechem v kosmu byl Vladimír Remek, který roku 1978 strávil týden na sovětské vesmírné stanici Saljut 6. Do vesmíru se dostal na základě dohody Československa a Sovětského svazu v rámci programu kosmické spolupráce socialistických států Interkosmos. Společně s ním absolvoval výcvik kosmonauta Oldřich Pelčák, který zaujal pozici Remkova náhradníka. Z kosmonautů jiných zemí než Československa nebo Česka byli českého původu tři z astronautů Spojených států amerických, a sice Jim Lovell, Eugene Cernan a John Blaha. První dva se účastnili programů Gemini a Apollo, třetí létal na raketoplánech Space Shuttle.

Vladimír Remek a Oldřich Pelčák[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Sojuz 28, Vladimír Remek a Oldřich Pelčák.

Roku 1976 nabídl Sovětský svaz zemím sdruženým v programu Interkosmos účast v pilotovaných kosmických letech. V první fázi byla nabídka směrována k vládám Československa, Polska a Německé demokratické republiky.[1] V Československu ve druhé polovině roku 1976 proběhl mezi vojenskými piloty výběr kandidátů na kosmický let. Dva finalisté, Vladimír Remek a Oldřich Pelčák zahájili v prosinci 1976 výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku.[2] V květnu 1977 složili závěrečné zkoušky a poté byli rozřazeni do posádek. Posádky byly smíšené, se sovětským velitelem a československým kosmonautem-výzkumníkem; jednu tvořili Alexej Gubarev s Vladimírem Remkem, druhá se skládala z Nikolaje Rukavišnikova a Oldřicha Pelčáka.[3]

K letu byla vybrána dvojice Gubarev–Remek, Rukavišnikov s Pelčákem se stali náhradníky. Kosmonauti vzlétli do vesmíru 2. března 1978[4]kosmodromu Bajkonur na území Kazachstánu. S orbitální stanicí Saljut 6, na které od 11. prosince 1977 žili Jurij RomaněnkoGeorgij Grečko se Sojuz 28 spojil po svém 18. oběhu Země 3. března. Po třech hodinách kontrol a příprav Remek s Gubarevem vpluli na stanici.[5] Během týdenního pobytu návštěvníci pomáhali základní posádce v jejím programu, uskutečnili několik televizních reportáží a také experimenty připravené československými odborníky.[6] Gubarev s Remkem přistáli 10. března 1978, jejich let trval 7 dní, 22 hodin a 16 minut[4] a byl jedním z vrcholů kosmonautiky Československa. Vladimír Remek byl 87. člověk ve vesmíru a první z jiného státu než ze Sovětského svazu či USA.[7]

Jim Lovell, Eugene Cernan, John Blaha[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Jim Lovell, Eugene Cernan a John Blaha.

Jim Lovell absolvoval čtyři kosmické lety. Roku 1965 dvoutýdenní (v tehdejších poměrech dlouhodobou) misi Gemini 7, následující rok velel letu Gemini 12, při kterém se loď Gemini opakovaně spojila s cílovým tělesem Agena a Buzz Aldrin třikrát vystoupil do vesmíru. Koncem roku 1968 se Lovell účastnil mise Apollo 8, která vyzkoušela let k Měsíci, přechod na oběžnou dráhu Měsíce a návrat k Zemi. A konečně roku 1970 velel Apollu 13, které postihla havárie cestou k Měsíci, po obletu Měsíce se však astronauti dokázali vrátit k Zemi a přistát.

Lovellův děda pocházel z Dolní Lukavice na Přešticku. Jako připomínku svých předků vezl Lovell s sebou na Měsíc československou vlajku.[8]

Eugene Cernan roku 1966 při letu Gemini 9 vystoupil do vesmíru, jako třetí člověk v historii.[9] Roku 1969 se ve funkci pilota lunárního modulu účastnil mise Apollo 10, poslední zkoušky před přistáním na Měsíci. Roku 1972 velel letu Apolla 17, posledního přistání na Měsíci v rámci programu Apollo.

Prarodiče Cernana z matčiny strany, František a Rozálie Cihlářovi, pocházeli z Bernartic u Tábora a Nuzic u Bechyně. Slovenští rodiče jeho otce, Štefan a Anna Černanovi, pocházeli z Vysoké nad Kysucou.[10] Cernan se ke svému původu hlásil, při obou letech k Měsíci měl s sebou československou vlajku, kterou roku 1974 při návštěvě Československa věnoval Astronomickému ústavu ČSAV v Ondřejově.[9] Českou republiku po roce 1990 navštívil několikrát, obdržel čestné členství v České astronomické společnosti, vyznamenání české Akademie věd a astronomové hvězdárny v Kleti po něm pojmenovali jednu z planetek, 12 790 Cernan.[9]

John Blaha v letech 1989–1993 uskutečnil čtyři krátkodobé kosmické lety v raketoplánech Space Shuttle, a sice STS-29, STS-33, STS-43 a STS-58. V září 1996 ho raketoplán Atlantis při misi STS-79 dopravil na ruskou vesmírnou stanici Mir, kde s ruskými kolegy pracoval do ledna 1997, kdy se vrátil ve stejném raketoplánu (mise STS-81). Českou republiku navštívil roku 1998 a podruhé roku 2001 na pozvání náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého.[11] Astronomové z hvězdárny na Kleti i po něm pojmenovali jednu z jimi objevených planetek (22442 Blaha).[10] Jeho děd Antonín Blaha pocházel z Herálce u Humpolce.[10][12]

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Čeští kosmonauti a američtí kosmonauti českého původu
Stát Foto Jméno Poprvé ve vesmíru Mise Celkový čas ve vesmíru Poznámka
Čeští kosmonauti
Československo
Československo
VladimirRemek.jpg Vladimír Remek 2. března 1978 Sojuz 28 na stanici Saljut 6 7 dní, 22 hodin a 17 minut První kosmonaut z jiné země než Sovětského svazu nebo USA.
Československo
Československo
Svět knihy 2011 - Oldřich Pelčák.jpg Oldřich Pelčák Náhradník Vladimíra Remka, do vesmíru neletěl.
Američtí astronauti českého původu
Spojené státy americké
USA
James Lovell.jpg Jim Lovell 4. prosince 1965 Gemini 7, Gemini 12, Apollo 8, Apollo 13 29 dní, 19 hodin a 3 minuty Dvakrát letěl k Měsíci, aniž by na něm přistál.
Spojené státy americké
USA
Cernan s71-51308.jpg Eugene Cernan 3. června 1966 Gemini 9, Apollo 10, Apollo 17 23 dní, 14 hodin a 15 minut Zatím poslední člověk na Měsíci.
Spojené státy americké
USA
John Elmer Blaha.jpg John Blaha 13. března 1989 STS-29, STS-33, STS-43, STS-58, STS-79 na stanici Mir (zpět na STS-81) 161 dní, 2 hodin a 45 minut Pilot a velitel raketoplánu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kromě těchto osob byla ve vesmíru i postavička českého původu, plyšová figurka Krtka, kterou s sebou v letech 2011[10][13] a 2018 vezl americký astronaut Andrew J. Feustel, jehož manželka Indira má moravské předky (její matka pochází ze Znojma).[14][15]

V symbolické rovině se do vesmíru dostal také český skladatel Antonín Dvořák, jehož symfonii č. 9 „Novosvětskou“ si pouštěl do skafandru Neil Armstrong v roce 1969. Izraelský astronaut Ilan Ramon v roce 2003 vezl raketoplánem Columbia obrázek Petra Ginze Měsíční krajina. Andrew Feustel vzal do vesmíru v roce 2009 kromě Krtka také sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PACNER, Karel. Před třiceti lety: jak se dostal první Čechoslovák do vesmíru [online]. Praha: technet.idnes.cz, 2008-2-29 [cit. 2011-11-07]. Dostupné online. 
  2. PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru. 2. díl, Souboj o stanice. 2., přeprac. a dopl.. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2007. 428 s. ISBN 978-80-7185-749-5. Kapitola Osmdesátý sedmý. Příběh prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka, s. 194–223, na s. 197–198. [Dále jen Pacner (2007)]. 
  3. Pacner (2007), s. 199.
  4. a b IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2014-03-23]. Kapitola «Союз-28». [Dále jen Ivanov]. Dostupné online. (rusky) 
  5. АЛЕКСЕЕВ, В. А.; ЕРЕМЕНКО, А. А.; ТКАЧЕВ, А. В. Космическое содружество. Redakce А. С. Елисеев. 2-е изд., перераб. и доп.. vyd. Москва: Машиностроение, 1987. 208 s. Dostupné online. Kapitola СССР - ЧССР А. Губарев - В. Ремек "Союз-28". 3 марта. Есть стыковка!. (rusky) 
  6. HOLUB, Aleš; LÁLA, P. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2003-3-2 [cit. 2011-11-10]. Kapitola Sojuz 28. Dostupné online. 
  7. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2014-3-11 [cit. 2014-03-23]. Kapitola Přehled kosmonautů. Dostupné online. 
  8. ČT24. Kapitánem Apolla 13 byl hrdý potomek Čecha [online]. Praha: ČT24, 2010-4-11 [cit. 2014-03-24]. Dostupné online. 
  9. a b c VÁCLAVÍK, Michal. Jeden den s Eugenem Cernanem [online]. Hvězdárna Vsetín, 2008-7-13 [cit. 2014-03-24]. Dostupné online. 
  10. a b c d Velvyslanectví USA v Praze. Do kosmu s Krtkem [online]. Praha: Velvyslanectví USA v Praze [cit. 2014-03-24]. Kapitola Astronauté USA českého původu. Dostupné online. 
  11. iDnes.cz, ČTK. Cernan: Vesmír zatím není výletní cíl. iDnes.cz [online]. 2011-10-28 [cit. 2014-3-24]. Dostupné online. 
  12. GRÜN, Marcel. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 30 z 22. října 2001: Setkání slavných kosmických veteránů v České republice [online]. Česká astronomická společnost, 2001-10-22 [cit. 2008-10-26]. Dostupné online. 
  13. WIRNITZER, Jan; ŘÍHOVÁ, Barbora; VŠETEČKA, Roman. Krteček míří do vesmíru jako maskot na poslední misi raketoplánu. iDNES.cz [online]. 2011-03-22 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. 
  14. STRAKA, Vít. „Vesmírní parťáci“ Andrew Feustel a Krteček znova vyrazili na oběžnou dráhu - AKTUALIZOVÁNO [online]. Astro.cz, 2018-03-22 [cit. 2019-07-20]. Dostupné online. 
  15. SMOLA, Vojtěch. Znojmo máme nejraději, přiznal americký astronaut [online]. Idnes.cz, 2009-08-07 [cit. 2019-07-20]. Dostupné online. 
  16. ČTK. Do vesmíru poletí český Krteček. Může tam potkat Dvořákovu Novosvětskou symfonii. iHNed.cz [online]. 2011-04-28 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIKETA, Kamil. Češi znovu dobývají vesmír: 21 českých stop v kosmu. Praha: Mladá fronta, 2018. 388 s. ISBN 8020448837, ISBN 9788020448835. 
  • PACNER, Karel. Kolumbové vesmíru. 2. díl, Souboj o stanice. 2., přeprac. a dopl. vyd.. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2007. 428 s. ISBN 978-80-7185-749-5. Kapitola Osmdesátý sedmý. Příběh prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka, s. 194–223. 
  • PACNER, Karel; REBROV, Michail; DUFEK, Otto. Devět dnů kosmických. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1978. 195 s. 
  • PELČÁK, Oldřich. Klukovské sny : Cesta do Hvězdného městečka. Předml.: Boris Valníček. 1. vyd. Praha: Albatros, 1979. 192 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • HOLUB, Aleš; LÁLA, P. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2003-3-2 [cit. 2011-11-10]. Kapitola Sojuz 28. Dostupné online. 
  • IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2013-6-2 [cit. 2014-08-23]. Kapitola Краткая информация. Přehled kosmonautů českého původu v encyklopedii ASTROnote. Dostupné online. (rusky) 
  • Velvyslanectví USA v Praze. Do kosmu s Krtkem [online]. Praha: Velvyslanectví USA v Praze [cit. 2014-03-24]. Kapitola Astronauté USA českého původu. Dostupné online. 
  • GRYGAR, Jiří. Slet astronautů -- den po dni. Instantní astronomické noviny [online]. 2001-11-5 [cit. 2014-3-24]. Dostupné online. 
  • GRYGAR, Jiří. Slet astronautů - nálady, dojmy a upomínky. Instantní astronomické noviny [online]. 2001-11-8 [cit. 2014-3-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]