Petr z Kravař a Strážnice: Porovnání verzí

Přidat odkazy
V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Doplněna kategorie Husitští válečníci.
celkové úpravy, šablona posloupnost
Řádek 7: Řádek 7:
| do = [[1424]]
| do = [[1424]]
| panovník =
| panovník =
| předchůdce = [[Vilém I. z Pernštejna]]
| předchůdce = [[Vilém I. z Pernštejna]]
| nástupce = Leopold Krajíř z Krajku
| nástupce = Leopold Krajíř z Krajku
| od2 = [[1417]]
| od2 = [[1417]]
Řádek 30: Řádek 30:
{{Příbuzný| dcera| Kateřina, provdaná z Lipé}}
{{Příbuzný| dcera| Kateřina, provdaná z Lipé}}
}}
}}
'''Petr z Kravař a Strážnice''' († [[1434]]) byl moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu [[páni z Kravař|pánů z Kravař]].
'''Petr z Kravař a Strážnice''' († [[1434]]) byl moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu [[páni z Kravař|pánů z Kravař]].


== Život ==
== Život ==
Jeho otcem byl významný pán [[Václav z Kravař a Strážnice]], který zemřel předčasně roku [[1381]]. Petrovým poručníkem se stal jeho strýc [[Petr z Kravař a Plumlova]].
⚫
Jeho otcem byl významný pán [[Václav z Kravař a Strážnice]], který zemřel předčasně roku [[1381]]. Petrovým poručníkem se stal jeho strýc [[Petr z Kravař a Plumlova]]. Petr byl již roku [[1391]] dospělý, 1. listopadu téhož roku přikládá pečeť k zakládací listině augustiniánského kláštera v [[Prostějov]]ě. Poté se prameny na řadu let odmlčují a další písemné zmínky pocházejí až z počátku [[15. století]]. V roce [[1411]] se uvolnilo místo [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího komorníka]] moravské cúdy po jeho strýci a moravská šlechta žádala [[Václav IV.|Václava IV.]] o potvrzení Petra Strážnického do této funkce, čemuž král vyhověl. Petr se velmi zasazoval o propuštění mistra [[Jan Hus|Jana Husa]] z kostnického vězení a po jeho upálení podepsal stížný list. Když roku [[1416]] zemřel jeho příbuzný [[Lacek z Kravař a Helfštejna]], který byl [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]], získal tuto funkci Petr Strážnický. Kromě toho z titulu poručnictví Lackových dětí získal panství [[Helfštejn]] a [[Starý Jičín (hrad)|Starý Jičín]]. Protože však Lacek neměl žádné mužské potomky, zůstalo mu toto dědictví natrvalo. Navíc v červnu roku 1417 přijala Lackova vdova Markéta z Pogorelé Petra na spolek svého věna a i tento vdovský majetek připadl po její smrti Petrovi Strážnickému.


⚫
Roku [[1391]] dáshl Petr dospělosti a 1. listopadu téhož roku přikládá pečeť k zakládací listině [[Klášter augustiniánů (Prostějov)|augustiniánského kláštera]] v [[Prostějov]]ě. Poté se prameny na řadu let odmlčují a další písemné zmínky pocházejí až z počátku [[15. století]]. V roce [[1411]] se uvolnilo místo [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího komorníka]] moravské cúdy po jeho strýci a moravská šlechta žádala [[Václav IV.|Václava IV.]] o potvrzení Petra Strážnického do této funkce, čemuž král vyhověl. Petr se velmi zasazoval o propuštění mistra [[Jan Hus|Jana Husa]] z kostnického vězení a po jeho upálení podepsal stížný list.
⚫
Někdy v této době však učinil Petr závažné rozhodnutí spočívající v prodeji sídla svého starobylého rodu v [[Kravaře|Kravařích]]. Kravařské panství nebylo prodáno celé, ale rozprodáno po částech různým kupcům. Petr podporoval na svém panství nekatolické kněze, čímž si popudil litomyšlského biskupa [[Jan XII. Železný|Jana Železného]], který tyto kněze označil jako "okupátory kostelů". Tato Petrova náboženská orientace s největší pravděpodobností způsobila, že ho [[Zikmund Lucemburský]] sesadil roku [[1419]] z funkce moravského zemského hejtmana a dosadil jeho bratrance [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřicha Plumlovského]]. Když Jindřich padl v [[bitva pod Vyšehradem|bitvě u Vyšehradu]], Petr Strážnický převzal jeho rozsáhlý rodový majetek.


Když roku [[1416]] zemřel jeho příbuzný [[Lacek z Kravař a Helfštejna]], který byl [[Moravský zemský hejtman|moravským zemským hejtmanem]], získal tuto funkci Petr Strážnický po něm. Kromě toho z titulu poručnictví Lackových dětí získal panství [[Helfštýn]] a [[Starý Jičín (hrad)|Starý Jičín]]. Protože však Lacek neměl žádné mužské potomky, zůstalo mu toto dědictví natrvalo. Navíc v červnu roku 1417 přijala Lackova vdova Markéta z Pogorelé Petra na spolek svého věna a i tento vdovský majetek připadl po její smrti Petrovi Strážnickému.
⚫
V roce [[1421]] se Petr smířil s králem Zikmundem, ovšem zakrátko se připojil znovu na stranu moravských husitských pánů. Na podzim téhož roku byly jeho statky popleněny takovým způsobem, že Petr Strážnický musel před Zikmundem kapitulovat a smířit se s ním. Do zástavy byl nucen dát svůj hrad [[Helfštejn]] a zavázat se, že pokud proti Zikmundovi vystoupí, hrad získá nastálo Zikmundův přívrženec opavský vévoda [[Přemysl I. Opavský]]. Petr také získal znovu titul moravského zemského hejtmana. Roku [[1423]] však nastal s vývojem situace v zemi postupný obrat i v Petrově jednání, který v roce následujícím natrvalo přestoupil k [[husitství|husitům]]. Podílel se i se svými syny na jejich taženích, účastnil se i některých bitev. V roce [[1433]] patřil k moravským pánům, kteří uzavřeli příměří s vévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem Habsburským]]. V září roku [[1434]] se účastnil se svými syny zasedání moravského zemského sněmu, při něm byl uzavřen landfrýd a tím skončilo období válek. V tomtéž roce Petr z Kravař a Strážnice skonal.


⚫
Někdy v této době však učinil Petr závažné rozhodnutí spočívající v prodeji sídla svého starobylého rodu v [[Kravaře|Kravařích]]. Kravařské panství nebylo prodáno celé, ale rozprodáno po částech různým kupcům. Petr podporoval na svém panství nekatolické kněze, čímž si popudil [[Seznam litomyšlských biskupů|litomyšlského biskupa]] [[Jan XII. Železný|Jana Železného]], který tyto kněze označil jako "okupátory kostelů". Tato Petrova náboženská orientace s největší pravděpodobností způsobila, že ho [[Zikmund Lucemburský]] sesadil roku [[1419]] z funkce [[Moravský zemský hejtman|moravského zemského hejtmana]] a dosadil jeho bratrance [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřicha Plumlovského]]. Když Jindřich padl v [[bitva pod Vyšehradem|bitvě u Vyšehradu]], Petr Strážnický převzal jeho rozsáhlý rodový majetek.
⚫
Jeho starší syn Václav (II.) přežil svého otce jen o tři roky, takže o něm moc zpráv není. Petrova dcera Kateřina si vzala významného pána Pertolda z Lipé. Petrův majetek zdědil jeho druhorozený syn [[Jiří z Kravař a Strážnice]].

⚫
V roce [[1421]] se Petr smířil s králem Zikmundem, ovšem zakrátko se připojil znovu na stranu moravských husitských pánů. Na podzim téhož roku byly jeho statky popleněny takovým způsobem, že Petr Strážnický musel před Zikmundem kapitulovat a smířit se s ním. Do zástavy byl nucen dát svůj hrad [[Helfštýn]] a zavázat se, že pokud proti Zikmundovi vystoupí, hrad získá nastálo Zikmundův přívrženec opavský vévoda [[Přemysl I. Opavský]]. Petr také získal znovu titul moravského zemského hejtmana. Roku [[1423]] však nastal s vývojem situace v zemi postupný obrat i v Petrově jednání, který v roce následujícím natrvalo přestoupil k [[husitství|husitům]]. Podílel se i se svými syny na jejich taženích, účastnil se i některých bitev. V roce [[1433]] patřil k moravským pánům, kteří uzavřeli příměří s vévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem Habsburským]]. V září roku [[1434]] se účastnil se svými syny zasedání moravského zemského sněmu, při něm byl uzavřen [[landfrýd]] a tím skončilo období válek. V roce Petr z Kravař a Strážnice skonal.

⚫
Jeho starší syn Václav (II.) přežil svého otce jen o tři roky, proto o něm moc zpráv není. Petrova dcera Kateřina si vzala významného pána [[Pertold z Lipé|Pertolda z Lipé]]. Petrův majetek zdědil jeho druhorozený syn [[Jiří z Kravař a Strážnice]].


== Literatura ==
== Literatura ==
Řádek 53: Řádek 57:
| isbn = 80-7106-682-6
| isbn = 80-7106-682-6
}}
}}
{{Panovník

| předchůdce = [[Lacek z Kravař a Helfštejna]]
⚫
{{Portály|Husitství|Lidé|Morava|Středověk}}
| titul = [[Seznam moravských zemských hejtmanů|Moravský zemský hejtman]]

| kdy = Poprvé v letech [[1417]]-[[1420]]
| nástupce = [[Jindřich z Kravař a Plumlova|Jindřich z Kravař a na Plumlově]]
| obrázek = Moravská orlice s klenotem.jpg
}}
{{Panovník
| předchůdce = [[Vilém I. z Pernštejna]]
| titul = [[Seznam moravských zemských hejtmanů|Moravský zemský hejtman]]
| kdy = Podruhé v letech [[1422]]-[[1424]]
| nástupce = [[Leopold Krajíř z Krajku]]
| obrázek = Moravská orlice s klenotem.jpg
}}
⚫
{{Portály|Husitství|Lidé|Politika|Morava|Středověk}}
{{DEFAULTSORT:Kravař, Petr z}}
{{DEFAULTSORT:Kravař, Petr z}}
[[Kategorie:Páni z Kravař|Petr]]
[[Kategorie:Páni z Kravař|Petr]]

Verze z 10. 4. 2018, 17:05

Petr z Kravař a Strážnice
Zemské desky se znakem Petra Strážnického z Kravař
Zemské desky se znakem Petra Strážnického z Kravař
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1422 – 1424
PředchůdceVilém I. z Pernštejna
NástupceLeopold Krajíř z Krajku
Ve funkci:
1417 – 1420
PanovníkVáclav IV., Zikmund Lucemburský
PředchůdceLacek z Kravař a Helfštejna
NástupceJindřich z Kravař a Plumlova
Nejvyšší komorník olomoucké cúdy
Ve funkci:
1412 – 1416
PanovníkVáclav IV.
PředchůdcePetr z Kravař a Plumlova
NástupceVilém I. z Pernštejna
Úmrtí1434
RodičeVáclav z Kravař a Strážnice
DětiVáclav II. z Kravař
Jiří z Kravař a Strážnice
CommonsPetr II Strážnický z Kravař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Václav z Kravař a Strážnice
† 1381
strýc Petr z Kravař a Plumlova
† 1411
syn Václav II. z Kravař
† 1437
syn Jiří z Kravař a Strážnice
† 1466
dcera Kateřina, provdaná z Lipé

Petr z Kravař a Strážnice († 1434) byl moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu pánů z Kravař.

Život

Jeho otcem byl významný pán Václav z Kravař a Strážnice, který zemřel předčasně roku 1381. Petrovým poručníkem se stal jeho strýc Petr z Kravař a Plumlova.

Roku 1391 dáshl Petr dospělosti a 1. listopadu téhož roku přikládá pečeť k zakládací listině augustiniánského kláštera v Prostějově. Poté se prameny na řadu let odmlčují a další písemné zmínky pocházejí až z počátku 15. století. V roce 1411 se uvolnilo místo nejvyššího komorníka moravské cúdy po jeho strýci a moravská šlechta žádala Václava IV. o potvrzení Petra Strážnického do této funkce, čemuž král vyhověl. Petr se velmi zasazoval o propuštění mistra Jana Husa z kostnického vězení a po jeho upálení podepsal stížný list.

Když roku 1416 zemřel jeho příbuzný Lacek z Kravař a Helfštejna, který byl moravským zemským hejtmanem, získal tuto funkci Petr Strážnický po něm. Kromě toho z titulu poručnictví Lackových dětí získal panství Helfštýn a Starý Jičín. Protože však Lacek neměl žádné mužské potomky, zůstalo mu toto dědictví natrvalo. Navíc v červnu roku 1417 přijala Lackova vdova Markéta z Pogorelé Petra na spolek svého věna a i tento vdovský majetek připadl po její smrti Petrovi Strážnickému.

Někdy v této době však učinil Petr závažné rozhodnutí spočívající v prodeji sídla svého starobylého rodu v Kravařích. Kravařské panství nebylo prodáno celé, ale rozprodáno po částech různým kupcům. Petr podporoval na svém panství nekatolické kněze, čímž si popudil litomyšlského biskupa Jana Železného, který tyto kněze označil jako "okupátory kostelů". Tato Petrova náboženská orientace s největší pravděpodobností způsobila, že ho Zikmund Lucemburský sesadil roku 1419 z funkce moravského zemského hejtmana a dosadil jeho bratrance Jindřicha Plumlovského. Když Jindřich padl v bitvě u Vyšehradu, Petr Strážnický převzal jeho rozsáhlý rodový majetek.

V roce 1421 se Petr smířil s králem Zikmundem, ovšem zakrátko se připojil znovu na stranu moravských husitských pánů. Na podzim téhož roku byly jeho statky popleněny takovým způsobem, že Petr Strážnický musel před Zikmundem kapitulovat a smířit se s ním. Do zástavy byl nucen dát svůj hrad Helfštýn a zavázat se, že pokud proti Zikmundovi vystoupí, hrad získá nastálo Zikmundův přívrženec opavský vévoda Přemysl I. Opavský. Petr také získal znovu titul moravského zemského hejtmana. Roku 1423 však nastal s vývojem situace v zemi postupný obrat i v Petrově jednání, který v roce následujícím natrvalo přestoupil k husitům. Podílel se i se svými syny na jejich taženích, účastnil se i některých bitev. V roce 1433 patřil k moravským pánům, kteří uzavřeli příměří s vévodou Albrechtem Habsburským. V září roku 1434 se účastnil se svými syny zasedání moravského zemského sněmu, při něm byl uzavřen landfrýd a tím skončilo období válek. V roce Petr z Kravař a Strážnice skonal.

Jeho starší syn Václav (II.) přežil svého otce jen o tři roky, proto o něm moc zpráv není. Petrova dcera Kateřina si vzala významného pána Pertolda z Lipé. Petrův majetek zdědil jeho druhorozený syn Jiří z Kravař a Strážnice.

Literatura

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_z_Kravař_a_Strážnice&oldid=16000664“